Można Urban legends jsou takove ty pribehy, ktere se stavaji kamaradovi bratrance vaśeho kamarada. Jezdi v nich ćerne sanitky, v toboganechjsou nastrażene żiletky a ve srolovanych kobercich odpoćivaji mrtve babićky. Proste vymyślenosti pro zabavu na većirku. Problem je, że nektere ty veci se skutećne stały...
Text: Jiri Holubec llustrace: Vaclav Havli'ćek
a mestskych legendach je fascinujici to, że koluji doslova po celem svete. Pribeh o zesnule babićce zarolovane v koberci se vypravi se stejnou oblibou u nas, v USA i v Mexiku, coż mimochodem mnohe vypovida o verohodnosti cele historky. Jenże pn'slovf, że na ka-żdem śprochuje pravdy trochu, platii pro urban legends. Śproch napriklad vypravi, jak rodince na dovolene v zahranići nahle umrela babićka. Pozustali se chteli vyhnout opletaćkam s ura-dy, rozhodli se ji propaśovat zpatky domu, naćeż jim było auto i s babićkou zamotanou v koberci na stfeśe ukradeno. Ve sku-tećnosti se neco podobneho stało parte studentu na Columbia University v roce 1984. Zhuleniśtudaci, kteri hledali vybaveni pro pokoj na koleji, sice nenaśli koberec privazany na aute, ale jen tak na ulici, a nevymotali z nej babićku, alechlapika sdvema kulkami v hlave, ale stejne je to hodne podivny pribeh. Zvlaśt' proto, że si studenti prestiżni vysoke śkoly nevśimli, że na koleje tahnou koberec s pulmetrakovou pachnouci mrtvolou uvnitf. Dalsi pribehy jsou nicmene jeśte bizarnejśi.
Aćkoliv to znijako scena z Vetrelce, tento pripad se skutećne odehral. Toxicka dama se jmenovala Gloria Ramirezova a prijali ji v roce 1994 do nemocnice v Kalifornii s podezrenim na pokroćile stadium rakoviny. Kdyż ji sestra odebirala krev, zaćala Glorii z żily vytekat podivna tekutina vydavajici desivy zapach, ze ktereho okolni pacienti i lekari omdlevali a zvraceli. Cela pohotovost mu-sela byt uzavrena a na misto povolana protichemicka vojenska jednotka. Ta naśla triadvacet lidi v bezvedomi, nekteri z nich nasledne onemocneli żloutenkou, zanetem slinivky a avasku-larni nekrózou kosti. Samotna pacjentka behem ćtyriceti minut zemrela a ani pitva, ani nasledne vyśetfovani nikdy neprineslo oficjalni vysvetleni, cojeji krev premenilo na tenjedovaty roztok. Nektere teorie mluvily o tom, że użivala domaci chemikalie jako lek proti bolesti. Kvuli nef unkćnim ledvinam se ji hromadily v krvi a pri styku s kyslikem vyvijely jedovaty płyn. Jak to było doo-pravdy, nikdo nevi, j ej i pribeh se nicmene stal nametem jedne epizody Akt X, serialu Chirurgove a nekolika senzaćnich doku-mentarnich poradu.
I tato historka potvrzuje, że realita muże byt divnejśi neż fikce. Zdokumentovany pripad pochazi z nataćeni televizniho serialu The Six Million Dollar Man, behem ktereho si śtab pronajal straśidelny zamek na losangeleske Long Beach. Kdyż vyklizeli misto pro kameru, spadł jim na zem antikvarne vyhhzejici obeśe-nec a ke zdeśeni filmafu mu z ulomene paże vylezla lidska kost. To ale zdaleka neni vśechno. Nasledne vyśetrovani zjistilo, że obeśenec neni nikdo jiny neż prosluly bankovni a żeleznićni łupić jmenem Elmer McCurdy. Ten byl v roce 1911 zastrelen najatym pistolnikem, a jelikoż nikdo nezaplatil za jeho pohreb, rozhodl se mistni funebrak, że si sve służby vynahradi jinak. Lupiće pećlive nabalzamoval a vystavil ho ve vykladu sveho salonu na dukaz sve mumifikatorske dovednosti. Sklidil s nim takovy uspech, że mu po ćase vyćlenil specialni mistnost a za prohlidku mumie ućtoval peticent (ten pry hoste vhazovali primo do ust mrtvoly, coż navo-zuje otazku, jak je podnikavy funebrak dostaval ven). Slava mor-bidni atrakce se roznesla tak daleko, że se parta cirkusaku roz-hodlaji zcizit. Navśtivili mileho pohrebaka a namluvili mu, że jsou bratri zesnuleho a że ho chteji nechat radne pohrbit. Kupodivu jim trik vyśel a McCurdyho telo se tak vydalo na dlouholetou ->
27