57447 sejmout0061

jimiż se navrhovatel domaha, aby druha strana nśco dala, konała, nećeho se zdrżela nebo neco strpela. Tretim zakladnim typem jsou tzv. żałoby urćovaci, jimiż se navrhovatel domahd urćeni, zda tu prśvo nebo pravni vztah je ći neni, je-li na tom nalehavy pravni zajem. Kposlednimu uvedenemu typu żałob je vhodnć si zapamatovat, źe pokud v fizeni nebude prokazana existence nalehaveho pravniho zajmu na podani żałoby (resp. na vydani rozhodnuti o urćeni viz vySe), soud takovou źalobu zamitne. K tomu se vaże użitećna poućka, źe nalćhavy pravni zajem na podani uićovaci żałoby (na rozhodnuti o urćeni) zpravidla neni dan, pokud je możne domahat se ochrany prav prostfednictvim żałoby na plneni. Tak napfiklad jestliże nekomu zaplatime penize na zakladć neplatne kupni smlouvy (prodavajici nas uvede v omyl uvadśmm nepravdivych udaju a zdanlive prodavanou vec ani nema kdispozici) nebude spravne domahat se u soudu urćeni neplatnosti smlouvy. Takovou źalobu by soud musel zamitnout pro nedostatek nalehaveho pravniho zajmu. Spravne budę podat navrh na zahajeni fizeni o zapłaceni prisluśne ćastky. V tomto fizeni si soud kromć jineho posoudi jako tzv. predbeżnou otazku platnost smlouvy, na jejimż zaklade jsme plneni poskytli. Nad ramec yykladu o obćanskem soudnim fizeni lze poznamenat. że v pfipadech podobnych tomu vy$e uvedenemu se nćkdy yyplati podat trestni oznamem pro podezfem z trestneho ćinu (v udavanem prikiadu by mohlo jit o trestny ćin podvodu podłe §250 tiestniho zakona) a pfipojit se k trestnimu fizeni s narokem na nahradu Skody, o nćmź je pak soud za splnćni nćkterych dalśich podminek opravnćn rozhodnout pravć i v fizeni trestnim (vyhodou pro nas muźe byt skutećnost, że v trestnim fizeni mużeme uplatnit naś narok bez płaceni poplatku z navrhu na zahajeni fizeni).

Zakladni

povinnosti

ućastniku

fizeni

ZaMjeni obćanskeho soudniho fizeni brśni tomu, aby o teże veci probihalo u soudu jine fizeni. Uvedenć pravidlo vyjadfuje tzv. prekażku veci zahajene (cizim slovem litispendence). V souvisłosti s problematikou zahajeni obćanskeho soudniho fizeni orientaćne nastudujte §7-§12 a dale §79 - §89a obćanskeho soudniho fadu.

Po zahajeni fizeni maji ućastnici vedle dalśich povinnosti jednak povinnost tvrzeni a dale povinnost dukazni ( coź se nćkdy vyjadfuje formulaci, że ućastnika tiżi bfemeno tvrzem a bfemeno dukazni ). Tak napfiklad jestliże navrhovatel podał źalobu na zapłaceni 50000,-Kć (kterć odpurce jako dłużnik ve lhutć sjednane ve smlouvć o poskytnuti uvćru nevrślil), musi navrhovatel jednak tvrdit vśechny podstatne skutećnosti (tj. zejmena, źe poskytl urćitou ćastku zurćiteho duvodu a s urćitou dobou splatnosti odpurci a źe uvćr nebyl spłaceń) a dale musi tyto podstatnć skutećnosti prokazat (tzv. negativni skutećnost - nesplaceni dłużne ćastky se zpravidla neprokazuje, protoźe podle povahy vSci jde o skutećnost, kterou ćasto ani prokazat nelze). Dukazni povinnost plni ućastnik fizeni tak, źe soudu navrhuje provedem' urćitych dukazu (vyslech svćdku, pfećtem listiny - smlouvy o uvćru apod.) a soud pak rozhodne, kterć dukazy provede. Jestliże navrhovatel napf. neprokaże, źe nćjakou ćśstku odparci poskytl - tj. pokud nenavrhne vhodne dukazy k prokśzćni uvedene skutećnosti, soud jeho źalobu zamitne, nebof, jak se nćkdy fikś, navrhovatel neunesl dukazni bfemeno. Jestliże se odpórce hodla branit napf. tak, źe dluh ze smlouvy o uvćru jiż splatil (nebo źe tento dluh zaniki jinak) ma podobnć on sam ohlednć teto skutećnosti povinnost tvrzeni i povinnost dukazni. Pouze v nćkterych pfipadech ma soud povinnost provadćt i jinć, neż navrżene dukazy. V souvislosti s problematikou dokazovam v obćanskem soudnim fizeni orientaćnć nastudujte ustanovem §120 - §136 obćanskeho soudniho fadu.

62