skenování0108

124 Histologicky atlas

Stratum papillare tvoff ffdke kolagenni, na buńky bo-hate vazivo s ućasti elastickych vlaken (obr. 11.1, 11.2 a 11.9). Vedle fibroblastujsou zde zastoupeny makrofagy, heparinocyty i leukocyty. Vazivo vybihd v kużelovitć vy-beżky - papily. V papilach probihaji klićky krevnich ka-pilar a jsou tu tćż v ruznem poćtu rozmistćny exterorecep-tory. Predstavuji je jednak volna intraepitelova senzitivni nervova zakonćeni, jednak specialni opouzdrena nervovd teliska (obr. 11.9). Senzitivni nervova vlakna, kterd pfed-stavuji zakonćeni reagujici na bolest, probihaji ve vazivo-vych papilach a vybihajl mezi keratinocyty. Z nervovych telisek tu jsou zastoupena teliska Ruffiniho a Meissnerova. Hloubeji, ve stratum reticulare, ba dokonce i v tela sub-cutanea, se vyskytuji teliska Vater-Paciniho.

Ruffiniho telisko je obaleno perineurdlni pochvou a kołem nćkolika tenkych kolagennich vlakenje spirdlo-vite obtoćeno nervove vlakno, jehoż synapticke kontakty konći na pfemćnćnych Schwannovych buńkdch. V papilach na briśkach prstu, na dlani, chodidle, jakoż i na rtu ći jazyku se vyskytuji teliska Meissnerova. Na rozdil od predchozich jsou Meissnerova teliska obvykle pravidel-ne ovalnd a vćt§i. Tvofi je nahromadeni Schwannovych bunek klinoviteho tvaru, od nich jako pokraćovani peri-neuria yychdzi nćkolik kolagennich vlaken, kterd poutaji telisko k bazdlni membranę epidermis. Uvnitf tćliska se nemyelinizovanć nervove vlakno napojuje synapticky na cytoplazmatickou membranu Schwannovych bunek. Obe vyśe uvedena opouzdrena teliska jsou rozmerove v desetindch milimetru a patri k mechanoreceptorum, zajist’ujicim jemne dotykovć ćiti.

V hlubśich vrstvach koria a v subkutis se vyskytuji teliska Vater-Paciniho (obr. 11.10). Maji rozmery od 1 do 3 mm, ovalny tvar a lamelovou stavbu. Zevni lamely teliska skladaji oplośtele fibroblasty perineuria, vnitfni lamely jsou slożeny z lamelovć seskupenych Schwanno-vych bunek. Ve vnitrnim sloupci probiha senzitivni ner-vove vlakno, ktere ztratilo myelinovou pochvu pri vstupu do teliska a synapticky konći na vnitfnich lameldch. Tato zakonćeni registruji tlakove vjemy. Kromć kuże se vy-skytuji i ve stenach vni1xnich orgdnu, v cevnich svazcich i ve ślachach.

Stratum reticulare tvori hustd pleteń kolagennich a elastickych vlaken s menśim zastoupenim bunććnć slożky (obr. 11.2). Usporadani vlaknite sloźky mezibu-nećne hmoty vaziva ve stratum reticulare muźe splfto-vat i charakteristiku vaziva lameloveho. Misty je vazivo prostoupeno lalućky tukoyych bunćk.

Pffdatne organy koźni

Vlas (chlup, vous, fasa) se skladd z volnćho vlasu, kofene a cibulky vlasove. Cibulka vlasova naseda na vazivo-vou papilu s vyżivujicimi cevami. Koren vlasu je ułożeń ve vlasovem folikulu (obr. 11.4). K vlasovćmu bulbu je pripojen hladky sval (m. errector pili), do vlasovćho folikulu usti vyvod rozvetvenć alveoldmi mazove źla-zy. Stred vlasoveho folikulu tvori vlastni vlas, na nej navazuje vnitmi a zevni pochva epitelovd a cely folikul je obaleń pochvou vazivovou.

Cibulku vlasovou (bulbus folliculi) tvori kmenove buńky matrix bulbu, ktere se postupne diferencuji jednak v buńky dfenś, kury a kutikuly vlasu, jednak v buńky vnitfni epitelove pochvy. Mezi bunkami matrix se na-chdzeji melanocyty, ktere se vetvi mezi bunkami kury a dfenć. Dfeń je vytvorena jen v nejsilnejśich vlasech (vousy). Składa se z jedne aż dvou rad polyedrickych bunćk, kterć maji jadra zachovana jen v blizkosti cibulky. V jejich cytoplazmć jsou acidofilni zma trichohyalinu. Smćrem ke hrotu vlasu buńky rychle rohovati a meni se ve svraStćlć, zrohovatćle vaćky vyplnene vzduchem.

Kura tvofi hlavni slożku volneho vlasu. Składa se z płochach, vfetenovitych, pevne społu spojenych bunek zrohovćlych a bez pntomnosti trichohyalinu. V buńkdch jsou zma melaninu podmińujici barvu vlasu. Starim se v buńkdch tvof i dutinky vyplnćnć vzduchem, ktere zpuso-buji §edivć aż bilć zbarveni vlasu. Zevne pokryva povrch vlasu tenkd kutikula vlasu slożena ze zcela płochych zrohovĆlych bunćk. Buńky se pfekryvaji jako taSky na stfeśe, smerujice volnymi okraj i ke konci vlasu.

Ke kutikule vlasu zevne prilćha vnitf ni epitelova pochwa zaćinajici kutikulou, kterd md obdobnou stavbu, jen volnć okraje zrohovćlych Supin smeruji opaćnym smćrem (tedy ke koreni vlasu). Tak pfedstavuji obć kutikuly aretaćni apardt vlasu. Vnitfni epitelovd pochva saha aż po vyustćni mazove źldzy. Ke kutikule vnitfni epitelo-vć pochvy pfilćhd vrstva Huxleyova sloźend z jedne aż tri vrstev polyedrickych bunek, ktere maji v cytoplazmć hrubśi zma trichohyalinu. Zevne od vrstvy Huxleyovy se nachazi vrstva Henleho tvorena jednou vrstvou oplośte-lych bunek s jemnymi zmy trichohyalinu.

Zevni epitelovd pochva je pokraćovanim spodnich vrstev epidermis. Składa se ze stratum basale a stratum spinosum, kterć tvori nćkolik vrstev bunek se svetlou cytoplazmou, s ćetnymi glykogenovymi granuly, na povr-chu se znamkami rohovćni. Kołem volneho okraje zroho-veleho vlasu je zevni epitelovd pochva rozśirena v infun-dibulum. V tćto oblasti je stratum basale zevni epitelovć pochvy ztluśtele v cirkuldmi val obsahujici multipotentni kmenove buńky pro rostouci vlas a take pro mazovou złazu a genemjici też progenitorovć buńky, ktere osidluji bazalni vrstvy epidermis.

Nehet tvofi zrohovćld nehtovd plotenka odpovidajici ro-hove vrstve pokoźky. Nehtova plotćnka se składa z tćla a kofene prekrytóho koźni fasou, zvanou eponychium. Tćlo nehtu spoćivd na epitelovem luźku odpovidajicim nezrohovćlym vrstvdm pokoźky. Lużko nehtu pokraćuje pod korenem nehtu v matrix, z niż nehet vyrustd.

Nehtova plotćnka se sklddd z płochych zrohovelych bunćk spojenych v destićky. Destićky se kryji jako taśky na streśe, smćfuji svymi konci ke hrotu prstu. Epitelovć lużko leżi pod telem nehtove plotónky a stavbou odpovi-da spodnim vrstvdm pokoźky s tim, że chybi stratum gra-nulosum a lucidum. Primym pokraćovanim epiteloveho lużka pod kofenem je matrix nehtu, ktera obsahuje opet i kmenove buńky. Buńky matrix se procesem keratinizace meni v płoche, bezjademe, zrohovele destićky, ktere se posouvaji dopfedu po nehtovem luźku.