sejmout0030 (2)

by raźne ohroźoval vykon jeho prśv ( k tomu viz zejmena § 127 obćanskeho

Nabytf

ylastnickćho

prava

■ancke pravo k veci lze nabyt napr. smlouvou, dedenim, na zakladć rozhodnuti n> organu a pfrpadnś dalśich skutećnosti stanovenych v zdkonć. V teto toć je dóleżity §133 obćanskeho zakoniku, ktery stanovi, że pokud se prevadi i rtc na zaklade smlouvy, nabyva se vlastnictvi k teto veci jej im prevzetim, e “ ezi ućastnlky smlouvy neni dohodnuto nebo pravnim predpisem stanoveno Ffe\adi-li se smlouvou nemovita vec evidovana v katastru nemovitosti (ke m nemovitosti viz dalsi vyklad), nabyva se vlastnictvi vkladem do katastru »i>PTTi, pokud zvlastm pfedpis nestanovi jinak. Jestliże se prevadi smlouvou mk vćc, ktera neni pfedmetem evidence v katastru nemovitosti, nabyva se BCvi k teto vćci okamźikem ućinnosti teto smlouvy.

■■icke pravo k veci lze nabyt take vydrżenim. Neż si vysvetlime tento pojem, ^Dra>a ■e aćkolik poznamek k tomu, co je to drźba. Drzba je stav, kdy nćkdo fakticky i wćitou vec (vykonava pravo). Zakon v teto souvislosti stanovi, że drźitelem je k> s vćd nakłada jako s vlastni nebo kdo vykonśvś pravo pro sebe. Drżet lze pcrwa. ktera pripouśteji trvaly nebo opetovny vykon. Drżet urćitou vec (pravo) pefco Ylastnik, nekdy ale i osoba od ylastnika odliśna. Podle § 130 obćanskeho kz je drżitel opravnenym drźitelem, jestliże je se zfetelem ke vśem okolnostem e vffe. że mu vec nebo pravo patfi. Prave opravneny drżitel muże nabyt gkć pravo k veci| kterou drźi, jestliże ji ma v drżbe nepretrzitć po dobu tri let, t ooritost, nebo deseti let, jde-li o nemovitost. DalSi podrobnosti k vydrźem ■edeny zejmena v § 134 obcanskeho zakoniku.

Podllovć

spoluvlast-

nictvi

jmeni

manżelu

Bpetśematikou vlastnickeho prava uzce souvisi instituty spoluvlastnictvi a j meni. Podle obćanskeho zakoniku plati, że vec muże byt v podilovem vice spoluvlastniku. Napf. pozemek, automobil nebo jinou vćc muże ■pd. dostać darem, zdćdit nebo jinak ziskat vice osob, ktere potom budou wfesEMky uvedene veci. Podilove spoluvlastnictvi si nelze predstavovat tak, że 2, jedra osoba z automobilu vlastni dve kola, polovinu volantu, motoru, pb prostoru atp. a druha osoba vlastm zbytek. Stejne v pnpade pozemku że jednomu spoluvlastmku naleźi ćast pozemku v terenu konkretnć a ćaisimu spoluvlastmku cast zbyvąjici. Każdemu ze spoluvlastniku naleźi ibdtbm podd (idealni polovina, idealni tfetina atp.). ktery yyjadruje miru, jakou se m próech a povinnostech vyplyvąjicich ze spolećne veci, tj. napf. na tk ea opravu veci. udrżbu veci, na zisku z pronajmu veci atd.. S urcitymi phn, źe o hospodarem se spolecnou veci rozhoduji społuviastmci vetsinou pm&UBOu podle velikosti podiKL Spoluvlastnictvi je możno zrusit a syporadat Eamćp se tak deje dohodou o zruśeni a vyporadśm spoiuviasmictvi nebo hu rizrodmnrrn. K faktickemu zruśeni a \ypofadani społuvlastnictvi muże dojit społuvlastnik odkoupi (dostane darem) od ostatnich spoluvlastmku

i pmeai muże vniknout jen mezi manżeły. Nekdy se proto pouźh a termin Spolećnć jmimi manźeló. Tento termin nahradil pred nAnlika lety pojem Hj

Afc społu\ iasmicm manżelu, s nimż se mużeme setkac ve starsi Iiteratufe a absak byi ce&ni podobny, resp. v nćkterych momezfiech stejny- Mnoho starśich Uh ■nbodoun a odbomych publikaci nam proco muże pfinest poućeni o aeii.nći. manżelu (zejmena o prakticke apłikad zakonnych pra\idel), aćkołiv Bp pBWmiflHi spojenou s bezpodilo\ym spoiu\iastmctvim manżelu.