scan (5)

4. V nasledujicich vetach urćete syntakticke vztahy a zpusob jejich vyjadro-vani.

1.    Urćete slohovou platnost vyznaćenych skład ebnich prostredku.

2.    Jazykova stranka slovesnych del urćenych detem pusobi podle meho nazoru ve znaćne mirę na rozvoj detske reći. 3. O śkodlivosti vlivu tabakoveho koure na lidsky organismus se muże każdy kurak presvedćit sam na sobe. 4. Sieci byva povażovan za velmi chutnou a vyźivnou iybu. 5. Sklenene obaly se ućtuji s yyrobky. 6. Bolesti, żalem i litosti ji stouply do oći slzy. 7. Plan rozvoje regionu układa podnikum sniźovat emise śkodliyych latek do ovzdu§l. 8. Po dlou-hem zvaźovani si zvolila bordo śaty s ćemymi doplńky. 9. Pachatel byl odsouzen k patnacti letum ve vezeni se zvy§enou ostrahou. 10. Chlapće zlata, to sis mel vzpomenout drive, a ne aż tecf. 11. Hned u chałupy jsem nasel poradneho hriba. 12. Spousta dalśich kladnych i hanliyych oznaćeni se nam uż jiste dere na jazyk sama. 13. Nako-nec dorazilo pet kluku a chvili na to priśla jeśte dve devćata. 14. Dite jsou vżdycky velke starosti. 15. Nic dobreho z toho nekoukalo. 16. Vćera se mi podafilo najlt v mistnim archivu neco mimoradne zajimaveho. 17. Mnoho dotazu sis mohl uśetrit, kdybys daval vetśi pozor pri prednasce. 18. Vice finanćnich prostredku zrejme ani letos do śkolstvi nepriteće. 19. Chudak babićka nemela v mladi na ruźlch ustlano. 20. Ne abyś skakał do nezname vody! 21. Nehodici se śkrtne. 22. V prubehu prvni tretiny dostali domaci tri góly. 23. Społu s nami byste urćite dosahli jeśte lepsich vysledku. 24. Koli-kateho je dnes? 25. Do setmeni urćite k utoku nedojde. 26. Nejdri-ve budeme muset odstranit ze dvora nanosy bahna. 27. Podle predpovedi meteorologu budou intenzivnl deśte pokraćovat jeśte cely tento tyden. 28. Pribalova informace pripravku urćenych pro samostatne pouźiti nemocnym musi obsahovat vśechny informace potrebne pro sprawie a bezpećne pouźiti pripravku konećnym uźi-vatelem.

I I/isti a trava pomału (zlatnout). 2. (Vratit se) uź devćata a chlap-i i? 3. K \dtezstvl jim (poblahoprat) pfedseda Olympijskeho vyboru a v:tichni reprezentanti. 4. Uvod do lexikologie a morfologii zde (byt l>rcdna§en) na velmi vysoke urovni. 5. Vode (padnout) za obet ćast • hatarske osady i blizky rekreaćni objekt. 6. Va§e trapeni a obavy (byt zbytećny) zcela. 7. Kina i jina kultumi zafizeni (byvat navśtevo-v;'in) hlavne v zimę. 8. Naśe basketbalistky se svym trenerem (odle-tót) do Pariźe. 9. Tisice lidi (shromażdit se) na namesti, aby (privitat) uspeśne sportovce. 10. Usti nad Labem społu se svymi obyvateli ([irobudit se) do mlhaveho rana. 11. Ty i ja (mit) zustat doma. 12.

'l^y a tvoje sestra (bjd si podobny). 13. Dum se zahradou (byt pro-najat) nejake obchodni spolećnosti.

Uvedte zakladni pravidla, jimiż se ndi v ćeśtine shoda pfisudku s nekoli-kanasobnym podmetem.

a)    Urćete v nasledujicich vetach a souvetich vyznamovy pomer mezi koor-

dinaćne spojenymi vetnymi ćleny a/nebo vetami.

b)    Identifikujte prostredky, jimiż jsou vyznamove pomeiy vyjadreny.

1. Zajezd byl krasny, i kdyż velmi naroćny, a proto pro mnohe ponekud unavny. 2. Lenka piśe na stroji sice pomału, zato pećli-ve. 3. Jeho reśeni było pro ni priliś kompromisni, a tudiź nepri-jatelne. 4. V Dansku vybudoval Tycho Brahe nejprve menśi hvezdamu, pozdeji słavnou observator. 5. Nad udolim se snaśi lehounky mraćek, zavoj mlhy, vlastne mekky opar. 6. Vezmeś si ćaj, kavu nebo kakao? 7. Slovo „zitra“ je prislovce ciii adverbium. 8. S nejmenśimi detmi odjęła nejen jejich tridni ućitełka, ale i vy-chovatelka. 9. Usiłuje o lepsi, a navlc i racionalnejśi organizaci podnikove administrativy. 10. Jel k Ćememu mori misto do Ta-

35