32636 sejmout0038

zajistemm zavazku jsme se jiż pri naśem vykladu setkali, a to v pripade zastavnxho a zadrżovaciho próva. Nektere dalsi duleżite zajiśt’ovaci instituty si strućnś probereme nyni.

Smluvni pokuta, ktera muzę byt mezi stranami dohodnuta, predstavuje smluvni sankci za poruśeni povinnosti. Smluvm pokutu plati strana, ktera povinnost poruśila, stranS druhć. Urćitou nevyhodou smluvni pokuty je skutećnost, źe je fakticky zavisl& na solventnosti strany, ktera smlouvu poruśila. Dale nemusi byt vźdy jednoduche nśrok na smluvni pokutu prokazat a v soudnim rizeni vymoci.

Rućeni spoćiva v zavazku treti osoby, tzv. rućitele, uspokojit pohledavku veritele, jestliźe nebude uspokojena dluzmkem. Zajiśteni zavazku rućenim je oproti smluvm pokute praktićtćjśi v tom, że neni zavisle (pouze) na solventnosti dłużnika.

Uznani dluhu zlepśuje vyznamnym zpusobem pozici v£fitele vpripadnem soudnim rizeni, nebof zakłada vyvratitelnou pravm domnSnku, że dluh v dob£ uznani trval. To zjednoduśene rećeno znamena, źe v soudnim (ći jinem obdobnem) rizeni musi dłużnik, pokud se chce dale uvedenym zpusobem branit, prokazovat, że nic nedluźi nebo źe dlużi mene. To je vyhoda oproti obvyktó situaci, kdy żalobce -vśfitel musi prokazovat existenci sve pohledavky (a dalśi potfebne skutećnosti). Pisemne uznam dluhu co do duvodu a vyśe navic podstatnś prodluźuje promlceci dobu - na deset let ode dne, kdy k uznam doślo (uvedenć plati vetśinou - presnćji viz zakon). Opet vśak nutno konstatovat, źe uznani dluhu nebude ućinnou zbrani proti nemajetnemu dluźnikovi, jehoż dluh tak vpraxi muże b^t stejne nespomy jako nevymahatelny.

Dohoda o srażkach ze mzdy a jinych prijmu uzavrena mezi vdfitelem a dlużmkem davd vśriteli pravo na yyplatu srśżek okamżikem, kdy była dohoda platci mzdy ci jinych pfijmu pfedlożena. Tento zajiśt’ovaci institut nebyl v praxi priliś ćasty asi proto, że proti ndkomu, kdo ma stale transparentm prijmy, lze vest zpravidla bez vćtśich obtiżi vykon rozhodnuti a uvedena dohoda neochram dobfe pred nepoctivymi lidmi, ktefi se prąci vyhybaji nebo sve prijmy skryvaji. Novelou z roku 2006 była moźnost poużit tento zajiśfovaci instrument zuźena na pohledavky vyźivneho a dalśi pohledavky stanovene zakonem.

V souvislosti s problematikou ząjiśteni zavazku orientacne prostudujte §544 -§558 obcanskeho zakoniku. Zde naleznete i nektere dalśi mene caste zajiśfovaci instituty, ktere vyśe zmineny nebyly. Budeme si pamatovat, że termin jistota rozebirany v §555 a nasi. (tzn. v ustanovem §555 a ustanovemch nasledujicich -obvykla zkratka) obćanskćho zakoniku neoznaćuje samostatny zajisfovaci institut. Dale za zminku stoji, źe jako vhodne zajiśtćm zavazku mohou b>i pouźity jeśtś nektere dalśi pravm instrumenty, aćkoliv to z jejich oznaćem primo ne\yplyva, resp. aćkoliv jsou upraveny jinde neż v kapitole (oddile) venovane zajiśtem zavazku. V tóto souvislosti je możno zminit napf. smdnku. smlouMi o otevfem akreditivu a dalśi (nektere dalśi podrobnosti k tomuto budou probirany v ramci predmetu obchodm prśvo).

6.5. Zanik zavazku

Nyni prechazime ke strućnemu pojednam o zanika zavazkń. Nejbeżnejśim 7JmHc zpusobem zaniku zavazku (dluhu) by melo byt jeho radne a vćasne splneni, k nemuź zśvazkfl -

se vaźe cela fada zakonnych pravidel, jeż je dobre alespoó onentaćne zna.t.    zśkladnf

druhy

39