sejmout0055

niho volna (dodatkowa nebo prodlouzena dowolend), poskytovani vyhod pfi zvyśova-ni nebo roz§irovam kvalifikace, naroky na priplatky a odmeny, odchodne, vyuźivani sluźebmch vozidel, poskytovani pfispćvku na penzijni pfipojiśtem, uhrada łekafskych prohlidek vramci nastupu do zamestnani, nerovnomćme rozvrżem pracovni doby (konto pracowni doby, pruźnd pracowni doba),..

Zapamatujme si jeśte, źe pracovni pomer muże byt v prubehu pracovne-pravniho pomćru take zmenen. Potreba takove zmeny muźe vyplynout na obou stra-nach pracovm smlouvy a lze ji povazovat za celkem casty jev. Protoźe samotna pra-covni smlouva musi mit pisemnou formu, plati, źe take jakćkoliv dodatky k pracovni smlouve, ktere reśi zmśnu pracovni smlouvy, resp. pracovniho pomśru, museji byt vźdy take uzavreny v pisemne formę.

Pracovm smlouva vśak neni jedinym zpusobem vzniku pracovnSpravniho vztahu. Dalśimi jsou dohoda o pracovm ćinnosti a dohoda o provedeni prace. Dohoda o proyedeni prace upravuje pripady, kdy jde o provedeni prace v maximalnim rozsahu 150 hodin rocne. Protoźe zakonik prace zde nevyźaduje pisemnou formu, staći dohodu o proyedeni prace uzavfit ustnś.

Dohoda o pracovni ćinnosti upravuje pripady prąci v maximalmm rozsahu jednć poloviny stanovenć tydenm pracovm doby - tedy v rozsahu masimalnć 20 hodin tydnć. Zaroveń je możne dohodu o pracovni ćinnosti możne uzavrit maximal-nć na obdobi 52 tydnu. Take u tohoto smluvniho tipu zakonik prace yyźaduje uzavre-ni v pisemne formć a to pod sankci neplatnosti. V dohode o pracovni ćinnosti pak musi byt uvedeny sjednane prace, sjednany rozsah pracovni doby a doba, na kterou se dohoda uzavira.

Konećne pak mohou ućastnici pracovnepravniho vztahu uzavnt i smlouvu nepojmenovanou (innominatni) ve smyslu ustanoveni § 51 obćanskeho zakoniku². Tim se velmi podstatnć rozsiruji możnosti podob pracovnepravnich vztahu, i zde ale plati, źe take nepojmenovana smlouva nesmi odporoyat obsahu nebo ućelu zakoniku prace. Proto napr. innominatni smlouva nesmi byt poużita v pripadech, kdy pn-slusny pravni predpis zna vhodnou upravu, także logicky nesmi innominatni smlouva nahrazovat napf. smlouvu pracovni, nebo dohodu o odpovćdnosti k ochranć svćre-nych hodnot.

Zakonik prace dopada i na nekterś ujednani mezi stranami, kdy tyto vy-stupuji teprve z pozice uchazece o zamestnani a podnikatele, ktery prąci nabizi. Także i nćkterć tyto dohody maji povahu pracovnćpravniho vztahu. Jedna se zejmena o prislib zamestnani, ktery mezi stranami zakłada ujednśni, że mezi stranami budę założeń pracovni pomer. Z podnikatele nabizejiciho prąci se tak stanę na zakladć pfislibu zamćstnani v budoucnu zamćstnavatel, podle tehoź pfislibu zamćstnani se ze zajemce o zamestnani stanę v budoucnu zamćstnanec. Obdobne zakonik prace upra-vuje zakladni pravidla pro vybćr potenciślnich zamestnancu, kteri se uchazeji o konkretni zamestnani. Podobnć zakonik prace upravuje postup zamestnavatele pri vyberovem rizeni pofadanem za ućelem obsazeni pracovniho mista (povinnost zve-rejnśni podminek vybśroveho Hzeni, neutralnost tohoto rizeni, zakaz diskriminace dle rasy, veku, pohlavi, naboźenskeho wyznani,...). Pfed samotnym yznikem pracovni