Jakou mam prognózu? Mużu se na ni zeptat? Mam vubec nad&ji na vyleieni?
Proi je rozhovor o prognozę obtiżny? Je lepe o prognozę hovorit, nebo nehovofit? Rozhovor „na miru". Co je duleżite.
MUDr. Mg A. Ka te fi na Rusinova. PhD.
str. 3
Prśvo na druhy nazor, tzv. second opinion
Jste pacientka a ptate se. kde mużete ziskat bliżsi informace?
Nekolik otazek na tema pravni:
Co je informovany souhlas a prod je zapotrebi?
JUDr. Sarka Speciśnova
str. 5
Co pro sebe mohu udelat, aby se mi darilo lepe / abych se rychleji vylećila? Co mam delat s iernymi myilenkami? Co kdyż zaćnu zmatkovat?
Jak se mam s onemocnćnim vyrovnat? Jak si udrżet psychickou rovnovahu?
Mgr. Mar keta Ćervenkova
str. 10
Kdy a jak mam/mohu rehabilitovat? Jak si udrżet fyzickou kondici? Jak si udrżet fyzickou kondici mezi chemoterapiemi? Ktery sport? Jak zharmonizovat duii a telo?
Bc. Marianna Chabova
str. 12
Co s neschopenkou po roce lećby? Duchod. Existenćni veci. Nasledna peće.
Monika Matejkova
str. 14
Alternativni mediana, doplńky stravy
Jak dlouho trva vyloućeni chemoterapie z organismu?
PharmDr. Alena Pilkova
str. 16
Nebojte se poźadat o pomoc. Co delat konkretne? Jak komunikovat s detmi?
PhDr. Sarka Słaba, Ph.D.
str. 18
Zaśkrtnete si samy, na co dalsi ho se chcete zeptat
str. 19
Pfedstavte si tuhle situaci: Vyjdete z ordinace lekare, kam jste pfiiia na kontrolu a ces-tou na tramvaj vis napadnę: „Na tohle jsem se pfece chtśla zeptat a zapomnila jsem!" Możni je to otizka. kteri vim leżl v hlavś ui dlouho a na kterou byste potfebovala dostat odpowed. Możni jste se nezeptala, protoże „se to nehodi", nebo „to s nemoci souvisi jen ćistećni", nebo proto, że „likaf pfece nemi tolik ćasu", nebo se prostś nikdy ćlovek móże bit zeptat... , • y . •;
Bóhem letnlho setkani pacientek, pfi zmrzlinć a sklence dżusu di vma, jsme spolednó pfemyS-leli a povidali si. O tom, jak vlastnć nemoc do żivota prijde, jak lekar diagnózu sdóluje, jak to vśechno probiha dal. Na co je duleżite se zeptat a co to miiże znamenat...
V nasledujicim textu najdete nektere otazky. ktere pacientky vnimaly jako duleżitć a kterś se dasto opakovaly. Pokusili jsme se na nó odpovedet.
O Jakou mam prognózu? Mużu se na ni zeptat?
Mam vubec nadeji na vylećem?
Proc je rozhovor o prognozę obtiżny?
Zdravotnlci jsou zvykl( hoyofit o tfech aspektech onemocnenf: o nemoci samotni (diagnóza); o tom, jakć jsou alternativy Ićdby (terapie); a take o tom. co miiże onemocnónl pfinóst do budoucna (prognóza).
0 diagnóze a terapii lekafi hovo?i vót$inou velmi dobfe. prognosticke otazky jsou viak citlivó pro obó strany
Zdravotnfci znaj! statisticka data, „procenta”, ta se ale vztahujl ke skupmó żen s danym onemocnónlm. U konkrót-n(ho dlovóka viak dokóżou prubóh p?edpovldat nedostatednó. Navic panuje obava, że pokud by „disla" nebyla pffzniyó, mohlo by to pacientkóm uSkodit, vzlt nadeji a viru ve smysl ledby
Paoentky nókdy maji obavu se zeptat. protoże si chtóji drźet „pozitivni pfistup”. „co nejmenó si nemoc pfipouitćt". Nókteró se na prognózu otev?enó zeptajl, napflklad otazkou „pane doktore. pani doktorko, kolik dąsu mam?”, av§ak dostanou dasto neurditó łormulovanou odpovód („to jde velmi tóżko flci...*')a dale se neptaji, nechtóji Ićkafe zklamat, zatóżovat, nebo z fady jmych duvodu
Tim se o prognóze pfestane otevfenó mluvit, protoże by se v$ichni mohli citit nepfijemnó. Pacientky pfedpokladaji, że „kdyby mól pro mne Ićkaf duleżitou (a tteba i nepfizmvou) zpróvu, urditó by mi to fekl”, a lókaf se domn(va, ..kdyby pacientka skutednó chtóla znśt nap?, statistickou prognózu, urditó by se zeptala"
Existuje vźita pfedstava, że pokud nebudeme hovofit o smutnych nebo sloźitych vócech, nebudeme smutni, ale takhle to nefunguje. Zamldenl duleźitych otazek, o kterych pfemyilime. nós vót$inou vyderpavś a bere nóm energii. Z vyzkumu vlme, źe jen menśina pacientek nechce vódet prognosticke informace v żadnó fazi nemoci. pro vóttmu je to tema naopak mimofśdnó duleżite. Jak tedy na to?
Od paoentek. pio pat.- _u-chtaiy zeptat
V
\
\
\