S5004484

Ćfslo	Hmotnost		Rentgenfluorescenćnf rc/.bor
mince	vg	Au %	Ag %	Cu %	Fe%
TftETINKY 100	2,453	98.80	0,81	0,28	0 11
STATtRO |Q|	2,438	98,53	0,85	0,53	0,09
102	2,421	98,77	0,73	0,43	0,07
103	2,404	98,92	0,71	0,24	0,13
104	2,321	97,60	1,08	1,25	0,07
105	2,342	94,98	1,59	3,37	0,06
106	2,379	95,13	2,05	2,78	0,04
107	2,445	99,84	0,12	0,01	0,03

T TT STRUĆNY NASTIN VYVOJE KELTSKĆHO V 1 MINCOYANf V NAŚICH ZEMICH

Poidtek keltskó rnilry — Datowani a funkce nejslarśfch mina

Keltovć, kterf obyvali naSe zemć, zaćali svou raźbu vydśvlnfm mino' zlai vy5Sf mincovnf jednotka, oznaćovana nazvem stater, obrazem a hmotn mćrnć vćrnć napodobovala statery Alexandra III. Makedonskćho (336 pf. Kr.) s obrazem hlavy Pallas Athćny na lici a stojicf bohyne Nilu Druhym nejstarśfm typem jsou statery majfcf na lici rovnćź hlavu Pallas Athe a na rubu Athćnu Alkis, pfemćnćnou v bojovnfka.'* Obrazova i ^ ah< >va s techto mincf s mincemi antickymi vylućovala jakem kol i pochybnost o tom, że tc jsou nejstarśf keltskć mince v naśem prostoru; otevfenou otizkou a leti predmetem diskuse vsak było jejich datovUnf. Doba vzniku a n<

Sffenf andckych original u divala moźnost uvażovat o zaćatku rażby jiż na 1 4. a zaćatku 3. stoi., avśak na druhe strane vełky hospodarsky rozvoj souvi.se vznikem oppid v 2. poIovine 2. stoi. vedl nektere autory k pfedpokladu ska raź ba była zahajena aż na zaćatku pośledni ćtvrtiny 2. stoi. pf. Kr. Roku 193 R. Paulsen na zlklade svćho aż dosud nejuplnejśfho katalogu vse< minci z nasich zemf dospel v tćto otazce k zaveru, że typ se stojicf Nike z; rażeń dffve neź typ s obrazem Atheny Alkis,¹⁹ klery je v ćeskych zemfeh ćas zavedeni typu s obrazem Atheny Alkis premenene v bojovnfka predpoklada je tć ve 3. stoi. a jeho dalsi raźbu po cele 2. stole tf.²⁰ Dalsi monografie, jejfmż cflen vśak było zpracovanf pouze zlate keltske rażby v naśich zemfeh, była publikovana v r. 1965. Jejf autor K. Castelin shrnul dosavadnf literaturu tykajfef se zahajer : keltskeho mincovam²¹ a jeho studie vyusdla v presvćdćenf, że je lze v ćeskych ze-mfch datovat pouze ramcove do udobf od końce 3. do poloviny 2. stoi. pf. Kr. Vel-mi siroky datovacf ramec pro zaćatek keltske rażby se r. 1982 pokusił zużit H. Po-lenz na zakladć podle ostatnfho inventafe spolehlive datowanych hrobu, v nichź se yyskytla tćź keltska mince. Vychozfm materiałem było 23 hrobu a cflem prace vedle datovanf mincf tćź poznani kulturnć historickeho vyznamu mincf v laten-skych hrobech stfednf Evropy. Nejstarśf z rozebfranych hrobovych celku patii podle archeologickćho ćlenenf keltskeho udobf na poćatek stupne B2, coź v absolutni chronologii pfipada do Udobf 10—15 poślednich let 4. aż pfelomu 4.

[ 125]