sejmout0007

tvrzem se, pokud jde o obćanske pravo, tyka jednoznaćne tzv. obćanskeho prava hmotneho, obćanske pravo procesni, ktere upravuje rizeni o zakonem stano venych vćcech ( podrobnćji viz dale) pred soudy a yyjimećnć też pfed jinymi organy, muzę byt fazeno spisę mezi odvetvi prava vefejneho. Dale je tfeba vzit v uvahu, źe rada pravnich odvetvi vice ći mene kombinuje soukromopravni a vefejnopravni prvky, także shora uvedena charakteristika pro nć neplati absolutnć. Napfiklad v obchodnim pravu je możno nalezt ćetne vefejnopravni prvky, zejmena pokud jde o upravu ochrany hospodarske souteże nebo żivnostenskeho podnikani.

Prśvo poziti vni a pfirozene

Pravo pozitivni a pravo pfirozene pfedstavuji dalsi dvć ćasti prava, pokud je pravo chapano jako soubor pravidel chovam. Toto ćlenćni je velmi zajimave, i kdyż nutno pripustit, że ponekud sporne. Existuji totiź teorie, podle kterych vedle prava pozitivniho (tj. prava, jeż najdeme v zakonech, narizemch, vyhldśkach a nćkterych dalśich pravnich aktech a jeż je tedy stanoveno statem nebo statem uznanym zpusobem) existuje pravo pfirozene, jeż vyplyv£ (strućnć fećeno) z pfirozeneho radu veci a jeż je pozitivnimu pravu nadfazeno. Na puvod pfirozenćho prśva jsou ruzne nazory, nćkteri odbomici jeho existenci zpochybńuji, zatimco jini jsou o jeho existenci pevne presvedćeni.

Predchozi i nasledujici vyklad se v pfevażne mife tykś vnitrostatniho prava (a to zejmena pravniho fadu Ćeske republiky). Vedle toho existuje take pravo mezinarodni. V ramci mezinarodniho prava rozliśujeme mezinśrodni pravo yerejne a mezinarodni pravo soukrome.

Prśvo

mezinśrodni

Mezinśrodni prśvo yerejne upravuje zejmena vztahy mezi staty, pripadne vztahy mezi staty a nćkterymi nestatnimi organizacemi. Psana pravidla mezinarodniho prava verejneho najdeme pfedevśim v mezinarodnich smlouvach.

Mezinśrodni prśvo soukrome se zabyva soukromopravnimi vztahy s mezinarodnim prvkem. Tzn. dava napf. odpovedi na otazku, jak se ma postupovat (jakymi pravidly se fidi situace), kdyż dva obcane różnych statu chteji uzavfit smlouvu nebo sńatek apod.

Dosti specificky charakter maj i pravni normy, ktere upravuji fungovani Eyropske unie, a vztahy mezi jejimi ćlenskymi staty. Tyto pravni normy lze do urćitó miry povaźovat za soućast mezinarodniho prava verejneho, avśak s pokraćujici integraci se objevuji nazory, że Evropska unie zaćina pripominat stat, zatimco jeji ćlenske staty postaveni samostatnych statu ztraceji.

1.2. Prśyni normy

Prśvni normy-yymezenl

Jak jiż było naznaćeno vyśe, prśyni normy jsou pravidla chovśni, ktera se yyznaćuji urcitymi zvlastnimi znaky, ktere je odlisuji od ostatnich existujicich pravidel, jimiź se fidi (vice ći mene) fungoyani spolećnosti.

Tćmito specifickymi znaky pravnich norem jsou zejmena

1.    zvlaśtni zpusob stanoveni pravnich norem,

2.    jejich obecna zavaznost,

3.    yynutitelnost (a to zejmena prostfednictvim statni nebo jine yerejne moci).

Prśvni normy -pfivod

Pravm normy nejćastćji vytvafi stat, resp. pnslusne statni organy. Napr. Pariament Ćeske republiky pfijima zakony, ylada vydava nafizem apod. Nektere pravni normy vydavaji subjekty od statu odliśnć, napf. v Ćeske republice jsou pra\ni normy

8