scan0053

V O C A B O L I

veloce rychły, a uno studentc student intelligente inteligentni uno zaino batoh pesante teźky, a esserc byl di z

un ceco Cech ceco,a cesky, a allora tak tedy, tedy una studentessa studentka una inacchina auto

kdo je to? - je to chlapec co je to? - je to letadlo je to inteligentni student dobry den! - odkud jsi?

chi? kdo?

una ragazza divka

un ragazzo chlapec

ed = c a (pfed samohlaskou)

gentile miły, a, laskavy, a

che cosa? co?

una nave lod"

moderno, a modern i

un signore pan, pan

un’/sola ostrov

piccolo, a mały, a

un acreo letadlo

I ATTENZIONE

■.......

chi e? - e un ragazzo che eos’e? - e un aereo e uno studentc intelligente buon giorno! - di dove sei?

13 P R O N U N C I A    __

GN -► [ń]    signore [sifióre], Bologna [bolóńa], Lignano [linano]

S^:|7    ► [s]    studente [studente], interessante [interessante]

U [z] /sola [izola]

H se nikdy nevyslovuje

-    oznacuje tvrdou vyslovnost c a g pfed e a i:

CHE -ł [kej che cosa [ke kosa], Michek/ngelo [inikelandżelo] CHI -► fkij mflcchina [makkina], chitarra (kitami|

GHE —4 [ge] spaghetti [spagetty], Yilla Borghese [ villa borgese] GHI -► [gi] Dante Alighieri [aligieri], Inghilterra [ingilterra]

-    pisę se v nekterych tvarech slovesci avere mit: ha md

*/ Souhlaska s se vyslovuje neznele [s]:

-    na zadatku slova pred samohlaskami: Sic/lia, Sofia

-    pred neznelymi souhlaskami c,f,p,q,t: studente, scuola, sfera, Spoleto

-    po souhlaskdch a pfi zdwojeni: corso, universita, mensa, interessante

-    v nekterych pnpadech niezi samohlaskami: cosa, casa V ostatnich pnpadech se vy słoni je z.ncle |z|, to jest:

-    pred znelymi souhlaskami b,d,g,l,m,n,r,v: slovacco [zlovakko], smalto |zmalto]

-    mezi samohlaskami'. isola [izola]

ITALŚTI N A

qui [k^ui], cjualita [k^ualita]

Oli    [RU]

l)vojhlasky a hiaty

I )vojhldsky vznikaji spojentm

samohłasek silnych a,e,o a slahycli i,u: automobile, italiano (l\ou słabych samohłasek: Friuli, Fiume i' obou pripadech se vyslov( jako jedna slabika.

I liiil rznikd spojenim

dvou silnych samohłasek: a|<?reo, po|ota samohldsky silne a słabe pnz.vucne: teor/|a, Man|a \' obou pripadech se vysłov( jako dve slabiky.

Znaćeny pffzvuk v piśnie

Nekterd slova majf ph'zvuk na pośledni słabice; v pfsme je vzdy znaćen akcentem: universita, eafle, telefonó.

Ve retsine pripadii je to akcent tupy; pouze u samohldsky e rozlisuje spisovnd italśtina otevre-noii a zavrenou vyslovnost*/, kterou vyjadruje i graficky: lupy pr(zvuk = otevrene e: caffe, e ostry pnz.viik - z.avrene e: perche

Pozor: pnzyucne samohldsky na korn i slova se vyslovuj( vzdy kratce!

ES G R~ A~M M A T I C A__

1. Rod a ćlen v italśtśne

•    Italśtina md dva rody: rod muzsky a zensky.

koncovky muzskeho rodu -O    nebo    -E

koncovky żenskeho rodu    -A    nebo    -E

•    Podstatna jmena jsou vetsinou doprovazena ćlenem urćitym nebo neurći-tym; vlastni jmena osob a mest stój i zpravidla bez clenu.

2. Neurćity ćlen
muzsky rod	UN	ragazzo	UNO ^studente
		aereo	zc/ino
zensky rod	UNA	ragazza
	UN’	i sola

*/ V kultivovane mluve se rozlisuje ve vyslovnosti otevrene a zarrene e a o, napriklad: e = je x e = a    te = caj x pole = mohl pósta = poślą x pósta = polozend

V dneśm italśtine vśak tento rozdd ve vyslovnosti zarreneho a otevrene'ho e a o mizi.

19