sejmout0019 (2)

pravo tzv. zdkonodame iniciativy - tj. pravo podavat navrhy zakonu. Urćitymi pravomocemi vramci zakonodómćho procesu disponuje take prezident republiky, ktery podepisuje pfijate zakony, a ma pravo vracet je (s vyjimkou ustavmch zakonu) Parlamentu s oduvodnemm do patnścti dnu pote, co mu były postoupeny. Jde o pravo tzv. suspensivm'ho (odkladneho) veta, kterć muzę byt pfehlasovano nadpolovićm vćtśinou vśech posłańcu Poslaneckć snćmovny.

Parlament

Ćeskć

republiky

Obecnć lze fici, źe v soustave nasich nejvyśśich organu ma Parlament nejsilnejśi postavenl. Vedle toho, źe vykondva zśkonodamou pravomoc, voli prezidenta republiky, je orgdnem, jemuź je odpovćdna ylśda (pfesnćji - jehoź jedne komofe je odpovćdna vlada - ta je totiź u nśs odpovćdna Poslaneckć snćmovnć) a vykonava i dalśi pravomoci.

Volby do Parlamentu probihaji tak, źe do Poslaneckć snćmovny je voleno 200 poslancó na dobu ćtyf let volebnim systemem pomćmeho zastoupenf. Do Senatu je voleno celkem 81 sen&toru - kaźdć dva roky jedna tfetina z tohoto poćtu vćtśinovym volebnim systćmem. Volebni systćm pomćmeho zastoupem' spoćivś strućne fećeno v tom, źe volići ve volbach hlasuji pro politicke strany (hnuti) a mandaty (,Jcfesla v Poslaneckć snćmovnć“) se rozdćluji mezi politicke strany pomćmć podle poctu odevzdanych hlasu. Tento volebni systćm se v praxi uplatńuje s różnymi modifikacemi. Napriklad je procentualnć stanoven minimalm poćet hlasu, kterć musi strana ziskat, aby se mohla zućastnit povolebmho rozdelovam mandatu. Vćtsinovy volebni system spoćiva strućne fećeno vtom, źe ve volebmch obvodech kandiduji jednotlivci a do parlamentu je zvolen ten, kdo v urćitem volebnim obvode ziska nejvice hlasu. Take zde se uplatnuji nćkterć modifikace, napf. volby mohou probihat dvoukolovć, pfićemź ke zvolem v prvnim kole je zapotrebi nadpolovićm vetsiny odevzdanych hlasu atp.

Moc

vykonnś

Vlśda

Ćeskć

republiky

Vykonna moc je v Ćeskć republice sverena zejmena prezidentu republiky, vlade a jednotlivym ministerstvum.

Vlada je podle Ustavy vrcholnym organem vykonnć moci. Składa se z predsedy vlady, mistopfedsedu vlady a ministra. Prezident republiky jmenuje pfedsedu vlady a na jeho navrh i jeji ostami ćleny. Prezident ve stanovenych pnpadech take ćleny vlady odvolśva. Existence vlady v urćitem sloźeni je zśvislś na dóvćfe Poslaneckć snćmovny. Jestliźe vladć była Poslaneckou snemovnou vyslovena neduvćra nebo jestliźe Poslanecka snemovna zamitla źadost vlady o vysloveni dóvćry, musi vlada podat demisi. Tento, vpravnich pfedpisech podrobnćji upraveny stav, vyjadfuje Ustava slovy, źe vlada je odpovćdna Poslaneckć snćmovnć.

Vlada rozhoduje ve sboru usnesenim, k jehoź pfijeti je zapotfebi souhlasu nadpolovićm vćtśiny vśech jejich ćlenó. K provedem zakona a v jeho mezich je vlada opravnćna vydavat nanzem, coź jsou (jak uź było uvedeno vyśe) obecnć zavazne pravm pfedpisy, kterć se publikuj i ve Sbirce zakonu.

Ministerstva mohou na zśkladć zakona a v jeho mezich, pokud jsou k tomu vyslovnć zmocnćna, vydavat vyhlś§ky, kterć se takć zverejńuji ve Sbirce zakonu.

V ćl. 80 Ustavy je strućnś zminka o statnim zastupitelstvi, coź je soustava uradu statu, kterć plni ukoly zejmena v trestnim fizem.

Prezident

Ćeskć

republiky

Prezident republiky je hlavou stćtu. Je volen Parlamentem na dobu pćti let. Nćkterć pravomoci prezidenta jiź były vySe zminćny, z tćch dalśich lze uvest napf. zastupovani statu navenek, sjednavani a ratifikaci mezinarodnich smluv, jmenovam soudcó a udćlovani amnestie. Zakladni pfehled techto a dalśich pravomoci prezidenta

20