1404383918

v»tl:

v»tl:

f ? f1111 iii111 ił* i i iii i i tirn

(po zklopcnl o 45'jj

Chtrr,

««?*'

r*lO^r

mr *i

K Łikladniin ukonum patH vytahovśni trubic na kapilary vSech vclikosti a dołek Ytetm' thistost innych. spolehlivd ohybani a natavovanf trubio • vyroba trubice T, spranie a spolehlivó zatavovAni trubic mensich rozmiaru (do pnmioru asi 20 min) jak do kulata, tak i do fipićky, vyfukovani jednoduchych kulovitych litraru a profukovani małych i vetsich otvoru. Snadno lze nacvićit i vyrobu Umeeku; banićky s Unicćkem se velmi dobfe

d)    e)    F)

Obr. 6. Jodnoduchd reakćnf ruulobka:

o • c • r^roba, d • plnfnl luhou lńtkou, c • plnfnl knpalinou, / - odMznuti hrdln pfed zpra-ooT&nim reakfnl smtol, g - JednoduckA roakCnl nddobka vhodnA pro reflnx i pro dootiluol

osYĆdćuji pri dostilaci małych objemu (viz str. 67). K fez&ni trubic so nej-ća«ti*ji pouźiva pilniku a k fczśni kapilar karborundovych trojhranku.

Ovladnuti zdkladni rutiny sklarekych prąci uinozńujc vyrobu nćkterych jednoduchych improvizoranych reakćnich zafizeni, kterym bo 6wto dava pfednost pfed z4bmsovymi, ze j mena jc-li ncbczpeCi zapoceni zabrusu. Prikladcm muzę byt jednoducha reakcni nadobka (11]. V podstate je to reakćni baniaka zhotoveni vot*lku sc vzdu§nym chladiccm. Pohodlnćho plnćni kapalnyrai latkami dosahnemc pomocf balónkocć tecłiniky a pro tohe latky se pouźiva dlouhć nfoypky a sklcnćnć tyćinky (obr. C). Steny be »plachovat indiferentnim tekavym rozpou&tedlem, ktcrd sc pak snadno oditrani zahfatim banićky na vodni łaźni a jejim pfipojenim na vakuum vocIni rfrirry. Vyho<lne takó je, zo cela aparatura je z jcdnoho kusu. takie ji muieme upevnit jedinou klcmou vo studeuć liomi casti. Po skonfeni re*koc banićku odHzneme, abychom mołili obsałi snadno zpracovat. Jinym

pHkladem improvizovant aparatury je podobnA banitka r yyhnutym hrdlem (obr. (5). Upevnóna vertikAlnt pracuje jako aparatura ao zpetnym yzduśnym chladiccm a sklontna o 45° posloużi k oddcstilovAni jcdnć ncbo postupnć i vloo frak ci, które kondcnzuji a Bttkaji do kolcnoritó ćAsti a z ni raohou byt sklentnym balónkem odsaty; destilorat lze i vc vakuu.

Sklo spojujemc nejen 8vAfenim, ale pro ntktcrt; óćely i tmclcnim. Vodo-tesnćho stmeleni skla, pfedcvśim plochćho, sc dosAhne pomoc! Yodniho skla nebo silonove hmoty |12J. Roztaveny pra£kovy silon (Perlonman^. NDR) naneseme na stejne zahfAtć sklo a nechAme yychladnout. Spojeni odolava i nektcrym rozpouStĆdKun jako eteru, tetrachlórmetanu a nitrobenzenu.

Kromennd akio sc zpracovAva mnohem obtiźntji a protożc je drahć, sve-Hmo prAci a nim aklAri — odbomikovi.

2.3 Sklcnćnć nadoby a zaFizeni

Nojtasttji pouzivanymi nadobami jsou zkumavky a banićky, pomćmć menc ae użivA kAdinek (obr. 7). Ze zkumaYck jsou to pfedcYśim zkumavky kónickć, ccntrifugatni, nekalibroYanć; pro ntktcrt prace se hodi i kalibro-vanó zkumavkv, kdyi kalibrace umożńuje kontrolu v£cch objemoyych zmtn, napf. spotrebu rozpouśtedla ke Yzniku homogenniho roztok u nebo do za-eAtku vylućovAni krystalu. Kalibrace vśak zrćtśuje nebezpeti, ie zkumavka pri zahfAti praskne. Tóchto zkumavek lze primo pouzft do rućni eentrigufy, kde se urychlf a zdokonali sedimcntace tuhó fazę z roztoku, pfedcYŚim vy-loutcnych krystalu. Zuźene dno kónicke zkumavky umoinuje pfesnćjśi kvantitativni prAci s małymi objemy kapalin. Pro ntkterć ótely se poużivA i obyyklych laboratomich zkumavek rozmtrń 160 x 16 mm. Zkumavky, zejmena kónicke ccntrifugatni, mohou byt opa treny za brusem, nojtasttji NZ 14.

Z nezAbrusovych nAdob se nojtasttji pracuje s Erlcnmayerovyrai (kuźclovymi) banitkami obsahu 25 a 100 ml, które se hodi napf. k roz-pouśttnf a ke krystalizarim.

ZAbrusovych banitek pouźmime k narotntjsim operacim. pri seata-vovAni aparatur nebo pro vetsi objemy, kdy neyy^taćjme se zkumavkami. DodAvajf sc v ruznych tvarech a jen nekterć z nich vyhovuji pożadarkum na rychlou a kvantitativni prAci v malćm nitntku (obr. 7). Zccla nevyhovujici pro vetsinu prąci jsou kulate banićky typu yarnych kintk s płochym dnem a relativnt dlouhym hrdlem; vnitmi prostor je velmi śpatne pfistupny pro zAsah śpachtli a napf. yyloutenć krystaly se doetAvaji vcn mnohem obtiźnóji neź z banek Erlenmayerovych. O neco lepsi jsou uź banićky hrutko v i tt. Pomernt yyhodnt jsou baiiky kapkortho t rani a obecne nejvyhodntj$f jsou banićky s kónickym dnem. Bańky s płochym dnem sc nedoporutuje

{^rAcv

* PrAcc s nioljnii kvamy    * . i I *    17

i MP0tMV' *10 > itjn» r