P1110555

40

Salać: O obchodu v pravćku a dobć latćnskć pfedevSfm

organizaćnich schopnostf ći soci&lni stratifikace kcltskć spolećnosti a postaveni obchod-niku v ni ovSem existence d&lkovćho obchodu nepfedstavuje bezvyznamnou otdzku.

5.1. Dślkovy obchod a tzv. importy

Dalkovy obchod v dobć żeleznć byvś ćasto dokldddn a studovdn na tzv. importech, tedy pfedmćtech mimofddnć hodnoty, kterć uraziły z mista v^roby na misto, kde były nale-zeny, znaćnć vzdślenosti. Jednd se napf. o kovovć nddoby, luxusni cizokrajnou keramiku, amfory, resp. jejich obsah, sklenćnć nddoby, jantar atd. OvSem interpretace takov^chto predmćtu jakoito stop po ddlkovćm obchodu neni bez problćmu, nebof podobnć należy lze velmi dobre vysvćtlit i jako kofist, dar, vćno, doklad migrace jednotlivcu i skupin obyvatel-stva apod.¹ Kromć toho tyto ndlezy tćmćr nikdy neumoźfiuji rozpoznat, zda se pfedmśt dostał na naleziStć pFimo z mista vyroby, kterć se ostatne ne vźdy podafi zjistit, ći zda na naleziStć doputoval etapovitć pres ćetnć mezistanice. Takoveto mimoradne należy pro svou ojedinćlost zpravidla nemohou vypovidat o intenzitć ći organizaci dalkoveho obchodu, byt’ i v tomto smćru nćkdy kvantita pFerństó v novou kvalitu, ktera dalkovy obchod doloźit muże. Jako pfiklad lze uvest mimoradne velkć mnoźstvi jantaru nalćzanć na oppidu State Hradisko, kterć dokl&dń napojeni oppida na d£lkovou tzv. jantarovou stezku (Ćizmafwó 1996). Ov§em i v tomto pfipadć narażime na tyź problćm - v pozdni dobę latćnskć se jantar nedovazel primo od baltskych bfehu aż na pobFeźi morę StFedozemniho, resp. Jaderskeho. Diłny na Starem Hradisku ukazuji, że se zde z jantaru vyrśbćly ozdoby, kterć se pak dale vyvazely na jih. Minimalne na tomto mistć byl tedy tok zboźi prerusen a cela trasa se roz-dćlila na etapy. Kitom pr£vć vyrobou ozdob ze surovćho jantaru zde doehazelo nejen k pre-ruśeni samotneho pohybu zbożi, ale mćnila se i jeho kvalita a zrejmć i hodnota. Jantar na Starćm Hradisku takć nepochybnć prochazel ruznyma rukama, af jiż mamę na myśli do-pravce, Femeslniky, obchodniky ći dal§i ućastniky pFed&vani zboźi, kteri mohli z teto sku-tećnosti teżit napr. vymahanim cel ći ruznych dani a poplatku (bliźe Ćizmaf 2002,38,46). PFestoźe pohyb jantaru byl tedy mezi Baltskym a Stfedozemnim morem rovneż dćlen na etapy, nelze pochybovat o tom, że se ve svych dusledcich jednało o obchod dalkovy.

Napadnę jsou rovnćź znaćnć koncentrace importu na nćkterych stredoevropskych oppi-dech - napr. Starć Hradisko, Stradonice, Manching, kterć dokazuji jejich velmi mtenzivm spojeni se svetem. Nelze vyloućit, że vedle vyznamnć obchodni a dopravni pozice muzę jit i o odraz jejich politickćho, resp. mocenskćho postaveni. Ostatnć prakticky totożnd materialni kultura v ruznych ć&stech pozdne latćnskć Evropy, a pFedevSim prawe na oppidech, jak ji dolożil jiż Dechelete (1927,476, Abb. 404), prokazuje vysokou provazanost keltstó spolećnosti na znaćnć vzdślenosti. Że se na tćto provazanosti podilel ve znaćnć mirę i obchod, je nasnadć.

5.2. Dńlkowy obchod a sul

Jinou otózkou zustóvd, jak bez pisemnych pramenu ddlkovy obchod od etapovitćho odliSit? Jednu z mdlą moźnosti zfejmć poskytuje studium takovych prostorovych, resp-

1

Srovnej mimoradnB 2ivou diskusi o interpretaci tzv. importu v pozdnf dobS halStatskć (naposledy Eggert 200$) Ci jii vice nei pfll stoleti trvajici diskusi o Mmskych importech v barbariku (napf. Eggers 1951; Kunów Erdrich 2001).