5780447224

Jmeno nejznamćjśiho pedagoga vśech dob - Jana Amose Komenskeho (1592 -1670) jsem zminila jiż pri objasnovani prime metody.

V    jeho dlle, jeż ma velikou hodnotu i v dneśni dobę a jeż było ovlivnćno jeho nelehkym żivotem, je vyzdvihnut princip nazomosti jako nikdejinde a jako nikdy predtim.

Mezi jeho hlavni myślenky patfi to, że ćlovek ma dosahnout co nejvetśiho możneho mnożstvi znalosti, aby se mohl takto pribliżit vśemocnemu Bohu.

Jeho metoda se nazyva synkreticka. Je ji minćno to, że je tfeba brat si priklad z pflrody a delat vśe dle ni.

Kdyż bych se zamćrila na jeho didakticka dila, tak nejvyznamnćjśi kniha je Velka didaktika, ve ktere kromć zakladnlch myślenek tykajidch se vyuky vśech dćti bez rozdilu, uvadi take ve zvlaśtni kapitole nazory o vyuce jazyku.

Mezi dalśi jeho didaktickou literaturu radime napr. Branu jazyku otevrenou ći Svet v obrazech ⁹⁶ V teto knize, pośledni zmińovane, je nazomosti venovan stoprocentni prostor. Komensky si byl vódom, że jazyky se ući take hlavne diky intuici a pomoci smyslu, ktere je nutne pri ućeni zapojit. Proto kromć teto ućebnice take navrhoval, aby ve tridach nechybćly mapy a ruzne plakaty s popisy obrazku.

V    procesu ućeni ma motivace sve duleżite misto. Toto povzbuzeni ke vzdćlavani je take velmi ovlivńovano nazomosti.

Żaci jsou k vyuce cizich jazyku, v naśem pfipadć k francouzśtine, motivovani ruznym zpusobem (krasa jazyka, jeho melodićnost, kultura dane zemć, osobni potreba domluvit se, prani odliśit se od ostatnich ći jen vyhnuti se jinemu jazyku), nćkdy ale bohużel motivovani ani nejsou. Proto zde ućitel hraje vyznamnou roli.

VĆfim, że nazomost ruznych obrazku, map ći predmetu, muże k motivaci k francouzskemu jazyku vyraznć napomoci.

Vyzkum vedeny Antoinem de la Granderie dokazuje, że nazomost, at’ je jakakoli -obrazova nebo poslechova - ovlivńuje velkym zpusobem proces ućeni z hlediska rozumovych pochodu.

viz. pHIoha ć. 5, 6

64

96