č 5 2 9

rodila v 20. a 30. letech dvacateho stoletl. Samou podstatou biografickych vy-pravenl je dano, źe vyzkum byl zameren vyvojove a źe zachytil żivotnl zkuse-nosti minimalne tn generacl (tj. samotnych vypraveću, jejich detl, rodiću, prl-padne i vnuku). Puvodnim obecnym cilem vyzkumu było prispet k poznani zivota prlslusnlku nemecke mensiny (srov. Stehllkova 1997), specifickym cilem se pak stało studium jejich jazykovJch biografii. Protoze vyzkum nadale probl-ha. je treba brat nektere poznatky, ktere zde prezentuji, jako prozatlmnl.

Jazykovou biografii rozumlm takove biograficke vypróvenl, v nemź vypraveć ćinl tematem sveho vypravenl jazyk, resp. jazyky - predevslm jejich osvojovanl a uzlvanl (srov. Franceschini, v tisku). Jazyk vsak nenl privatnl zalezitostl, jedi-nec se ho ućl od nśkoho, użlvó ho s nekym (ve sve rodine, mimo ni), a proto se v jazykovych autobiografilch nutne objevujl aspekty „cizlch“ biografii, jazykove biografie rodinne, resp. ruzne obsahle aspekty jazykovych situacl urćiteho na-rodnlho spoIećenstvl. Prave tato skutećnost umoźnuje, aby analyzou jazykovych (auto)biografil były zlskany poznatky o jazykovych situaclch.

Jazykove biografie se vsak pro tento vyzkumny ućel zatlm prllis ćasto nevyu-zlvajl. Jazykove situace se spis charakterizujl na zakłade analyzy demografickych statistik, analyzuje se jazyk ruznych dokumentu (literatury, novin, administrativ-nlch plsemnostl apod.), pracuje se s dialektologickymi zapisy slov a promłuv, v novejsl dobę s (video)magnetofonovymi zaznamy prirozene se vyskytujlclch rozhovorCi, pouzlvajl se dotaznlky apod. Jazykove biografie mohou prispet k ove-renl poznatku zlskanych vyse naznaćenymi metodami a byt dulezitou słozkou vyzkumne triangulace¹. Avsak nemusl mit jen tento vlcemene doplnkovy charakter. Nezastupitelne jsou tehdy, jestlize moźnosti, jak si opatfit prlsłusna data, jsou podstatne omezeny - a to se nepochybne tyka vyzkumu jazykove situace Nemcu v Ceskoslovensku po r. 1945. Tento vyzkum se z ruznych duvodu syste-maticky neprovadel (srov. Povejsil 1997), v prvnlm dvacetiletl po druhe svetove valce lingviste s nemeckymi respondenty pracovali jen ojedinele, spolehlive de-mograficke statistiky pro radu sociokultumlch jevu neexistujl atd. Zda se tedy, ze poużitl jazykovych biografii je zejmena vhodne pri jazykovehistorickem a dia-chronnlm vyzkumu.

2. Mctodologicke problemy

Nejde vsak jen o to, kdy jazykove biografie ve vyzkumu aplikovat, ale take o to, zda jsou vubec spolehlive. Nevypravuje informant jeden den to a druhy den zase ono? V jake mirę je jeho vypraveni stabilni ajake faktory je vyzkumnlk schopen pri produkci vypravenl kontrolovat? Na tyto otózky nelze dat vyćerpavajlcl odpo-vedi. V dosavadn!m vyzkumu jsem pozomost venoval faktoru ćasu, etnicke pff-slusnosti vyzkumnlka a formulaci vyzkumneho clle². Tyto promenne jsem varioval a pozoroval, zda, resp. jak se to projevuje na vypravenl respondentu. Ve vyzkum-ne praxi to znamenalo, że s tymż informantem było nahrano nekolik vypravenl.

Pokud jde o variovanI ćasu, titlż respondenti byli interviewovani zhruba po jed-nom roce (maximalne dosud trikrat). DosavadnI analyza ukdzala, że ćasovy faktor na stabilitu zkoumanych vypravenl podstatny vliv nema. Informanti vypróve-li v zasadę toteż. I kdyż na tomto tvrzenl trvam, je treba poukazat na problemy, ktere jsou s nim spjate. Prvnl vecl je to, że vypravenl se opakovala v ćasovem ob-dobl 1995-1998. Toto obdobf je uż obdoblm relativnl stabilizace ćeske spoleć-nosti. Kdyby nemećtl respondenti vypraveli v obdobl 1987-1990, ktere je preta-to spolećenskym zvratem v listopadu 1989, jejich vypravenl by pravdepodobne vykazovala daleko vetsl miru diferencl. Duvodem je to, że do biografickeho vy-pravenl se promlta i aktualni spolećenska situace, v niż se jedinec nachazl. Ta se po r. 1989 v Ćeske republice, resp. v Ćeskoslovensku znaćne zmenila a zmenilo se i postavenI nemeckych obyvatel. Druhou vecl je to, że formulace „informanti vypraveli v zasadę toteż*³ pripoustl, że se jejich vypravenl v nećem lisila. V ćem se lisila a jak lze tyto odlisnosti vysvetlit? K teto otdzce se vratlme za chvlli.

Pokud jde o variovanI etnicke prlslusnosti vyzkumnlka, tyż respondent byl in-terviewovan vyzkumnlkem ćeskym a zhruba po jednom roce zase vyzkumnlkem nemeckym (nebo naopak). Vliv etnicke prlslusnosti vyzkumnlka na vypravenl informantu byl provefovan proto, że etnicita vyzkumnlka je spojena s tlm, zda in-terview kona prlslusnlk majority (tedy Cech), nebo nekdo jiny, zejmena prlslus-nlk tehoż etnika, k nemuż należ! sam respondent (tedy Nemec)³. Druhym duvo-dem było to, że etnicita je v stredoevropskych podmlnkach vazana na użlvanl urćiteho jazyka, a użlvanl ćeśtiny nebo nemćiny jako jazyka interview muże tedy

67

1

Triangulaci sc v kvalitalivnim socińlnim vyzkumu Casto mini „kombinace nSkolika metodologii za ućclem zkoumńni tćhoź fenomćnu’* (Lamnck 1995, 402). O vyu2iti biografickych metod k tcstOYlinl hypoićz pojcdn4vi ve svem uvodu do „biografickć perspcktivy“ Miller (2000).

2

   Tento ćlónek mySlcnkovć i matcri51ovć navazuje na muj ćldnck publikovany v SaS 2000, ć. 1.

3

   V naSem vyzkumu Sio o vyzkummky, kten byli obćany NSmccka. Existuje ovSem i możnost, Ze by vyzkumnikem byl prlsluSnik zkoumanć nfimeckć minority, nebo nókdo uplnć jiny, napf. vy-zkumnik britsky. Tyto dvć moźnosti ncbyly dosud v tomto vyzkumu vyuZity.