49568 sejmout0039

Dalśim logickym zpusobem zaniku zavazku je dohoda vefitele a dłużnika, ktera muże spoćivat bud’ v tom, że dfivćjśi zavazek zanika a nahrazuje se zavazkem novym anebo je jejim obsahem vzdanf se prava, resp. prominuti dluhu.

Povinnost dłużnika plnit zaniknę za zakonem stanovenych podminek takć tim, że se plnćni stanę nemożn^m (pozn. pokud by pinem było nemoźne jiź pred uzavremm smlouvy, nemela by jeho nemoźnost za nasledek zanik zavazku, ale neplatnost smlouvy - viz §37 odst. 2 obćanskeho zakoniku).

Prava a povinnosti v nekterych pripadech dale mohou zaniknout uplynutim doby (napf. skonćeni najmu sjednaneho na dobu urćitou).

Smrti dłużnika nebo smrti veritele zanika zavazkovy pravni vztah jen v nćkterych pripadech (pokud dluh, resp. pravo nepreślo na prdvniho nastupce, napf. dćdice).

Zdvazky mohou dale zaniknout vypovćdi (napf. v^povScf z najmu bytu) nebo odstoupenim od smlouvy, coź jsou jedno stranne pravni ukony, ktere je treba ućinit jednoznacne a srozumitelne a dorućit druhe smluvni strane (a samozfejme i splnit ostatni zśkonem pożadovanć ndleźitosti).

Jednostrannym pravnim ukonem, ktery md za ndsledek zanik pohledavky je dale zapoćteni, vedle nehoż existuje za urćitych podminek i zapoćtem dohodou. K zapoćtem muże dojit tehdy, pokud maji veritel a dłużnik vzdjemne pohledavky stejnćho druhu, ktere se vzajemnć kryji (je-li jedna z pohledavek vetśi, zaniknę pouze zćasti, a to do vyse menśi pohledavky, proti niż była zapoćtena).

V zśkonem stanovenych pfipadech pravo zanika neuplatnćnim ve stanovene dobę, coź se oznaćuje jako prekluze (zde je tfeba dat pozor a neplest si s promlćenim) - viz napf. § 436 obćanskeho zakoniku.

Z pravniho hlediska zajimavy, ale v praxi ne pfiliś ćasty je dalśi zpusob zaniku zavazku, kterym je splynuti. Jde o pfipad, kdy pravo a zavazek splynou v jedne osobć - napf. nćkdo dedi po svem vćfiteli a zdedi i pohledavku k sobe samemu.

Poślednim zpusobem zaniku zavazku, kteremu se budeme venovat je dohoda o narornani Dosti ćasto se muże stat, że mezi osobami mohou existovat nejen ćetna sporna, ale też pochybna prava (napf. voblasti sousedskych vztahu, obchodm spoluprace apod.). Yyhodnćjśi neź na podkladć nepfesnych materiału zdlouhavć analyzovat, kdo je vlastnć v pravu a take vyhodnćjśi neź vćst dlouhe a nakladne soudni spory muże byt uzavfeni dohody o narovnani, kterou dosavadni sporna a pochybna prava (a povinnosti) zanikaj i a nahrazuji se pravy (a povinnostmi) novymi.

Na zdvćr 6. kapitoly je vhodne pfipomenout, źe pfed obecnym ustanovenim pravniho pfedpisu md pfednost ustanoveni zvlastni. Proto v praxi nelze vystaćit se znalostmi obecnych pravidel o vzniku, zmćne a zaniku zdvazkovych prdvnich vztahu a tedy do feSeni konkretnich pripadu by se mćla pouśtet pouze osoba, kterd md dostatećnć znalosti v§ech potfebnych prdvnich ustanovem. Jakdkoliv ućebnice muże v tomto smćru pouze pomoci, jeji znćni nikdy nebude rozhodujici.

Zajemcum o hlubSi studium zdvazkoveho prdva lze doporućit k dalSimu vzdćlavdni vprvni fadć obćansky zakomk v platnćm znćni a vhodnć komentafe k tomuto zdkonu. Napf. jiź dfive zminćnou publikaci: ELIAŚ Kareł, et al.: Obćansky zakomk - velky akademicką komentaf. 1. vydani. Praha: Linde Praha, 2008. 2 sv. (2600 s.). ISBN 978-80-7201-687-7.

40