Maghreb 82
mestem Alżir. Hlava statu, prezident Abdelaziz Bouteflika, vladne jiż druhe volebni obdobi, od roku 1999. V tom samem roce nastupuje v Maroku na trun kral Mohammed VI. Hlavnim mestem teto konstitućni monarchie, kde vśak vetsinu moci drżi v rukou kral, je Rabat. Nejmensi zemi celeho Maghrebu je Tunisko, republika s nazvem odvozenym od hlavniho mesta Tunis. Soućasny prezident Zine El Abidine Ben Ali nahradil v roce 1988 slavneho Habiba Bourguibu.
Prestoże Maghreb leźi mezi jiżni Evropou a subsaharskou Afrikou, zustava svym etnickym slożenim a nabożenstvim velmi spjaty se Strednim vychodem. Temer 98% obyvatelstva tvori Arabove islamskeho vyznani, prestoże puvodnim obyvatelstvem byli Berberi, podle nichż była v antice cela oblast nazyvana. Berbersky prvek je v kulturę Maghrebu velmi vyrazny. Zeme Maghrebu jsou ćleny mnoha mezinarodnich organizaci, jako napriklad OSN, Ćerveneho kriże i Ćerveneho pulmesice, Arabske ligy^ v ramci kontinentu (mimo Maroka) też Africke Unie a s vyjimkou Alżirska tvori soućast Frankofonie. V roce 1989 dokonce tyto zeme zalożily Unii arabskeho Maghrebu.
Jiź od antiky sloużila tato oblast jako kriżovatka rozlićnych civilizaci. Setkavaly se zde kultury berberska, arabska, stredozemni i africka. Kultura Maghrebu je tudiż smesici ruznych vlivu, jako nazorny priklad muże posloużit mistni gastronomie ći umeni, ktere se inspiruji vśemi vyśe jmenovanymi civilizacemi.
Francouzśtina neztratila sve vyznamne postaveni v literaturę a mediich ani po nabyti nezavislosti severni Afriky, / c°z je patrne obzvlaśte v tisku. Velka ćast nakładu maghrebskych novin a ćasopisu vychazi ve francouzskem jazyce.
Postaveni zeny v maghrebske spolećnosti było v minulosti velmi podrizene. Soućasne Maroćanky, Alżiranky a predevśim nejprivilegovanejśi Tunisanky vśak zaćinaji borit tabu