sejmout0012

2. Pravni vztahy, interpretace a aplikace prava

V teto kapitole budou pfedmćtem vykladu pravni vztahy - seznamime se jednak s uvedenym pojmem, dale budou ve strućnosti (a v obecne rovine) probrany subjekty a obsah pravnich vztahu. Potom se zamćfime na zakladni problematiku interpretace a aplikace prava. Vzhledem k rozsahlosti tematu opet pujde pouze o strućny nastin problematiky.

Prmodce studiem:

Dóle vtextu budou vylożena nektera zakladni pravidla a pójmy, ktera se tykaji poużiti prdvnich norem vpraxi. Opet jde o latku, ktera spada do obecne teorie prava. U nekterych prawideł urćite zjistite, ze je vlastne znate nebo że jsou natolik logicka a prirozena, że byste je dokózali sami odvod.it i bez predchoziho studia prawieki literatury._

2.1. Pravnf yztahy a jejich subjekty

Pravni vztah je vztah dvou nebo vice subjektu upraveny płatnym pravem (jinak ^Pr^vnl ^vztah -rećeno jde o vztah, jehoź vznik, zmćny, zanik i obsah vyplyvaji z norem platnćho ^vymezeni prdva). Podle praymho odvćtvi, jehoź normami jsou urćite prdvni vztahy upraveny, muźeme hovofit napnklad o obcanskopravnich vztazich, pracovneprdvnich vztazich apod. Pravm vztahy vznikaji uzavrenim smlouvy, zpusobenim skody a z celć fady dalslch duvodu - rozhodujicl je vżdy zneni prdvni normy - tj. zda płatne prdvo s urcitou skutecnosti vznik pravniho vztahu spojuje.

Subjektem pravniho yztahu muźe byt nekdo, pripadnć nćco, kdo ma (resp. co subjekty ma) tzv. pravni subjektivitu, tj. zpusobilost mit prava a povinnosti. Napf. pravo prdvnfho vlastnit a nabyvat majetek md dospely ćlovćk i nezletile ditó, ddle napf. akciovd vztahu spolećnost, druźstvo a rada dalśich subjektu. Ve vśech tóchto pripadech jde o osoby, ktere maji pravni subjektivitu. Obecnć muźeme rici, źe podle naśeho pravniho radu maji pravm subjektivitu (a tedy mohou byt subjekty pravmch vztahu) jednak osoby fyzickć a jednak osoby prdvnicke. Fyzickou osobou je ćlovćk. Pravnickou osobou je zvlastni podle prava zaloźeny utvar, jemuź pravm normy pravni subjektivitu pfiznavaji. Mezi nejbeźnejśi prdvnicke osoby u nas patri obchodni spolećnosti.

Postaveni pravnicke osoby maji take obce.

Zpusobilost k pravnim ukonum je vlastnost, ktera ruznou mćrou prisluśi vetsinć zpfisobilost subjektu pravnich vztahu (vćtśine fyzickych a pravnickych osob). Zpusobilost k prśvnlm k prdvnim ukonum je schopnost vlastmmi pravnimi ukony nabyvat prav a brdt na ókondm sebe povinnosti. Zpusobilost k prdvnim ukonum nemaji napf. velmi maić dĆti, kterć sice maji prdvni subjektivitu (tedy napf. mohou vlastnit majetek), nemohou vSak osobne ćinit prdvni ukony. Pravni ukony za osoby, ktere nemaji zpusobilost k prdvnim ukonum, pnpadnć za osoby, jejichź zpusobilost k pravnim ukonum je omezena (ale koneckoncu i za osoby s plnou zpusobilost! k pravnim ukonum) mohou ćinit ve stanovenych pfipadech jejich zastupci.

Deliktni zpusobilost je dalSi vlastnosti, kterd v ruznćm rozsahu naleźi (pfipadnć Deliktnl nendleżi) fyzickym a pravnickym osobdm. Existence nebo neexistence teto vlastnosti zpusobilost u konkrćtni osoby vypovidd o zpusobilosti (tćto konkretni osoby) byt pachatelem deliktu. Deliktem vprdvnim slova smyslu je poruseni urćitć pravem stanovene povinnosti. Płatne pravo v Ćeske republice zna ruzne druhy deliktu napf. trestne ćiny,

13