sejmout0026

pobodnl vaźne, urćite a srozumitelne, jinak je neplatny. Neplatny je take pravni ikon. jehoź pfedmetem je plneni nemoźne. §39 obćanskeho zakoniku dale stanovi, źs neplatny pravni ukon, kterym svym obsahem nebo ućelem odporuje zakonu nebo jej obchazi nebo se pfići dobrym mravum. Tato a dalsi pravidla je z ustanoveni §34 -542 pećlivć nastudovat.

Relativne neplatne prayni ukony se povaźuji za płatne, pokud se ten, kdo je ■epiatnosti pravniho ukonu dotćen, neplatnosti sam nedovola. Jde tedy o pravni ikony sice vadne, avsak poruśem nekterych zakonnych ustanovem nem podle nazoru zakonodarce natolik zavaźne, aby automaticky zpusobovalo absolutni neplatnost pńvnibo ukonu. O relativm neplatnosti pravnich ukonu bliźe pojednava §40a obćanskeho zakoniku, kde je take uveden vyćet tech zakonnych ustanoveni, jejichż poruśem zpusobuje pouze relativni (nikoli absolutni) neplatnost pravniho ukonu.

44. Nektere dalsi otazky uprayene obćanskym pravem

Podle §118 obćanskeho zakoniku plati, źe pfedmetem obcanskopravnich vztahu sohou byt veci, a pokud to jejich povaha pripousti, take prava a jine majetkove kodbot>. Tzn. prevest na jinou osobu mużeme stanovenym zpusobem napf. vec (dum. «Efevizor) ale take pravo na zapłaceni urćite finanćm ćastky (pohledavku), ktere •nsnc vući jine osobę.

Movite a nemovite v5ci

Zakladni vyznam ma rozdeleni vćci na veci movite a veci nemovite. Jak vyplyva z §119 obćanskeho zakoniku, nemoyite vćci jsou pozemky a stavby spojene se zemi pe%uym zakładem. Ostatni veci jsou moyite. Jde o tradićm rozdćlem, jehoż prakticky yyznam spoćiva zejmena v tom, źe vetsina nemovitosti se zvlśśtnim zpusobem c«idqe (viz dalsi vyklad), nemovitosti jsou ćasto pfedmćtem zvlaśtm dane a jejich pievod (a rada jinych ukonu s nimi spojenych) podleha pfisnejśim pravidlum, neź ■IIwliiii s vecmi movitymi.

Soućśst vści

Rozliśovat je tfeba nejen vćci movite od vćci nemovitych, ale take soućast vćci od pfidBŚenstvi vćci. Jestliźe na nekoho pfevedu (napf. nekomu prodam) jednu vec, ■Bznamena to jeśtć, źe jsem mu prodal vec jinou. Nicmenć s prodejem veci je vźdy ąpoyen i prodej jejich soućasti. § 120 obćanskeho zakoniku stanovi, źe soućasti veci je 'śe, co k ni podle jeji povahy należi a nemuźe byt oddćleno, aniź by se tim vec ■ebodnotila. Napf. dvefe domu (automobilu) jsou soućasti domu (automobilu), wśteżi knćmu podle jeho povahy a pokud dojdę vkonkretnim pfipade k jejich roieiem tak se vćc (zminovany dum nebo auto apod.) znehodnoti. Soućast vćci ■fiŁdy muźe charakter samostatne veci ziskat — napf. tehdy, pokud si k domu pofidim vne Lepśi dvefe a ty stare odmontuji a (jiź jako samostatnou vec) prodam.

Kromć shora uvedene defmice zakon vyslovne stanovi, źe stayba neni soućasti parrril u. Pozemek a na nćm stojici dum tak mohou mit ruzne vlastmky (coź je scoace, ktera se nćkteiym odbomlkum nelibi, nebof vpraxi muźe byt zdrojem

Pfislu$enstvi

vćci

Pmluśenstyim veci jsou podle § 121 obćanskeho zakoniku veci naleźejici llHfeftu veci hlavni, ktere jsou jim urćeny k tomu, aby były s veci hlavni trvale iżr.iny (napf. klice od domu, aj.). Zakon take żylaste definuje pfisluśenstvi bytu a tt^-iiBenstvi pohledavky (k tomu viz posledne citovane ustanoveni).

27