P1110566

51

Archeologicke rozhledy LYIII—2006

v pozdnim latenu. Keltsky obchod byl schopen uskutecnovat obchodnl transakce i raezi regiony, ktere społu navzajem nesousedily. Należy v Cechach potom dokazuj i, źe tako-vyto obchod byl yśedni zależitosti.

Podivame-li se pod timto „stredoevropskym“ uhlem pohledu na ty obchodni aktiyity v Galii pfed nmskou okupaci, o kterych nam pisemne prameny sdeluji, źe je provadeli take Rimane ći Rekove, zda se, źe temito ovladany obchod nemohl mit v celkovem obchod-nim systemu rozhodujici roli. Teprve pozname-li v budoucnu fungovani obchodu v Galii bliźe, zrejme pouze na zaklade archeologickych pramenu, budę me se moci konkretneji vy-jadrit k tomu, co tento Fimsky ći fecky obchod znamenal a jaky byl jeho yyznam. Nelze vy-ioućit, źe jde pouze o urćitou racionalizaci jednoho typu obchodu - a sice obchodu dalko-veho, na kterem proste Rekove a pfedeysim Rimane meli zajem, aby lepe uspokojili sve \iastni potreby surovin, otroku ći potravin. Je take możne, źe prosazovani se v dalkovem obchodu było do urćite miry formou pfebirani ekonomicke moci Rimany. Na druhou stra-nu ovsem archeologicke prameny prokazuji, źe mohlo jit opravdu nanej vys o pfebirani ći ovladani jiź davno existujiciho keltskeho (mimo jine i dal ko veho) obchodu (podobne Btich-senschiitz 2002, 71). Rimane zcela jiste neyymysleli racionalni spojeni mezi jednotlivymi galskymi regiony ći mezi Galii a okolnimi zemćmi, lhostejno, zda po sousi, ći po vode. Ta-kovato spojeni zde jiź davno existovala (Pauli 1993; UHelgouach - Briard 2001). Ostatne, źe fimske cesty a silnice vyuzivaly predevsim predchozi starsi spojeni, żylaste v extremnich terenech - napr. v Alpach, je znamym faktem (Breitwieser - Lippert 1999; Walde Hrsg. 1998; Schneckenburger Hrsg. 2002). Archeologicke i pisemne prameny zaroveń prokazuji, źe keltsky obchod dale existoval a fungoval i v dobę, kdy v Galii zaćali pusobit recti a fimsti obchodnici.

Doloźit existenci keltskeho obchodu tedy, zda se, neni problem. Ovsem interpretovat shromaźdene archeologicke i pisemne prameny, ći lepe rećeno rekonstruovat a predevśim pochopit keltsky obchod, nam znemoźnuje mnoho faktoru. A£ se snaźime sebevice, zu-stavame nadale lidmi poćinajiciho tfetiho tisicileti, kteri proste nemohou plne chapat obchodni vztahy v dobę latenske.²⁰ Vźdyf si musime priznat, źe nerozumime ani vśem for-mam obchodu dnesniho. To sice u archeologu ći historiku staroveku nemusi mit zvlastni yyznam, prekvapivejsi a zavaznejsi je fakt, źe soućasnemu obchodu ne vżdy rozumeji sami obchodnici (viz relativnć ćaste krachy obchodnich ći bankovnich firem), ekonomo-ve a konećne politici, o ćemź svedcl nekonećne diskuse v mediich na tema obchodu, ban-kovnictvi, nezamestnanosti atd. Zcela jiste tomu było podobnć i v poślednich staletich pfed Kristem. Celkovemu fungovani obchodu asi sotyakdo rozumel, żylaste, kdyź se jim prakticky nikdo na obecne rovine v antickem svete nezaby val (srov. Finley 1973), tim me-ne ve svete keltskem. Proto jsou take anticke pisemne zprayy o keltskem obchodu tak po-vrchni, kuse a zrejme i nepfesne. Jestliźe nam vsak archeologicke prameny presvedćivć ukazuji jeho y^sledek - intenzivni a stalou distribuci pfedmćtu, polotovaru, surovin a po-travin na maić i yelke yzdalenosti, zasahujici do każde sidelni jednotky, pak neni duvodu o keltskem obchodu pochybovat, byf jeho fungovdni z prevaźne ćasti nerozumime a zrej-mć nikdy neporozumime.

Viz zajtmavou dchatu na tćma interpretace archeologickych i pisemnych pramenń, kterś se odehrńla na kon-ferenci v TUbingen v r. 1998 (Heinz - Eggert - Veit Hrsg. 2003). Pro tćma obchodu je zajfmavy pFfspćvek A. MOllera (2003).