skenování0071

86 Histologicky atlas

a krevnxmi sinusoidami. Zahyby zvlnene masy vetsich granulóza-luteinnich bunek jsou prostoupeny ostruvky menSich bunek theka-luteinnich (obr. 8.8). Centrum żlu-teho teliska vyplńuje fibrinove jadro. Rozlisujeme teho-tenske żlute tćlisko (corpus luteum graviditatis), ktere zaujima v prubćhu tćhotenstvi vetsinu objemu ovaria, a mnohem menśi menstruaćni żlute telisko {corpus luteum menstruationis), kterć ma plnou funkćni aktivitu (produkci progesteronu) jen asi 10-12 dni. Po zaniku te-hotenskeho źlutóho teliska jsou luteinni buńky nahrazeny hyalinni jizvou, lctera se postupne retrahuje, ale pfetrvava stale jako rozmernejśi belave telisko — corpus albicans. Po menstruaćnim telisku je jizva mensi a pozdeji zcela vymizi ve vazivu kury ovaria.

Corpus albicans je tedy bćlavd vazivova jizva slożena z masy amorfhiho kolagenu, v nćmż jsou jen ridce roz-ptyleny buńky vaziva, pokud se vytvofi po zaniku źlutóho teliska. Je-li pozustatkem po atretickem folikulu, ma po-dobu zvlnćne pentlice silnć barvitelne kyselymi barvivy.

Vejcovod

Vejcovod {tuba uterina, t. ovarica) se dęli na infundi-bulum, ampulu, istmus a pars intramuralis. Stenu tvofi tunica mucosa, tunica muscularis a tunica serosa. Infun-dibulum je rozćlenćno vefimbriae a dale pokraćuji bohate se vćtvici primśrni, sekundami a terciami sliznićni fasy, ktere temef kompletne vyplńuji lumen ampuly (obr. 8.9). Smćrem k istmu se fasy sniżuji a soucasnć jich v^raznć ubfv&. Sliznici pokryvajednovrstevny cylindricky epitel slożeny z bunek s fasinkami a z bunek sekrecnich. Vza-jemny pomer techto dvou zakladnich diferenciaćnich linii zśvisi na lokalizaci a zcasti i fazi menstmaćniho cyklu. V ampule pfevladaji buńky s fasinkami a ubyvaji smerem k istmu, kde pfeveźuji buńky sekrećni. V proliferacni fazi menstmaćniho cyklu jsou take poćetnejsi buńky s fasinkami (obr. 8.11), v sekrećni fazi jejich kinocilidrni apardt ćastćji zanikd. Ve vystelce se vyskytuji take śtihlć tyćin-kovite buńky s protdhlym jądrem, jehoż nakupeny hetero-chromatin pfilćhd kjademćmu obalu, jak je to typicke pro termindlni stadia bunćk podlćhajicich apoptóze.

Tunica muscularis je slożena ze dvou vrstev spiralo-vite uspofadaneho hladkeho svalstva - vnitfni cirkuldrni a zevni longitudindlni. V subseróznim vazivu probihaji vśtśi cćvni kmeny, provazene izolovanymi snopci hladkeho svalu.

V peritoneovćm ńponu tuby k plica lata uteri se v bliz-kosti ovaria mohou vyskytovat pozustatky mesonephros v podobć uzkych kandlku, vystlanych kubickym epitelem {epoophoron, paroophoroń).

Deloha

Dćloha {uterus) se makroskopicky dęli na tślo a dno de-loźni {corpus etfundus uteri), hrdlo delożni {cervix uteri) a delożni krćek {isthmus uteri). Yzhledem k nćkterym odliśnostem v uspofdddni svalstva se isthmus uteri też nazyva dolni delożni segment. Na cervix uteri se rozli-suje portio supravaginalis a portio vaginalis neboli ćipek vyćnivajici do pochyy. Uprostfed ćipku je pfićny otvor ostium uteri neboli zevni branka {orificium uteri exter-num). Dutinu delożni dęli od hrdla vnitfni branka dślożni {orificium uteri intemum).

Stenu delohy tvofi:

—    endometrium (sliznice delożni)

—    myometrium (svalstvo delożni)

-    perimetrium {tunica serosa)

-    parametrium (system zavesnćho apardtu delohy - plica

lata uteri)

Endometrium se składa ze zona functionalis di zona ba-salis. Sliznici pokryva jednovrstevny cylindricky epitel yylućujici hien. Lamina propria mucosae se skladd z ko-lagenniho vaziva, velmi fidkeho v zonafunctionalis s ćet-nymi fibroblasty aprakticky jen retikuldmimi a jemnymi kolagennimi vlakny, v zona basalis je hustśi, bohatśi na vlaknitou slożku mezibimećne hmoty (obr. 8.11 a 8.12). Lamina propria mucosae je prostoupena jednoduchymi tubulóznimi żlazkami vystlanymi jednovrstevnym cy-lindrickym epitelem (obr. 8.10). Vzhled sliznice podleha zmenam podle fazi menstmaćniho cyklu.

Na konci menstruaćm fazę (1 .-4. den) je sliznice niz-ka, tvofi ji jen zona basalis (0,5-1 mm) se dny żlazek se zachovanym epitelem, z nehoź vychdzi reepitelizace (reparacni obdobi).

V    proliferacni fdzi (5.-14. den) sliznice aktivne roste pod vlivem estrogenu, konvertovanych granulózovymi buńkami folikulu, v povrchovćm epitelu jsou poćetne zastoupeny buńky s fasinkami. Zlazky jsou uzke se spi-ralovitym prubehem, podobnć kolmo kpovrchu probihaji i poćetnć arterioly (obr. 8.12). Sliznice dosahuje tlousfky aż 3 mm a vytvdf i se tak zona functionalis.

V    sekrećni fśzi (15.-28. den), ovlivnene hlavne progesteronem źlutóho tóliska, se aktiyni proliferace zastavi, zato se v cytoplazmć źlazov^ch bunek hromadi glykoge-nova granula, nejprve pod jadry bunek, pak se pfesouvaji do apikalniho oddilu, kde se takć od Golgiho komplexu odśtópuji sekrećni vezikuly. Uvolńovanym sekretem se vyraznć rozśifi tóla żldzek a prosaknutim lamina propria vzroste tlouSfka sliznice na 6-7 mm. Protoże vyvody żlazek zustavaji uzke, rozdćluje se zona functionalis na pars compacta a pars spongiosa (obr. 8.12). Zubaty (pi-lovity) vzhled jejich okraju je reminiscenci na puvodni spiralovity prubćh. Spirdlovitó arterioly se pfi rychlem zvyśovani sliznice napfimuji, ale dosahuji aż k povrchu sliznice, na koncich mohou b^t i klubićkovitó stoćeny. Mnohe fibroblasty v pars compacta se zvćtśuji, ćasto jsou aż polyedricke, v cytoplazmć se kromć glykogenu hromadi i glykosaminoglykany (obr. 8.13) a jejich nahro-madeni społu s buńkami, ktere sem prostupuji z kapilar (puvodem z kostni dfenć), jsou podkładem tzv. „pseudo-deciduślni” reakce endometria. S nastupem tehotenstvi se tyto zmeny stavaji yyraznćjśi a pokraćuji v decidualni premenu sliznice delożni.

Sliznice na pfedni a zadni stene cervikalniho kanału v hrdle delożnim se rozbiha v paralelni fasy (plicae pal-