18517 sejmout0053

9. Pracovm' pravo - yybrane otazky 9.1. Pracovni pravo - pojem, predmĆt, prameny

$

Pracovm pravo se zabyvś pfedevśim oblastmi individualmho pracoyniho prava, kolektivmho pracoyniho prśva a zamestnanosti. Je upraveno zejmena z. ć. 262/2006 Sb. zakonikem prace v platnem zneni¹, ktery je ućinny od 1. ledna 2007. Vedle zakoniku prace existuji i dalsi prameny pracoyniho prava na urovni zakonu (napr. z. o zamestnanosti, z. o inspekci prace, z. o kolektivnim vyjednavani) a podza-konnych pravmch pfedpisu. Stavajici zśkonik prace je vśak pro pracovni pravo pra-menem dominantnim. Jedna se o próvni upravu relativnś novou, ktera pfinesla nćkte-re duleźite zmdny v pracovnim pravu, nebof pfedchozi próvm uprava z roku 1965 jiź zdaleka neodpovidala stavajicim socidlnim pomerum ani potrebam pracovmho trhu a zajmum zamestnancu ani zam£stnavatelu.

t

Pruvodce studiem:

Predmśtem zakoniku prace je uprava pracovnepravnich vztahu. Pracovnśpravnimi vztahy jsou pritom vztahy mezi zamestnanci a zamestnavatełi ale dale take vztahy ko-lektivni povahy, coź neni nic jineho neż pravni uprava odborove organizace a odbo-rove ćinnosti a nektere dalsi pravni vztahy, predevślm otazky zamestnanosti._

p_rincip    Duleźitó je hned na uvod zduraznit, źe próvm uprava tak jak je uvedena

smluvnf ^v zakoniku prace neni jedina moźnd. V pracovnepravnich yztazich plati totiź duleźitó voinosti zasada, źe „co neni zakazano, je dovoleno^u. Jinymi slovy, ućastnici pracovne-pravniho yztahu si mohou vetśinu otazek upravit nad rśmec a odchylne od zakoniku prace na zśkladcf jejich vzśjemne dohody. Smluyni volnost vśak neni „bezbreha“. Duleźitymi yyjimkami z prave uvedene zasady tak napr. budę nemoźnost odchyłek ve vćcech upravy ućastniku pracovnepravmch yztahu, ve vecech nśhrady śkod, ve yćcech vypovednich duvodu pro skonćem pracoyniho pomeru, podminek na-roku na doyolenou, prace osob mladśich patnacti let, jine poradi pro srśźky ze mzdy a pod. Praktickou odpovć<f na otózku, zda se v tom kterem konkrćtmm pripade lze od-chylit od zakonne upravy najdeme zejmena v ustanovenich § 2, § 363 zakoniku prace. Pfi vstupu a zmhnh pracovnepravniho yztahu bychom se tedy mSli vźdy ujistit, źe ne-bylo ujednano nic nad ramec zakoniku prace.

Vztah    Protoźe jsme se dotkli yztahu mezi zakonikem prace a obćasnym pravem, za-

zśkoniku pamatujme si, źe plati princip delegovane pusobnosti mezi zakonikem obćanskym ^p^^{ce a}    a zakonikem prace. Plati tedy, źe podpumć lze na pracovnćpravni vztahy uplatnit

skćho    vybrana ustanoyeni obćanskeho zakoniku, ovśem pozor, pouze v tech pripadech,

zśkoniku kdy to zakonik prace vyslovn! stanovi. Jsou to napr. pripady, kdy je tfeba konkreti-zovat pojem zamśstnavatele, v otazkach zastupovani zamestnavatelu, ve vecech po-suzovam platnosti resp. neplatnosti pravmch ukonu ći pfi ochranę majetkovych zajmu zamćstnavatele.

54

1

Pokud jsou za oznaćenim zakona pfipojena slova „v platnćm znćni“, znamenś to, źe zśkon byl jiź noyelizoyśn.