43358 sejmout0020 (2)

republiky najdeme v clancich 62 a 63 Ustavy. Vyćet techto pravomoci je pomeme rozsahly, nicmene pfesto mużeme rici, że z ustavn£ prdvniho hlediska ma v Ćeske republice prezident ponekud słabsi postaveni, a to zejmena v porovnśni stzv. prezidentskymi republikami (kde je prezident v ćele yykonne moci a kde ma i dalsi yyznamne pravomoci). V teto souvislosti lze uvest, źe Ćeskou republiku fadime mezi tzv. republiky parlamentni.

Moc soudni

Moc soudni vykonavaji jmenem republiky nezŚYislć soudy. Podle ustavy je soudnim organem ochrany ustavnosti Ustavni soud. Ustaynost vśak musi pri svem rozhodovani respektovat i ostatni soudy, jejichż soustavu tvori okresni soudy, krajske soudy, vrchni soudy, Nejvyśśi soud a Nejvyśśi spravni soud (na stejne urovni jako okresni soudy jsou obvodni soudy a Mestsky soud v Bme, na stejne urovni jako krajske soudy je Mśstsky soud v Praze). Soudy rozhoduji zejmena soukromopravni spory v obcanskem soudnim rizem, rozhoduji o vin£ a trestu za trestne ćiny (tuto pravomoc podle ustavy nema jiny organ) v trestnim rlzeni a dale rozhoduji o fadS dalsich duleżitych otazek. Podrobnosti tykajici se ćinnosti soudu najdeme zejmena v zakonu ć. 6/2002 Sb., o soudech a soudcich, ve znćni pozdejśich predpisu, v zakonu ć. 99/1963 Sb., obcansky soudni rad, ve zneni pozdćjśich predpisu, zakonu ć. 141/1961 Sb., o trestnim rizeni soudnim (trestnim radu), ve zneni pozdćjśich predpisu, a v zakonu ć. 150/2002 Sb., soudni rad spravni, ve znem pozdejśich predpisu.

Próvni uprava nćkterych dalśich otazek

Dalsi zakladni ustanovem jsou v Ustave Ćeske republiky venovana Nejyyśśimu kontrolnimu ufadu (podrobnosti viz zakon ć. 166/1993 Sb., o Nejvyśsim kontrolnim ufadu, ve zneni pozdejśich predpisu), Ceske narodni bance (podrobneji viz zejmena zakon c. 6/1993 Sb., o Ceske narodni bance, ve znem pozdejśich predpisu) a uzemni samosprave (podrobneji viz zejmena zakon c. 128/2000 Sb., o obcich /obecni zfizeni/. ve zneni pozdejśich predpisu, zakon c. 129/2000 Sb., o krajich /krajske zfizeni/, ve zneni pozdejśich predpisu). Zvlaśtni postaveni hlavniho mesta Prahy, ktera je nejen uzemnim samospravnym celkem, vyplyva jiź z ćlanku 13 Ustavy a dale je podrobneji upraveno v zakonu c. 131/2000 Sb., o hlavnim meste Praze, ve zneni pozdejśich predpisu.

33. Zakladni prava a svobody

Zdkladni prava a svobody -prńvni uprava

Jak je vśeobecne znamo, pravni uprava zakladnich prav a svobod je u nas obsażena v Listine zakladnich prav a svobod vyhlaśene pod ć. 2/1993 Sb. Tento dokument je pravmm predpisem majicim pravm silu ustavniho zakona. Dalśi uprava zminene problematiky je z małe casti obsażena też vUstave Ćeske republiky. Zakladni pravidla z techto dokumentu jsou pak podrobneji rozpracovana vfade dalśich pń\nich predpisu niżśi pravni siły.

Prśvm upravu zakladnich prav a svobod obsahuji take nektere mezinarodni smlouvy, jńmż je Ćeska republika vazana jde napr. o Mezinarodni pakt o obćanskych a politick>xh pravech publikovany u nas pod e. 120/1976 Sb. a UmluYu o ochranę lidskych prav a zakladnich sYobod vyhlaśenou pod e. 209/1992 Sb. Posledne uvedeny óekamatL kromę vyctu lidskych prav a svobod obsahuje take ustanoveni o Eyropskem soodu pro lidska prava, ktery je instituci zabezpeeujici pinem zavazku z uvedene fcoksny \yplyvajicich.

21