65834 S5004465

III

TYPOLOGICKY

ROZBOR

Kńteńum pro utfideni mina starokolinskóho ndlau - Souvislosł keltskych raieb s mincemi antickjmi - Hojna raiba muiUwitjch statórA a jejich dilćich jednolelt Urieni Heni a rubove strawy statórA a tfetinek statłrA.

Zpracovńnf kaźdćho v£tSfho mincovnfho son boru, podmińujfcf jeho dalSf pou-żitf jako historickćho pramene, vych£zf pfedevSfm z utffdćnf jeho obsahu podle urCit^ch hledisek. Zakladnf kritćrium pro utffdćnf raźeb starokolfnskćho nale-zu poskytuje obrazovś ndplń jednotlivjfch mincf, a proto je nejprve vćnovana pozornost jejich typologii.

Je nepochybnć, że keltskd zlatd raźba była u nds, podobnć jako i VTAznych jin^ch keltskych oblastech, ve svych poćdtcfch ovlivnćna mincemi antickymi. Odvozemm od andckych stateru byl beżpećne prokdzan pfedev$fm vznik dvou typA: typu s obrazem stojfcf Nikć a typu s obrazem Athćny Alkis. Za dalSf vyvo-jove stupnć v obrazovćm ztvlrnćnf keltskych zlatych mincf jsou podle dosa\ td-nfch vyvojoyych schemat povaźovśny podmokelske duhovky² a muSlovitć State ry, które s nejvćtSf pravd£podobnostf pfedstavujf i zdvćrećnou fazi keltske raźby ze zlata v naśich zemfeh. Kromę jmenovanych była v ćeskych zemfeh raźena jeśte radą dalSfch typA, kterć po obrazovć strdnee nemajf s antickymi mincemi prf-mou somislost a v dosavadnfch nalezech se vyskytujf v daleko meńsfm poćtu .

Muslovitó statóry a tfetinky muślovitych stateru, kterć obsahuje staroko-linsky ndlez, jsou znamy tóż z radyjinych ćeskych i zahranićnfch ndlezu. O hoj-nć razbe tohoto druhu mincf svćdćf vedle ćastóho vyskytu i jejich typologie kd rAznorodost Znaćny poćet muslóvitych stateru uvedl R. Paulsen ve svćm dosud nejobsahlejśfm soupisu keltskych mincf z nasich zemf⁴, avśak jejich detailnf ty-pologicke zkoumdnf a tffdćnf nebylo cflem jeho prdce. Katalog Paulsen Av se stal materidlovym zakładem monografie K. Castelina, który zafadil muSlovitó statóry a tfetinky mu$lovitych statóru mezi tzv. hlavnf rady keltskć zlatć raźby a delil je dźle na sćrie⁵. S pożadavkem presnćho pozndnf a typologickćho rozli-5enf lfcnfch a rubovych stran muślovitych statórA jako Wchodiska veśkerć dalSf prdce, tykajfef se tohoto druhu keltskych raźeb, se setkdvdme v publikaci lesko-vickćho pokładu⁶.

V souvislosti s typologickym rozborem obraz Ci na razbóch starokolfnskćho n«d zu je vSak ireba se nejprve zabyrat zakladnf numismatickou otazkou, a to kt' i on stranu tćchto raźebje spr«ivnć oznaćorat za Ifcnf a kterou za rubovou. Na mi fch s opisem nebo napisem je rozliSov<inf mezi licem a rubem stanoveno te>. m, na rażb&ch anepigrafickych zóvisf na my51enkovćm obsahu, symbolic-kćiu vyznamu a smyslu jednotlivych obrazu. Za lic je ozna£ovana strana. ktera symbolizuje moc vydavajfcf minci⁷. Je velmi pravdćpodobne, że ani obrazova nó-plft keltskych mincf nevznikla bez hlubSfho symbolickćho \7znamu, avśak vzhle-dem k tomu, że vztah mezi tćmito obrazy a vydavatelem keltskych mincf nelze presnćji determinovat, zustava jedinym vychodiskem pro resenf teto otazky sou-vislost keltskych obrazu s lfcem nebo rubem raźeb antickych. V nasi odborne literaturę je vćtśinou strana, popisovana jako hrbol, povaźov&na za lic; avśak vzhledem k tomu, że obraz na druhć stranć byvź vyraznćjśf a ostrejśf, setkavóme se i s oznaćenfm opaćnym. Ve starokolfnskem nalezu se vyskytuje nekolik stateru, kterć pochazejf z pomćrnć neopotf eboraneho razidla a zachycujf mincovnf obraz ve sprdvnć, keltskym mincffem zamjSIenć podobć. I kdyż jde o obraz sty-lizorany, znizorńuje pomćrnć dobfe lidskou hlavu, tedy analogii nćkterych lfc-nfch obrazu na mincfch antickych. Lze proto predpoklódat, że vśechny formy hrbolu na muślovitych staterech i k nim należejfcfch tfetinkśch, ktere pokryra-jf vćtsinu płochy na jednć stranć mince, majf podobny symbolicky vyznam, a proto je tfeba oznaćovat je za lfc. Staro kolfnsky należ obsahuje rovnćź statćry, kterć dokładaj! souvislost kresby musie s obrazem Athćny Alkis na mincfch antickych a tfm i opravnenost oznaćoranf strany s obrazem musie za rub. Jsou to raźby, na nichż je mezi pulmćsfcem a paprskovou ćdstf prstence po celć delce mince ćlstećnć viditelna stojfcf okrfdlena postara.

Obraz na muslovitych staterech, dosud bćżnć popisorany jako Jirbol" a „musie"⁸, lze povaźovat za vystiżny v pffpadech, kdy je nasledkem opotrebora-nosti razidla nejasny, postradajfcf ostrou kresbu, a proto zcela nesrozumitelny. Cflem typologickć analny je jednak posdżenf mincovnfho obrazu v puvodnf po-dobć, ktera. była zdmćrem keltskych mincffu a zaroven dalsfch zmćn reliefu, k nimż doślo pfi raźbć nebo nśsledkem poskozenf a ćasteho poużfranf razidel. V ramci starokolfnskćho pokładu mużeme dobfe sledorat zejmćna proces po-stupnćho opotfebov<inf nćkterych razidel.

Identiflkace mincovnfch obrazu na muskmtych staterech a jejich dflćfch jednotkfich, kteró je yychodiskem pro urćenf razidel poużitych k jejich vyrobe a tfm i jejich raźebnfch souvislostf, vyżaduje, abychom stanoviIi zakladnf kreseb-nć prvky, z nichż se obrazy składaj! a urćili jejich nazvos!ovf. Konkretni formou tćchto dtrarii se zabytóm pfi anaiyze jednotlivych mincovnfch typii.

[19]