sejmout0013

Obsah

pravniho

vztahu

Interpretace prśva -vymezenf

Metody

vykladu

próvnich

norem

Próvni siła a vyklad prśvnich norem

prestupky a radu dalśich. Deliktnf zpusobilost ke każdemu z techto deliktu muże byt upravena ruznć. Napf. pachatelem trestneho ćinu podle płatne pravnf upravy u nśs nemohou byt pravnicke osoby (tzn. nemaji k takovćmu ćinu deliktnf zpusobilost).

Praktickć podrobnosti k tomu, co było uvedeno v pfedchozfch trech odstavcfch lze nalezt v prdvnfch pfedpisech. V teto souvislosti doporućuji prostudovat zejmena §7 -§10 a dśle §18 - §20 obćanskeho zakonfku (tj. zakona ć. 40/1964 Sb., obćansky zśkonfk, ve znćnf pozdejSfch predpisu). Ohlednć deliktnf zpusobilosti k trestnym ćinum se nabfzf prostudovat zejmena §3 - §12 trestnfho zakona (cele oznacenf tohoto zakona najdete v seznamu pouźite literatury).

Obsahem pravnfho vztahu jsou vzajemna prśva a povinnosti jeho subjektu. Tato prava a povinnosti mohou byt nejruznćjśiho charakteru. Napf. obsahem zavazkovćho pravnfho vztahu je zejmena pravo vćritele na plnćnf od dłużnika a povinnost dłużnika takove plnćnf poskytnout (dalśf podrobnosti k zdvazkovym prdvnfm vztahum viz dalsi vyklad).

2.2. Interpretace prava

Interpretace prava je jine oznaćenf pro vyklad prava, tj. pro proces jehoź cflem je objasnćnf smyslu prava, resp. urćitych pravnfch norem. Situace ćasto neni tak jednoducha, jak by se na prvm pohled mohlo zdat. V fadć pripadu nestaćf pfećfst si pffsluśnś zakonna ustanovem k tomu, aby nam było vśe jasne. Nćkdy se pri vykładu prdva dostaneme do situace, kdy nalezneme pravnf normy, ktere si odporujf nebo zdanlive odporujf, jindy nam urcita pravm norma muże pripadat nesrozumitelna nebo nejasnd. Pro tyto prfpady doporućuje pravnf teorie urćite metody (postupy), kterć nśm mohou pomoci. V zajmu objektivity ovśem nutno pripustit, ze obćas se muże vyskytnou pravnf norma, ktera je doopravdy nesrozumitelna (nepochopitelna), a kterou rozumne vyloźit nelze, prostć proto, że se organu, ktery ji vytvofil, nepovedla.

Podle metod pouźitych pri vykładu pravmch norem muźeme rozeznavat napf. vyklad logicky, vyklad jazykovy, Wkład systematicky a vyklad historicky. Logicky vyklad pouźfvś k objasnćm smyslu pra\Tif normy pravidla formalni logiky. Jazykovy vyklad se opfra o gramaticka pravidla jazyka, v nemż je pravm norma vyjśdrena. Pfi systematickem vykladu se pfihliżf zejmena ktomu, v jakem prdvnfm pfedpise, pffpadnć v jake ćasti pravnfho predpisu je vykladana pravni norma obsażena. Historicky vyklad objasnuje smysl pravm normy zkoumanfm historickych podmfnek, za nichź była norma vytvorena.

Podle pomeru vysledku interpretaćm ćinnosti k textu vykladane pravnf normy se rozliśuje vyklad doslovny, vyklad rozsirujfcf a yyklad zuźujfcf.

Pri yykladu pravTifch norem take hraje urćitou roli jejich pravnf sfla a to, v jakem jsou vykladane pravnf normy vztahu k pravmm normam vyśsf pravnf sfly. Zde pfipominam jiż drfve zmfnćnou zdsadu, że pravnf pfedpisy niżsi prdvnf sfly majf byt v souladu s pravnfmi pfedpisy vyśśf prdvnf sfly. Samozfejmć platf, że v pravnfm Mdu by se rozpory nemćly objevovat vubec (ani mezi pravnimi normami stejne pravnf sfly). Proto je podle możnosti (nikoli ovśem za kaźdou cenu) tfeba uprednostńovat takovy vyklad pravnfch norem, pfi kterćm budou vykladanć pravnf normy v souladu s pravnimi normami ostatnimi.

14