56774 P1110561

46

SALAĆ: O obchodu v praveku a dobę latenske pfedevifm

Mezi Cechami a Moravou se ovsem rozkłada rozlehla Ceskomoravska vrcbovina, ktera zustavala aż do vrcholneho stfedoveku prakticky neosidlena. Doprava mlynskych kamenu z Cech na Starć Hradisko tedy musela pfekonat homate cesko-moravske pomezi. O cestach spojujicich v praveku Cechy s Moravou se diskutuje jiź dlouha leta, jejich prubeh vśak za-tlm neni bezpećnćji znam (srov. napf. Zdpotocky 2001; Vich 2002a; 2002b). D. Vtehovi (2003) se v pośledni dobę daff na pomezi vychodnich Cech a sz. Moravy povrchovymi sbe-ry zji$<bvat latenske należy, zda se vsak, że jde o uzke a nepropojene sidlistni enklavy v ji-nak neosidlenćm uzemi, ktere patme kopirovaly komunikaci zajisfujici spojeni mezi obema uzemimi. Souvisla osidleni Cech a Moravy vsak v zasadę zustavala oddelena prazdnymi h ornaty mi uzemimi. Je zrejme, że vsechny cesko-moravske komunikace musely vest rela-tivnć obtiźnym terćnem, bez zazemi bohatych zemedelskych sidlisf. I zde tedy, podobnć jako u soli, stojime pred dokladem rozsahleho a pravidelneho obchodu, ktery se neodehraval mezi sousedicimi sidliśti ci regiony. Delku cesty mezi Kunćtickou horou a Starym Hradis-kem Ize ve skutećnem terenu odhadnout na ca 130 aż 150 km, uvażujeme-li o nejkratsim, nikoliv vsak dolożenćm, spojeni. Takova cesta mohla za beżnych podminek trvat 6-7 dni, poćitame-li podobnć jako J. Kunów (1983,53) s denni trasou zhruba 20 km. Zaroveń mu-żeme uvazovat o nćkolika dnech stravenych v prśzdnych, nebo jen sporadicky osidlenych uzemich Ceskomoravske vysoćiny. Obchód s mlynskymi kameny lze tedy rovneż oznaćit za dalkovy. Minimalne na cesko-moravskem pomezi pak mużeme predpokladat, że tento obchod zajisfovaly karavany doprovazene vice ci mene specializovanymi dopravci/ob-chodniky.

5.4. Nektere spolećenske aspekty dalkoveho obchodu

Zatim jsme se zabyvali predevslm geografickymi souvislostmi dalkoveho obchodu ći nćkterymi technickymi strankami jeho provadćni. Na tomto mistć vsak musime zduraznit jeho dalsi a z hlediska zkoumani spoleenosti doby latenske jistć vyznamnćjSi aspekt, totiż samotnou schopnost celou transakci uskutećnit, i kdyź obć strany nejsou v każdodennim kontaktu. Keltska spolećnost musela byt nepochybnć natolik vyspćl&, że si dokazala vytvo-fit, a hlavne dodrżovat pravidla, ktera zajisfovala trvale fungovani celeho procesu. Je zrejmć, że vSechny strany podilejici se na obchodu a dopravć musely tato pravidla znat a respekto-vat, aby se cely proces udrżel v chodu. Napf. vyrobci a obchodnici se museli spolehnout na dopravce/obchodniky, że zboźi skutecne dovezou. Dopravci a obchodnici si museli byt na cestach alespoń relativnć jisti svou bezpećnosti atd.

Ne vżdy zfejmć musel byt pfi pfichodu dopravce/obchodnika po ruce ekvivalent za do-dane zboźi v należitem mnoźstvi a kvalitć. Nebo naopak dopravce nemusel byt schopen veSkerć obdrźenć zboźi pfepravit najednou, także je nutnć poćitat s hromadćnim zboźi, s jeho pferozdćlovśnim, skladovdnim, ochranou, ale pfedevSim s tim lizce souvisejicim systómem dl uh u, zśvazku atd., bez kterych by obchod na d&lku nemohl fungovat.

Nesmime zapominał ani na samotnou logistiku transportu, vźdyf jiź jen zajiStćni kaźdo-denni pice pro desitky soumarń nemuselo byt snadnou zdleźitosti. V osidlenych oblastech lze pfedpoklśdat uzkć propojeni dślkovćho obchodu se smćnou ryzę lokalni, ktera pfed-stavovala jeho logistickou podporu, zajiSfujici pici, stravu, odpocinek, opravy vystroje, dopravnich prostfedku apod., zvlśStć vyznamnć napf. pfed vstupem do liduprózdnych uzemi nebo pfed pfekondnim vodni pfekdźky. „Ddlkovi“ obchodnici museli jistć udrźovat