23725 sejmout0037

Pristoupem k zavazku spociva v tom, źe se bez souhlasu dłużnika dalsi osoba dohodne pisemnć s vćfitełem, że splni za dłużnika jeho peneźity zavazek - potom se ona dalsi osoba stava dlużnikem vedle puvodniho dłużnika a oba dlużnici jsou zavazani spolećne a nerozdilnć (zdd se, że jde o institut dosti podobny vyse uvedene druhe variantć prevzeti dluhu, kdy treti osoba prebira dluh smlouvou uzavfenou s veritelem bez souhlasu dłuźmka). Druha varianta pfistoupeni kzavazku spoćiva v tom, że se treti osoba dohodne s dlużnikem, że splni jeho zavazek vući vćriteli. Tato osoba mś vući dlużnikovi povinnost poskytnout plneni vćriteli, vćriteli samotnemu z toho vśak pfime pravo nevznikne.

V souvislosti se zmenami zavazku v osobach vćritele a dłużnika je tfeba orientacne nastudovat §524 - §534 obćanskeho zakomku (vedśt, że tam jsou uvedena jeśte dalsi pravidla, neź ta vyśe uvedena) a porozumet zakladnim myślenkam uvedenych mechanismu.

Promlćeni, knemuż dochazi vramci vztahu upravenych obćanskym pravem, muzeme oznaćit za zvlśśtni pripad zmeny prava. V obćanskem zakoniku je tato problematika upravena v §100 - §114, ktere je zapotfebi nastudovat. Promlćeni je urćitó oslabeni prava, k nemuż dochazi uplynutim promlćeci doby. Promlćeci doba trva zpravidla tri roky. Pravo promlćenim nezanika (proto i promlćene pravo lze vymahat soudni cestou), avsak pokud se dłużnik promlćeni dovola (jinak rećeno, jestliźe dłużnik vznese namitku promlćeni) nemuźe soud (nebo jiny organ, ktery o vćci rozhoduje) promlćene prśvo vćriteli pfiznat (proto je yymahani promlćeneho prdva soudni cestou sice możne, ale pomćmć riskantni). Promlćuji se vśechna prava majetkova svyjimkou prava vlastnickeho. Je spravne a logicke, że v pfipade uplatnćni prava u soudu nebo jineho organu promlćeci doba po dobu takto zahajeneho rizeni nebeźi, jestliźe vnćm vćfitel fśdnć pokraćuje. Existuji i dalsi pravni skutećnosti, ktere maj i vliv na bćh promlćeci doby. Podobnou pravni upravn promlćem pro oblast obchodnich zavazkovych vztahu obsahuje zakon ć. 513/1991 Sb., obchodni zakonik, ve znćni pozdćjsich predpisu.

IH!

Ukoi urćeny k samostatnemu zpracovani:

Na zaklade studia odborne literatury vysvśtlete, co to je subjektiwii promlćeci Ihuta a co to je objektivni promlćeci Ihuta a jaky je vyznam techto Ihut pro uspesne uplatneni a yymahani prava._

Promlćem upravene v trestnim pravu (promlćem trestniho stihani, promlćem vykonu trestu) je vyraznć odliśne od promlćem v soukromopravnich vztazich a nelze je proto nijak zamćhovat.

6.4. Zajiśteni zavazku

Zajiśtóni zśvazkfi -vymezeni a zśkladnf druhy

Obecne je możno konstatovat, źe ruzne druhy zajiStćni zayazkii jsou pravni instrumenty, jimiż vefitel muże urćit^m zpusobem vylepśit (posilit) svou pozici vzdvazkovem vztahu oproti obvykle situaci, kdy zśvazek zajiśten neni. Obvykla możnost vćritele, jak se domoci plnćni vući dlużnikovi, ktery nechce splnit svou povinnost, spoćiva v podam navrhu na zahśjeni obćanskeho soudniho fizeni (tzv. żałoby) a potó pfipadne i v exekuci (vykonu rozhodnuti). Tato możnost vśak ćasto nem dostatećna, a proto vćfitele v praxi vyużivaji ruzne formy ząjiśtćni zśvazku. Se

38