sejmout0048

budeme podrobnćji probirat pri nirt obchodmho prava. Jednani, kterym nekdo zasahne do osobnostnich praw mófc mk za urćitych podminek charakter trestnćho ćinu (napr. trestnćho ćinu pomlaty pode §206 trestniho zakona) nebo prestupku (napr. podle §49 odst. 1 pism. &> zaiaoaa ć 200/1990 Sb., o prestupcich, ve znćni pozdejsich predpisu). Proto pośkezea osoba nemusi reśit ochranu svych prav vżdy jen v obćanskem soudnim nzeoL akt dah muzę też podat trestni oznamem nebo oznamem o podezfeni z prestupku. Ploto jsou pro ochranu osobnostnich prśv do urćite miry vyznamnć take predpisy tresszaho a spravmho prava.

8.3. Autorskć pravo a prava soaiispd i pravem autorskym

Jednim z nejvyznamnejśich pw kaehmotnym statkum je prśvo autorskć upravene v Ćeske republice zejmćaav zakone ć. 121/2000 Sb., o pravu autorskem. o pravech souvisejicich s pravem    a o zmene nekterych zakonu (autorsky

zakon), ve znćni pozdejsich pfedpmb.

Podle §2 uvedeneho pravmho pfcdpćsu je predmetem autorskeho prava dilo ^Autorskć literami a jine dilo umćlecke a d£k> *ćdecke. ktere je jedinećnym vysledkem tvurći ^pr^°" ćinnosti autora a je vyjadfeno > jafcdołh objektivne vnimatelne podobe vćetnć ^P podoby elektronicke. Dilem se wotami zejmena dilo slovesnć vyjadrene reći nebo pismem, dilo hudebni, dramancke. aaiećoe dramaticke, pantomimicke, sochafske, malifske, architektonicke a dalśŁ Pode amorskeho zakona dilem neni zejmena namćt dila sam o sobe, denni zprm. ■jAmka, postup, princip, vedecka teorie, matematicky vzorec, statisticky gaf a podobny pfedmet sam o sobe. Ochrana podle autorskeho zókona se nevztak^e maęć na, uredni dilo, jimź je pravni predpis, rozhodnuti, yerejnć pfistupny re; scit ł aocere dalsi yysledky duśevni ćinnosti.

Autorem je fyzicka osoba, iaea jao oytvofila.

Autorskć prśvo -struktura

Autorskć pravo zahmuje jednak ljiriii prava osobnostm a dale y^lućna prava majetkova. Mezi vylućna prava eacbsnwm patri pravo rozhodnout o zverejnem dila, prśvo osobovat si autorst\i. vćetae pczvł rozhodnout, zda a jakym zpusobem budę autorstvi uvedeno pri zvefejnem dkm. K osobnostnim pravum dale naleźi napr. pravo na nedotknutelnost dila, zejmeaapdmMflBt svoleni k jakekoliv zmene nebo jinemu zasahu do dila. To vśe pokuć zu ■esaaovi jinak. Osobnostnich prav se autor nemuźe vzdat a jsou nepfevodneioŁ Mezi majetkova prava patri zejmena pravo dilo uźit a pravo udelit jine osobę siwflprfynćm k vykonu tohoto prava (uziti dila bez takovćho opravneni je opel moAAJeb ▼ zakonem stanovenych pnpadech). Pravo dilo uźit se składa z prava na iDzuatoMm dila, prava na rozśifovśni originalu nebo rozmnoźeniny dila, prava na f r ii uśpi ■ ongmalu nebo rozmnoźeniny dila, prava na sdćlovśni dila vefejnosti (napr f^dfedi rozhlasem nebo televizi) a z nćkterych dalśich prav. Pokud neni Tumu mm naietkova prava trvaji po dobu autorova żivota a 70 let po jeho smrtL

Pro vyśe uvedena prava waa: - oŁob nćktera omezeni - tak napr. pomsenim    ^ć

autorskeho prśva neni ve v}inezEB«ck pnpadech zhotovem zaznamu, napodobeniny nebo rozmnoźeniny dila pro osoba ycr.u stanovenym zpusobem provedena citace ze zvefejnćnych del jinycfa smzrL Tjmezene pripady uźiti dila pri śkohuch predstavemch a nektere dalsi prpećy

Pokud dojdę k neopravneaeao jaate do autorskeho prava nebo pokud takovy ^Autorsk® zasah hrozi, muźe se autor doccśac ajata urceni sveho autorstvi, zakazu ohroźeni ^ożnosti a neopravneneho zasahu do s*ól rrr.a. vćetnć hroziciho opakovam (napf. prćvnf

ochrany