Slohové útvary odborného stylu
Jan Vlachý
Charakteristika
odborný styl - sdělení odborných a vědeckých poznatků
podle odbornosti a adresáta
vědecký - výsledky výzkumu
prakticky odborný - využitív praxi
popularizační - sdělování širšímu publiku
vědecké publikace, odborné časopisy, učebnice
věcná správnost, obsahová úplnost, přehlednost, jednoznačnost; odborné zaměření, bez cit. zabarvení, nadčasová platnost; většinou psaná forma; souvětí o 2-3 větách, dvojčlenné, bohatě rozvité, oznamovací
spisovný jazyk, odborné výrazy, slovesná sousloví („provést pokus“, „chirurgický zákrok“)
útvary
výkladové a úvahové - výklad, pojednání, stať, referát, návod
mluvené, situační - přednáška, vědecká diskuse
Útvary
postupy - výkladový, popisný, úvahový
popis - začíná se od obecného, pokračuje se ke specifickému; u návodu se postupuje chronologicky; jednoznačnost, názornost, odborná terminologie, převaha jmen nad verby
prostý - čtenář si má udělat základní představu o funkci a podstatě; pochopí i laik
odborný - je potřeba pochopit detailní podstatu, další využití nabytých znalostí ve vědecké/technické činnosti
pracovního postupu - má čtenáře dovést k vytyčenému cíli; vyjmenování pomůcek
výklad - objasnění daného problému; hloubka záleží na publiku; návaznost, jasná spojitost; od důležitého k detailům
dizertace - rozsáhlá vědecká rozprava
studie - menší rozsah, spíše popularizační; ucelená forma
článek - nejkratší rozsah
referát - psaný či mluvený; vysvětluje výsledky vědeckého bádání
koreferát - reakce na referát, zaměřuje se na pouze jednu jeho složku
přednáška - je mluvená, tvoří paralelu k odborné stati nebo článku
posudek - odborné kritické zhodnocení, odborná analýza vědecké stati, článku, apod.
dialogické útvary
diskuse - často např. po referátu; důležitou roli má moderátor (uděluje slovo, shrnuje, vyzývá řečníky k on-topic); přispěvky krátké, věcné
polemika
debata
knižní forma - učebnice, příručka, slovník, encyklopedie
todo
všechno
rozpitvat charakteristiku
je to nekoherentní