S5004464

nCHARAKTERISTI KA

nAlezu

Zlatd mince, kierd v naSich zemfcli razili ve velkdm mnoźstvf Keltovd, jsou opa-treny realistickymi i nidnd srozumitelnymi obrazy a vedle nejvySSi mincovni jed-notky - statdru - były vybijeny tdź niźSf bodnoty, a to tfetinky, osminky a ćtyfia-dracetinky statdru. Starokolinsky należ obsahoval vyhradnd statdry, celkem 197 kusi), a tfetinky statdrń v pod tu 107 kusi). Pro bliźśi o/.naćenf statdru, k ninrź pa- I tfi mince starokolinskdho ndlezu, /obecni! n4zev muSlovitd,' neboi relidfjednd strany se podoba nejspiSe mulili. I kdyz vśak muSlovitd statdry zachovavajt shod-mm celkovou koncepci obrazu, na mnohych raźbśch se v kresbe muSle vyskytu- I ji jeStd dalSi vytvarnd prvky, jimi/ se od sebe jednotlivd skupiny tohoto druhu I minci zfetelnd odliśujf. Rqvnćź kresba na druhd strand neni u vśech muSlovi- I tych statdru stejnś, coź dokazuje, te tato raź ba nebyla po obrazovd strdnce jed- I notna, nybrź vytvofila fadu typu a variant.

V keltskem mincovnictvi jsou znamy pripady, kdy jak statdry, tak jejich dii- I ći jednotky były oznaćeny tymź obrazem, coź potvrzuje jejich sounaieźitost. Mu-1 Slovity typ byl vSak vybijen pouze v hodnotd statdru. O tom, kterd mincovni typy I niźśich hodnot slouźilyjako dilći jednotky muślovitych statdru, svddći vedle je-1 jich hmotnosti ajakosti pfedevSim jejich spolećny vyskyt v naiezech. Podobnćja-1 ko statdry nejsou ani tfetinky statdru v starokolinskdm naiezu po obrazovd stran-1 ce naprosto shodnd, nybrź patri k nćkolika typum a variantam. Z obrazovd na-1 plne muSlovitych statdru a k nim ndleźejfcich tfetinek, kterd starokolinsky I pokład obsahoval, je jasnd patrna snaha vydavateló tdchto minci nejen o vyraz-1 nd kresebnd odliScni obou mincovnich hodnot, ale tdź v ramci jednotlivych no-1 minainich hodnot o rozliSeni nekolika typu.

I kdyź keltskd mincovani mdło do jistd miry charakter sdriovd vyroby, coź I dokazuj! mince shodnd svou hmotnosti, obrazovou naplni i jakosti, zustava kaź-1 da mince vzhledem k vyrobnimu poslupu v keltskych mincovnach samostatnym I zviastnim vyrol)kem, majicim urditd charakteristickd znaky, kterd jej odliśuji i od | raźeb w.niklych soućasnd a za pouźiti tdchźe nastroju. Vedle stanoveni jakosti I a hmotnosti je proto nezbytna tdź analyza kaźddho mincovniho obrazu, umoź-l ńujici jednak poznani zviaStnich znaku kaźdd mince a jednak urćeni pouźitych I razidel a tira i bezprostfednich raźebnich souvislosti. Obrazovd naplni keltskych I miru i v nagich zcrnich nebyla dosud vćnovńna nńleżiti pozornost, a proio si lato prace vy/;idala tćź ulvofcm nńzvoslovf jak pro cele obrazy na mu.ślovitych sta-tćrech a t fet inkach, tak pro soućósti tćchlo obrazu.

|e pravdćpodobne, źe obraz na keltskych rażb&ch nebyl jen nahodnym pro-jcvern vytvarnych schopnostf keltskeho tvurce raźebnich kołku a moinosti raźeb-ni techniky, ale mćl urćity pevnć sianoveny mySlenkovy obsah. Keltske mincovm obrazy ve svćm celku jsou proto nejen dokladem o strukturę a vyvoji keltske raziły, ale patrnć odróźeji i nćkterć jini aspekty źivota keltskć spolećnosti. Zavaźnost historii ke vypovćdi, kterou podav£ starokolinsky nźlez, spoćfyń v neposledni rade i v toin, źe to były prńvć muśloviić statery a jejich dfly, jejich/. yybijenńn keltska zlata razba v nagich zemich vrcholila.

(charakter kaźdćho hromadnćho nalezu je do znaćnć miry urćovan tez. pu-vodem minci, kterć obsahoval. V pokładu ze Starć ho Kolfna se vyskytiiji pou/e ojedinćle mince, jejichź puvod by było możno predpoklódat ve vzdalenejśfch oblastech. Naprostź prevaha tćchźe typu, kterć jsou obvyklou sloźkou jinych ćes-kych nólezu, dovoluje, abychom pokład povaźovali za soubor raźeb domacich.

Pro posouzenf historickćho vyznamu pokładu ze Starćho Kołina ma znae-nou duleźitost też skutećnost, źe należ obsahoval pouze nejvyssf nominalovć hodnoty. Soudobć niźSf zlatć nominśly, osminky a ctyriadvacetinky statćru ani mince stffbrnć nebo bronzovć zde zastoupeny nebyly. Snahu po ukrytf pouze toho nejdraźSfho naznaćuje tćź skutećnost, źe do ukrytćho souboru było uloże-no vfce statćru neź jejich tretinek. Na rozdfl od nćkterych evropskych depotu pfibliźnć z tćźe doby, kterć obsahovaly kromę minci i ruznć zlatć predmćty, je vśak starokolinsky należ yyłućnć depotem monetarmm.

[17]