Vyzdobnó motivy na bromowych nflach żelaznych listu kopi.
Holublca, Nemilany.
Typicky mużsky bojovnicky hrob Blućina.
jejich role vśak była mnohem sirśf - provśdśli rituśly, iy a obśti, astronomicka pozorovani, byli ochrśnci tra-Jejich duleżitym ukolem była vychova nśsledovnfkCi -zakazu pisemnych zdznamCi problhala memorovśnlm /alo 20 let (tento zakaz vychśzel z pfesvśdćenf, że pf-ramenśnl principu jejich vlry by umoźnilo nepfśtelum limi moc). Na druhś stranś dusledkem toho je znaćnd nost prav6 v oblasti duchovnl kultury - zatlmco v mate-
ridlnd technickś oblasti dochśzelo k vstfebśvśnf novych podnśtu a jejich pfetvśfenł podle vlastnfch potfeb s opouśtenim starśf technickś urovnś, v duchovnf oblasti trvala u Keltu my§lenkovś konti-nuita bez ohledu na prostorovś a ćasovć rozddy od poćśtku proje-vu jejich kultury na pfelomu 6. a 5. stoi. pfes jejf rozkvfet a pozdnf obdobf u nśs (2.-1. stoi. pf. n. I.) aż do pln§ historickśho obdobf na britskych ostrovech.
V po&śtclch osldlenl naśich zeml, ve 4. a 3. stoi. pf. n. I., po-chovavali Keltove svó mrtve inhumacl, tj. pohrbfvali nespślena tćia. Nebożtici byli ułożeni v hrobś (nekdy na dfevśnś desce ći dokonce v rakvi) v natażenś poloze na zśdech, s rukama podśl teia, vśtśi-nou hlavou k severu; to je pomśrnś vyznamny znak, protoźe napf. pro Karpatskou kotlinu je typickś poloha s hlavou k jihu a takto od-liśna orientace mCiże svśdćit o kontaktu s touto oblasti, nćkteró -pfevśżnś bojovnickś - hroby jsou orientovśny ve smśru v)?chod-zś-pad. Hroby na rozdfl od pfedchozf doby halśtatskś nebyly kryty mo-hylami, ale nepochybnś były na povrchu nejak^m zpusobem ozna-ćeny, nebot' se respektuj! a tvorf pomerne pravidelne fady ći skupi-ny. Kromś pfedmśtu z osobnfho vybavenf pohfbenśho se v hro-bech nachśzejf i nddoby nebo zvffec( kosti jako doklad potrąvy. j Tento kostrovy pohfebnf ritus pfevażuje po celou starśf dobu laten-skou, pouze ojedinśle se objevuje kremace, kterś vśak bćhem krśt-kś doby ve stfedolatśnskśm obdobf (2. stoi. pf. n. I.) zcela pfevlśd-la. Z pozdnf doby latśnskó pak hroby neznśme vubec, a to nejen u nśs, ale i v cele Kelty obsazenś stfednf Evrop6. To Ize vysvćtfit velkym zjednoduśenfm nebo naprostou zmśnou pohfebnfho ritu, kterś je opśt vyrazem posunu v nśboźenskych pfedstavśch.
V6rsk6 pfedstavy Ize nicmśnś spatfovat i v jinych projevech, napf. nepochybnś s nimi souvisejf drobne plastiky (vśt§inou zśvesky)
pfedpoklśdat, że nebyly nośony denni, ale pouze ph slavnostnich pfileiitostech
Prsteny
Śkślu Sperkó v keltskych hrobech doplńujl prsteny różnych tvaru a typu, vyrobenó v naprostś vitśini z bronzu, nikdy vSak I ze żeleza. Obll-boni jsou mash/nl Uroki tzv. snubnl prsteny, nejćastijśl vśakjsou prostś drśtinó kroużky nó-kdy sedlovit6 prohnutó (napodobujlcl tak svi-rśzny tvar nśramku), zajimavy je vlnovkoviti zprohybany prsten ze Sobotovic - kromś minet jediny z Moravy znómy zlaty pfedmit.
Opasky
Z prostych opasku z I6tky ći kCiże se v archeolo-gickych nólezech dochovivajt pouze różni ko-vovś kroużky. Źeny z nejvySślch vrstev vSak nosiły n&dhemi opaskovi fetizy, skv6li vyrobky slevaiskych a emaiUrskych dllen: tyto opasky jsou sestaveny z litych desdćkovitych ćlśnku, spojovanych jemnymi kroużky, a lesk zlatśho bronzu je ćasto umocnin ytożkami z ćen/enóho emailu, jindy zlatav6 bronzov6 kroużky jsou do-plnśny stfibhtymi ieleznymi fetlzky. Koncov6 ćóst opasku sptyvś dołu, ozdobena zśvśsky na fettzctch, zóponov6 hśćky byvaji velmi umślec-ky zpracov6ny. Zcela rozdflnóho charakteru jsou muźskó opasky sbuźfcf k zav6Senl pochvy s mętem - byty bud celokożenś, nebo dopinśni ro-bustnlm żelaznym fetizem sestavenym z ma-shmich różni provedenych ćlśnku. Soućóstt zóvisu byty i różni, vitśinou plochć bronzovi ći
Bronzovy ninożnlk z plasticky zdobe-nych polokouli. Bmo-MalomMce.
11