82288 skenování0044

58 Histologicky atlas

ne. Od urovne orofaryngu se mezi ni a sliznici vsouvć dalsi vazivovć vrstva - submukóza (tunica submucosa).

Priklopka hrtanova

Vchod do hrtanu pfekryva pfiklopka hrtanovd (epiglot-tis), lctera predstavuje pffme pokraćovani za kofenem jazyka. Podkładem epiglottis je perforovana plotśnka elastickć chrupavky povlećend sliznici. Na ordlni stranć sliznici pokryvć vrstevnaty epitel dlażdicovy nerohovćji-ci, ktery pokraćuje i pfes okraje pfiklopky, na laryngovć plose pfechćzi v epitel vicerady cylindricky s fasinkami (obr. 5.4). V laminapropria jsou drobne seromucinózni zlazky, ćetnejsi na laryngove strane, a jejich vyvody pro-rćźeji skrze elastickou chrupavku. Pri odstupu od kofene jazyka se ćasto vyskytuji ostruvky lymfaticke infiltrace i lymfatickć folikuly.

Hrtan

Hrtan (larynx) predstavuje prvni oddil dolnich dycha-cich cest, a proto je take vystldn sliznici dychacich cest. Skelet iaryngu tvofi fada chrupavek, velke chrupavky jsou hyalinni, v dospćlosti v rftznem stupni osifikovanć, maić chrupavky jsou elastickćho typu. Do dutiny laryn-gu se vyklenuji dve sagitalnć probihajici fasy, homi plica vestibularis a dolni plica vocalis. Mezi nimi je różne hluboky zdhyb - ventriculus laryngis. Sliznici Iaryngu, kromę plica vocalis, pokryva vicefady epitel cylindricky s fasinkami a poharkovymi bunkami, na plica vocalis je vrstevnaty dlazdicovy epitel nerohovejici (obr. 5.5). Lamina propria mucosaeje sloźena z fidkeho kolagen-niho vaziva, v nemź jsou drobnć seromucinózni zlazky zasahujici ćasto aź k chrupavkam do submukózy. Pod epitelem na plica vocalis źlazky chybi, je tu velmi fidkć vazivo, do nćhoż vybihaji elasticka vlśkna z ligamentum vocale - elastickćho vazu, ktery je kranidlnim ukon-ćenim tzv. conus elasticus trachey. Lateralne probihaji snopce pfićne pruhovaneho svalu musculus vocalis. Ve ventriculus laryngis jsou v lamina propria mucosae ćet-nć seromucinózni żldzky a nachdzi se tu nahromadćni elementu lymfaticke linie, organizovanych nekdy v lymfatickć folikuly (tonsilla laryngea).

Pruduśnice

Pruduśnice (trachea) a pruduSky ndsleduji jako dalśi useky dolnich dychacich cest. Trachea je trubice vy-ztuźend hyalinnimi chrupavkami prstencoveho tvaru (obr. 5.6). Chrupavky jsou vzadu otevfene, spojenć vazivovou membranou (pars membranacea tracheae), zpevnćnou vazy a cirkularne uspofadanymi snopećky hladkćho svalu (tunica fibro-musculo-cartilaginea). Sliznici pokryva vicefady cylindricky epitel s fasinkami a poharkovymi bunkami (obr. 5.7), s vyjimkou bifurka-ce vystlane vetsinou nerohovejicim vrstevnatym epitelem dlaźdicovym. Chronickć drdźdeni (i koufeni) vede ćasto k metaplazii epitelu, pfi kterć je vrstevnaty dlaź-dicovy epitel i v jinych oblastech, vetsinou vśak dlouho pfetrvdva hladky prubćh bazdlni membrany. V lamina propria mucosae jsou drobnć seromucinózni źlazky, kterć zasahuji aż do submukózy. Na rozdil od trdvi-ci trubice, kde svalovina muscularis mucosae vytvdfi markantni hranici, oddśluje lamina propria mucosae od tunica submucosa vrstvićka podelne probihajicich elastickych vlaken, oznaćovana jako conus elasticus (obr. 5.7). Submukóza navazuje bud’ pfimo na perichon-drium hyalinni chrupavky, nebo na spirdlovitć snopce hladkćho svalu tunica muscularis. Tunica achentitia pokraćuje do intersticidlniho vaziva mediastina.

Pruduśky

PruduSky (bronchi) se vidlicovite vćtvi a se zmensovd-nim kalibru bronchu se postupne zmenśuji chrupavky, aź z nich zustavaji jen maić fragmenty (postupnć elastic-keho typu) ulożenć v mistech bifurkaci. V terminalmch bronchulech pak zcela vymizi. Hlavni opomou sloźkou steny jsou cirkulćmć ći spiralovite uspofddane snopce hladkćho svalu, doplnćne elastickymi a retikulamimi vldkny (obr; 5.8). Postupnć se sniźuje i epitel z vicefa-dćho cylindrickeho epitelu s fasinkami v jednovrstevny cylindricky v termindlnim bronchulu, kde ztraci kinoci-liami aparat, v respiraćnich pak kubicky aź dlażdicovy epitel. Mizi pohdrkovć bufiky i żldzky a nahrazuji je Clarovy buńky. Maj i svćtlou cytoplazmu, specidlnimi metodami tu lze znćzomit sekrećni granula. V mistech bifurkace bronchu se vyskytuji bunky diseminovanćho neuroendokrinniho systćmu (DNES) ći chemoreceptory (brush cells).

Plfce

Plice (pulmones) jsou vlastnim respiraćnim orgdnem rozćlenćnym ve veliky poćet nejmenśich respiraćnich jednotek, plicnich sklipku neboli alveolu. Vćtveni bronchu a bronchulu odpovidd ćleneni pfislusneho okrsku plicniho laloku. Termindlni bronchulus ventiluje plicni lalućek (lobulus), vćtvi se ve dva bronchuly respiraćni, kterć ventiluji aciny (obr. 5.9 a 5.10). StĆna techto bronchulu se misty vyklenuje v jednotlivć alveoly. Respiraćni bronchuly pfechazeji v alveolami chodbićky (ductus alveolares), każda alveoldmi chodbićka se vetvi ve dva alveoldmi vaćky (saccus aheolares). Alveolami chodbićky nemaji vlastni stenu, nebof je virtućlnć vymezuji jen vrcholy alveolovych sept. Stćny sousednich alveo-lu tvofi tenka interalveolova septa, kterć jsou soućdsti plicniho intersticia. Podkładem septa je fidkć vazivo s kolagennimi, retikulamimi a elastickymi vldkny, na jeho vrcholu se nachdzeji cirkuldme probihajici buńky hladkćho svalu. Elasticka vlaknajsou uspofadana v pro-storovou sitf, kterd se rozpind od vstupu velkych cćv (<radix pulmonum) aź k pleufe a opfada każdy alveolus (obr. 5.12 a 5.13). V septech probihaji ćetnć kapilćry somatickeho typu (obr. 5.11) opfadajici alveoly. Z bu-