sejmout0073

tićel insolvenćnfho zśkona

jeho zavazku prevyśuje hodnotu jeho majetku, v tomto pripade tedy nemusi mit dłużnik zśvazky po lhutć splatnosti a pfesto se v upadku nachazi. Aby vćc nebyla tak jednoducha, existuji subjekty, ktere v upadku byt nemohou i kdyby splnovaly zakonne poźadavky upadku. Jedna se napf. o obce a kraje, stat, VZP, CNB, nektere fondy a vefejne vysoke Skoly. Insolvenćm zakon je ućinny od 1. ledna 2008 a naplńuje modemi trendy evropskćho insolvenćniho prśva. Jestliże dffvejśfmi standardy upadkovćho prava byli zejmena drobni podnikatele jako upadci, prićemź jejich upadek nemćl vyraznejśi makroekonomicke dopady a samotne feśenf upadku (neboli konkurz) znamenalo praktickou likvidaci drobneho podnikatele, nastśvajici trendy jsou jine. Zmńieny modemi insolvenćm zakon uprednostńuje takove możnosti reśem upadku, ktere samotnemu upadci umoźni reorganizaci, jakousi sanaci a „preźiti“ upadku. Vysledkem by tedy mćlo byt ćaste pretrvam existence upadce a pomeme uspokojem vćfitelu, byf pravdćpodobnć vkonećnem dusledku uspokojeni v dlouhodobśjśim ćasovem horizontu. To ale nelze chapat jako negativni prinos vćfitelum, nebof ti prece nemohou byt spokojem z konkurzu upadce sice rychleho, ale vedouciho k minimalnimu ći zanedbatelnemu uspokojeni v£fitelu^2. Krom toho lze napriśte take oćekavat, że ćastćjśimi upadci neź doposud se stanou i stredni a velci podnikatele. Navic se insolvenćm zakon novć vztahuje take na nepodnikatele (tedy na nepodnikajici pravnicke ale takefyzicke osoby).

S

Ukoi urćeny k samostatnemu zpracovdni: Zkuste vytvorit jednoduche schema znazornujlci situace kdy jeden subjekt -fyzickd osoba podnikajici i nepodnikajici wykazuje jeden splatny zavazek i situace kdy wykazuje vlce splatnych zavazku a to vćetne możnych zpusobu reśem techto situaci.

Zpusoby    Jii tedy vime, kdy je dłużnik v upadku. Zapamatujme si takć, jake zpusoby

feSenf upadku f_e§_en|    zakon zna - je to tedy jiź zmińovany konkurz, a dśle reorganizace

Inslovenćnf rejstffk

nebo oddlużeni. Konećnć v nSkterych zvlaśtmch pripadech muzę existovat i jiny po stup, pro naśe ućely vśak po stać i, kdyź si pouze zapamatujeme, że zylastni postup take existuje. Vyznamnym a velmi praktickym institutem insolvenćiho prava je tzv. insolvenćni rejstffk. Insohenćni rejstrik je informaćnim systemem, ktery provozuje Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenćnf rejstffk obsahuje seznam insoh enćmch spravcu a dłużniku a insoh enćnf spisy, kdy ke każdemu dłużniku je veden jeden insolvenćnf spis. Insolvenćni rejstrik je ve sve pfevazne ćasti verejne pristupny a każdy ma pravo do nćj nahlfżet a pofizovat si z nćj kopie a vypisy. VSechny novć informace v tomto rejstfiku jsou zvefejńovśny bezodkladne a każdy tak ma możnost ovćfit si existenci ći neexistenci toho ktereho insolvenćnfho rizem a o jeho stavu.

^2 Za ućinnosti pfedchśzejicfho zśkona o konkurzu a vyrovnśnf, z. ć. 328/1991 Sb., było standardnć dosahovśno uspokojeni vćfitelft ve vyśi fśdovć jednocifemeho procentniho podilu z celkovć dlużnć ćśstky a vyjimkou nebyla ani ćastś ruśeni konkurzu pro nedostatek majetku i jen pro uspokojeni nśkladfi na konkurz — v takovćm pfipadć nebyli vćfitelć uspokojeni yflbec.

74