64988 sejmout0006

1. Pravo, prameny prava

V teto kapitole se seznamime s pojmem pravo, s rozdelenim prava na prdvni odvetvi, pozname dale tradićni ćleneni prava na prdyo soukrome a pravo verejne a na pravo pozitiyni a pravo prirozenć. Predmetem yykladu budou dale zejmćna prayni normy, prameny prdva a nektere dalsi souvisejici otazky.

Pruvodce studiem:

V teto kapitole budou predmśtem yykladu ty nejobecnejśi prayni pójmy. Prawił yeda, ktera se danou problematikou zabyyó, se nazyya obecna teorie prava. Jak budę jeśte dale vtextu yruznych souvislostech naznaćeno, v techto skriptech je obsazen pouze strućny nastin yybranych Ćósti prayni problematiky. Kziskani zakladmho prehledu o pravnim radu Ćeske republiky a obecnych pravnlch pojmech tato skripta nestaći, k tomu je tfeba vystudovat pramickou fakultu, coź vśak pro budouci odborniky v oblasti ekonomie nebo yypoćetni techniky zpravidla neni nezbytne.

1.1. Pravo a jeho ćlenćm

Pravo je pojem, ktery md vice vyznamu. NejćastSji se pouźivś jednak ve smyslu Próvo -objektivnun a jednak ve smyslu subjektivnim. Prdvem ve smyslu objektivmm se vymezenf rozumf souhm pravidel chovani (tzv. pravnich norem), ktera se vyznaćuji urćitymi specifickymi znaky (podrobneji viz niże), jeź je odliśuji od ostatnich pravidel chovam existujfcich ve spolećnosti. Pravem ve smyslu subjektivnim je oprdvnćni osoby chovat se urćitym zpusobem.

Pravni odv2tvi jsou ćasti prava (ve smyslu objektivnim). Dćleni prava na prdvni Prśvm odvśtvi neni ySeobectó płatne a jednotnć. Uplatńuje se napf. v Ćeske republice a odv5tvf v dalSich zemich s podobnou pravni kulturou. Prdvni odvStvi je tvofeno souborem prdvnich norem, ktere upravuji urćitou relativn6 samostatnou skupinu spolećenskych vztahu. V Ćeske republice patfi mezi nejyyznamnćjśi prdvm odv6tvi ustavm pravo, sprdvm prdvo, obćanske prdvo, obchodm pravo, trestni prdvo, pracovm prdvo a rodinne prdvo. Existuji i dalSi pravni odvćtvi. Hranice mezi prdvnimi odv6tvimi jsou nćkdy nezfetelne, nap?. pravni pfedpisy upravujici źivnostenske podnikdm stoji na pomezi spravniho prdva a obchodniho prava. Ćlenćni prava na pravni odv£tvi v beźne praxi vetśinou nema velky yyznam. Pouźivd se zejmena z duvodu pedagogickych a vedeckych.

Prdvo yerejne a prdvo soukrome jsou dvć ćdsti prava (ve smyslu objektivnim), Próvo kteró rozliśujeme v rdmci ponśkud jinć klasifikace, neż była naznaćena v pfedchozim vefejnć a odstavci. Opśt jde o dSleni yyznamnd zejmćna v pravni teorii. V pravu yefejnem ^soukromć hraje yyznamnou roli zpravidla nadrazene postaveni statu (resp. statnich organu) nebo jinych subjektó vefejne moci vući ostatnim ućastnikum pravnich vztahu. Pfedmdtem yefejnćho prdva je zejmena uprava pravomoci a pusobnosti organu stdtni a jine yefejnć moci a uprava s tim souvisejicich prdv a povinnosti fyzickych a nćkterych prdvnickych osob ( k posledne uvedenym pojmum viz dale). Typicky vefejnoprdvnimi odvćtvimi jsou trestni prdvo, spravni pravo a ustavni prdvo. Pro prdvo soukromć je typickć rovne postaveni subjektu, smluvni volnost (neplati absolutni) a vśtSi mira svobody rozhodovdni. Mezi odvetvi prdva soukromćho patri obćanskć prdvo, pracovni pravo, rodinne prdvo a obchodni pravo. PoslednS uvedene

7