sejmout0014

Jestliźe se setkame se situaci, kdy si pravm normy z ruznych prdvnich pfedpisu aepe pravm siły odporuji, casto nam pomuze pravidlo latinsky vyjadrene slovy Iex prerii nr derogat priori. Coż volne pfelożeno znamend, że pravm pfepis pozdejśi wfa' pravni pfedpis pfedchozi. Jinak rećeno v pripadć rozpomeho znćrri dvou pravnich jerem ze dvou ruznych pfedpisu stejne prdvni siły md podle uvedeneho pravidla rrednost pravni norma vydana pozdćji.

VySe uvedene pravidlo se neuplatni napf. v pfipadech zdanliveho rozporu mezi pr*vnńn pfedpisem obecnym a pravnim pfedpisem specidlnim. Je to logicke - prdvni ■nriwi specialm je tu proto, aby stanovila pro urćite pfipady nezbytne vyjimky zrćsobnosti jinak płatne normy obecnć. Pravidlo, ktere vyjadfuje prednost pravni ■ny specialni pfed pravni normou obecnou je latinsky vyjadfeno slovy lex yriitii derogat generali. Coż volne pfelożeno znamend: Pravni pfedpis specialni tzriaśmf) mśi pravni pfedpis obecny (nelze chapat doslovnć jako uplne zruśeni reecnefao pravmho pfedpisu).

11 Aplikace prava

Aplikace prava je uziti pravnich norem pfi reseni konkretnich pfipadu (nikoli p^pnić a nikoli naposledy nutno vzit v uvahu, że nazory pravni teorie na definici take :: pojmu nejsou jednotne).

Akty aplikace prava jsou vysledkem aplikace prava provadćne statnimi (mene tato i jinymi) organy. Jako synonymum pro akt aplikace prava lze zpravidla poużit jc rozhodnuti nebo individualni pravni akt. Termin individudłni pravni akt ■ptada, że tyto prdvni akty se tykaji jednotlivcu (napf. ukladaji povinnosti nebo mmmąi existenci prdv konkretnich osob). Tim se odliśuji od normativnich pravnich jad izakonu, vyhlasek apod.), ktere obsahuji obecne zavazne pravni normy.

V rraxi rozeznavame jednak konstitutivni akty aplikace prdva a dale totantorni akty aplikace prdva. Konstitutivm rozhodnuti zakładaj i, mem nebo ni B33 nebo povinnosti urcitych osob. Deklaratomi rozhodnuti konstatuji existenci ■ta ■eoristenci urcitych prdv nebo povinnosti.

Yyćam aktu aplikace prava je vysledkem urćiteho fizeni, v nemź musi organ Iglfltapra pravo nejen spravne aplikovat vhodne zvolene pravni normy, ale take se ■tata se skutkovym stavem pfipadu, o nemź rozhoduje. NejdUleżitćjśimi druhy tata (postupu), v nichź jsou v Ćeske republice vydavany akty aplikace prava, jsou tata soudni fizeni, sprdvni fizeni a trestni fizeni.

\afca aktu aplikace prava md tri zakladni casti: yyrok, odUvodneni a poućeni x ^riiurui prostfedku. Vyrok je ta cast aktu aplikace prava, kde jsou stanoveny tata prava nebo povinnosti, pfipadne kde je konstatovana jejich existence nebo ■tatoeBDe. V oduvodneni rozhodnuti organ aplikujici pravo vysvetluje. proc rozhodl Sztabem uvedenym ve yyroku rozhodnuti. Poućeni o opravnem prostfedku je fltane kocstatovam o tom, zda je możne proti rozhodnuti podat opravny prostfedek i.    t se stanovenym postupem zmeny rozhodnuti).

▼■taslosti s aplikaci prava muże nekdy vyvstat otazka, co si poćit sfeśenim ■jossnL ktere płatnym pravem (vyslovne) upraveny nejsou. Zde lze nekdy poużit ■taes zakona nebo analogii prdva. Analogie zakona je postup, pfi kterem se na totaB próem vyslovnć neupraveneho pfipadu pouziji pravni normy upravujici

Zśkon starSi a nov6j§i

Zdkon obecny a zvlśśtnl

Aplikace

próva-

vymezeni

Akty aplikace próva-yymezeni a druhy

Zśkladnf druhy fizeni

Zńkladnl ćdsti aktu aplikace pr&va

Analogie

prńvaa

analogie

zńkona

15