sejmout0021

Zńkladnf prava a svobody -pffldady a viastnosti

Zśkladnf

prava a

svobody-

vyznam

prśvnf

upravy

w

Mezi nejduleżitejśi lidska prava a svobody zakotvene ve shora uvedenych dokumentech patri napr. pravo na źivot, zakaz mucem, pravo na osobni svobodu, svobodu mysleni, svobodu svedomi, svobodu nabożenskeho vyznani, svobodu projevu a rada dalśich. Na strane jedne 51.1 Listiny zakladnich prav a svobod stanovi, źe zakladm prava a svobody jsou nezadatelne, nezcizitelne. nepromlćitelne a nezrusitelne, na strane druhe je zrejme, źe ani zakladm prava a svobody nejsou zcela neomezenć, bezvyjimećne a vźdy a za vśech okolnosti płatne. Omezeni zakladnich prav a svobod muzę byt proto v urćitych pfipadech upraveno v zakonech.

V dneśm dobę nam muzę pripadat vetśina zakladnich prav a svobod samozrejma. Jejich ustavm zakotvem je vśak namiste, nebof jsou tak defmovany jedny z nejduleżitejśich zakładu, na nichź spociva naS stat (nemluvś o tom, że caste a zasadni porusovani zakladnich prav a svobod je jevem, ktery dneśm Ćeske republice neni z ćasoveho ani z geografickeho hlediska nejak nepredstavitelne vzdaleny).

Ustavm zakotveni zakladnich prdv a svobod navic predstavuje społu sdalsimi pravnimi mechanismy vyznamny nastrój slouźici ochranę techto prav a svobod. Podle 51. 4 Ustavy jsou zakladm prava a svobody pod ochranou soudni moci. Podle 51. 36 odst. 2 Listiny zakladnich prav a svobod nemuże zakon z pravomoci soudu vylou5it pravomoc prezkoumat rozhodnuti organu vefejne spravy, pokud se tykś zakladnich prdv a svobod upravenych v tomto dokumentu. Dalśim vyznamnym instrumentem je institut ustavm stiźnosti, sjehoź pomoci se muźe (za stanovenych podminek) domahat ochrany u Ustavniho soudu osoba, do jejiz ustavne zarućenych prdv a svobod neopravn6ne zasahl organ verejn6 moci.

Pro alespoó orientacni zvladnuti vyśe uvedenć problematiky je tfeba nastudovat pfinejmenśim Ustavu Ćeske republiky a Listinu zakladnich prav a svobod. Dalśi podrobnosti, ktere 5asto jiź presahuji ramec ustavniho prdva, lze nałezt v ostatnich vyśe uvedenych pfedpisech. Samozrejme było vydano takć mnoho odbomych knih a 51anku k danemu tematu. Obecnymi otazkami ustavniho prdva se autori zabyvali jiź ve starov5ku. Modemejśi informace jsou obsaźeny napfiklad v publikaci: Pavli5ek V. a kol.: Ustavni pravo a statov5da. 1. dii. Obecna statoveda. Praha: Linde Praha, a. s., 1998.

Otdzky a ukoly:

1)    Ćeska republika je podle Ustavy statem:

a)    svrchovanym, jednotnym, demokratickym a pravmm

b)    svrchovanym, federadvnim, demokratickym a pravnim

c)    zavislym

2)    Komu naleźi v Ćeske republice zakonodama moc?

a)    Parlamentu

b)    Ćeske narodni bance

c)    uzemmm samospravnym celkum

3)    Komu je v Ćeske republice odpov5dna vlada?

a)    Parlamentu

b)    Poslaneckć snómovn6

c)    Senatu

22