scanC (3)

Bez prodleni vyraźi jeden kryty nakladak za druhym, behem ho-diny je v pnstavu, kde se bez oddechu toći pasy dlouheho naklada-će smerujiciho do vychlazenych utrob specialne stavenych zaoce-anskych lodi, ktere maji v pristavech prednost, a jen co zapadnę poklop za pośledni krabici, locf hvizda a vyrażi.

Plnou parou pluji lode do mista urćeni. Nejpozdeji do 22 dnu po sklizni musi byt banany v rukou spotrebitele, i kdyby żil na druhem konci zemekoule.

6. a) Analyzujte uźite vety a souveti z hlediska syntaktickeho a semanticke-ho.

b) Odstrańte vhodnou stylizaci pripadne neprave vety vedlejśL Jak bryle zaostrun videnl

Pokud dobre vidite, spojuji se vam svetelne paprsky vstupujici do oka zomici presne na sitnici, naćeź se zaostreny obraz prenasi do mozku.

Vetśina lidi vidi nejostreji ve veku asi jednoho roku. Problemy s videmm ćasto zacinaj! kołem puberty. Oko roste v predozadnim rozmeru priliś do delky, nebo je naopak priliś kratkę, anebo se nepravidelne zakrivuje, cożjsou tri nejbeżnejśi duvody, proc je treba kvuli zkorigovani ohniskove vzdalenosti nosit bryle.

V mladi clovek eventualni problemy s videnim kompenzuje si-lou ciliamich svalu, kterymi je duhovka spojena s ćoćkou. Temito ciliamimi svaly zvet§uje nebo zmensuje zakriveni ćoćky, proćeż je możne zaostrit na blizke i vzdalene predmety.

Avśak kdyź tyto svaly ochabuji, k ćemuż beżne dochazi ve strednim veku, ćoćka uż neni schopna vyklenout se natolik, aby zaostfila na blizky predmet, napriklad na drobny tisk. Ćlovek, ktery v deseti letech dokazal zaostrit na spieku vlastruho nosu, najednou zjisti, że nic neprećte, pokud si knihu nepodrżi ve vzda-lenosti natażene paże.

Tri hlavni prićiny neostreho videni jsou dalekozrakost, kratko-zrakost a astigmatismus a k jejich odstraneni se poużwaji ruzne typy bryli.

Barevna skla jsou pro ty, kdo maji oći precitlivele na svetlo anebo na reflexy z ćirych skel. K odstraneni tohoto jevu se take poużiva antireflexni substance, kterou se brylova skla potahuji.

Brylove ćoćky jsou bud sklenene, nebo płastove. Sklenene ćoć-ky jsou teżśi, ale odolnejśi proti pośkrabani.

7.    Vysvetlete tyto pójmy:

veta hlavni, veta vedlejśi, spojovani vetnych propozic, zapojovani vetnych propozic, neprava veta vedlejsi, souradici relativum, obsa-hovy pomer, nominalizace vedlejsi vety, polovetna konstrukce, ko-ordinace sjednocujici, koordinace rozsirujici, veta slożena, veta sta-żena, spona, verbalizator, slożeny spojkoyy vyraz, odkazovaci vyraz, parataxe, hypotaxe, juxtapozice.

8.    Pokuste se vylożit vztah mezi yalenci a rekd.

9.    Kterymi jazykoyymi prostfedky lze v ćeśtine vyjadrit relativni ćasy (sou-beżnost, predćasnost, naslednost deju). Vysvetlete za pouźiti nazomych prikladu,

10. Pojmenujte stylizaćni nedostatky a vhodnou stylizaci je odstrańte.

1. Ućitel se odmitl o klasifikaci bavit s tim, źe diktat je odłożeń na pondeli. 2. Cizinec nastoupil do pred nadrażim stojiciho auta. 3. Vybrała sis nevhodne zamestnani pro zenu. 4. Preprava a mani-pulace s ropnymi prostfedky vyżaduje dodrżovani vydanych pred-pisu o zachazeni s nimi. 5. Podivejte se a vśimnete si detailne tohoto obrazu. 6. Dlouho dobu jsme kritizovali a byli jsme nespoko-

83