S5005174

Nooastrahcko se ooJem stelo prvnlpr&myslooou krajinou Cech, smfmc-li pouźlt tohoto pfi* miru, nebot poskytova!ojak zemidilskou pfidu, tak v amezenim mnoźstvi vltani iurovi* nov£ bohatstW, kteri mohli Kcltovi zuźitkovat: lupkovi uhli (ivartnu), żrlcznou rudu (być asi ne v pffliS bohatych dniz/ch) a patmi i vhodny lomovy kamen (na pf. k v^robi Źcrnovfi). Pomćmć na mali ploie v pros tor u Tuchlovice*Nov£ Straśecf-MAec vznikla tchdy fada latinskych osad a kaźdd z nich poskytla dfikazy o ćłli v$rob£ (obr. tg), Hutnicky provoz, nikoliv nevyznanmy, se objevil taki severn£ji pod złomem Kruln^ch hor v pismu od Pod bo fańska smirem na Cstecko. V pośledni a nejsla vnćjSl fizi latin* skibo osidlcni kvetla vyroba źeleza z rudy v krajini na jihozipad od Prahy, na Nym-bursku, v PodkruSnohon, v Pootavi a dokonce aż daleko na jihu v okoli Krumlova. Tuto cinnost mużeme jiź dolożit taki v nźkterych krajinach na Morav£. V ti dobi, kteri zna* mcnala oslnivy zablesk vzdĆlanosti, ktery pozdćji jcśti na nikolik stoleti pohasl, projevila se hluboki spedalisace v rńzuych pracovnich odvitvich, vzrost!a taki spotfeba surovin, a tak se stało, źe vyrobni stfediska, jeż mohla byt jiź zasobovana potrąvinami sv^m okolim, posunula se na okraj oblasti zemfidfilskych, na mista bohata surovinami nerost* niho razu, ziroveó v5ak v^hodni położeni na smirech hlavnich komunikaćnich spoju. Remesłnici tichto mist naSli si i kvalitnijii źeleznou rudu, neź jaki vźdy postaćovala v zemedelskych krajinach pro biźnou potfebu vsi a była hledina primo v oikumeni sidlist'. Tak na oppidu tnsovskem brali surovinu z pomirni dobrach lożisck hn£delovtfch, na Stradonidch poznali jiź rudy silurakiho pisma stredoćeskeho a na Starćm Hradisku objevili v lesich deposita dobreho devonskeho limonitu.

Keltove presli brzy od domicki vyroby k remeslne produkci ve skutećn^ch rKlnarh, Znime należy s ojedinelymi hutnickymi objekty primo v chatach nebo vedle obydli. Pfipad z MSeck^ch Źehrovic predstavuje zrejme dflnićku universilniho mistra, kter^ se zabyval vyrobou lupkovćho Sperku a prileżitostni i tavenim żelezne rudy, neboć jeho chata mila i malou jimovou pec. Tento zpfisob vyroby źeleza se asi udrźel i v dobi, kdy pracovaly jiź skutecne dobre vybavene hutę o dvou aź ćtyrech pedch s vyhnvaćkou (Chynć I—II, Kostomlaty, Pod borany), ktere były obsluhoviny nepochybnć zkusenym hutnickym personalem.⁹³ Soucasne s nimi zahajili v dobi kultury stradonickć vyrobu i hutnici na oppidech. Pokud se mfiźeme opfit o kvantitu nalezu, pak nejrozvinut£jifm femeslem na oppidech było kovarstvi, zpracovivajici vytavenou surovinu na nejruznejSi naradi. Jaky byl pomir remeslnych źeleziffi v maluch vsich k onim v mćstskych osadich, neni zatim jaśni. Mnoźstvi zemedelskeho naradi, kterć było na oppidech vyrib£no, na* chizelo jiste odbyt mimo tato stfediska, situovana z velke cis ti v krajich zemćdilsky ne-vhodnych. Je vsak otizka, zda menSi dilny v blizkych vsich dodivaly vyhutn£nć żelezo kovimim na hradiStich a doplnovaly tak prlsun materiału k tamnim specialisovan$ni femeslnikum. Zda se mi, źe tomu tak nebylo. Remeslo oppid sice dovedlo zisobit svymi y^robky znacni velky spotfebni okruh, ale huti na maluch sidliśtich, zejmena vzdile* nijSich, nasly jistć odbyt pro svój tovar u vesnickfch kovifu, neboć kapacita lateńskich

“ Podle nizoru J. Filipa je pravdepodobnć, ie v konefnć fdzi latćnskćho osfdlenl v ĆechAch, do nii lze kliłti naie nilczy hutf, preśla y^roba i do mkou obyvatclstva nckcliskćho a stała se charaktcristickou ne pro urtity ethnicty odek, nfbrf pro celć dvilisaćnf obdobi. Znamcni to, ie dilny pozdnlho latónu neni vidy nutno pfipsat yUstnlm KrJtflm. Domni vin> se viak, £e tato eventualita nemfiic nałe yfyody o keltskćm hutnictvl zmćni t.

ped była mali a produkt tavby jcdnć dfmatky iotva staćil na zhotoveni tfi-ćtyf oitćpti nebo seker ći kos.⁰⁴

Po technologickć strńncc dotóhli Keltovć prvniho itupnd dokonalosti a dali tak z4-klad italetd tradici, kteri »c udrźovala u nAi v tdmJf nczmćnćnć formi ai do pozdni

Obr. a6. Scliema redukcc rudy v latćnskć ped te zabioubenou nistćji (podle nilem v Podbofanech, Cechy). I poćitek redukcc, II konec tavby, lupa nebo kuty źeleza jsou chrinćny pfed vzduchem a mohou se nauhli£ovat v nlstćji. Vy-svitlivky: Fe,O, ruda, C dfevćnć uhlt, S (trutka, O vhineny vzduch- - AU. s6. Schema der Eiziedukdon ia dnem latinezeitlichcn Ofen mit cingcdeftcm Herd (nacb dem Fund in Podborany, Bóhmen), I Beginn der Redukdon, II Ende der Schmdze; dic Luppe oda Eisenstucke nad vor Zugluft gesch&tzt und kónnen ach im Herd aufkohlen.

Erklirungen: Fe_tO,-Erz, C Holzkohk, S Schlacke, O Geblaseluft.

doby fimske a ovlivńovala svymi podnety i pozdćja vyrobu slovanskou. Posuzujeme-Ii stav żelezdrstvi podle pramenu pozdmho latćnu, pak ziskame asi tento obraz:

Źelezna ruda była predmćtem povrchove tóźby, jeż dosahovala v okoli nikter^ch oppid pozoruhodnćho rozsahu. Nejuźivanejsi rudou byl limonit rflznych odrud, v nćkte-ifch pfipadech vśak byl do ped sypan i krevel (Vyklice, Kostomlaty), ktery snad byl vystaven predbźznemu vypraźeni. O natavene rudć se mluvi ve \ykopovych zpravach ze Stareho Hradiska. Surovina była redukovdna drevćn£m uhlim v nizkych polozahlou-benych sachtov^ch pedch, jeź muzeme zaradit u nas zhruba dojednoho typu, represento* vaneho nejlćpe objekty v Chyni I nebo v Podbofanech.⁸⁶ Jde o malićke dymaćky, ktere dosaliovaly nadzemni v^5ky asi 0,5 m a prńmeru sachty 30-40 cm. Homi ćast śachty a kychta były postaveny z jflu nebo vypracoviny ze sprakwe zeminy (Kostomlaty, Vyk-lice II) a uvnitr opatreny isolaćnim hlinćn^m plaśtłm (Vyklice II, Ch^n£ II). tJćdem tohoto vnitfniho vymazanf było sniźit opotrebovani ped, nebof hutnid si brzo uv6do-

** Podle trovninl kapacity ncgersk^ch pfcek tćłe yriikotti (71 A. Richard, The Primitive SmclŁ of Iron, 94).

^M J. Koran, kdyź charakterisoval naie keltskć pece jako zaMzeni na ptiroieny tah vzduchu, vsazovan£ do tvahu, dopustil sc mylnć gcncralisacc, vyptyvaj(cf ncpochybni z pribrfni zabrani ćnlch pramend jako pHkladu (bud pece z Bernskćho Jury nebo z Engsbachu); srov. Starć haki źelczafstyf, 25 nebo PfchL dćjiny ćs. homictvi I, 62.

127