S5004486

jehoż vyznam nńm nenf zcela srozumitelny, kteryje charakterist. ky pro muślo-vitó statóry. Lze predpokl&dat, źe hlavnf pffćinou pro uplatndni vlastni h kelt-skych vytvarnych predstav na maluch ploSkach stffżkfi byl vnitfnf v/voj keltskć spolećnosd; urćity y^znam vśak pa tnie mdło i postupnć vymizenf p£ivod uch Fi-lipovych a Alexandrovych statórCi z obdhu.

Novd mincovnf typy se vSak nevyvfjely ve vsech vyrobnfch centrech soućas-nć a navz£jem se znaćnć liśily. V dobd, kdy se zaćal tvofit starokolfnsky należ, były jeśtd v obdhu typy, kterd imitovaly piivodnf anticky obraz, avSak hlavi i kmen nalezu tvon muSlovitó statóry a tfetiny statóru. Mincovnf obrazy na tóc lto raź-bfich podavąjf predevśfm svćdectvf o tom, źe muSlovitó statóry i soućasne raźene tfetinky były produkovźhiy v daleko vdtsfm poćtu neź typy pfedchozf. V nalezu jsou zastoupeny skupiny mincf, raźenć tymiż razidly, a v nekterych pf: padech mużenie sledovat tóż postupne opotrebov<Lnf, opravy i pfepracovónf razidel. Ne-kterd varianty se yyskytly pouze v nekolika mało exempldnch nebo jen na minci jędine. Vzhledem k hodnotó vyrobnfch nastroju — razidel — nenf vsak pi avdepo-dobne, źe by razidlo s urćitym mincovnfm obrazem było zhotoveno pouze pro raźbu nekolika milo kusu. Z techto skutećnostf lze soudit, źe dosud r ezname keltskou zlatou raźbu v celć jejf Sfri. V tó ćśsti mincovnf produkce, ktera se nam do dneSnfch dnu dochovala a podle niż urćujeme z&kladnf smer vyvoje, zfetelne chybi nekter| spojovacf ćllnky, tj. mince, kterć by dokładały cely prubch razby urćitymi razidly, nebo spojeni urćitych lfcnfch s urćitymi rubovymi razidly.

Hmotnost mince

Zkoum^nfm mincovnfho obrazu była zjiStóna navaznost keltskych raźeb na an-ticke pfedlohy a zhorśovźinfm obrazu relativnf chronologie nekterych typu. V te to souvislosti se ukńzalo, źe v keltskćm mincovnictvf dochazelo ke sniżovam hmotnost i mincf. Jiź r. 1933 R. Paulsen tento proces doloźil yeskerym zn&mym materiałem, ktery d&le r. 1965 K. Castelin utffdil pfedevśfm podle hmotnosti mincf na useky a sćrie; podle jeho schematu patri raźby starokolfnskdho ndlezu vćt£inou do useku C.

Yzhledem k tomu, źe v nćkterych pffpadech se vyskytujf znaćnć v£hove rozdfly i mezi raźbami pochńzejfcfmi z tóhoź paru raźebnfch źelez, je pro pou-źitf hmotnosti mince k chronologickym z£vćrum nezbytna co nejSirSf vychozf materialova zńkladna, kterou muźe poskytnout budoucf katalog vSech zlatych keltskych mincf z naSeho uzemf, utffdćny podle razidel, z nichź pffsluśnć mince pochazejf.

Slozeni mincovniho korni

Yelkym pffnosem pro zjiśtm a novć rentgenfluorescenćn i a n< mikroanalyzńtoru, ktere urću ■ f Sloźenf mincovnfho kovu je , poużńaneho v jednotlivych i. . dami se predev§fm potvrdiI ji a potoku ryżov£nim, a to jiź . matericilovć strance lisily od :.; ta. Pouze nekterć ze zkouma z makedonskych a feckych mii je se slożemm statóru, ktere jiż nejs< ru a jsou oznaćovany za jpfedchiidc

Velka rażebni aktivita spojeń a s vyd zrejme tychż materialovych zdroju ja pfedchozf. Nelze vyloućit, że je statóru mohl byt prfleżitostne : ouzi mince anticke, nebof teprve mezi i nalezu zastoupeny nejsou, a ktere vzhledem k. Si hmotnosti je treba povażovat za mładi sloźenf mincovnfho kovu by odpovfdalo i

Nektere mincouni typy starokolźnskeho pokładu v j i/tych ndlezech

Dosud se pomernć vzacne vyskytujf n<Uezy, ktere kromć mincf ob itó presne datovatelne predmety. Starokolfnsky pokład, podobne jako vetsina keltskych mincovnfch depotu, postradał pnmou souvislost s nalezem, podle ne-hoź by mohl byt presne datovan, nebo ktery by poskytl bliżsi informace o jeho ułożeni. Duleżite svedectvf vśak davajf jine mincovnf należy, v nichż jsou zastoupeny nćktere mincovnf typy, ktere obsahuje i starokolfnsky depot. Prostfednic-tvfm nćkterych mincovnfch typu souvisf starokolfnsky należ s radou velkych i małych depotu, jejichź konfrontace umoźnf nejen bliżsi ćasove zarazem tech-to typfi, ale i posouzenf starokolfnskeho nńlezu z hlediska soudobe mincovnf produkce. Soupis a hodnocenf vsech nalezu, ktere obsahujf mince, jejichź ra-źebnf plLivod se shoduje s nekterymi statery nebo tretinkami statóru starokolfn-

[ 129]