78998 skenování0028

iSoustava travici    41

strednich usecich żlazek. Smerem ke dnum żlazek jich ubyva a prevladaji tu bunky hlavni (pepsinogenni). Ty maji bazofilni cytoplazmu a v supranukleami oblasti jsou poćetna, obvykle bazofilni (zymogenni, pepsinogenni) granula. Kromę zevne sekretorickych bunćk se v żalu-dećnich żlazkach, ostatne podobne jako v cele stfevni sliznici, nalezaji bunky enteroendokrinni, ktere jsou razeny k diseminovanemu (difuznimu) neuroendokrin-nimu systemu (DNES).

Tenke strevo

Sliznice tenkeho streva {intestinum tenue) społu se sub-mukózou vybiha v polokruhovite fasy (plicae semicircu-lareś). Samotna sliznice pak vybiha v prstovite vybeż-ky iyilli intestinaleś). Zahyby mezi klky se prohlubuji v Lieberkuhnovy krypty (glandulae intestinaleś). Povrch klku a krypt vystyl& jednovrstevny cylindricky epitel re-sorpćniho typu (obr. 4.20). Dominantni roli v resorpćni ćinnosti epitelu hraji enterocyty. Jej ich apikalni povrch je opatren źihanym lemem (obr. 4.21) sloźenym z pojętnych, pravidelne usporadanych mikroklku. Mezi enterocyty jsou roztrouśeny poharkove buńky vylućujici hien. Dna Lieberktihnovych krypt vystulaj i Panethovy buńky (obr. 4.22), ktere se vyznaćuji acidofilnimi granuly v cyto-plazme nad jądrem, a rovneż jsou tu zastoupeny buńky DNES. Stroma klku tvofi ridkć kolagenni vazivo boha-te na retikulami vlakna a bunećnou ućast mononuklearu i polymorfonukleam. V ose klku probiha ślepe zaćinajici lymfaticka kapilara (chylova ceva), pri bazi klku bliźe k epitelu leżi privodna arterie a odvodna vena (obr. 4.21). V lamina propria se kromę j iż zminene infiltracę vysky-tuji lymfaticke folikuly (obr. 4.22), zvlaste hojne v ileu, kde dosahuji znacnych rozmeru, pripadne propaguji i do submukózy. V povrchovem epitelu nad folikuly se vysky-tuji M-bunky s kratkymi mikroklky, ktere tu maji vyznam jako antigen prezentujici bunky (APC).

Submukózu duodena vyplnuji slożene tuboalveolami mucinózni złazy {glandulae duodenaleś). Ćasti żlazek zasahuji i do lamina propria mucośae, kde usti do Lieber-ktthnovych krypt (obr. 4.19).

Tłuste strevo

Tłuste strevo (intestinum crassum, colon) se lisi od tenkeho streva delkou i stavbou. Nejsou tu klky, nybrż jen dlouhe Lieberkuhnovy krypty (obr. 4.23). Polokruhovi-te fasy {plicae semicirculares) nejsou v tlustem streve stabilnimi strukturami. V povrchovem epitelu prevla-daji poharkove bunky s hlenovymi granuly v rozśirene supranukleami cytoplazme (obr. 4.24), mezi nimi jsou roztrouśeny jednotlive resorpćni buńky (colonocyty). Lymfaticke folikuly jsou v tlustem streve hojne a velke, ćasto se rozsiraji do submukózy a vytvafeji ćasto i roz-meme agregaty (plaky).

Cervovity vybeżek {appendix vermiformis) je tenky, ale ve sve stene ma zastoupeny vsechny vrstvy liusteho stre-va, ale podstatnś redukovane. Lamina propria mucosae a cela submukóza jsou vyplnćny lymfatickou populaci organizovanou v ćetnć lymfaticke folikuly s velkymi reakcnimi centry (obr. 4.25). V epitelu nad folikuly se vyskytuji cetne M-buńky. Lumen je vyplneno feces a de-skvamovanymi i migmjicimi buńkami.

Anus

V koncovem useku streva se meni charakter sliznice {canalis analis recti). Konći tu jedno vrstevny cylindricky epitel resorpcniho charaktera a je vystridan vrstevnatym dlażdicovym epitelem s fimkci kryci (obr. 4.26). Vrstev-naty epitel dlażdicovy prechazi v ritnim otvoru v pokożku s mazovymi a potnimi żlazkami a chlupy. Je to jedno z mist, kde najdeme mazovć źldzky ustici na povrch pfi-mo bez vazby na vlasovy folikul. Analni otvor je uzavirdn vnitfnim svśraćem ze zesilenć cirkulśrni vrstvy tunica muscularis a nad adventicii jej obkrużuji jeste snopce pfi ćnś pruhovaneho svalu, zevniho sveraće fitniho.

Pripojene organy v briśnf oblasti

S travici trubici vyvojove uzce souvisi take velke żla-zy, jejichż vyvody usti do travici tmbice, jatra a slinivka briśni.

Jatra

Jatra (hepar) jsou slożena.ze ctyr laloku rozclenen^ch v jatemi lalućky {lobuli hepatis). Rozlisuje se lalucek centralni veny a lalucek portalni. Morfologickou jed-notkou je lalucek centralni veny (obr. 4.10). Ma podobu zaobleneho hranolu, v jehoż stredu probiha vena cent-ralis. U cloveka jsou lalućky ód sebe nezfetelne odde-leny, nekdy jsou ohranićeny małym mnożstvim vaziva. Pouze v mistech, kde se styka nekolik lalućku, vznikaji vćtśi interlobulam i prostory, zvane prostory portobiliami (obr. 4.11). V fidkóm kolagennim vazivu portobiliamiho prostom probiha interlobulśmi arterie, vena a żlućovod (portalni trias).

Lalućek centralni veny je sloźen z płochach tramcu jatemich bunćk {hepatocytu) usporadanych radialnć kołem centralni veny. Tramce mezi sebou anastomózuji. Jsou slożeny z jedne aż dvou fad jatemich bunćk, ktere jsou k sobć tćsnć prilożeny a vytvareji, diky tćsnym spo-jenim, uzky kanalek bez vlastni vystelky - intercelulami żlućovou kapilam neboli primami żlućovod. Na obvodu lalućku usti primami żlućovody do kanalku vystlanych płochym aż kubickym epitelem (Herringovy kanalky), ktere odvadeji żluć do interlobulamich źlućovodu v port-obiliamich prostorech.

Mezi tramci jatemich bunek probihaji siroke, fenestro-vane krevni kapilary, zvane jatemi sinusoidy. Jsou vystla-ny endotelovymi buńkami, misty se mezi nimi vyskytuji jatemi makrofagy zvane Kupfferovy bunky. Mezi stenou