sejmout0069

prislu§enstvi (uroku z prodleni, nakładu nzeni apod.) nevypldcel penćźni prostfedky, neprovadćl na ne zapoćtenl ani s nimi jinak nenakladal (z uvedeneho zakazu existuji yyjimky). Usnesenl o nafizeni yykonu rozhodnuti se dorućuje opravnćnemu, povinnemu a peneżnimu ustavu. Penćźni ustav pote, co je soudem yyrozumen o pravni moci nafizeni yykonu rozhodnuti, odepise yymahanou pohledavku i s pfisluśenstvim z ućtu povinneho (pokud je na nem tolik penez) a vyplati ji opravnćnemu. Obdobnć se postupuje i pri yykonu rozhodnuti pfikśzanim jine peneżitć pohledavky (poznamka - s vkladnimi kniźkami se vec ma tak, że tyto muzę vykonavatel odebrat povinnemu v ramci yykonu rozhodnuti prodejem moyitych veci. soud pak zvkladni kniźky vybere prisluśnou ć&stku a tu vyplati opravnćnemu). Podobni jako prikazani pohledavky z ućtu u peneżmho ustavu ma fungovat v nedavnć dobć zavedeny prikaz k yyplatć z ućtu u penćżniho ustavu. Zde soud pfeda opravnćnemu uvedeny prikaz, v nćmż je nejmenovanemu penćźnimu ustavu ulożena povinnost vyplatit finanćm ćastku z ućtu povinneho. Pfedpoklada se, że oprarneny takovy fmanćni ustav yypatra a prikaz mu pfedloźi.

Vykon rozhodnuti prodejem moyitych a nemovitych veci probiha tak. że v pfipadć moyitych vćci vykonavatel na zaklade rozhodnuti soudu u povinneho sepOe vhodne movitć veci, s temito vćcmi je povinnemu zakazano nakladat (jiz v narizeni yykonu rozhodnuti) a naslednć jsou tyto vćci v draźbe prodany a z yytćżku je hr-zeaa pohledavka opravnćnćho. V pripadć nemovitych veci je nutno v navrim pintaii oznaćit konkretni vec ve vlastnictvi povinneho a dolożit, że povinnemu patri. Take tato vćc je potom ydrażbć prodana a z yytćżku je hrazen Bank opravneneho. U yykonu rozhodnuti prodejem moyitych yćci jsou z pochoęx3Łzr> en duvodu nćktere veci z \ykonu rozhodnuti yyloućeny (napr. beżne odevm «mćasr povinneho, jeho zdravotnicke potreby, snubni prsten a nćktere dalŚi veci).

Vymahan{

nepenśźitych

plnćrri

Pokud jde o yykon rozhodnuti ukladajicich povinnost poskytnoui WKfttBBtć plnćni, je po stup soudu zavisly na povaze yymahane povinnosti. Yyldoem bytu nebo i nebytoveho pro storn) se proyede odstranćnim yćci patncidi    a

ćlenum jeho domacnosti z pnsluśnych prostor a yykazanim povinnehc z vyklizovaneho objekm (to vśe velmi zjednoduśene fećeno). Otazka. sst jl jak tento yykon rozhodnuti proyest, je do znaĆne miry zavisla na tom, zói rozhodnuti układa povinnost yyklidit pfedmetne prostory bez nafandk aefcs p: zajiśteni nejake nahrady (napr. nahradniho bytu, pristfeśi apod.). VyfcMAmhmi o odebrani veci se proyede, jak jinak neź odebranim yćci (podrotmoai w aŁa: Zajimavć je feśeno provedeni prąci a yykonu. V pripadć, że tyto prace aou wfbtmy muże proyest nekdo jiny neź poyinny, povoli soud opraynćnemu, ir* s a aac o kterou jde, proyest nćkym jinym nebo ji proyedl sam na nałdoir pnBEk Poyinnemu muże soud ulożit, aby tyto nakłady zaplatil pfedem. pBni «bc poyinnost lze yymahat na navrh oprayneneho nćkterym ze k uspokojeni penćźitych pohledavek. Spinem nekterych poYinaasŁ aife s&jc yymahat ukladanim penćźitych pokut.

V obćanskem soudnim radu lze nalćzt jeśtć nćktere daHi    wfkmm

rozhodnuti, ktere lze y praxi poużit, nejsou vśak jiż tak ćaste, jat;' hAmi uyedene a zprayidla jsou zaloźeny na nekterćm ze shora uveden> cć

Altemativy

ksoudnimu

yykonu

rozhodnuti

Problematiku yykonu rozhodnuti y obćanskem soudnim fizeai w&m mamźtr. bez toho, aniź bychom se zminili o dalsich dvou moźnostech, ktere vtĘ jehoż pravo vyplyva zurćiteho exekućniho titulu, ma y sftanA k yymożeni svć pohledavky.

70