52802 skenování0109

Kuże a pfidatne organy koźni 125

Koźni źlśzy: ke kożnim źlśzśm patfi źlśzy mazovć, potni a mlecna źlśza. Mazove źlśzy jsou yelśinou yazany na vlasove folikuly. Bez vazby na vlasovy folikul usti na povrch epidermis mazovć źlśzy na rtu, prsni bradavce, v okoli zevniho genitślu a analniho otvoru.

Mazove źlśzy jsou uloźeny ve Skśfe po celćm tćle s vy-jimkou dlani a chodidel. Jsou to rozvćtvene źlśzy alveo-lśrni, podle povahy sekrece holokrinni (obr. 11.3). Alveoly jsou yystlśny epitelovymi buńkami, kterć smćrem doynitf alveolu podlehaji tukovć dystrofii. V cytoplazmć bunek se hromadi kapenky tuku, jadra se swaśfuji, ale zustavaji v centrślni oblasti buńky. Poslćze se celć buńky rozpadaji v koźni maz. Ten odtókś vyvodem yystlanym vrstevnatym dlaźdicovym epitelem do infundibula vlasovćho folikulu.

Potni źlśzy delime na ekkrinni a apokrinni. Ekkrinni potni źlśzy jsou rozesety po celćm tćle. Zvlś§tć hojne jsou v kńżi cela, dlanć a plosky nohy. Jsou tojednoduche tubulózni źlśzy, sklśdaji se z ćasti sekrećni a vyvodne. Sekrećni oddil je stoĆen v klubićko ulożene v hluboke vrstve koria, nekdy aż v podkożnim vazivu. Zśvity klu-bićka jsou vystlśny jednou vrstvou cylindrickych sekreć-nich bunek nasedajicich na bazślni membrśnu. Obvykle se rozliSuji buńky se svćtlej§i cytoplazmou, u nichź dominuje transport iontó, a tedy i vody, a buńky tmavSi, produkuj ici lipoproteinoyy sekret. Tvorba a uvolńovśni sekretu se u ekkrinnich źlśz odehrśvś bez yyraznćjSich tvarovych zmen povrchu. Mezi bazślni membrśnu a źlśzove buńky se vsouvaji myoepitelove buńky. Na sekrećni lisek źlśzy navazuje vyvod spirślovitóho prńbćhu yystlany dvouvrs-tevnym kubickym epitelem s eozinofilni cytoplazmou. Pfi prostupu epidermis ztrści vyvod yystelku a je ohra-nićen okolnimi buńkami jako spiralovity kanślek.

Zvlaśtnim druhem potnich źlśz jsou apokrinni źlśzy aromatickć. Od ekkrinnich źlśz se lisi stavbou i velikos-ti. NejvćtSi jsou v kuźi podpazni jamky (obr. 11.3). Jsou to rozvetvene źlśzy tubulózni. Sekrećni tubulus je ćasto znaćnć rozSifen, vystelku tvori jedna vrstva bunek, je-jichz vyska zśvisi na stadiu sekrećniho cyklu. Na zaćśtku cyklu jsou to buńky kubicke s kulatymi jśdry, s rozvojem tvorby sekretu se meni aź ve vysoke cylindricke, pfićemź jśdro setrvśvś pfi bazślni membranę. Nakonec je celś supranukleśmi ćśst buńky odloućena a stśvś se soućśsti sekretu. Mezi żlśzovymi buńkami a bazślni membrśnou jsou ćetnć, pravidelnć paralelne usporśdane myoepite-lovć buńky. Kromć podpaźni jamky se apokrinni źlśzy vyskytuji kołem anślniho otvoru, zevniho genitślu a ve dvorci prsni bradavky. Ke speciślnim apokrinnim żla-zśm patii glandulae ceruminosae v zevnim zvukovodu a Mollovy żlazky ve vićku oka.

Mlććnś źlśza (glandula mammaria) je uloźena ve vazivovem stromatu prsu. Tvori ji 10-20 tuboalveolśr-nich źlśzek tvoricich vźdy jeden lalok (lobus), ktery usti samostatnym lobśmim vy vodem na prsni bradavce (obr. 11.5). Hlavm vyvod se postupne vidlicovitć rozvet-vuje ve vyvody menśi, aź v koncove vyvody terminślni. Terminalni vyvod se radiślne cleni v nekolik sekrećnich useku. Terminalni sekrećni useky zahmuji vźdy jeden lalućek (lobulus). Terminślni vyvod społu s pfisluśnymi sekrećni mi useky tvof i tzv. terminślni duktślni lobularni jednotku („terminal ductal lobular unit“ - TDLU). La-lućky obsahuji velmi ridkć intralobulśrni vazivo s vet-śim zastoupenim bunećnć sloźky, pfedevSim fibroblastu (obr. 11.6). Od sebe jsou oddćleny interlobulśmim va-zivem, ktere ma vice zastoupenu mezibunććnou hmotu, a to predevsim jeji vlśknitou komponentu. Żlśzove buńky i fibroblasty jsou opatfeny membrśnovymi receptory schopnymi akceptovat hypofyzśmi a ovariślni hormony. Proto se stavba źlśzy vyrazne meni v dobć gravidity, po skonćeni laktace, v klimakteriu.

U źeny, kterś dosud nerodila, maji terminślni sekrećni useky charakter pupenovitych vyrustku od terminślnich vyvodu bez lumina. Sklśdaji se z kmenovych źlśzovych bunek nasedajicich na bazślni membrśnu. Tyto drobne la-lućkyjsou uloźeny ve velmi fidkem intralobulśmim vazi-vu. Pfi bazślni membrśne jsou take buńky myoepitelovć, kterć pokraćuji i do vyvodń. Intralobulśrni a interlobśrni prostory jsou rozsśhlć, vyplnene hustsńn kolagennim va-zivem s omezenym zastoupenim adipocytu. Takovy stav oznaćujeme jako mlććnś źlśza v klidu (obr. 11.6).

V prubćhu gravidity se żlśzovy parenchym rozrustś na ukor vazivovćho stromatu. Pućenim se zaklśdaji novć pupenovitó v^rństky, kterć luminizuji a rozsifuji se v al-veoly (obr. 11.7). Zdrojem novych źlazovych bunćk jsou kmenove buńky terminślnich sekrećnich useku. Alveoly jsou vystlśny jednou vrstvou kubickych aż cylindrickych bunek, lumina jsou vyplnćna sekretem, v nemź jsou ćetne kapenky lipidu, patme i v cytoplazme nekteiych źlśzovych bunek (obr. 11.8). Jine buńky maji spisę bazofilni cytoplaz-mu a v nich probihś syntóza a uvolńovani vyznamneho mlećneho proteinu (kasein). Rozvoj żlazovćho parenchy-mu vede k vyrazne redukci intra- i interlobu lamiho vaziva. Alveoly jsou napojeny na krśtke a uzke terminślni vyvo-dy vystlane jednou vrstvou kubickych bunek. Terminślni vyvody se spojuji v interlobulśmi ductus lactifer. Ductus lactiferi se napojuji na hlavni lobśmi vyvod ductus lactifer colligens. Ty jsou pfed vyustemm rozsifeny v sinus lactiferi a na prsni bradavlcu usd rozsifenym otvorem. Vyvody jsou yystlśny aź po lobśmi vyvod dvouvrstevnym kubickym epitelem, pfechśzejicim v sinus lactifer ve vrstevnaty dlaź-dicovy epitel, nayazujici na tenkou, silne pigmentovanou epidermis prsni bradayky. Vyvody v celem svem prubehu provśzeji buńky myoepitelove. Takovy obraz oznaćujeme jako mlććnś źlśza v laktaci (obr. 11.8).

Po skonćeni laktace nastupuje pfestayba źlśzy charak-terizovanś redukci źlśzovćho parenchymu a proliferaci vazivovćho stromatu. Sekrećni alveoly se zmensuji, żlś-zove buńky podlehaji apoptóze, jej ich zbytky odchśzeji nejprve systemem vyvodu, pozdeji jsou odklizeny fago-cytujicimi makrofśgy. Tak je yetśina żlazovych bunek odbourśna aź po terminślni duktślni jednotky (TDLU) se zbytky sekrećnich a kmenoyych bunćk. Soućasnć proli-feraje interlobulśmi i intralobulśrni vazivo s poćetnej-sim zastoupenim bunćk, ale proliferace je deficitni, także znaćnou ćśst materiślu nahrazuji zmnożene adipocyty. Źlśza se tak nikdy nevrśti k puvodni stavbe pfed gravi-ditou. V klimakteriu a potom v menopauze pokraćuje po-stupny zanik sekrećnich i kmenoyych bunćk apoptózou a mlććnś źlśza atrofuje. Jednotlivć buńky TDLU v§ak zustśvaji dlouho zachovśny, a to vćetnć citlivosti receptom na hormonślni signśly.