DEJINY LINGYISTIKY
V / V
V polovine dvacatych let - presneji 6. rijna 1926 - zaćala se v Praze schazet skupina jazykovedcń, kteri zalożili tzv. Prażsky lingvisticky kroużek (PLK) a pozdeji byli v zahranići oznaćeni jako prażska lingyisticka śkola. Tito lingyis-te postupne vypracovali novou jazykovednou koncepci a v mnoha smerech pak podstatne ovlivnili vyvoj moderni lingvistiky dvacateho stoleti.
Individualni i kolektivni prace predstavitelu prażske skoly yyrustaly od sa-meho poćatku z płodne spoluprace naśich i zahranićnich jazykovedcu. Z cizin-cu yyrazne prispeli k vytvareni zakladnich koncepci predevsim R. Jakobson, N. S. Trubeckoj a S. Karcevskij. V nekterych zahranicnich pramenech se dokon-ce setkavame s tvrzenim, źe prave oni vtiskli prażske śkole jeji zakladni myślen-ky i celkovy charakter. To je ovsem tvrzeni nespravne. Nechceme samozrejme znevażovat jejich prinos, je ale treba zduraznit. że stejne vyznamnou ulohu hrali hned na poćatku ćinnosti Prażskeho lingvistickeho kroużku i jazykovedci ćesti, jako B. Havranek, B. Trnka, J. Mukarovsky a dalsi. Predevśim pak neni możne ignorovat fakt, że klićovou ulohu pri vytvareni prażske skoly mel Vilem Mathe-sius, ktery jednak uż patnact let pred jejim zalożenim (a deset let pred prichodem R. Jakobsona do Prahy) formuloval nektere jeji hlavni zasady, jednak sam dal r. 1926 primy podnet k założeni Prażskeho lingvistickeho kroużku. Aż do sve smrti v r. 1945 byl pak jeho predsedou.
Podil nasich a cizich jazykovedcu na vytvareni hlavnich myslenek prażske skoly bychom mohli formulovat asi takto. V Praze se uż ve druhem desetileti zaćalo vytvaret priznive ovzdusi pro kriticke prehodnoceni soudobe jazykovedy. Zasluhu na tom mel predevsim V. Mathesius svym sirokym rozhledem po dosa-vadni lingvisticke literaturę, svou schopnosti kriticky posuzovat cizi i sve vlast-ni myslenky a v neposledni rade i diky tomu, że mel możnost konfrontovat sve ndzory s podobne uvażujicimi lidmi, jako byl znamy komparatista J. Zubaty, pozdćji B. Havranek a dalsi.
Vc dvacatych letech se pak dostała do tesneho kontaktu s Prahou rada zahranićmch lingvistu, kteri na jedne stranć u nas nasli mimoradne priznive podmin-ky pro rozvijeni svych jazykovednych nazoru a jejich konfrontaci s nazory lin-gyistii domacich, jednak sami obohatili mysleni naśich jazykovedcu o nektere novć aspekty. V lomto druhem ohledu była prinosna żylaste spoluprace tri ruskich lingyistii. R. Jakobson a jeho pritel N. S. Trubeckoj, ktery zustal i nadale profesorem vidcftskć univerzity, princsli do Prahy na svou dobu mimoradne plodnć a pomćrnć mdło zndmć myślenky kazanske a moskevskć skoly (Bau-tlouin dc Courtcnay, Kruszewski, Śćerba, Fortunatov, viz 5.7.-8.), S. Karcevskij vcdlc toho byl i pffinym pojitkem prażskć śkoły s ućenim F. de Saussura a że-nevskć Skoly (viz 6, kap.), nebot' sdm v Żcncvć studoval a Saussura znal osobne.
I4K
Nem snad treba zvlaśte zdórazńovat, że to była situace velmi prizniva, nebot’ prave kazańska, moskevska a żenevska śkola predstavovaly ve sve dobę zarod-ky moderni lingvistiky 20. stoleti.
Harmonicka spoluprace naśich i cizich ćlenu PLK mela obdobu take na poli metodickem, kde pro Mathesia a vetśinu ćeskych lingvistu byl pffznaćny prede-vśim smysl pro jemnou analyzu a pro zasazovani jazykovych detailu do celko-veho systemu, pro Jakobsona aTrubeckeho naopak smysl pro co nejobecnejśi zakonitosti a pro velkoryse odhalovani systemu jako celku.
Prażska lingvisticka śkola tedy vznikla pod vlivem nejlepśich jazykovednych tradic a za mimoradne płodne spoluprace lingvistu nekolika narodnosti (vedle Cechu a Rusu to byli take Nemci, Ukrajinci a Slovaci). V kratkę dobę dosahla vynikajicich vysledku a ve tricatych letech se stała nejvlivnejśi jazykovednou Skolou ve svetovem meritku. V dalśich ćastech teto kapitoly se venujeme jejimu celkovemu vy voji a myślenkam nekolika jejich prednich predstavitelu.
Obr, ■/•/ ViUm Malhcsius
Jednou z nejpozoruhodnejśich a nej-vlivnejśich osobnosti prażske skoly byl nesporne Vilem Mathesius. Jeho vliv byl mimoradne silny jak pokud jde o organi-zaćni zależitosti Kroużku, tak i pokud jde o formovani zakladnich myślenek, z nichż vyrostl cely tzy. funkćni strukturalismus.
Uż v{fT191 b tj. patnact let pred zaloże-nim KrouzkuT prednesl Mathesius v Kra-lovske ćeske spolećnosti nauk prednaśku „O yotencialnosti ievu iazvkovvdf.ktera v te dobę sice nemela prakticky żądny ohlas, avsak obsahovala uż nektere za-kladni myślenky budouciho prażskeho funkcionalismu. Nove było v Mathesiove prednaśce predevśim to, że v ovzdusi mla-dogramatismu wstoupil s cistę synchron-nim, tj. nchistorickym pristupem k jazyku.
MS