č 2 22

ukazuje spiśe na nutnou interakci komputeru a ćloveka, kiera je zaloźena na pnstu-pech s niżsi mirou vylućnosti (zvl. na gramatikach konećnych stavu), doplńovanych probabilitami pro dalsi reśeni prechodu mezi stavy, kategoriemi aj. Pfirozenym du-sledkem takoveho pristupu je sebeorganizujici metodologie prisluśnych programu, ktere takto ući a zclokonaluji samy sebe a jedniin z hlavnich poźadavku na ne kla-denych je pak i schopnost indukovat datove struktury v textech do znaćne miry samostatne. V jistem protiklaclu, ukazujicim na pestrost pristupu i możnosti prace s korpusem, stoji naopak pokusy o generovani textu na jeho zaklade (Bateman -Hovy, 1992).

Pfestoże korpus je pro lingvisty vśelio druhu obecnym a zakladnim zdrojem, popr. testovadm prostredirn (viz vyśe), Ize s ohledem na jejich primarni orientaci na nej rozliśit predevśirn nasledujici typy profesionalnich użivatelu:

A lexikografove/lexikologove (zdrój informad o skutećnem lizu obecne ći speciłic.kych slov apod., srov. napr. Atkins, 1991, 1992, 1993; Atkins - Zampol-li, 1994; Boguraev et al., 1989; Oalzolari, 1990; Calzolari - Picchi, 1994; Ćermak -Kralik - Pala, 1992; Ćermak, 1995; Fillinore et al., 1994; Karlsson, 1992; Kiefer et al., 1992; Meijs, 1992),

B k o m p u t a ć n i 1 i n g v i s t e (zdrój zjiś£ovanych statistickych pravdepodob-nosti jako kll£ k analyze, prostfedi k aplikaci teorii a modelu jazyka, automaticke zi'skavani' lexikalnesemantickych znalosti, reśeni' vztahu gramatika - lexikon aj., srov. napr. Bindi et al., 1994; Calzolari, 1990; Corpusgebaseerde Woordanalyse, 1986-1992; Hajićova, 1994; Sampson, 1993),

C teoretićti lingviste (zdroje vzorku jazykovych jevu i prostfedi ovefovani svych domnenek apod., Evens 1988; Walker - Zampolli, 1994),

D ii z c i specialiste (zdrój specifickych informaci, paralelnich reśeni i uzu ap. pro prekladatele, terrninology, dialektology aj., srov. Lewis, 1992; Meijs, 1992), E a p 1 i k o v a n i lingviste (autoritativm^# a typicky zdrój dat, zvl. pro vyuku, tvorbu jazykovych pomucek, srov. napr. Last, 1992; Pennington -Stevens, v tisku).

M i m o 1 i n g v i s t i c k e v y u ż i t i korpusu se nabizi vlastne vśem oblastem a disciplinarn, ktere pracuji s jazykem, a to hlavne jako referenćni zdrój informaci o distribuci zjiśfovaneho jevu. Pfedevśi'm tu jde vśak o specialisty ruznych oboru zamefene na obsah textu (historikove, literami kritikove, tvurći autori, sociologove, psychologove, srov. Bateman - Hovy, 1992; Burrows, 1992; Hidley, 1986; Potter, 1989; Williams, 1992) ći jejich forrriu (specialiste na media vćetne napr. reklamy, stejne jako pravmci apod.). V rade oblasti se vśak oba aspekty prekryvaji (prav-ni normy), v jinych se doceńuji i souvislosti, ktere nejsou zrejme na prvnf pohled (studiu korpusu z hlediska komunikace venuji pozornost napr. i projekty americke armady). Silne se rozvijeji'ci'mi oblastrni specifickych aplikaci pro ruzne obory jsou nyni systemy ziskavani informaci (information retrieval systems) a expertni systemy, strojovy preklad (zalożeny na statistickych systemech a paralelnich korpusech dvou/vice jazyku, srov. mj. Brown, 1990; King, 1987) a zpracovani mluvy vćetne jeji syntezy. O dalśich nezrejmych inożnostech vyużiti korpusu svedći cile nekte-rych menśich korpusu (srov. zvl. Taylor - Leech - Fligelstone, 19S9), pro ktere były vytvoreny: vyzkum śkolni ćetby, reśeni otazek psycholingvistiky ći zjiśfovani sporneho autorstvi (srov. napr. Ledger, 1994; Merriam. 1994 o autorstvi jednoho Shakespeara ći Smith, 1987, v souvislosti s hapax).

132

Slovo a sloYesnost, 56, 1995