skenování0107

11 Kuże a podatne organy koźni

Kuźe

Kuże (cutis) se składa z pokożky (epidermis), skary (dermis, corium) a z podkożmho vaziva {subcutis, tela subcutanea).

Pokożka {epidermis) je formou rohovejiciho vrstevnate-ho dlaźdicoveho epitelu. Bunky nezrohov61ych vrstev se nazyvaji keratinocyty a mem se procesem keratinizace ve zrohovatślć supiny (komeocyty). Podle charakteru bunek se rozezndvd v pokoźce pet vrstev (obr. 11.1):

1.    Vrstva bazalni {stratum bas ale) je slożena z kubic-kych aż cylindrickych bunek bazalnich, pevne spoje-nych s baz&lni membranou hemidesmozomy. Typic-kym znakem je napadnę zvlneni bazalni membrany, ktera kryje proti epitelu vybihajici vazivove papily a mezi ne se zanoruji epitelove Cepy.

2.    Vrstva ostnita (.stratum spinosum)}e co do poctu vrs-tev bunek znacne ruznorodś. Jeji keratinocyty maji polyedricky tvar a jsou vzajemne spojeny pocetnymi rozmemymi desmozomy, jeż pri beżnem zpracovani technikou paraf!novych rezfi davaji ve svetelnem mikroskopu povrchu bunek podobu ostnitych yybeżku. V cytoplazme dominuji cytokeratinovś filamenta jako intermediami komponenta cytoskeletu, ktera je dule-żita pro zvyseni mechanicke odolnosti epidermis.

3.    Vrstva zrnita {stratum granulosum) se składa z oplo-sfujicich se keratinocytu (2-4 vrstvy), ktere v cytoplazme obsahuji ćetna, prevśźnS bazofilni granula keratohyalinu (bez membranoveho obalu, po che-micke strance s prevahou fosforylovaneho histidinu a cysteinu). Ta dodavaji cele vrstvS charakteristicky vzhled. Kromę nich se v bunkach teto vrstvy tvori a exocytózou uvolnuje obsah dalśich granul (s mem-branovym obalem a s lamelovou submikroskopickou strukturou), jejichż fosfolipidovś substance vyplńuje mezibunećne śterbiny a chran i tak kużi pred pronika-nim latek z okoli. V nejpovrchov£j śich keratinocytech tóto vrstvy lze pozorovat zanikove procesy na jadrech (ikaryolysis, karyorhexiś).

4.    Vrstva svltiva {stratum lucidum) je prakticky patma pouze u silneho typu kuże (bfiśka prstu, palma manus a planta pedis) a pfedstavuje opticky homogenni, silne svetlolomnou eozinofilni plotenku. V keratinocytech jiż doslo k natraveni vśech organel. Jejich cytoplazma je vyplnena jemnymi granuly eleidinu, u nichż filag-grin, vytvoreny jiż v pfedchozi vrstve, umoźnil pre-menu keratohyalinu v amorfni keratin a zaliti svazku cytokeratinovych filament.

5. Pośledni vrstvouje vrstva rohova {stratum corneum), ruznć silna v zśvislosti na lokalizaci. Tvori ji bezjader-ne, zrohovatćle Supiny (korneocyty), ktere na povrchu postupne deskvamuji.

Kromś keratinocytu mohou byt v pokoźce v zavislosti na lokalizaci dalsi druhy bunek. Patfi mezi ne melanocyty, Langerhansovy bunky (obr. 11.9) a Merkelovy buóky. Daji se prokazat jen specialnimi metodami.

Melanocyty osidluji pokoźku behem embryonalniho vyvoje z crista neuralis. Jejich perikarya se nachazeji ve stratum basale a jejich ćlenite dendritickć vybeżky se vetvi mezi keratinocyty, kterć z nich prebiraji endo-cytózou pigment melanin. Kromć relativne rovnomer-neho zastoupeni po celem tóle jsou melanocyty żylaste nahromadeny v silne pigmentovanych mistech, jako jsou prsni bradavka a jeji dvorec nebo oblast zevniho genitalu. Behem tehotenstvi se mnożstyi melanocytu i tvorba pigmentu v pokoźce vśude zvyśuje, kromę toho se melanoc3^ty hromadi v okrouhlych okrscich v pokoźce oblićeje a podel linea alba jako tzv. linea fusca. Naproti tomu jsou mało zastoupeny na briskach prstu, dlanich a ploskach nohou.

Langerhansoyy bunky patri do skupiny antigen-pre-zentujicich bunek-makrofagń. V prayidelnych interva-lech jsou rozptyleny mezi keratinocyty od stratum basale po stratum granulosum. Maji dlouhe, bohate rozvetvene yybeżky mezi keratinocyty („dendriticke bunky“). Od keratinocytu se daji rozeznat podle svetle chromofobni cytoplazmy.

Merkeloyy bunky se nachazeji ve stratum basale a v zevni epitelove pochve vlasoveho folikulu. Jsou s nimi v synaptickych kontaktech aferentni nervovś vlak-na, nebof se podileji na mechanorecepci. Od keratinocytu se odlisuji ovalnym jddrem a svetlou cytoplazmou, v niż se specialnimi imunohistochemickymi metodami daji prokazat peptidova granula.

Podle siły stratum corneum rozliśujeme tłusty a tenky typ kuźe.

Skara {dermis, corium) je pevne spojena s pokoźkou. Deli se na stratum papillare a stratum reticulare.