sejmout0029 (2)

5. Vecna prava a katastr nemovitosti

V teto kapitole probereme vecna prava, kterymi jsou yiastnicke pravo, drzba, zastavni pravo, zadrzoyaci pravo a prava odpovidajici vecnym bremenum (povahu yecneho prava muzę mit take nekdy predkupni pravo podrobnosti k tomu viz §602 - §606 obćanskeho zakoniku). Dale budę strućnć nastinena problematika katastru nemoyitosti, ktera s vecnymi pravy uzce souvisf (i kdyź nejde do znaćnć miry o problematiku obcanskopravni, ale o soubor otazek upravenych spravnim pravem).

Vćcnd

pr£va-

vyznam

pojmu

Vecna prdva se oznaćuji jako vćcna proto, że se ćasto (ale ne vżdy) vztahuji k vćcem. Jde o tradićni oznaćem, ktere nSkomu nemusi pnpadat zcela logicke, protoźe vecna prava se nekdy nevztahuji jenom k v6cem (napf. vlastnit nebo dśt do zastavy muzeme i pohledavku) a dśle k yecem se nśkdy vztahuji i jina neź vecna prava napf. prava zśvazkova — napf. v pfipade najmu pozemku ći jine vćci. Pro zakladm orientaci postać! jednoduśe povaźovat za vćcna ta prava, ktera takto zakon oznaćuje. Zakladni pravnl upravu yecnych prav najdeme v zakonu ć. 40/1964 Sb., obćansky zakonik, ve znćni pozdćjśich pfedpisu.

ł

Prurodce studiem

Yśtśinu pojmu, ktere budeme probirat vteto kapitole, jiź urćitś vice nebo mśnś znate. Rada niże uvedenych terminu je beżne pouźhana i osobami nepravnickych profesi. Nekdy vśak vnespravnych souvislostech. Napf. studenti si ćasto pletou zastawni pravo s rućenim. Rozśirene jsou nespravne pfedstavy o tom, jak veritel muzę vyuzit zastawni pravo, ktere zajiśtuje jeho pohledawku apod. Dane tema neni nijak zvlaśt' naroćne (jako ostatne i dalsi problematika probirana v ramci uvodu do i prawa), można si vśak wyżaduje o neco vice pozornosti, neż by se na piwni pohled mohlo nekterym studentum z dat.

5.1. YTastnicke pravo a drzba

Vlastnickć próvo-prśvnf uprava a zśkladni

rysy

yiastnicke pravo je nejyyznamnejśim vćcnym pravem. Alespoń zśkladni pfedstavu o tomto pravu ma jistó velka yetśina (nejen) dospĆlych lidi. Prśvni upravu ylastnickeho prava najdeme nejen v obćanskem zakoniku, ale i v nekterych dalśich pravmch pfedpisech. V prvni fade je treba si zapamatoyat zakladni ustanoveni o ylastnickem pravu, ktera jsou obsażena v Listine zakladmch prdv a svobod. Ćlanek 11 tohoto pravniho pfedpisu stanoyi, że każdy md pravo ylastnit majetek, yiastnicke pravo vśech vlastmku ma stejny zakonny obsah a ochranu. Ddle je vcitovanem ustanoyeni vćnovana pozomost i vyvlastnćni a nćkterym dalśim otazkam.

Obecnou definici ylastnickeho prava v płatnych pravnich pfedpisech nenajdeme. Obćansky zakonik charakterizuje yiastnicke pravo prostfednictvim jednotliyych prdv a povinnosti ylastnika. Podle §123 obćanskeho zakoniku je ylastnik v mezich zakona oprśvnćn pfedmćt sveho vlastnictvi drżet, użivat, pożivat jeho płody a uźitky a nakladat snim. Opravnćni vćc drżet znamena mit vćc fakticky ve svć moci. Oprdvneni s vćci nakladat spoćiva v pravu vćc napf. prodat, darovat, dśt do zastavy apod. Vyznam ostatnich opravneni je zfejmy. Vedle toho md ylastnik zejmena pravo na ochranu proti tomu, kdo do jeho ylastnickeho prdva neopravnćnć zasahuje (viz § 126 obćanskeho zdkoniku). Vlastnik md samozfejme take urćite povinnosti. Zejmena se musi zdrźet vśeho, ćim by nad miru pfimćfenou pomćrum obtĆżoval jineho nebo

30