P1110564

49

Archeologicke rozhledy LYIII—2006

6. Ćeska kotlina jako modelove uzerm pro zkoumanf dalkoveho obchodu

Vyśe jsme vyslovili nazor. że pilmy dalkovy obchod mużeme archeologicky prokazat pouze v oblastech, kde prekonaval rozsahlejsi neobydlena uzemi. To ovsem ve specifickych ces-kych pomerech znamena, że veskery obchod Ćeske kotliny s okolmmi krajinami musel byt nutrie dalkoyy, nebof toto uzemi było od sveho okoli ze vsech stran oddeleno hradbou ne-osidlenych hor (obr. 1; 2). Dalkovy obchod tedy v ćeskem prostoru musel hrat mimofad-ne vyznamnou roli. Mnożstvi a rozłożeni importu v Ćeske kotlinę (nejen) v dobę żelezne zaroven dokładaj! schopnost udrżovat takovyto obchod v chodu po dlouha staleti.

Ćeska kotlina tedy muże diky sve ojedinele geograficke poloze slouzit jako modelove uzemi pro zkoumani pravekeho dalkoveho obchodu ci obchodu vubec, a to v celoevrop-skem mentku. Je aż prekvapive, jak snadno lze nektere modely dalkoveho obchodu apli-kovat na konkretni ćeska uzemi (obr. 3). Bliżsi poznavani konkretniho prubehu cest spo-jujicich Cechy s okolim a hodnoceni archeologickych nalezu a naleziśf podel nich muże mnohe vypovedet o jejich uloze v transportu a obchode v jednotlivych obdobich i o kon-taktech Cech se sousednimi krajinami obecne.

Takoveto badani muże ovsem prispet i k objasnovani otazek migraci v ruznych obdobich naseho praveku. Uvażuje-li se v nekterych archeologickych kulturach o pffchodu no-vych obyvatel do Cech, ći naopak o odchodu „ćeskeho“ obyvatelstva, pak je zrejme, że se podobne pohyby musely uskutećńovat prave po onech nekolika mało stavajicich konkret-mch cestach, ktere protinaly ćeska hranićni pohori. Jiste nelze predpokladat, że by si no-ve prichozi, natoż odchazejici, razili nove cesty. Było by tedy zrejme możne i odvodit, do kterych oblasti ći do kterych konkretnich centralnich sidlist’ kontrolujicich vstupni komu-nikace nove obyvatele tyto cesty dovedly. Na jinem miste (Salać2002) byl zverejnen pred-poklad. że centralni mista na dalkovych cestach hrala v zasadę dvoji druh roli. Aktivm role spoćivaly napr. v organizovani a kontrole dalkove dopravy a obchodu, napojem dalkoveho obchodu na obchod mistni apod. Protoże do/z Cech vedlo v praveku pouze nekolik mało cest, ktere było możne kontrolovat nejlepe na nekolika vhodnych mistech, jsou tato mista kontinualne osidlena po dlouha obdobi (Lovosice, Kolin, Kadańsko, Praha apod.). V tomto smyslu jsou prave tato mista nositeli kontinuity pravekeho vyvoje. Pod pojmem pasivni role jsou mineny situace, kdy dalkove cesty privedou, protoże to ani jinak możne neni, do takoveho centra nezvane skupiny noveho obyvatelstva z vnejsich teritorii, ktere je ovlad-nou. Lze se domnivat, że k prvotnimu prevzeti krajiny dochazelo prave prostfednictvim ovladnuti centralnich mist. Jejich ovladnutim doslo zaroveń k uchopeni moci hospodarske. V tomto smyslu odrażeji centralni mista diskontinuitu pravekeho vyvoje.

Z uvedeneho je zrejme, że studium cest v ćeskem pohranići ma velky vyznam, nejen pro ćeske badani. Je proto potesitelne, że se v poślednich letech objevily specializovane archeologicke prace, ktere se jednotlivym komunikacim venuji. Prechod Krusnych hor Naklefov-skym prusmykem byl tematem rozsahle studie K. Simona a K. Hauswalda (1995), Labem se zabyval V. Salać (1997), D. Vich (2002a\ 2002b; 2003) se systematicky venuje sevemi-mu ćeskomoravskemu pomezi. Cestami napnć Ćeskomoravskou vysoĆinou se zabyval no-ve i M. Zdpotocky (2001). J. Prostredmk s P. Sidou (2002) shmuli poznatky o pfechodu za-padnich KrkonoS; tzv. Zlate stezce pfekonavajici Sumavu se dlouhodobĆ venuji F. Kubi? a P. Zavrel (napf. 2001).