55864 S5005158

PH yprobż hro¹ivć yyhliityicich galsk^ch kopi, pśdn^ch mećft a okovan^ch ititft se projevilo v nezyyklć mife mistrnć zylddnuti żelezdfskć y^roby a kovdfskć tcchniky, jd była obohacena daliimi óspćchy s nytovńnim a s yyrobou źeleznćho plechu (pochvy nieć fi ajejich    zafizeni), dńle vysekdvdnim otvorfi dosilnijśich plńtfi kovu (otvory

na nfikter^ch hrotech kopi a oStćpó),¹ dosahovdnim potfebnć pruźnosti u per tzv. ovćAo kych nóżek a podobać. Velk^ rozmach kovófstvi yynutil si zdokonaleni a zavedeni celć fady nov)'ch \yrobnlch prostfedkfi, zvlfi§tć fcmeslnickych ndstrojfi a nepfekvapujc proto, że jiż nćkdy ve stfednim latćnskćm obdobi se setkdvdme s prvnimi źeleznymi pilniky na kov, prfibojniky, dldty, kladivy a raśplcmi.

Vysvć tleni fiźasneho rozkyćtu nejrfiznćjśich femesel, hlavnć v pozdni fdzi dćjin Keltu v stfedoevropskem prostoru, Ize hledati i v żivćm dotyku keltskćho svćta s vyspć-lymi kulturnimi a civilisaćnimi centry, navdzanćm bojem v dobć keltskć expanse. Poznń-yanim yyfii iivotni urovnć a dokonalejśi vyrobni techniky v reckich koloniich jihofran-couzskych, v Italii, na Balkśnć a v Recku samem i v Maić Asii naućili se Keltove mno¹ hemu, byt i toto poznivdni było uskutećńovano za podminek valećnych tażeni.⁴ Vznik mnoha remeslnych odvćtvi był prirozemym dósledkem napodobovani i ylastni ho pretvd-reni ziskanych podnetu. J. Filip se domniyfi, że jistym katalysdtorem yyrobniho rozvoje była i situacc po skonćeni keltskć expanse, kdy yyćerpdni yojcnske siły a ncschopnost dal&ch v$boju donutily Kelty, aby uplatnili svoji energii, ućeliyost a vynalćzavost ve stupńovani pracovni produktivity a ve zlepsem technickć urovnć sv^ch femesel, jestliźe si chtćli vybudovat a udrżet urćity civilisaćni standard.⁶ Neni pochyby o tom, że je ne-zbytne zkoumat jednotlive prićiny onoho prudkeho rozmachu keltskć kultury i jejich komplex a zhodnotit je podle dfileźitosti, coż jest za danćho stavu vćdćni dosud ne-snadne. Jiste je, że zminćn^ rozvoj vyroby społu s daliimi prićinami vedl k dalckosahlym zmenam cele hospodarske a socialni struktury keldsovane Evropy. Vrcholna spccialisacc prace v poślednim obdobi vyustila ve vytvoreni skutećnych mestskych celku prumyslo-veho charakteru, jejichż obyvatele se jiż nezabyvali zemćdćlstvim, nybrż vćnovali se vf-lućnć remeslum a obchodu. Vznik caesarovskych oppid, at ve ylastni Gallii, v Bayorsku ći u nas, byl odrazem hlubSich promen v ekonomice znaćnć ćasti evropskeho lidstva.

Stara y^robni odvetvi była u Keltu podstatnć zdokonalcna. Staćilo by upozomit na yyspćlou keramickou vyrobu, ktera se postupnć stała hromadnou a mohla zasobovat keltskou vrstvu a Ćastećnć i starć slożky obyvatelstva. Typickć zboźi było modelovd.no na hrncarskćm kruhu⁶ a vypalovano v dokonalych pecich o znaćnć kapacitć. Hrnćirske pece s rostem były stavćny podle nekolika konstrukćnich schemat (obr. jj).⁷ Były to stavby o znaćnć yydrźnosti a nćktere jejich ylastnosti musely byt shodnć i s pecemi metal urgio

c

I

1    2    3m

^0br- '5* Milovicc, okr. Mikulov. Ukizka hrnttfskć pecc z pozdnl doby latćnskć. Vysv*tlivky: x jflovy pliłt topnych prostorfl, a nadloźf Ut/nW vntvy s popclcm a stfcpy. Archiv At), podle Franoga.-AU. 15. Milovicc (Bez. Mikułov). TOpferofcn aut der spSten La-Tćne-Zeit. Erklamngen: 1 Tonmantel des Hfśzraiimt. 1 Hangendes der La-Tfcoe-Schicht mit Asche und Scherben. Archńrd. ArcbeoL Inst (nach Freising).

95

1

   P. Vouga, La Tinę, Leipzig 1923, tab. XI-XII; srov. hrot kopi v museu v Lounech, Ł inv. 1336.

*    Tolioto rysu gakki povaby a viiml ostatnć i Caesar, kdyź napad:.....jsou nńrodem svrchovanć dovednfm

a ichopnym napodobia vie, co kde od koho pochytf ‘ (BełL gali. VII-22,1; pfeklad J. Barek, Praha 1940,207). '

' J. Fikp, Keltovć ve stfednf Evropć, Praha 1956,289-290.

*    Kruh byl nejspESe rudni, jaky znime z feck^ch vńzov^ch malcb, nicmdnd jcho otśdky dovolovaly v^robu dokonalych fabrilcśtfi. Domnivśm se, ie podle vzhledu stfepfi lze i£tko urćovati druh kruhu (rychle rotujfci, pomaleji ittnjid, nofai, rudni a pod.) Srov. A. Ruth, Die Entwicklung der Tfipferschcibe, Leipzig 1939,47—65.

*    O pecich z nałcho dzemi viz: P. Dcofdk, Pravdk Kolińska, Kolin 1936, 85; S. Janlók, AR V 1954, 605-609, 631; idea, Skmaski archeológia III 1955, 195 sq.; Atl Praha, archiv, dj. 917/37,174/31 a 1979/53; H. Freising, Ein kritischw Tflpierqfen in SOdmłhren emdeckt, Tagesbote, No 579 (Brunn, 14.12.1930).