Jaroslav Ha�ek
Osudy dobr�ho voj�ka �vejka za sv�tov� v�lky
III. kniha
SLAVNŻ VŻPRASK

*1. kapitola

Płes Uhry
KoneŁn� se v�ichni doŁkali toho okamśiku, kdy je nacpali do vagónł v pom�ru 42 muśł k 8 kon�m. Kon�m ov�em se jelo pohodln�ji neś muśstvu, pon�vadś mohli sp�t vstoje, ale to nevadilo. Vojenskż vlak vezl do HaliŁe op�t novou skupinu lid� hnanżch na jatky.

Celkem v�ak se v�em t�m tvorłm płece jen ulehŁilo; bylo to n�co jiś urŁit�ho, kdyś se vlak hnul, ale płedt�m to byla jen trapn� nejistota, panika, zdali se pojede jiś dnes, nebo z�tra, Łi poz�tł�. N�kterżm bylo jako odsouzenżm k smrti, kteł� oŁek�vaj� se strachem, kdy si pro n� płijde kat. A potom nastane uklidn�n�, śe uś to bude odbyto.
Proto jeden voj�k łval z vagónu jako pominutż: "Jedeme, jedeme!"
�Łetn� �ikovatel Van�k m�l śplnou pravdu, kdyś ł�kal �vejkovi, śe nen� ś�dnż sp�ch.
Neśli se dosp�lo k tomu okamśiku, aby se lezlo do vagónł, uplynulo n�kolik dn�, a płitom se st�le hovołilo o konzerv�ch a zku�enż Van�k prohl�sil, śe je to jenom fantazie. Jak�pak konzervy! Takhle je�t� poln� m�e, pon�vadś i płi płede�l� mar�ce tak bylo. Kdyś jsou konzervy, tak poln� m�e odpad�. V opaŁn�m pł�pad� poln� m�e je n�hraśkou za konzervy.
A tak se objevil m�sto gul�ovżch konzerv vrchn� poln� kur�t Ibl, kterż zabil tł� mouchy jednou ranou. Odslouśil poln� m�i najednou pro tłi pochodov� prapory, dv�ma z nich pośehnal do Srbska a jednomu do Ruska.
M�l płitom velice nad�enou łeŁ a bylo zn�t, śe bral materi�l z vojenskżch kalend�łł. Byla to takov� dojemn� łeŁ, śe kdyś uj�śd�li na Mo�on, �vejk, kterż byl pohromad� ve vagónu s Va�kem v improvizovan� kancel�łi, vzpomn�l si na ten proslov a łekl śŁetn�mu �ikovateli: "To bude moc fajn, jak pov�dal ten feldkur�t, aś den se sklon� k veŁeru a slunce se svżma zlatejma paprskama zapadne za hory a na boji�ti bude sly�et, jak von ł�kal, ten posledn� dech um�raj�c�ch, hejkot kleslżch kon� a st�n�n� ran�nżch muśł a n�łek vobyvatelstva, kdyś mu hołej� chalupy nad hlavou. J� m�m moc r�d, kdyś tak lidi blbnou na kvadr�t."
Van�k souhlasn� kżvl hlavou: "Byl to zatracen� dojemnż pł�pad."
"Bylo to moc hezkż a pouŁnż," łekl �vejk, "j� si to pamatuju velmi dobłe, a aś se vr�t�m z vojny, tak to budu vypravovat u Kalicha. Von se, kdyś n�m to pan kur�t vykl�dal, tak p�kn� rozkroŁil, śe jsem m�l strach, aby mu jedna haksna neuklouzla a von nespad do poln�ho olt�łe a nerozbil si kokos vo monstranci. Von n�m d�val takovej p�knej pł�klad z d�jin na�� arm�dy, kdyś je�t� slouśil Radeckej a s veŁern�mi Łerv�nky sluŁoval se vohe�, jak hołely stodoly na boji�ti, jako kdyby to byl vid�l."
A tżś den vrchn� poln� kur�t Ibl byl jiś ve V�dni a op�t tam jin�mu mar�bataliónu vykl�dal dojemnou historii, o kter� se �vejk zmi�oval a kter� se mu tolik l�bila, śe ji nazval blbost� na kvadr�t.
"Mil� voj�ci," łeŁnil vrchn� poln� kur�t Ibl, "tak tedy si myslete, śe je rok osmaŁtyłic�tż a śe v�t�zstv�m skonŁila bitva u Custozzy, kde po desetihodinov�m śporn�m boji musil italskż kr�l Albert płenechati krvav� boji�t� na�emu otci voj�nł, mar��lkovi Radeck�mu, jenś v 84. roce sv�ho śivota dobyl tak skv�l�ho v�t�zstv�.
A hle, voj�ci mil�! Na vż�in� płed dobytou Custozzou zastavil se kmet vojevłdce. Kolem n�ho jeho v�rn� vojevłdcov�. V�śnost okamśiku zmocnila se cel�ho krouśku, nebo�, voj�ci, v nepatrn� vzd�lenosti od mar��lka bylo pozorovat voj�na, jenś se smrt� z�pasil. S roztł�t�nżmi śdy na pol� cti pocifoval zran�nż praporeŁn�k Hrt, jak na n�ho hled� mar��lek Radeckż. Hodnż zran�nż praporeŁn�k je�t� sv�ral v tuhnouc� pravic� zlatou medalii v kłeŁovit�m nad�en�. Płi pohledu na vzne�en�ho mar��lka ośivl se je�t� jednou tepot jeho srdce a zchromlżm t�lem pronikl posledn� zbytek s�ly a um�raj�c� pokou�el se s nadlidskou n�mahou pl�śiti se vstł�c sv�mu mar��lkovi. ,Popłej si klidu, młj hodnż voj�ne,` zvolal k n�mu mar��lek, sestoupil s kon� a cht�l mu podati ruku. ,Nejde to, pane mar��lku,` łekl um�raj�c� voj�n, ,m�m ob� ruce uraśeny, ale o jedno pros�m. Sd�lte mn� plnou pravdu: Je ta bitva zcela dobyta?` ,Docela, milż brachu,` pravil laskav� poln� mar��lek, ,�koda, śe tv� radost je zkalena tvżm zran�n�m.` ,Ov�em, vzne�enż pane, se mnou je konec,` temnżm hlasem łekl voj�n, pł�jemn� se usm�vaje. ,M� ś�ze�?` ot�zal se Radeckż. ,Den byl parnż, pane mar��lku, m�li jsme płes tłicet stup�ł horka.` Nato Radeckż, chopiv se poln� l�hve sv�ho poboŁn�ka, pod�val ji um�raj�c�mu. Tento se napil, uŁiniv mocnż dou�ek. ,Zapla� błh tis�ckr�t,` zvolal, nam�haje se pol�biti ruku sv�mu veliteli. ,Jak dlouho slouś�?` ot�zal se tento. ,Płes Łtyłicet let, pane mar��lku! U O�per dobyl jsem zlat� medalie. Tak� u Lipska jsem byl, d�lovż kł�ś m�m rovn�ś, p�tkr�t jsem byl smrteln� ran�n, ale te� je se mnou doŁista konec. Ale jak� �t�st� a blaho, śe jsem se dośil dne�n�ho dne. Co mi z�leś� na smrti, kdyś jsme dobyli slavn�ho v�t�zstv� a c�sałi vr�cena jeho zem!`
V tom okamśiku, mil� voj�ci, zavzn�ly z t�bora velebn� zvuky na�� hymny Zachovej n�m, Hospodine, mocn� a vzne�en� nesly se po boji�ti. Padlż voj�n, louŁ�c� se se śivotem, je�t� jednou pokusil se vzchopit. ,Sl�va Rakousku,` zvolal nad�en�, ,sl�va Rakousku! Nech� pokraŁuje se v t� skvostn� p�sni! Sl�va na�emu vojevłdci! A� śije arm�da!`
Um�raj�c� sklonil se je�t� jednou k pravici mar��lkov�, kterou poceloval, sklesl a tichż posledn� vzdech vydral se z jeho �lechetn� du�e. Vojevłdce st�l tu s obnaśenou hlavou płed mrtvolou jednoho z nejhodn�j��ch voj�nł. ,Tento kr�snż konec je v�ru z�vid�n�hodnż,` pravil v pohnut� mar��lek, skl�n�je obliŁej do sepjatżch dlan�.
Mil� voj�ni, i j� v�m płeji, abyste se v�ichni doŁkali takov�ho kr�sn�ho konce."
Vzpom�naje na tuto łeŁ vrchn�ho poln�ho kur�ta Ibla, mohl ho opravdu nazvati �vejk, aniś by mu v nejmen��m ubliśoval, blbem na kvadr�t.
Potom �vejk poŁal mluvit o zn�mżch rozkazech, kter� jim byly płeŁteny płed vstoupen�m do vlaku. Jeden byl arm�dn� rozkaz podepsanż Franti�kem Josefem a druhż byl rozkaz arciv�vody Josefa Ferdinanda, vrchn�ho velitele vżchodn� arm�dy a skupiny, kter�ś oba tżkaly se ud�lost� na Dukelsk�m prłsmyku dne 3. dubna 1915, kdy płe�ly dva batalióny 28. pluku i s dłstojn�ky k Rusłm za zvukł plukovn� kapely.
Oba rozkazy byly jim płeŁteny tłaslavżm hlasem a zn�ly v Łesk�m płekladu:
Arm�dn� rozkaz ze dne 17. dubna 1915:
Płepln�n bolest� nałizuji, aby c. k. p�� pluk Ł�s. 28
pro zbab�lost a velezr�du byl vymaz�n z m�ho vojska.
Plukovn� prapor budiś zneuct�n�mu pluku
odebr�n a odevzd�n do Vojensk�ho muzea. Dne�n�m
dnem płest�v� existovat pluk, kterż otr�ven
mravn� z domovu, vyt�hl do pole, aby se dopustil
velezrady.
Franti�ek Josef 1.

Rozkaz arciv�vody Josefa Ferdinanda:
�esk� trupy b�hem poln�ho taśen� zklamaly zejm�na
v posledn�ch boj�ch. Zejm�na zklamaly płi
obran� pozic, ve kterżch se nal�zaly po del�� dobu
v z�kopech, Łehoś pouśil Łasto nepł�tel aby nav�zal
styky a spojen� s niŁemnżmi śivly t�chto trup.
ObyŁejn� vśdy sm�łovaly pak śtoky nepł�tele,
podporovan�ho t�mito zr�dci, proti t�m odd�lłm
na front�, kter� byly od takovżch trup obsazeny.
�asto podałilo se nepł�teli płekvapit na�e Ł�sti
a takłka bez odporu proniknout do na�ich pozic
a zajmouti znaŁnż velkż poŁet obr�ncł.
Tis�ckr�t hanba, potupa i opovrśen� t�mto b�d�kłm
bezectnżm, kteł� dopustili se zrady c�sałe i ł�e
a poskvr�uj� nejen Łest slavnżch praporł na�� slavn�
a stateŁn� arm�dy, nżbrś i Łest t� n�rodnosti, ku
kter� se hl�s�.
Dł�v nebo pozd�ji zastihne je kulka nebo provaz kata.
Povinnost� kaśd�ho jednotliv�ho Łesk�ho voj�ka,
kterż m� Łest v t�le, je, aby oznaŁil sv�mu komandantovi
takov�ho niŁemu, �tv�Łe a zr�dce.
tak neuŁin�, je s�m takovż zr�dce a niŁema.
Tento rozkaz nech� je płeŁten v�emu muśstvu
u Łeskżch plukł.
C. k. pluk Ł�s. 28 nał�zen�m na�eho mocn�łe jest
jiś vy�krtnut z arm�dy a v�ichni zajat� płeb�hl�ci
z pluku splat� svou krv� t�śkou vinu.
Arciv�voda Josef Ferdinand
"To n�m to płeŁtli trochu pozd�," łekl �vejk k Va�kovi, "velice se div�m, śe n�m to Łetli aś te�, kdyś uś c�sał p�n ten bef�l vydal 17. dubna. To by mohlo tak vypadat, jako kdyby z n�jakejch dłvodł hned n�m to nedali płeŁ�st. J� bejt c�sałem p�nem, tak bych si takovż odstrkov�n� nedal l�bit. Kdyś vyd�m bef�l 17. dubna, tak se taky sedmn�ctżho mus� Ł�st u v�ech regimentł, i kdyby ��dla padala."
Na druh� stran� vagónu proti Va�kovi sed�l kuchał okultista z dłstojnick� min�śe a cosi psal. Za n�m sed�li sluha nadporuŁ�ka Luk�e vousatż obr Baloun a telefonista płid�lenż k 11. mar�kumpaŁce Chodounskż. Baloun płeśvykoval kus komis�rku a vykl�dal ud�en� telefonistovi Chodounsk�mu, śe za to nemłśe, kdyś v t� tlaŁenici płi nastupov�n� do vlaku nemohl se dostat do �t�bn�ho vagónu ku sv�mu nadporuŁ�kovi.
Chodounskż ho stra�il, śe te� płest�v� legrace, śe za to bude kulka.
"Kdyby bylo uś jednou toho tr�pen� konec," b�doval Baloun, "uś jednou jsem m�l nam�le na man�vrech u Votic. Tam jsme �li vo hladu a ś�zni, a kdyś k n�m płijel batalionsadjutant, tak jsem vykłik: ,Dejte n�m vodu a chleba.` Von votoŁil na mne kon� a łek, śe kdyby to bylo ve v�lce, śe bych musil vystoupit z łady a śe by mne dal vodstłelit, a te� śe mne d� zavł�t na garnizón, ale m�l jsem velikż �t�st�, pon�vadś kdyś jel to vozn�mit ke �t�bu, tak na cest� se mu spla�il kł�, von spad a zl�mal si, sl�va bohu, vaz."
Baloun t�śce vzdychl a zakuckal se soustem chleba, a kdyś se vzpamatoval, ś�dostiv� pod�val se na dva vaky nadporuŁ�ka Luk�e, kter� opatroval.
"Fasovali, p�ni ofic�łi," łekl trudnomysln�, "j�trov� konzervy a uherskż sal�m. Takhle kous�Łek."
D�val se płitom tak touśebn� na ty dva vaky sv�ho nadporuŁ�ka jako ode v�ech opu�t�nż pejsek, kterż je hladovż jako vlk a sed�, vdechuje p�ry z vał�c� se uzeniny, u dveł� uzen�łsk�ho kr�mu.
"Ne�kodilo by," łekl Chodounskż, "kdyby n�s n�kde Łekali s n�jakżm dobrżm ob�dem. To kdyś jsme my na zaŁ�tku vojny jeli do Srbska, tak jsme se płeśrali na kaśd� stanici, jak n�s v�ude hostili. Z hus�ch stehżnek jsme vyłez�vali �pal�Łky toho nejlep��ho masa a hr�li s nimi 'ovŁinec na pl�tech Łokol�dy. V Oseku v Charvatsku n�m płinesli do vagónu dva p�ni od veter�nł velkż kotel peŁen�ho zaj�ce, a to uś jsme nevydrśeli a vylili jsme jim to v�echno na hlavu. Po v�ech trat�ch jsme nic jin�ho ned�lali, neś blili z vagónł. Kapr�l Mat�jka v na�em vagón� se tak płecpal, śe jsme museli d�t mu płes błicho prkno a sk�kat po n�m, jako kdyś se �lape zel�, a to mu teprve ulevilo a �lo to z n�ho horem dolem. Kdyś jsme jeli płes Uhry, tak n�m h�zeli do vagónł na kaśd� stanic� peŁen� slepice. Z t�ch jsme nic jin�ho nejedli neś mozeŁek. V Kapo�falv� h�zeli n�m Ma�ałi do vagónł cel� kusy peŁenżch prasat a jeden kamar�d dostal celou peŁenou vepłovou hlavou tak do lebky, śe potom toho d�rce honil s �ber�vunkem płes tłi koleje. Zato uś v Bosn� jsme ani vodu nedostali. Ale do Bosny, aŁkoliv to bylo zak�zan�, m�li jsme rłznżch kołalek, co hrdlo r�Łilo, a v�na potoky. Pamatuji se, śe na jedn� stanici n�s n�jak� paniŁky a sleŁinky uct�valy pivem a my jsme se jim do konve s pivem vymoŁili, a ty jely od vagónu!
V�ichni jsme byli jako v m�toh�ch po celou cestu, j� nevid�l ani na śaludsk� eso, a neś jsme se nad�li, najednou rozkaz, karty jsme ani nedohr�li, a v�echno ven z vagónł. N�jakej kapr�l, uś nev�m, jak se jmenoval, ten kłiŁel na svoje lidi, aby zp�vali: ,Und die Serben m�ssen sehen, da� wir �sterreicher Sieger, Sieger sind.` Ale n�kdo ho zezadu kop a on se płevalil płes koleje. Potom kłik, aby se daly ruŁnice do pyramid, a vlak hned otoŁil a jel nazp�t pr�zdnż, jen, to se v�, jak to v t� panice bżv�, odvezl n�m s sebou frpfl�gunk na dva dny. A jako odtud k tamhlet�m stromłm, tam uś zaŁaly praskat �rapnely. Płijel z druh�ho konce batalionskomandant a svolal v�echny na poradu, a potom płi�el n� obrlajtnant Macek, �ech jako poleno, ale mluvil jen n�mecky, a pov�d�, bledż jako kł�da, śe se d�l nemłśe ject, trat śe je vyhozena do pov�tł� v noci, Srbov� śe se dostali płes łeku a jsou nyn� na lev�m kł�dle. Ale to je je�t� daleko od n�s. My prż dostaneme posily a pak je rozsek�me. Nikdo aby se nevzdal, kdyby k n�Łemu do�lo, Srbov� prej zajatcłm ułez�vaj� u�i, nosy a vypichuj� oŁi. �e nedaleko n�s praskaj� �rapnely, z toho abychom si nic ned�lali. To se prż na�e artil�rie nastłeluje. Najednou ozvalo se kdesi za horou tatatatatatatata. To prż nastłeluj� na�i ma��nengev�ry. Potom bylo zleva sly�et kanon�du, my jsme to sly�eli ponejprv a leśeli na błi�e, płes n�s płeletlo n�kolik gran�tł a zap�lily n�draś� a z prav� strany nad n�mi zaŁaly hv�zdat kuliŁky a v d�lce bylo sly�et salvy a rachocen� ruŁnic. Obrlajtnant Macek poruŁil rozebrat pyramidy a l�dovat kv�ry. Dienstf�hrender �el k n�mu a łekl, śe to nen� vłbec mośn�, pon�vadś nem�me s sebou ś�dnou munici, śe płece v� dobłe, śe munici jsme m�li fasovat aś u dal�� etapy płed pozic�. Płed n�mi śe jel vlak s munic� a ten śe uś patrn� se dostal Srbłm do rukou. Obrlajtnant Macek st�l chv�li jako ze dłeva a pak dal rozkaz ,Bajonett auf`, aniś by v�d�l proŁ, jen tak ze zoufalstv�, aby se n�co d�lalo. Potom jsme zas st�li v pohotovosti hezkou chv�li, potom zas jsme lezli na praśce, pon�vadś objevil se n�jakż aeropl�n a �arśe łvaly: ,Alles decken, decken!` Pak se objevilo, śe je to n�, a byl tak� omylem na�� artil�ri� podstłelenej. 'tak jsme zas vstali, a ś�dnż rozkaz, rśt! Z jedn� strany hnal se k n�m n�jakż kavalerista. Je�t� zdaleka kłiŁel: ,Wo ist Batalionskommando?` Batalionskomandant vyjel mu naproti, ten mu podal n�jakż list a zase uś odj�śd�l d�l napravo. Batalionskomandant si to po cest� Łetl, a pak najednou jako kdyś se zbl�zn�. Vytasil �avli a let�l k n�m. ,Alles zur�ck, alles zur�ck!` łval na dłstojn�ky. ,Direktion Mulde, einzeln abfallen!` A tu to zaŁalo. Ze v�ech. stran, jako by na to Łekali, poŁali do n�s p�lit. Po lev� stran� bylo kukułiŁn� pole a to bylo jako jeden Łert. My jsme se pl�śili po Łtyrech do śdol�, ruksaky nechali na t�ch zatracenżch praśc�ch. Obrlajtnant Macek dostal to ze strany do hlavy a nełek ani �vec. Neś jsme utekli do śdol�, bylo plno zabitżch a ran�nżch. Ty jsme tam nechali a b�śeli jsme aś do veŁera a krajina byla od na�ich jiś płed n�mi jako vymeten�. Jen jsme vid�li vyrabovanż tr�n. Aś koneŁn� jsme se dostali na stanici, kde uś se dostaly nov� rozkazy, sednout do vlaku a ject nazp�tek ku �t�bu, coś jsme nemohli vykonat, pon�vadś celż �t�b padl den płedt�m do zajet�, o Łemś jsme se dozv�d�li aś r�no. Pak jsme byli jako sirotci, ś�dnż o n�s nic necht�l v�d�t a płidali n�s k 73. regimentu, abychom s n�m odstupovali, coś jsme s nejv�t�� radost� ud�lali, ale napłed jsme museli ma��rovat kupłedu asi den, neś jsme płi�li k 73. regimentu. Potom jsme..."
Nikdo ho jiś neposlouchal, nebol �vejk s Va�kem hr�l tahanż mari�, kuchał okultista z dłstojnick� min�śe psal d�l ob��rn� psan� sv� manśelce, kter� za jeho nepł�tomnosti poŁala vyd�vat novż teosofickż Łasopis, Baloun dł�mal na lavici, a tak nezbylo telefonistovi Chodounsk�mu neś opakovat: "Ano, na to nezapomenu..."
Zvedl se a �el kibicovat k tahan�mu mari�i. "Aspo� kdybys mn� zap�lil fajfku," łekl �vejk pł�telsky na Chodounsk�ho, "kdyś uś jde� kibicovat. Tahanż mari� je v�śn�j�� v�c neś cel� vojna a neś to va�e zatracenż dobrodruśstv� na srbskż hranici. - Takovou blbost ud�l�m, m�l bych se fackovat. �e jsem je�t� chv�li nepoŁkal s t�m kr�lem, zrovna te� mn� płi�el filek. J� hovado."
Kuchał okultista mezit�m dokonŁil sv� psan� a płeŁ�tal si ho złejm� uspokojen, jak to p�kn� slośil kvłli vojensk� cenzułe.

Drah� śeno!
Aś dostane� tyto ł�dky, budu se nal�zati jiś po
n�kolik dni ve vlaku, pon�vadś odj�śd�me na
frontu. Net�� m� to pł�li� pon�vadś ve vlaku
mus�m zah�let a nemohu bżt prosp�nżm, nebo�
se nevał� v na�� dłstojnick� kuchyni a j�dlo se
dostane na staniŁn�ch etap�ch. R�d bych bżval
na�im p�nłm dłstojn�kłm uvałil mezi j�zdou
Ma�arskem seged�nskż gul� ale sklaplo mn�.
Snad aś płijedeme do HaliŁe, budu m�t pł�leśitost
uvałit �oule, prav� haliŁsk�, husu du�enou
v kroup�ch nebo v rżśi. V�ł mne`, drah� Helenko,
śe se opravdu snaś�m co nejv�ce zpł�jemnit na�im
p�nłm dłstojn�kłm jich starosti a n�mahy. Byl
jsem od pluku płelośen k mar�bataliónu, coś bylo
mżm nejvroucn�j��m pł�n�m, abych mohl byl i ze
skromnżch prostłedkł, dłstojnickou poln�
kuchyni na front� uv�sti v nejlep�� koleje.
Pamatuje� se, drah� Helenko, śes mn� płi
narukov�n� k pluku pł�la, abych dostal hodn�
płedstaven�. Tv� pł�n� se splnilo, a nejenśe si ani
v nejmen��m nemohu nał�kat, naopak v�ichni
p�ni dłstojn�ci jsou na�imi pravżmi pł�teli
a zejm�na ke mn� se chovaj� jako otec. Co
nejdł�ve Ti ozn�m�m Ł�slo na�� poln� po�ty...
Toto psan� bylo vynuceno okolnostmi, kdyś kuchał okultista nadobro si rozlil ocet s plukovn�kem Schr�drem, kterż mu dosud drśel palec, ale na kter�ho se płi veŁełi na rozlouŁenou s dłstojn�ky mar�bataliónu op�t, ne�tastnou n�hodou, nedostala porce rolovan� telec� ledviny, a plukovn�k Schr�der ho poslal s mar�kumpaŁkou do pole, sv�łiv dłstojnickou kuchyni pluku n�jak�mu ne��astn�mu uŁiteli z śstavu slepcł na Kl�rov�.

Kuchał okultista płel�tl je�t� jednou, co napsal a co se mu zd�lo velice diplomatickżm, aby se udrśel płece jen trochu d�l boji�t�, pon�vadś a� si ł�k� co kdo chce, płece jen je to ulejv�rna i na front�.
Napsal sice, kdyś byl je�t� v civilu redaktorem a majitelem okultistick�ho Łasopisu pro v�dy z�hrobn�, velkou śvahu, śe se nikdo nem� b�t smrti, a śvahu o st�hov�n� du��.
Płistoupil t�ś d�lat kibice k �vejkovi a Va�kovi. Mezi ob�ma spoluhr�Łi nebylo v tom okamśiku ś�dnżch rozd�lł vojensk� hodnosti. Nehr�li jiś ve dvou, ale mari� ve tłech s Chodounskżm.
Ordonanc �vejk nad�val sprost� śŁetn�mu �ikovateli Va�kovi: "J� se v�m div�m, śe młśete tak blb� hr�t. Vid�te płeci, śe von hraje betla. J� nem�m ś�dnż kule, a vy neobr�t�te vosmiŁkou a h�z�te jako nejpitom�j�� hovado śaludsk�ho spodka, a von to trouba vyhraje."
"To je łvan� pro jednoho prohran�ho betla," zn�la slu�n� odpov�d śŁetn�ho �ikovatele, "vy s�m hrajete jako idiot. J� si m�m vycucat z mal�Łku kulovou vosmu, kdyś vłbec ś�dnż kule taky nem�m, j� m�l jen vysokż zelenż a śaludy, vy hampejzn�ku."
"Tak jste m�l hr�t, vy chytr�ku, durcha," s śsm�vem łekl �vejk. "To je zrovna tak jako jednou u Val�ł, dole v restauraci, taky takovej jeden nek�uba m�l durcha, ale nehr�l ho a vodlośil vśdycky ty nejmen�� do talónu a pustil kaśdżho na betla. Ale jakż m�l karty! Vod v�ech barev ty nejvy���. Jako te� bych z toho nic nem�l, kdyś vy byste hr�l durcha, tak taky tenkr�t ne, a nikdo z n�s taky nic, jak to �lo kolem, platili bychom mu furt. J� koneŁn� pov�d�m: ,Pane Herolde, jsou tak laskav, hrajou durcha a neblbnou.` Ale von se na mne utrh, śe młśe hr�t, co chce, abychom drśeli hubu, von śe m� universitu. Ale to mu płi�lo draze. Hostinskż byl zn�mej, Ł�nice byla s n�mi aś moc dłv�rn�, tak jsme to tż patrole v�echno vysv�tlili, śe je v�echno v poł�dku. Płedn�, śe je to vod n�ho sprostż, ru�it noŁn� klid vol�n�m patroly, kdyś n�kde płed hospodou sklouzne na n�led� a jede po nose po n�m, aś ho m� rozbitej. �e jsme se ho ani nedotkli, kdyś hr�l fale�n� mari�, a kdyś byl vodkrytej, śe tak rychle vyb�h, aś sebou kecnut. Hostinskej i Ł�nice n�m to potvrdili, śe jsme se vłŁi n�mu chovali skuteŁn� aś moc dśentlmensky. Von si taky nic jinżho nezaslouśil. Sed�l od sedmi hodin veŁer aś do płlnoci płi jednom piv� a sodovce a hr�l si na błhv�jakżho p�na, pon�vadś byl universitn� profesor, a mari�i rozum�l jako koza petrśeli. Tak kdo m� te� rozd�vat?"
"Zahrejme si kaufevika," navrhl kuchał okultista, "�est�k a dva."
"To rad�ji n�m vypravujte," łekl śŁetn� �ikovatel Van�k, "o st�hov�n� du��, jako jste to vykl�dal sleŁn� v kantżn�, kdyś jste si rozbil nos."
"Vo tom st�hov�n� du�� jsem uś taky sly�el," ozval se �vejk. "J� jsem si tak� jednou um�nil płed l�ty, śe se, jak se s vodpu�t�n�m ł�k�, s�m budu vzd�l�vat, abych nezłstal pozadu, a chodil jsem do Ł�t�rny Prłmyslov� jednoty v Praze, ale pon�vadś jsem byl reztrhanej a sv�tily mn� d�ry na zadnici, tak jsem se nemoh vzd�l�vat, pon�vadś mne tam nepustili a vyvedli ven, pon�vadś myslili, śe jsem �el kr�st zimn�ky. Tak jsem si vzal sv�teŁn� �aty a �el jsem jednou do muzejn� knihovny a vypłjŁil jsem si takovou jednu kn�śku o tom st�hov�n� du�� se svżm kamar�dem, a tam jsem se doŁetl, śe jeden indickej c�sał se prom�nil po smrti v prase, a kdyś to prase zap�chli, śe se prom�nil v opici, z opice stal se jezevcem a z jezevce ministrem. Potom na vojn� jsem se płesv�dŁil, śe n�co pravdy na tom mus� bejt, pon�vadś kdekdo voj�ky, kdyś m�l n�jakou hv�zdiŁku, pojmenoval bud mołskżmi prasaty, nebo vłbec n�jakżm zv�łec�m jm�nem, a podle toho by se dalo soudit, śe płed tis�ci l�ty tyhle sprost� voj�ci byli n�jakżma slavnejma vojevłdci. Ale kdyś je vojna, tak je takovż st�hov�n� du�� n�ramn� hloup� v�c. �ertv� kolik prom�n Łlov�k prod�l�, neś se stane, łekn�me, telefonistou, kuchałem nebo infanteristou, a najednou ho roztrhne gran�t a jeho du�e vejde do n�jak�ho kon� u artil�rie, a do celż baterie, kdyś jede na n�jakou kótu, praskne novej gran�t a zabije zas toho kon�, do kterżho se ten nebośt�k vt�lil, a hned se płest�huje ta du�e do n�jak� kr�vy u tr�nu, z kterż ud�laj� gul� pro man�aft, a z kr�vy tłebas hned se płest�huje do telefonisty, z telefonisty..."
"J� se div�m," łekl telefonista Chodounskż, złejm� uraśen, "śe zrovna j� m�m bżt terŁem pitomżch vtipł."
"Nen� ten Chodounskż, co m� soukromej detektivn� śstav s t�m vokem jako trojice boś�, v� pł�buznej?" ot�zal se nevinn� �vejk. "J� m�m moc r�d soukromż detektivy. J� jsem taky jednou slouśil płed l�ty na vojn� s jedn�m soukromżm detektivem, s n�jakżm Stendlerem. Ten m�l tak �i�atou hlavu, śe mu n� feldv�bl vśdycky ł�kal, śe uś vid�l moc �i�atejch hlav vojenskejch za dvan�ct let, ale takovou �i�ku śe si ani v duchu nepłedstavoval. ,Poslouchaj�, Stendlere,` ł�kal mu vśdycky, ,kdyby nebyly letos man�vry, tak by se va�e �i�at� hlava ani na vojnu nehodila, ale takhle se bude alespo� podle va�� �i�ky artil�rie nastłelovat, kdyś płijdem do krajiny, kde nebude ś�dnej lep�� punkt k orientaci.` Ten vod n�ho zkusil. N�kdy, płi mar�i, poslal ho na p�t set krokł napłed a pak poruŁil: ,Direktion �i�at� hlava: Von m�l vłbec ten pan Stendler, i jako soukromej detektiv, n�ramnou smłlu. Kolikr�t n�m v kantżn� o tom vypr�v�l, jakż m�l Łasto tr�pen�. Von dost�val takovż ślohy, jako kupłikladu vyp�trat, zdali se manśelka n�jakżho klienta, kterż k nim płi�el celej bez sebe, s jinżm nesŁuchla, a jestli uś se sŁuchla, s kżm se sŁuchla, kde a jak se sŁuchla. Nebo 'zas naopak. N�jak� takov� ś�rliv� śensk� cht�la vyp�trat, s kterou se jej� muś fl�k�, aby mu mohla doma d�lat je�t� v�t�� r�mus. Von byl vzd�lanej Łlov�k, mluvil jen vybran� o poru�en� manśelskż v�rnosti a vśdycky div neplakal, kdyś n�m vypr�v�l, śe v�ichni cht�li, aby zastih ji nebo jeho in flagranti. Jinej by se tłebas z toho t�il, kdyś najde takovej p�rek in flagranti, a voŁi by si moh vykoukat, ale ten pan Stendler, jak n�m vypr�v�l, byl z toho celej pryŁ. Von ł�kal velice inteligentn�, śe se uś nemoh na ty voplzlż prostop�nosti ani koukat. N�m kolikr�t tekly sliny z huby, jako kdyś pes kan�, kdyś kolem n�ho nesou vałenou �unku, kdyś n�m vypr�v�l o v�ech t�ch rłznejch pozic�ch, jak ty p�rky natrefil. Kdyś jsme m�li kas�rn�ka, tak n�m to vśdy kreslil. ,Takhle jsem,` pov�d�, ,vid�l pan� tu a tu s t�m a t�m p�nem...` I adresy n�m łek. A byl takovej smutnej. ,T�ch facek,` ł�kal vśdy, ,co jsem dostal vod voboj�ch stran; a to mne tak nemrzelo jako to, śe jsem bral śplatky. Na jeden takovej śplatek nezapomenu do smrti. Von nahej, vona nah�. V hotelu, a nezarżglovali se, pitomci! Na divan se neve�li, pon�vadś byli voba tlust�, tak la�kovali na koberci jako ko�ata. A koberec byl celej pro�lapanej, zapr�enej a po n�m v�lely se nedopalky z cigaret. A kdyś jsem ve�el, tak voba vyskoŁili, von st�l proti mn� a ruku si drśel jako f�kovej list. A vona se otoŁila z�dy ke mn� a bylo vid�t na kłśi, śe m� vobtisknutej celej vzorek toho mł�śkov�n� z koberce a na p�tełi jednu płilepenou hilznu z cigarety. "Vodpuste," pov�d�m, "pane Zemku, j� jsem soukromej detektiv Stendler, vod Chodounskżho, a m�m oułedn� povinnost v�s naj�t in flagranti na z�klad� ozn�men� va�� pan� manśelky. Tato d�ma, s kterou zde udrśujete nedovolenż pom�r, jest pan� Grotov�." Nikdy jsem v śivot� nevid�l takovżho klidnżho obŁana. "Dovolte," łekl, jako by se to samo sebou rozum�lo, "j� se obl�knu. Vinna je jedin� m� manśelka, kter� bezdłvodnou ś�rlivost� sv�d� mne k nedovolenżmu pom�ru, kter�ś puzena pouhżm podezłen�m ur�ś� manśela płedhłzkami a mrzkou nedłv�rou. Nezbżv�-li v�ak pochybnosti, śe hanba ned� se v�c zatajit... Kde m�m podvl�kaŁky?" ot�zal se płitom klidn�. "Na posteli." Zat�mco na sebe natahoval podvl�kaŁky, vykl�dal mn� d�l: "Jestli hanba se ned� zatajit, tak se łekne rozvod. Ale t�m se skvrna pł�hany nezataj�. Vłbec jest rozvod v�c� pov�ślivou," mluvil d�l, obl�kaje se, "nejlep�� je, kdyś se manśelka ozbroj� trp�livost� a nepod�v� podn�t k vełejn�mu pohor�en�. Ostatn� d�lejte, jak chcete, j� v�s zde nech�m s milostpan� o samot�." Pan� Grotov� vlezla si zat�m do postele, pan Zemek mn� podal ruku a ode�el: J� uś se dobłe nepamatuji, jak n�m d�l vykl�dal pan Stendler, co v�echno potom mluvil, pon�vadś von se bavil s tou pan� v posteli velice inteligentn�, śe jako manśelstv� nen� ustanoveno k tomu, aby kaśdżho zhola pł�mo vedlo ku �t�st�, a śe kaśd�ho je povinnost v manśelstv� pokołit cht�Ł a t�lesnou svou Ł�st vytł�bit a odu�evnit. ,A płitom jsem se,` vypr�v�l pan Stendler, ,pomalu zaŁal vodstrojovat, a kdyś uś jsem byl vodstrojenej a celej zm�menej a divokej jako jelen v ł�ji, ve�el do pokoje młj dohrej zn�mej Stach, taky soukromej detektiv, z na�eho konkurenŁn�ho śstavu pana Sterna, kam se vobr�til pan Grot o pomoc, co se tżk� jeho pan�, kter� prż m� n�jakou zn�most, a v�c nełek neś: "Aha, pan Stendler je in flagranti s pan� Grotovou, gratuluji!" Zavłel zas ti�e dvełe a ode�el. "Te� uś je v�echno jedno," łekla pan� Grotov�, "nemus�te se tak rychle voblikat, m�te vedle mne dost m�sta." "Mn� se, milostpan�, pr�v� jedn� vo m�sto," łekl jsem a uś jsem ani nev�d�l, co mluv�m, jenom se pamatuji, śe jsem n�co mluvil o tom, śe panuj�-li sv�ry mezi manśely, śe t�m utrp� taky vychov�n� d�tek.` Potom je�t� n�m vypr�v�l, jak se rychle vobl�kal a jak vzal roha a jak si um�nil, śe to hned łekne svżmu �efovi panu Chodounskżmu, ale śe se �el na to posilnit, a neś płi�el, śe uś to bylo s kł�śkem po funuse. Zat�m śe uś tam byl ten Stach z nał�zen� svżho �efa pana Sterna, aby dal r�nu panu Chodounskżmu, jakż to m� zł�zence svżho soukromżho detektivn�ho śstavu, a ten zas nev�d�l vo niŁem lep��m neś poslat rychle pro manśelku pana Stendlera, aby si to s n�m spravila sama, kdyś je n�kam posl�n v śłedn� povinnosti a najdou ho z konkurenŁn�ho śstavu in flagranti. ,Vod tż doby,` ł�kal vśdy pan Stendler, kdyś na tohle płi�la łeŁ, ,m�m je�t� �i�at�j�� palici.`"
"Tedy hrajeme p�t - deset?" Hr�li.
Vlak zastavil se na stanici Mo�on. Byl jiś veŁer a nikoho nepou�t�li z vagónł.
Kdyś se hnuli, ozval se z jednoho vagónu silnż hlas, jako by cht�l płehlu�it rachocen� vlaku. N�jakż voj�k z Ka�perskżch Hor v n�bośn� n�lad� veŁera op�val hroznżm łevem tichou noc, kter� 25 se bl�śila k uherskżm rovin�m:
Gute Nacht! Gute Nacht!
Allen M�den sei's gebracht.
Neigt der Tag stille zur Ende,
ruhen alle flei�'gen H�nde,
bis der Morgen ist erwacht.
Gute Nacht! Gute Nacht!
"Halt Maul, du Elender," płeru�il n�kdo sentiment�ln�ho zp�v�ka, kterż umlkl.
St�hli ho od okna.
Ale piln� ruce neodpoŁ�valy aś do r�na. Stejn� jako v�ude ve vlaku pod sv�tlem sv�Łek, tak i zde ve sv�tle mal� petrolejov� lampy, zav�en� na st�n�, hr�li d�l Łap�ry a �vejk, kdykoliv n�kdo tam spadl płi rabov�n�, prohla�oval, śe je to nejspravedliv�j�� hra, pon�vadś kaśdż młśe si vym�nit tolik karet, kolik chce.
"Płi kaufcviku," tvrdil �vejk, "mus� se rabovat jenom eso a sedma, ale pak se młśe� vzd�t. Vostatn� karty rabovat nemus�. To uś d�l� na svoje riziko."
"Dejme si zdrav�Łko," navrhoval za v�eobecn�ho souhlasu Van�k.
"�erven� sedma," hl�sil �vejk, sn�maje karty. "Kaśdż po p�tn�ku a d�v� se po Łtyrech. D�lejte, a� n�co uhrajem."
A na tv�łi v�ech bylo vid�t takovou spokojenost, jako kdyby vojny nebylo a oni nenal�zali se ve vlaku, kterż je veze k pozici do velkżch krvavżch bitev a masakrł, ale v n�jak� praśsk� kav�rn� za hrac�mi stoly.
"To jsem si nemyslel," łekl �vejk po jedn� partii, "śe kdyś jsem �el na nic a m�n�m v�echny Łtyry, śe dostanu koŁiŁ�ka (esol. Kampak jste se hrabali na mne s kr�lem? Płebiju kr�le natotata."
A zat�mco zde płeb�jeli kr�le koŁiŁ�kem, daleko na front� kr�lov� mezi sebou płeb�jeli se svżmi poddanżmi.

Ve �t�bn�m vagón�, kde sed�li dłstojn�ci pochodov�ho praporu, panovalo ze zaŁ�tku j�zdy podivn� ticho. V�t�ina dłstojn�kł byla zahloub�na do mal� knihy v pl�t�n� vazb� s nadpisem "Die S�nden der V�ter. Novelle von Ludwig Ganghofer" a v�ichni byli souŁasn� zabr�ni do Łten� str�nky 161. Hejtman S�gner, bataliónn� velitel, st�l u okna, v ruce drśel tut�ś kn�śku, maje ji takt�ś otevłenu na str�nce 161.
D�val se na krajinu a płemż�lel, jak vlastn� by v�em co nejsrozumiteln�ji vysv�tlil, co maj� s tou knihou d�lat. Bylo to vlastn� nejpł�sn�ji dłv�rn�.
Dłstojn�ci zat�m płemż�leli o tom, śe se plukovn�k Schr�der zbl�znil nadobro. Byl sice uś d�vno potrhlż, ale płec nedalo se oŁek�vat, śe ho to chytne tak najednou. Płed odjezdem vlaku dal si je zavolat k posledn�mu be�prechungu, płi kter�m jim sd�lil, śe kaśd�mu patł� po knize Die S�nden der V�ter od Ludv�ka Ganghofera, kter� dal odn�sti do bataliónn� kancel�łe.
"P�nov�," łekl se stra�n� tajuplnżm vżrazem, "nezapome�te nikdy na str�nku 161!" Zahloub�ni do t� str�nky, nemohli si z toho niŁeho vybrat. �e n�jak� Marta, na t� str�nce, płistoupila k psac�mu stolu a vyt�hla odtud n�jakou roli a uvaśovala hlasit�, śe obecenstvo mus� c�tit soustrast s hrdinou role. Potom se je�t� objevil na t� str�nce n�jakż Albert, kterż neust�le se snaśil mluvit śertovn�, coś vytrśeno z nezn�m�ho d�je, kterż płed t�m płedch�zel, zd�lo se takovou hovadinou, śe nadporuŁ�k Luk� płekousl vzteky �piŁku na cigarety.
"Zbl�znil se, d�dek," myslili si v�ichni, "s n�m uś je konec. Ted ho płeloś� do ministerstva vojenstv�. Hejtman S�gner se zvedl od okna, kdyś si to v hlav� v�echno dobłe zkomponoval. Nem�l pł�li�n�ho pedagogick�ho nad�n�, proto mu tak dlouho trvalo, neś sestavil si v hlav� celż pl�n płedn�ky o vżznamu str�nky sto �edes�t� prv�.
Neś zaŁal vykl�dat, oslovil je "Meine Herren", jako to d�lal d�dek plukovn�k, aŁkoliv dł�v, je�t� neś vlezli do vlaku, ł�kal jim "Kameraden".
"Also meine Herren..." A jal se płedn�et, śe vŁera veŁer dostal od plukovn�ka instrukce tżkaj�c� se str�nky 161 v Die S�nden der V�ter od Ludv�ka Ganghofera.
"Also meine Herren," pokraŁoval slavnostn�, "zcela dłv�rn� informace tżkaj�c� se nov�ho syst�mu �ifrov�n� depe�� v poli." Kadet Biegler vyt�hl z�pisn�k a tuśku a łekl neobyŁejn� płiŁinlivżm tónem: "Jsem hotov, pane hejtmane."
V�ichni se pod�vali na toho hlup�ka, jehoś płiŁinlivost ve �kole jednoroŁn�ch dobrovoln�kł hraniŁila s blbost�. �el dobrovoln� na vojnu a vykl�dal hned płi prvn� pł�leśitosti veliteli �koly jednoroŁn�ch dobrovoln�kł, kdyś se seznamoval s dom�c�mi pom�ry ś�kł, śe jeho płedkov� se psali płvodn� B�glerov� z Leutholdł a śe m�li v erbu Łap� kł�dlo s ryb�m ocasem.
Od t� doby ho pojmenovali po jeho erbu a "Łap� kł�dlo s ryb�m ocasem" bylo krut� pron�sledov�no a stalo se r�zem nesympatickżm, pon�vadś to nijak ne�lo dohromady k poctiv�mu obchodu jeho otce se zajeŁ�mi i kr�liŁ�mi kłśemi, aŁkoliv ten romantickż nad�enec se poctiv� płiŁi�oval, aby seśral celou vojenskou v�du, vynikl pilnost� a znalost� nejen v�eho, co se mu k uŁen� płedkl�dalo, nżbrś je�t� si s�m hlavu zabed�oval Ł�m d�l t�m v�ce �tudiem spisł o vojensk�m um�n� a historii v�leŁnictv�, o Łem vśdy navazoval rozhovor, dokud nebyl usazen a zniŁen. V dłstojnickżch kruz�ch povaśoval s�m sebe za rovnocenn�ho s vy���mi �arśemi.
"Sie, Kadett," łekl hejtman S�gner, "dokud v�m nedovol�m mluvit, tak mlŁte, pon�vadś se v�s nikdo na nic neptal. Ostatn� vy jste zatracen� chytrż voj�k. Nyn� v�m płedkl�d�m zcela dłv�rn� informace, a vy si je zapisujete do sv�ho z�pisn�ku. Płi ztr�t� notesu oŁek�v� v�s poln� soud."
Kadet Biegler m�l je�t� ke v�emu ten zlozvyk, śe se vśdy snaśil kaśd�ho płesv�dŁit n�jakou vżmluvou, śe to mysl� dobłe.
"Poslu�n� hl�s�m, pane hejtmane," odpov�d�l, "śe i płi eventueln� ztr�t� z�pisn�ku nikdo nerozlu�t�, co jsem napsal, nebo� to stenografuji a m� zkratky nikdo po mn� nepłeŁte. Uś�v�m anglick�ho syst�mu stenografie."
V�ichni se na n�ho pod�vali opovrśliv�, hejtman S�gner m�chl rukou a pokraŁoval ve sv� płedn�ce.
"Zm�nil jsem se jiś o nov�m zpłsobu �ifrov�n� depe�� v poli, a jestli v�m snad bylo nesrozumitelnżm, proŁ pr�v� v�m byla odporuŁena z novel Ludv�ka Ganghofera Die S�nden der V�ter str. 161, jest to, p�nov�, kl�Ł k nov� �ifrovac� metod�, platn� na z�klad� nov�ho nał�zen� �t�bu arm�dn�ho sboru, ku kter�mu jsme płid�leni. Jak v�m zn�mo, je mnoho metod �ifrov�n� dłleśitżch sd�len� v poli. Nejnov�j��, kter� my pouś�v�me, jest Ł�seln� metoda dopl�ovac�. T�m tak� odpadaj� minul�ho tżdne doruŁen� v�m od �t�bu pluku �ifry a pouŁen� k jich od�ifrov�n�."
"Erzherzogs Albrechtsystem," zamumlal pro sebe snaśivż kadet Biegler, "8922 = R, płevzatż z metody Gronfelda."
"Novż syst�m jest velice jednoduchż," zn�l vagónem hlas hejtmanłv. "Osobn� obdrśel jsem od pana plukovn�ka druhou knihu i informace.
M�me-li napł�klad dostat rozkaz: ,Auf der Kote 228, Maschinengewehrfeuer linksrichten,` obdrś�me, p�nov�, tuto depe�i: ,Sache - mit - uns das - wir - aufsehen - in - die - versprachen - die - Martha - dich - das - �ngstlich dann - wir - Martha - wir - den - wir Dank - wohl - Regiekollegium - Ende - wir versprachen - wir - gebessert - versprachen - wirklich - denke - Idee - ganz - herrscht - Stimme - letzten.` Tedy n�ramn� jednoduch� beze v�ech zbyteŁnżch kombinac�. Od �t�bu po telefonu na batalión, batalión po telefonu na kumpanie. Obdrśev velitel tuto �ifrovanou depe�i, rozlu�t� ji t�mto zpłsobem. Vezme Die S�nden der V�ter, otevłe si str. 161 a zaŁne seshora hledat na prot�j�� stran� 160 slovo Sache. Pros�m, p�nov�. Poprv� jest Sache na str. 160 ve v�tn�m poład� 52, slovem, tedy na prot�j�� stran� 161 vyhled� se dvaapades�t� p�smeno seshora. V�imn�te si, śe je to A. Dal��m slovem v depe�i je mit. Jest to na str�nce 160 ve v�tn�m poład� 7, slovo, odpov�daj�c� 7. hl�sce na str�nce 161, p�smence u. Potom płijde uns, to jest, sledujte m� pros�m bedliv�, 88. slovo, odpov�daj�c� 88. p�smence na prot�j�� 161. stran�, kterou jest f, a m�me rozlu�t�no Auf. A tak pokraŁujeme, aś zjist�me rozkaz: ,Na kót� 228 ł�dit ohe� strojn�ch pu�ek nalevo: Velice dłmysln�, p�nov�, jednoduch� a nemośn� roz�ifrovat bez kl�Łe: 161. str., Ludv�k Ganghofer: Die S�nden der V�ter."
V�ichni mlŁky prohl�śeli si ne��astn� str�nky a n�jak se nad t�m pov�śliv� zamyslili. Panovalo chv�li ticho, aś najednou vykłikl ustaran� kadet Biegler: "Herr Hauptmann, ich melde gehorsam: Jesus Maria! Es stimmt nicht!"
A bylo to opravdu velice z�hadn�.
A� se nam�hali jak cht�li, nikdo krom� hejtmana S�gnera nena�el na str�nce 160 ona slova a na prot�j�� stran� 161, kterou zaŁ�nal kl�Ł, jemu odpov�daj�c� p�smeny.
"Meine Herren," zakoktal hejtman S�gner, kdyś se płesv�dŁil, śe zoufalż vżkłik kadeta Bieglera odpov�d� pravd�, "co se to jen stalo? V m�m Ganghoferovi Die S�nden der V�ter je to, a ve va�em to nen�?"
"Dovolte, pane hejtmane," ozval se op�t kadet Biegler. "Dovoluji si upozornit, śe rom�n Ludv�ka Ganghofera m� dva d�ly. RaŁte se pros�m płesv�dŁit na prvn� tituln� stran�: ,Roman in zwei B�nden`. My m�me I. d�l a vy m�te II. d�l," pokraŁoval dłkladnż kadet Biegler, "je proto nab�ledni, śe na�e 160. i 161. str�nka neodpov�d� va��. My tam m�me zcela n�co jin�ho. Prvn� slovo roz�ifrovan� depe�e m� bżt u v�s Auf, a n�m vy�lo Heu!"
V�em bylo nyn� zcela jasno, śe Biegler nen� snad płece jen takovż hlup�k.
"J� m�m II. d�l ze �t�bu brig�dy," łekl hejtman S�gner, "a patrn� se zde jedn� o omyl. Pan plukovn�k objednal pro v�s I. d�l. Dle v�eho," pokraŁoval tak, jako by to bylo płesn� a jasn� a on to v�d�l uś d�vno płedt�m, neś m�l svou płedn�ku o velmi jednoduch�m zpłsobu �ifrov�n�, "spletli to ve �t�bu brig�dy. Neudali pluku, śe jde o II. d�l, a tak se to stalo."
Kadet Biegler se mezit�m d�val v�t�zn� po v�ech a poruŁ�k Dub po�eptal nadporuŁ�kovi Luk�ovi, śe to ,Łap� kł�dlo s ryb�m ocasem` zjelo S�gnera jaksepatł�.
"Podivnż pł�pad, p�nov�," ozval se op�t hejtman S�gner, jako by cht�l nav�zat rozmluvu, pon�vadś to ticho bylo velice trapn�. "V brig�dn� kancel�łi jsou obmezenci."
"Dovoluji si podotknout," ozval se op�t neśnavnż kadet Biegler, kterż op�t se cht�l pochlubit svżmi rozumy, "śe podobn� v�ci dłv�rn�ho, pł�sn� dłv�rn�ho r�zu nem�ly by od divize j�t kancel�ł� brig�dy. Płedm�t tżkaj�c� se nejdłv�rn�j�� z�leśitosti arm�dn�ho sboru mohl by bżt ozn�men pł�sn� dłv�rnżm ob�śn�kem jedin� velitelłm Ł�st� diviz� i brig�d, plukł. Zn�m syst�my �ifer, kter� byly pouś�v�ny ve v�lk�ch o Sardinii a Savojsko, v anglo-francouzsk� kumpanii u Sebastopolu, płi povst�n� boxerł v ��n� i za posledn� rusko-japonsk� v�lky. Syst�my tyto byly płed�v�ny..."
"N�m star�ho kozla na tom z�leś�, kadete Bieglere," s vżrazem opovrśen� a nelitosti łekl hejtman S�gner; "je jisto, śe syst�m, o kterż �la łeŁ a kterż jsem v�m vysv�tloval, je nejen jeden z nejlep��ch, ale młśeme ł�ct nedostiśitelnżch. V�echna odd�len� pro proti�pion�ś na�ich nepł�telskżch �t�bł mohou j�ti na hrnec. Kdyby se rozkr�jeli, nepłeŁtou na�e �ifry. Jest to n�co zcela nov�ho. Tyto �ifry nemaj� płedchłdce."
Snaśivż kadet Biegler vżznamn� zaka�lal. "Dovoluji si," łekl, "pane hejtmane, upozorniti na knihu Kerickhoffovu o vojensk�m �ifrov�n�. Knihu tu młśe si kaśdż objednat ve vydavatelstvu Vojensk�ho nauŁn�ho slovn�ku. Jest tam dłkladn� pops�na, pane hejtmane, metoda, o kter� jste n�m vypravoval. Vyn�lezcem jej�m je plukovn�k Kircher, slouś�c� za Napoleona I. ve vojsku sask�m. Kircherovo �ifrov�n� slovy, pane hejtmane: kaśd� slovo depe�e se vykl�d� na prot�j�� str�nce kl�Łe. Metoda ta zdokonalena nadporuŁ�kem Fleissnerem v knize Handbuch der milit�rischen Kryptographie, kterou si kaśdż młśe koupit v na, kladatelstv� Vojensk� akademie ve V�de�sk�m Nov�m M�st�. Pros�m, pane hejtmane." Kadet Biegler s�hl do ruŁn�ho kufł�ku a vyt�hl kn�śku, o kter� mluvil, a pokraŁoval: "Fleissner ud�v� tżś pł�klad, pros�m raŁte se v�ichni płesv�dŁit. Tżś pł�klad, jak jsme sly�eli:

Depe�e: Auf der Kote 228, Maschinengewehrfeuer linksrichten.
Kl�Ł: Ludwig Ganghofer: Die S�nden der V�ter Zweiter Band.
A pod�vejte se pros�m d�le: �ifra ,Sache mit uns das wir aufsehen in die versprachen die Martha...` a tak d�le. Pr�v� jak jsme płed chv�l� sly�eli."

Proti tomu se nedalo nic nam�tat. To usmrkan� ,Łap� kł�dlo s ryb�m ocasem` m�lo pravdu.
Ve �t�bu arm�dy si n�kdo z p�nł gener�lł ulehŁil pr�ci. Objevil Fleissnerovu knihu o vojensk�m �ifrov�n�, a uś to bylo hotovo.
Po celou tu dobu bylo vid�t, śe nadporuŁ�k Luk� płem�h� jak�si divn� du�evn� rozŁilen�. Kousal se do pysku, cht�l n�co ł�ct, ale nakonec poŁal mluvit o n�Łem jin�m, neś bylo jeho prvn�m śmyslem.
"Nesm� se to br�t tak tragicky," łekl s podivnżmi rozpaky, "b�hem na�eho pobytu v l�gru v Brucku nad Litavou zm�nilo se jiś n�kolik syst�mł �ifrov�n� depe��. Neśli płijedeme na frontu, tak zas budou nov� syst�my, ale mysl�m, śe v poli nen� Łas na lu�t�n� takovżch kryptogramł. Neś by kdokoliv z n�s rozlu�til podobnż �ifrovanż pł�klad, d�vno uś by bylo po kumpanii, bataliónu i po brig�d�. Praktick�ho vżznamu to nem�!"
Hejtman S�gner velice nerad płikżvl hlavou. "V praxi," pravil, "alespo� pokud se tżŁe mżch zku�enost� ze srbsk�ho boji�t�, nem�l nikdo Łasu na lu�t�n� �ifer. Neł�k�m, śe by �ifry nem�ly vżznamu płi del��m pobytu v z�kopech, kdyś se zakop�me a Łek�me. �e se �ifry m�n�, je tak� pravda."
Hejtman S�gner ustupoval na cel� Ł�łe: "Velkou Ł�st viny na tom, śe se dnes od �t�bł na pozici Ł�m d�le t�m m�n� pouś�v� �ifer, je to, śe na�e poln� telefony nejsou płesn� a nereprodukuj�, zejm�na płi d�lostłeleck�m ohni, jasn� jednotliv� slabiky. Vy prost� nesly��te niŁeho a zpłsobuje to zbyteŁnż chaos." OdmlŁel se.
"Zmatek je to nejhor��, co młśe bżt v poli, p�nov�," dodal je�t� prorocky a odmlŁel se.
"Za chv�li," łekl d�vaje se oknem, "jsme v R�bu: Meine Herren! Muśstvo zde dostane po patn�cti dek�ch uhersk�ho sal�mu. Płl hodiny rast "
Pod�val se na mar�rśtu: "Ve 4.12 se odj�śd�. Ve 3.58 v�echno ve vagónech. Tedy vystupuje se po kumpani�ch. Jeden�ct� a tak d�le. Zugsweise, Direktion Verpflegungsmagazin No 6. Kontrola płi vyd�v�n�: kadet Biegler."
V�ichni se pod�vali na kadeta Bieglera s pohledem: Bude� m�t vojnu, holobr�dku.
Ale snaśivż kadet Biegler vyt�hl jiś z kufł�ku arch pap�ru, prav�tko, nalinkoval si arch, rozd�lil na mar�ov� roty a t�zal se velitelł jednotlivżch rot po stavu muśstva, z kterżch ś�dnż to nev�d�l nazpam�t a mohli Bieglerovi d�t pośadovan� Ł�slice dle nejasnżch pozn�mek ve svżch notes�ch.
Hejtman S�gner mezit�m poŁal ze zoufalstv� Ł�st ne��astnou knihu Hł�chy otcł, a kdyś vlak stanul na n�draś� v R�bu, sklapl płeŁten� str�nky a poznamenal: "Tenhle Ludwig Ganghofer nep�e �patn�."
NadporuŁ�k Luk� prvn� vył�til se ze �t�bn�ho vagónu a �el k vagónu, kde nal�zal se �vejk.

�vejk i ostatn� jiś d�vno płestali hr�t karty a sluha nadporuŁ�ka Luk�e Baloun m�l jiś takovż hlad, śe se poŁal boułit proti vojensk� vrchnosti a vykl�dat, śe v� velice dobłe, jak p�ni ofic�łi si d�vaj� do mouly. Je to hor��, neś kdyś byla robota. Dł�v śe tomu tak na vojn� nebylo. To śe se je�t�, jak jeho d�deŁek ł�k�v� doma na vżm�nku, ofic�łi za �esta�edes�t� v�lky d�lili s voj�ky o slepice a chleba. Jeho n�łku nebylo konce, aś koneŁn� �vejk uznal za dobr� pochv�lit stav vojenskż za nyn�j�� v�lky.
"Ty m� n�jakżho mladżho d�deŁka," łekl pł�v�tiv�, kdyś dojeli R�bu, "kerej se dovede pamatovat jen na tu vojnu v 66. roce. To j� zn�m n�jakżho Ronovskżho a ten m�l d�deŁka, kerej byl v It�lii je�t� za roboty a slouśil tam svejch dvan�ct let a domł płi�el jako kapr�l. A nem�l ś�dnou pr�ci, tak ho vzal, toho d�deŁka, jeho otec k sob� do sluśby. A tenkr�t jednou jeli na robotu sv�śet pałezy a jeden takovej pałez, jak n�m vykl�dal ten d�deŁek, co slouśil u svżho tat�ka, byl jako hab�n, a tak s n�m nemohli ani hnout. A von jako łek: ,Nechme ho tady, potvoru, kdo se s n�m bude dł�t.` A hajnej, kterż to sly�el, zaŁal kłiŁet a zdvih hłl, śe mus� ten pałez nalośit. A ten d�deŁek toho na�eho Ronovskżho nełek nic jin�ho neś: ,Ty mlac�ku jeden, j� jsem starej vyslouśilej voj�k.` Ale za tejden dostal vobsilku a musel rukovat zas do It�lie, a tam byl zas deset let a psal domł, śe toho hajnżho, aś se vr�t�, b�cne po hlav� sekyrou. To bylo jen �t�st�, śe ten hajnej umłel." Ve dveł�ch vagónu se vtom objevil nadporuŁ�k Luk�.
"�vejku, poj�te sem," łekl, "nechte si va�e pitom� vżklady a rad�ji mn� poj�te n�co vysv�tlit "
"Bezev�eho, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant " NadporuŁ�k Luk� odv�d�l �vejka a pohled, kterżm ho sledoval, byl velice podezł�vavż.
NadporuŁ�k Luk� b�hem cel� płedn�ky hejtmana S�gnera, kter� skonŁila takovżm fiaskem, dopracoval se k jist� detektivn� schopnosti, k Łemuś nebylo tłeba mnoho obzvl�tn�ch kombinac�, nebo� den płed odjezdem hl�sil �vejk nadporuŁ�kovi Luk�ovi: "Pane obrlajtnant, na batalión� jsou n�jakż kn�śky pro p�ny lajtnanty. Vodnes jsem je z regimentskanclaje." Proto kdyś płe�li druh� koleje, nadporuŁ�k Luk� pł�mo se ot�zal, kdyś za�li za vyhaslou lokomotivu, kter� Łekala jiś tżden na n�jakż vlak s munic�: "�vejku, jak to bylo tenkr�t s t�mi kn�śkami?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe je to moc dlouh� historie, a vy se vśdy r�Ł�te rozŁilovat, kdyś v�m v�echno dopodrobna vypravuju. Jako tenkr�t, kdyś jste mn� cht�l d�t ten pohlavek, kdyś jste roztrhal ten pł�pis tżkaj�c� se v�leŁn� płjŁky a j� v�m vypr�v�l, śe jsem Łet jednou v n�jakej kn�śce, śe dł�v, kdyś byla vojna, tak lidi museli platit z voken, za kaśdż vokno dvacetn�k, z hus� taky tolik..."
"Takhle bychom nebyli hotovi, �vejku," łekl nadporuŁ�k Luk�, pokraŁuje ve vżslechu, płiŁemś si płedsevzal, śe to nejpł�sn�ji dłv�rn� mus� bżt płirozen� śpln� skryto, aby ten holomek �vejk ned�lal zas z toho n�jakou potłebu. "Zn�te Ganghofera?"
"��m m� bejt?" ot�zal se �vejk se z�jmem.
"Je to n�meckż spisovatel, vy chlape pitom�," odpov�d�l nadporuŁ�k Luk�.
"Namoudu�i, pane obrlajtnant," łekl �vejk s vżrazem muŁedn�ka, "j� ś�dnżho n�meckżho spisovatele osobn� nezn�m. J� jsem znal jenom jednoho Łeskżho spisovatele osobn�, n�jakżho H�jka Ladislava z Domaślic. Von byl redaktorem Sv�ta zv�łat a j� mu jednou prodal takovżho voł�ka za Łistokrevnżho �pice. To byl moc veselej p�n a hodnej. Chodil do jednż hospody a tam Łet vśdycky svoje pov�dky, takovż smutnż, aś se v�ichni łehtali, a von potom plakal a platil za v�echny v hospod� a museli jsme mu zp�vat: Domaślick� br�na p�kn� malłvan�, kdo tu br�nu malłval, ten panenky milłval... ten huś tady nen�, huś je zahrabanż..."
"Vśdy� nejste na divadle, łvete jako opern� zp�v�k, �vejku," ulekan� ozval se nadporuŁ�k Luk�, kdyś �vejk zazp�val posledn� v�tu ,ten huś tady nen�, huś je zahrabanż`. "Na to jsem se v�s net�zal. Cht�l jsem jen v�d�t, zdali jste si v�iml, śe ty kn�śky, o kterżch jste se vy mn� s�m zmi�oval, byly od Ganghofera. - Co je tedy s t�mi kn�śkami?" vybouchl zlostn�.
"S t�mi, co jsem odnesl z regimentskanclaje na batalión?" ot�zal se �vejk. "Ty byly vopravdu vod toho sepsanż, vo kterżm jste se m� ptal, jestli ho nezn�m, pane obrlajtnant. J� jsem dostal telefonogram pł�mo z regimentskancel�łe. Voni totiś cht�li ty kn�śky poslat na batalionskanclaj, ale v�ichni tam byli pryŁ i s dienstf�hrendrem, pon�vadś museli bejt v kantżn�, kdyś se jede na front, a pon�vadś ś�dnej nev�, jestli bude je�t� n�kdy sed�t v kantżn�. Voni tedy tam byli, pane obrlajtnant, byli a pili, nikde po telefonu ani ode v�ech druhejch mar�kumpaŁek nemohli nikoho sehnat, ale pon�vadś vy jste mn� płik�zal, abych zat�m byl jako ordonanc u telefonu, neś k n�m płid�l� telefonistu Chodounsk�ho, tak jsem sed�l, Łekal, aś do�la taky na m� łada. Z regimentskanclaje nad�vali, śe se nikde nemohou dozvonit, śe je telefonogram, aby si mar�bataliónskanclaj vyzdvihla v regimentskanclaj n�jakż kn�śky pro p�ny ofic�ry od cel�ho mar�ba��ku. Pon�vadś v�m, pane obrlajtnant, śe se na vojn� mus� jednat rychle, tak jsem telefonoval na regimentskanclaj, śe s�m ty kn�śky vyzvednu a śe je odnesu do batalionskanelaje. Tam jsem dostal takovż ranec, śe jsem to st�ś� vodt�h k n�m do kumpaniekanclaje, a prohl�dl jsem si ty kn�śky. Ale to jsem si pomyslil svoje. Regimentsrechnungsfeldv�bl v regimentskanclaj mn� totiś pov�dal, śe podle telefonogramu na regiment uś v�d� u bataliónu, co si maj� z t�ch kn�śek vybrat, kerej d�l. Voni totiś ty kn�śky byly vo dvou d�lech. Prvn� d�l zvl᚝, druhej d�l zvl᚝. Nikdy v śivot� jsem se tak tomu nezasm�l, pon�vadś jsem uś v śivot� płeŁet mnoho knih, ale nikdy jsem nezaŁal Ł�st n�co vod druhżho d�lu. A von mn� tam je�t� jednou ł�k�: ,Tady m�te prvn� d�ly a tady m�te druhż d�ly. Kerej d�l si maj� Ł�st p�ni ofic�łi, to uś v�d�.` Tak jsem si pomyslil, śe jsou v�ichni vośral�, pon�vadś kdyś se m� kniha Ł�st vod zaŁ�tku, takovej rom�n, jakej jsem płines, vo t�ch S�nden der V�ter, pon�vadś zn�m taky n�mecky, śe se mus� zaŁ�t s prvn�m d�lem, pon�vadś nejsme śidi a neŁteni to pozp�tku. Proto jsem se taky v�s ptal, pane obrlajtnant, po telefonu, kdyś jste se vr�til z kasina, a hl�sil jsem v�m to o t�ch kn�śk�ch, jestli snad te� na vojn� je to płevr�cenż a jestli se neŁtou knihy v obr�cenżm poł�dku, napłed druhż a potom teprve prvn� d�l. A vy jste mn� łek, śe jsem vośralż hovado, kdyś ani nev�m, śe v otŁen�i je napłed ,OtŁe n�` a potom teprve ,amen`. - Je v�m �patn�, pane obrlajtnant?" ot�zal se se z�jmem �vejk, kdyś bledż nadporuŁ�k Luk� zachytil se stup�tka k vodojemu vyhasl� lokomotivy.
V jeho bled� tv�łi nejevil se ś�dnż vżraz zlosti. Bylo to n�co zoufale beznad�jn�ho.
"D�l, d�l, �vejku, uś je to jedno, uś je dobłe..."
"J� jsem byl, jak pov�d�m," zn�l na opu�t�n� koleji m�kkż hlas �vejkłv, "taky t�hoś m�n�n�. Jednou jsem koupil krv�k vo Róśovi �ava�ł z Bakonskżho lesa a sch�zel tam prvn� d�l, tak jsem se musel dohadovat vo tom zaŁ�tku, a ani v takovej raub�łskej historii se neobejdete bez prvn�ho d�lu. Tak mn� bylo śpln� jasnż, śe je to vlastn� zbyteŁnż, kdyby p�ni ofic�łi zaŁli Ł�st napłed druhż d�l a potom prvn�, a jak by to vypadalo hloup�, kdybych u bataliónu byl vył�dil to, co ł�kali v regimentskanclaj, śe p�ni ofic�łi uś v�d�, kerej d�l maj� Ł�st. Vono mn� to vłbec s t�ma kn�śkama, pane obrlajtnant, płipadalo stra�n� n�padnż a z�hadnż. J� v�d�l, śe p�ni ofic�łi vłbec m�lo Łtou, a kdyś je łvava v�leŁn�..."
"Nechte si blbiny pro sebe, �vejku," zast�nal nadporuŁ�k Luk�.
"Vśdy� j� jsem, pane obrlajtnant, se v�s taky hned ptal po telefonu, jestli chcete hned voba d�ly najednou, a vy jste mn� łek, zrovna jako te�, abych si nechal ty blbiny pro sebe, je�t� prej se tahat s n�jakejma knihama. A tu jsem si pomyslil, śe kdyś je to va�e m�n�n�, śe musej� taky ty vostatn� p�ni tak se na to d�vat. Zeptal jsem se taky na to na�eho Va�ka, ten m� płece uś zku�enosti z fronty. Von pov�dal, śe napłed kaśdej z p�nł ofic�rł myslel, śe je cel� vojna n�jak� srandiŁka, a vez si do pole celou bibliot�ku jako na letn� byt. Dost�vali dokonce vod arcikn�śen d�rkem celż sebranż spisy vod rłznejch b�sn�kł do pole, takśe pucflekov� se pod t�m prohejbali a prokl�nali den svżho narozen�. Pov�dal Van�k, śe ty knihy nebejvaly vłbec k potłeb�, pokud se tejkalo koułen�, nebo� byly na moc p�knżm pap�łe, tlustżm, a na latr�n� śe si Łlov�k s takovejma b�sn�ma vodłel, s dovolen�m, pane obrlajtnant, celou zadnici. Na Łten� nezbejvalo Łasu, pon�vadś se muselo poł�d prchat, tak se to vodhazovalo, a potom byl uś takovej zvyk, śe jakmile bylo sly�et prvn� kanon�du, śe pucflek hned vyh�zel v�echny z�bavnż kn�śky. Po tom, co jsem sly�el, cht�l jsem je�t� jednou sly�et, pane obrlajtnant, va�e m�n�n�, a kdyś jsem se v�s optal po telefonu, co m� bżt s t�mi kn�śkami, tak jste łek, śe kdyś mn� n�co vleze do mż blbż palice, tak śe nepopust�m, dokud nedostanu jednu płes hubu. Tak jsem tedy, pane obrlajtnant, vodnes do batalionskanclaje jenom ty prvn� d�ly vod toho rom�nu a druhej d�l jsem nechal zat�m v na�� kompaniekanclaji. M�l jsem ten dobrej śmysl, aś si p�ni ofic�łi płeŁtou prvn� d�l, śe pak se jim vyd� druhej d�l, jako z knihovny, ale najednou płi�lo to, śe se jede, a telefonogram po cel�m bataliónu, śe v�echno zbyteŁnż se m� d�t do regimentsmagac�nu. Tak jsem se je�t� zeptal pana Va�ka, jestli druhej d�l toho rom�nu povaśuje za n�co zbyteŁnżho, a von mn� łekl, śe vod doby t�ch smutnżch zku�enost� v Srbsku, v Haliti a v Uhr�ch se ś�dnż knihy pro z�bavu nevozej� na front, a ty schr�nky v m�stech, aby se sb�raly vodlośenż noviny pro voj�ky, ty śe jsou jedin� dobrż, pon�vadś do novin se d� balit dobłe tab�k nebo seno, co voj�ci koułej� v dekunk�ch. Na batalión� uś rozdali ty prvn� d�ly vod toho rom�nu a ty druhż d�ly jsme vodnesli do magac�nu."
�vejk se odmlŁel a hned dodal: "Tam v�m je rłznejch v�c�, v tom magac�n�, pane obrlajtnant, dokonce i cylindr bud�jovickżho regenschoriho, jak s n�m narukoval k regimentu..."
"J� v�m n�co łeknu, �vejku," s t�śkżm povzdechem ozval se nadporuŁ�k Luk�, "vy vłbec nejste si v�dom dosahu sv�ho jedn�n�. Mn� se samotn�mu uś hnus� nad�vat v�m blbł. Pro va�i blbost nen� vłbec slova. Kdyś v�m łeknu blbe, tak v�s nazżv�m je�t� laskavżm jm�nem. Vy jste provedl n�co tak hrozn�ho, śe ty va�e nejstra�n�j�� zloŁiny; kterżch jste se dopustil za tu dobu, pokud v�s zn�m, jsou proti tomu pravou and�lskou hudbou. Kdybyste, �vejku, v�d�l, co jste ud�lal... Ale vy se toho nikdy nedozv�te... A jestli by snad n�kdy płi�la łeŁ na ty kn�śky, tak se nevopovaśujte kecnout, śe j� jsem v�m po telefonu n�co ł�kal, aby se ten druhż d�l... Kdyby n�kdy płi�la łeŁ na to, jak to bylo s t�m prvn�m a druhżm d�lem, nev��mejte si toho. Vy o niŁem nev�te, nic nezn�te, na nic se nepamatujete. Ne abyste cht�l mne do n�Łeho zapl�st, vy jeden..."
NadporuŁ�k Luk� mluvil takovżm hlasem, jako by se o n�ho pokou�ela horeŁka, a toho okamśiku, kdyś umlkl, vyuśitkoval �vejk k nevinn� ot�zce: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, za prominut�, proŁ se nikdy nedozv�m, co jsem vyved hroznżho. J�, pane obrlajtnant, jsem se vopov�śil na to zeptat jenom kvłli tomu, abych se pł�t� mohl takovż v�ci vystł�hat, kdyś se v�eobecn� pov�d�, śe se vod chyby Łlov�k uŁ�, jako ten slejvaŁ Adamec z Da�kovky, kdyś se vomylem napil solnż kyseliny . . ."
NedokonŁil, pon�vadś nadporuŁ�k Luk� płeru�il jeho pł�klad ze śivota slovy: "Vy troubo jedna! Vysv�tlovat v�m nic nebudu. Vlezte si zas do vagónu a łekn�te Balounovi, aś bude Budape��, aby mn� płinesl do �t�bn�ho vagónu n�jakou housku a potom tu j�trovou pa�tiku, kterou m�m dole v kufł�ku ve staniolu. Potom łeknete Va�kovi, śe je kus mezka. Tłikr�t jsem ho ś�dal, aby mn� udal płesnż stav man�aftu. A kdyś jsem to dneska potłeboval, tak jsem m�l jen starż �tand z minul�ho tżdne."
"Zum Befehl, Herr Oberleutnant," za�t�kal �vejk a vzdaloval se pomalu k sv�mu vagónu. NadporuŁ�k Luk� pro�el se po trati, płiŁemś si pomyslil: "M�l jsem mu płece d�t p�r facek, a zat�m se s n�m bav�m jako s n�jakżm kamar�dem."
�vejk lezl v�śn� do sv�ho vagónu. M�l s�m płed sebou śctu. To se kaśdż den nestane, aby provedl n�co tak hrozn�ho, śe se nikdy nesm� dozv�d�t, co to bylo.

"Pane rechnungsfeldv�bl," łekl �vejk, kdyś sed�l na sv�m m�st�, "pan obrlajtnant Luk� zd� se mn� dnes bżt ve velmi dobrż n�lad�. D�v� v�m po mn� vzkazovat, śe jste mezek kvłli tomu, śe uś tłikr�t v�s ś�dal, abyste mu udal pravż stav man�aftu."
"Hergot," dop�lil se Van�k, "j� t�m cuksf�rłm zasol�m. Copak j� za to mohu, śe kaśdej takovej obejda cuksf�ra d�l� si, co chce, a nepos�l� mn� �tand cuku. M�m si �tand vycucat z mal�Łku? To jsou pom�ry u na�� kumpaŁky. To se młśe st�t jenom u jeden�ct� mar�kumpaŁky. Ale j� to tu�il, j� to v�d�l. J� o tom an� minutu nepochyboval, śe jsou u n�s nepoł�dky. Jeden den sch�z� u kuchyn� Łtyry porce, druhż den zas płebżvaj� tłi. Kdyby mn� ti lotłi alespo� ozn�mili, jestli n�kdo nen� ve �pit�le. Je�t� minulż m�s�c ved jsem n�jak�ho Nikod�ma, a teprve płi l�nunku jsem se dozv�d�l, śe ten Nikod�m zemłel v Bud�jovic�ch v nemocnici na rychl� souchotiny. A poł�d se na n�ho fasovalo. Mundśr jsme na n�ho vyfasovali, ale je u boha, kam se to pod�lo. Potom mn� je�t� pan obrlajtnant łekne, śe jsem mezek, kdyś on s�m nedovede dohl�dnout na poł�dek u sv� kumpanie."
�Łetn� �ikovatel Van�k chodil rozŁilen� po vagón�: "J� bżt kompaniekomandantem! To by v�echno muselo klapat. O kaśd�m man�kovi bych m�l płehled. �arśe by mn� musely dvakr�t denn� pod�vat �tand. Ale kdyś �arśe nejsou k niŁemu. A nejhor�� je u n�s ten cuksf�ra Zyka. Samż śert, sam� anekdota, ale kdyś mu oznamuj�, śe je Kolał�k odkomandov�n z jeho cuku k tr�nu, hl�s� mn� druhż den zas tżś samż �tand, jako by Kolał�k d�l se v�lel u kumpanie a u jeho cuku, A kdyś se to m� opakovat denn� a potom je�t� o mn� ł�ct, śe jsem mezek... Takhle si pan obrlajtnant nez�sk� pł�tely. Rechnungsfeldv�bl u kumpanie nen� ś�dnż frajtr, s kterżm si kaśdż młśe vytł�t..."
Baloun, kterż poslouchal s otevłenou hubou, pronesl nyn� za Va�ka s�m to p�kn� slovo, kter� Van�k nedołekl, Ł�mś cht�l snad se tak� vm�chat do rozhovoru.
"Vy tam ku�ujte," łekl rozŁilenż śŁetn� �ikovatel.
"Posly�, Baloune," ozval se �vejk, "tob� m�m vył�dit, abys panu obrlajtnantovi, aś płijedeme do Pe�ti, płines do vagónu n�jakou housku a tu j�trovou pa�tiku, co m� pan obrlajtnant dole v kufł�ku ve staniolu."
Obr Baloun sv�sil zoufale sv� dlouh� ruce �impanze, prohnul hłbet a setrval v t� pozici hezkou chv�li.
"Nem�m," łekl tichżm zoufalżm hlasem, d�vaje se na �pinavou podlahu vagónu.
"Nem�m," opakoval śryvkovit�, "j� jsem myslel... J� ji płed odjezdem rozbalil... J� jsem k n� Ł�chnul... , jestli nen� zkaśen�... - J� ji vochutnal," zvolal s takovżm upł�mnżm zoufalstv�m, śe v�em bylo śpln� jasno.
"Seśral jste ji i se staniolem," zastavil se płed Balounem śŁetn� �ikovatel Van�k, jsa tomu povd�Łen, śe nemus� d�l zast�vat svłj n�zor, śe nen� s�m mezek, jak mu dal vzk�zat nadporuŁ�k, ale śe pł�Łina nezn�m�ho kol�saj�c�ho �tandu X m� hlub�� z�klady v jinżch mezc�ch, a śe nyn� rozhovor se płesunul a toŁ� se kolem nenaśran�ho Balouna, kolem nov� tragick� ud�losti. Van�k dostal takovou chut Balounovi ł�ct n�co nepł�jemn� mravouŁn�ho, kdyś vtom ho płede�el kuchał okultista Jurajda, kterż odlośil svou zamilovanou kn�śku, płeklad staroindickżch sśter Pragn�-Paramita, a obr�til se na zdrcen�ho Balouna, kterż se je�t� v�ce shrbil pod t�hou osudu: "Vy, Baloune, m�te bd�ti s�m nad sebou samżm, abyste neztrat�) dłv�ru v sebe samotn�ho i dłv�ru v osud. Nem�te płipisovat sob� na svłj śŁet to, co je z�sluhou jinżch. Kdykoliv se octnete płed podobnżm probl�mem, kterż jste seśral, vśdy se ptejte sam�ho sebe: V jak�m pom�ru jest ke mn� j�trov� pa�tika?"
�vejk uznal za vhodn� doplnit tuto śvahu praktickżm pł�kladem: "S�m jsi mn�, Baloune, płede�le vykl�dal, śe budou u v�s zab�jet a udit, a jen co bude� zn�t, aś budem na mist�, Ł�slo poln� po�ty, śe ti hned po�lou kus �unky. Ted si płedstav, śe by tu �unku z feldpo�ty poslali k n�m do kumpaŁky a my jsme si s panem rechnungsfeldv�blem kaśdej uł�zli kousek, a vono by n�m to zachutnalo, tak je�t� kousek, aś by to s tou �unkou dopadlo jako s jedn�m mżm zn�mżm listono�em, n�jakżm Kozlem. M�l kostiśer, tak mu napłed uł�zli nohu pod kotn�k, potom pod koleno, potom stehno, a kdyby byl vŁas neumłel, byli by ho vołezali celżho jako prasklou tuśku. Płedstav si tedy, Baloune, śe bychom ti byli tu �unku tak seśrali, jako ty jsi panu obrlajtnantovi zblafnul j�trovou pa�tiku."
Obr Baloun pod�val se na v�echny smutn�.
"Jedin� mżm płiŁin�n�m a z�sluhou," łekl śŁetn� �ikovatel k Balounovi, "złstal jste bur�em u pana obrlajtnanta. M�l jste bżt płelośen k sanit� a odn�et ran�n� z gefechtu. Pod Duklou �li od n�s saniter�ci tłikr�t za sebou pro jednoho ran�n�ho f�nricha, kterż dostal bauch�us płed dr�thindrnisama, a v�ichni tam złstali, samż kopf�us. Teprve Łtvrtż p�r ho płines, ale neś ho odnesli na hilfsplac, byl f�nrich nebośt�kem."
Baloun se jiś nezdrśel a hlasit� zavzlykal.
"�e se nestyd�," opovrśliv� łekl �vejk, "to jse� voj�k..."
"Dyś j� nejsem pro vojnu d�lanej," zahołekoval Baloun, "j� jsem pravda nenaśranej, nedośranej, pon�vadś jsem vytrśenej z poł�dnżho śivota. Vono je to u n�s v rodu. Nebośt�k tat�nek, ten se s�zel v Protivin� v hospod�, śe sn� na posezen� pades�t bułtł a dva bochn�ky chleba, a vyhr�l to. J� jsem jednou vo s�zku sn�d Łtyry husy a dv� m�sy knedl�kł se zel�m. Doma si vzpomenu po ob�d�, śe bych cht�l je�t� n�co zakusit. Jdu do komory, uł�znu si kus masa, po�lu si pro dśb�n piva a splivnu dv� kila uzenżho. M�l jsem doma starżho Łeled�na Vomela a ten m� vśdycky napom�nal, abych jen tak nepejchnul, necpal se, śe von pamatuje, jak mu jeho d�deŁek vypravoval d�vno vo jednom takovżm nedośerovi. A potom kdyś byla n�jak� vojna, śe se nerodilo nic po celejch vosum let a śe pekli chleba ze sl�my a z toho, co złstalo z ln�nżho semene; a to byl sv�tek, kdyś mohli do ml�ka nadrobit trochu tvarohu, kdyś nebylo chleba. A von ten sedl�k, hned jak nastala ta b�da, za tejden umłel, pon�vadś ten jeho śaludek nebyl zvyklej na takovou selskou b�du..."
Baloun zvedl svłj zarmoucenż obliŁej: "Ale j� si mysl�m, śe p�nbłh lidi potrest�, a płeci nevopust�."
"P�nbłh nedojedy płived na sv�t, a p�nbłh se vo n� postar�, poznamenal �vejk, "jednou uśs byl uv�zanej a te� bys zaslouśil, aby t� poslali do prvn� linie; kdyś j� jsem byl bur�em u pana obrlajtnanta, tak se mohl na mne ve v�em spolehnout a ani ho nikdy nenapadlo, śe bych mu byl n�co seśral. Kdyś se n�co fasovalo zvl�tn�ho, tak mn� vśdycky łek: ,Nechte si to, �vejku,` nebo: ,A co, j� o to tolik nestoj�m, dejte sem kousek a s ostatn�m si d�lejte, co chcete.` A kdyś jsme byli v Praze a on mne poslal n�kdy pro ob�d do restaurace, tak aby si snad nemyslil, śe mu nesu malou porci, pon�vadś jsem poloviŁku na cest� seśral, s�m jsem ze svżch posledn�ch pen�z, kdyś se mn� zd�la bżt porce malou, płikoupil je�t� jednu, aby se pan obrlajtnant najed a vo mn� si nic �patnżho nemyslel. Aś takhle jednou na to płi�el. Musel jsem mu vśdycky nosit z restaurace j�deln� l�stek a on si vybral. Tak si vybral ten den nad�van� holoub�. J� jsem si myslel, kdyś mn� dali płlku, śe by si snad mohl pan obrlajtnant myslet, śe jsem mu druhou płlku seśral, tak jsem je�t� jednu porci koupil ze svżho a płines takovou n�dhernou porci, śe pan obrlajtnant �eba, kterż ten den sh�n�l ob�d a płi�el pr�v� płed polednem na n�v�t�vu k mżmu obrlajtnantovi, se taky najed. Ale kdyś se najed, pov�d�: ,Tohle mn� neł�kej, śe je to jedna porce. Na celżm sv�t� nedostane� na menu celż nad�vanż holoub�. Kdyś seśenu dneska pen�ze, tak si po�lu do tż tvż restaurace pro ob�d. �ekni to upł�mn�, śe je to dvojn�sobn� porce.` Pan obrlajtnant se m� zeptal płed n�m, abych dosv�dŁil, śe dal mn� pen�ze jen na jednoduchou porci, pon�vadś nev�d�l, śe płijde. Odpov�d�l jsem, śe mn� dal pen�ze na vobyŁejnż ob�d. ,Tak vid�,` łekl młj obrlajtnant, ,tohle je�t� nic nen�. Płede�le mn� płines �vejk dv� hus� stehna k ob�du. Tedy si płedstav: pol�vka s nudlema, hov�z� maso se sardelovou om�Łkou, dv� hus� stehna, knedl�kł a zel� do stropu a palaŁinky!`"
"C-c ta-ta," mlaskl Baloun.
�vejk pokraŁoval: "To byl k�men ourazu. Pan obrlajtnant �eba poslal skuteŁn� druhżho dne svżho pucfleka pro ob�d do tż na�� restaurace, a von mu płines jako pł�krm takovou malinkou hrom�deŁku pilafu ze slepice, jako kdyś se �estined�ln� d��tko vykak� do pełinky, tak asi na dv� lśiŁky. A pan obrlajtnant �eba na n�ho; śe polovici seśral. A von, śe je nevinnej. A pan obrlajtnant �eba mu dal płes hubu a d�val mne za pł�klad. J� śe nos�m porce panu obrlajtnantovi Luk�ovi. A tak ten nevinnej zfackovanej voj�k se druhej den v restauraci, kdyś �el pro ob�d, na v�echno vyptal, łek to svżmu p�novi, ten zas mżmu obrlajtnantovi. Sed�m j� veŁer za novinama a Łtu si zpr�vy nepł�telskejch �t�bł z boji�t�, kdyś młj pan obrlajtnant ve�el, celej hledej, a hned pł�mo na mne uhodil, abych mu łek, kolik t�ch dvojn�sobnejch porc� jsem v restauraci platil, śe v� v�echno, śe mn� vłbec ś�dnż zap�r�n� nepomłśe, śe uś d�vno v� o tom, śe jsem blbec, ale śe byl bych bl�zen, to śe mu nenapadlo. Ud�lal jsem prej mu takovou vostudu, śe m� nejv�t�� chut zastłelit napłed m� a potom sebe. ,Pane obrlajtnant,` łekl jsem mu, ,kdyś jste m� płij�mal, ten prvn� den jste o tom mluvil, śe kaśdej pucflek je zlod�j a podlej chlap. A kdyś v tej restauraci d�vali vopravdu tak malinkż porce pł�krmu, tak byste si bejval moh pomyslit, śe jsem vopravdu taky jeden z takovejch podlejch chlapł, śe jsem v�m to seśral...`"
"Młj bośe na nebi." za�eptal Baloun a shżbl se pro kufł�k nadporuŁ�ka Luk�e a odch�zel s n�m dozadu.
"Potom se nadporuŁ�k Luk�," pokraŁoval �vejk, "poŁal �acovat po v�ech kaps�ch, a kdyś to bylo marnż, s�hl si do vesty a dal mn� sv� stł�brn� hodinky. Byl takovej pohnutej. ,Aś dostanu g�śi, �vejku,` łekl, ,tak mn� sepi�te, kol�k jsem v�m dluśen... Tyhle hodinky si nechte zvl᚝. A podruhż nebl�zn�te.` Potom jednou udełila na n�s voba takov� b�da, śe ty hodinky jsem musel vodnest do zastav�rny..."
"Copak tam d�l�te vz�du, Baloune?" ot�zal se vtom śŁetn� �ikovatel Van�k.
M�sto odpov�di se ne��astnż Baloun zakuckal. Otevłel si totiś kufł�k nadporuŁ�ka Luk�e a cpal se jeho posledn� houskou...

N�draś�m bez zast�vky projel' jinż vojenskż vlak odshora obsazenż deutschmajstry, kter� pos�lali na srbskż front. Je�t� se nevzpamatovali ze sv�ho nad�en� płi louŁen� s V�dn� a łvali bez oddechu od V�dn� aś sem:
Prinz Eugenius, der edle Ritter,
vollt' dem Kaiser wiedrum kriegen
Stadt und Festung Belegrad.
Er lie� schlagen einen Brucken,
dala man kunnt' hin�berrucken
mit der Armee wohl f�r die Stadt
N�jakż kapr�l s vżbojn� nakroucenżm kn�rem, nahżbaje se ven, opłen jsa lokty o muśstvo, kter� kl�tilo ven z vagónu vystrŁenżma nohama, d�val takt a hul�kal na cel� kolo:
Als der Brucken war geschlagen,
da� man kunnt' mit Stuck und Wagen
frei passier'n den Donauflu�,
bei Semlin schlug man das Lager,
alle Serben zu verjagen...
Vtom v�ak ztratil rovnov�hu a vyl�tl z vagónu a plnou silou narazil v letu błichem na p�ku u vżhybky, na kter� złstal nabodnut viset, zat�mco vlak jel d�l a v zadn�ch vagónech zp�vali zase jinou.
Graf Radetzky, edler Degen,
schwur's des Kaisers Feind zu fegen
aus der falschen Lombardei.
In Verona langes Hoffen,
als mehr Truppen eingetroffen,
f�hlt und r�hrt der Held sich frei...
Nabodnutż na hloupou vżhybku, bojechtivż kapr�l byl jiś mrtev a netrvalo dlouho, st�l jiś u n�ho na str�śi s bajonetem n�jakż mladiŁkż voj�Łek z muśstva n�draśn�ho velitelstv�, kterż poj�mal svou ślohu velice v�śn�. St�l vzpł�men u vżhybky a tv�łil se tak v�t�zoslavn�, jako by to bylo jeho d�lo, naraśen� kapr�la na vżhybku.
Pon�vadś byl Ma�ar, łval po celżch kolej�ch, kdyś płich�zeli sem se d�vat z e�alonu bataliónu 91. pluku: "Nem szabad! Nem szabad! Komision milit�r nem szabad!"
"M� uś to vodbytż," łekl dobrż voj�k �vejk, kterż byl tak� mezi zv�davci, "a m� to tu vżhodu, śe kdyś uś m� kus śeleza v błi�e, alespo� v� v�ichni, kde byl pohłbenej. Je to zrovna na dr�ze, a nemusej� jeho hrob sh�n�t po v�ech boji�t�ch. - Nabod se akor�t," łekl je�t� �vejk znalecky, obch�zeje z druh� strany kapr�la, "m� stłeva v kalhotech."
"Nem szabad, nem szabad!" kłiŁel mladiŁkż ma�arskż voj�Łek, "komision milit�r bahnhof, nem szabad!"
Za �vejkem ozval se pł�snż hlas: "Co tady d�l�te?" Płed n�m st�l kadet Biegler. �vejk zasalutoval. "Poslu�n� hl�s�m, prohl�ś�me si nebośt�ka, pane kadet "
"A co jste zde ved za agitaci? Co tady m�te co d�lat?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane kadet," s dłstojnżm klidem odpov�d�l �vejk, "śe jsem nikdy ś�dnou zaagitaci neved."
Vzadu za kadetem se dalo n�kolik voj�kł do sm�chu a kupłedu vystoupil płed kadeta śŁetn� �ikovatel Van�k.
"Pane kadet," łekl, "pan obrlajtnant poslal sem ordonanc �vejka, aby mu łek, co se stalo. Byl jsem ted u �t�bn�ho vagónu a batalionsordonanc Matu�iŁ v�s hled� z nał�zen� pana batalionskomandanta. M�te hned j�t k panu hejtmanovi S�gnerovi."
V�echno se rozch�zelo do svżch vagónł, kdyś za chv�li ozval se sign�l k vstoupen� do vagónł.
Van�k jda se �vejkem, łekl: "Kdyś je n�kde v�c lid�, tak si nechte, �vejku, svoje rozumy. Mohlo by v�s to mrzet. Mohlo by se st�t, kdyś ten kapr�l byl od dajŁmajstrł, śe by se to mohlo vykl�dat, jako śe m�te z toho radost. Ten Biegler je stra�nż Łechośrout"
"Vśdy� j� jsem n�c nełek," odpov�d�l �vejk tónem, kterż vyluŁoval kaśdou pochybnost, "neś to, śe se ten kapr�l nabod akor�t, m�l stłeva v kalhotech... Von moh..."
"Tak uś o tom, �vejku, płesta�me mluvit " A śŁetn� �ikovatel Van�k si odplivl.
"Vono je to jedno," poznamenal je�t� �vejk, "maj� mu lezt stłeva pro c�sałe p�na ven z błicha zde nebo tam. Von vykonal stejn� svou povinnost... Von moh..."
"Pod�vejte se, �vejku," płeru�il ho Van�k, "jak si to zas nese batalionsordonanc Matu�iŁ k �t�bn�mu vagónu. To se div�m, śe se je�t� nenat�h płes koleje."
Kr�tce płedt�m byla mezi hejtmanem S�gnerem a snaśivżm kadetem Bieglerem velice ostr� rozmluva.
"J� se v�m div�m, kadete Bieglere," mluvil hejtman S�gner, "proŁ jste mn� hned nepłi�el ozn�mit, śe se nefasuje t�ch patn�ct deka uhersk�ho sal�mu. To teprve mus�m j� j�t ven a s�m se płesv�dŁit, proŁ se muśstvo vrac� od skladi�t�. A p�ni dłstojn�ci tak�, jako by rozkaz nebyl rozkazem. �ekl jsem płece: ,Do skladi�t� zugsweise po kompanii.` To znamenalo, kdyś ve skladi�ti nic jsme nedostali, śe se m� tak� j�t zugsweise po kompanii do vagónł. V�m jsem płik�zal, kadete Bieglere, abyste hled�l udrśet poł�dek, ale vy jste nechal v�echno plavat. Byl jste r�d, śe se nemus�te starat o poŁ�t�n� porc� sal�mu, a �el jste se klidn� pod�vat, jak jsem vid�l z okna, na nabodnut�ho kapr�la od daj�majstrł. A kdyś jsem v�s potom dal zavolat, tak nem�te nic jin�ho na pr�ci neś ze sv� kadetsk� fantazie śvanit o tom, śe jste se �el płesv�dŁit, zdali se tam u nabodnut�ho kapr�la nevede n�jak� agitace..."
"Poslu�n� hl�s�m, śe ordonanc od 11. kumpanie �vejk..."
"Dejte mn� pokoj se �vejkem," zakłiŁel hejtman S�gner, "nemyslete si, kadete Bieglere, śe budete d�lat n�jak� intriky proti nadporuŁ�kovi Luk�ovi. My jsme tam �vejka poslali... Tak se na mne d�v�te, jako byste si myslel, śe jsem si na v�s zased... Ano, zased jsem si na v�s, kadete Bieglere... Kdyś neum�te respektovat sv�ho płedstaven�ho, snaś�te se ho blamovat, tak v�m ud�l�m takovou vojnu, śe vy, kadete Bieglere, si vzpomenete na stanici R�b... Chv�stat se svżmi teoretickżmi v�domostmi... PoŁkejte, aś budeme na front�... Aś v�m poruŁ�m j�t na offizierspatrolu płes dr�t�n� płek�śky... V� raport? Ani ten raport jste mn� nedal, kdyś jste płi�el... Ani teoreticky, kadete Bieglere..."
"Poslu�n� hl�s�m, pane hejtmane, śe m�sto patn�cti deka uhersk�ho sal�mu obdrśelo muśstvo po dvou pohlednic�ch. Pros�m, pane hejtmane..."
Kadet Biegler podal veliteli bataliónu dv� z t�ch pohlednic, kter� vyd�valo łeditelstv� Vojensk�ho v�leŁn�ho arch�vu ve V�dni, kde byl n�Łeln�kem gener�l p�choty Wojnowich. Na jedn� stran� byla karikatura rusk�ho voj�ka, rusk�ho muśika se zarostlou bradou, kter�ho obj�m� kostlivec. Pod karikaturou byl text:

Der Tag, an dem das perfide Ru�land krepieren wird, wird ein Tag der Erl�sung f�r ganze unsere Monarchie sein.

Druh� pohlednice poch�zela z n�meck� ł�e. Byl to d�rek N�mcł rakousko-uherskżm voj�nłm.
Nahołe bylo "Viribus unitis" a pod t�m obr�zek, jak na �ibenici vis� Sir Edward Grey a dole pod n�m vesele salutuj� rakouskż i n�meckż voj�k.
B�sniŁka dole byla vzata z kn�śky Greinzovy �elezn� p�st. �ert�Łky na na�e nepł�tele, o kterżch ł�sk� listy psaly, śe ver�e Greinzovy jsou r�ny karab�Łem, płiŁemś obsahuj� pravż nezkrocenż humor a nepłekonatelnż vtip.
Text pod �ibenic�, v płeklad�:
GREY
Na �ibenici v pł�jemn� vż�i
m�l by se houpat Edivard Grey,
je na to jiś nejvy��� Łas,
v�ak tłeba upozornit v�s,
śe ś�dnż dub sv� nepropłjŁil dłevo
k poprav� toho jid�e.
Na dłev� vis� osiky
z Francouzsk� republiky.
Hejtman S�gner nebyl je�t� ani hotov s płeŁten�m t�chto ver�ł "nezkrocen�ho humoru a nepłekonateln�ho vtipu", kdyś vrazil do �t�bn�ho vagónu bataliónn� ordonance Matu�iŁ.
Byl posl�n hejtmanem S�gnerem do telegrafn� centr�ly vojensk�ho n�draśn�ho velitelstv�, jestli snad nejsou jin� dispozice, a płinesl telegram od brig�dy. Nebylo v�ak tłeba sahat k ś�dn�mu kl�Łi �ifer. Telegram zn�l prost�, ne�ifrov�n: "Rasch abkochen, dann Vormarsch nach Sokal." Hejtman S�gner pov�śliv� zakroutil hlavou.
"Poslu�n� hl�s�m," łekl Matu�iŁ, "velitel stanice d� v�s prosit k rozmluv�. Je tam je�t� jeden telegram."
Potom byla mezi velitelem n�draś� a hejtmanem S�gnerem rozmluva velice dłv�rn�ho r�zu. Prvn� telegram musel bżt odevzd�n, tłebas m�l obsah velice płekvapuj�c�, kdyś je batalión na stanici v R�bu: "Rychle uvałit a pak pochodem na Sokal." Adresov�n byl ne�ifrovan� na pochodovż batalión 91. pluku s kopi� na pochodovż batalión 75. pluku, kterż byl je�t� vzadu. Podpis byl spr�vnż: Velitel brig�dy Ritter von Herbert.
"Velmi dłv�rn�, pane hejtmane," łekl tajupln� vojenskż velitel n�draś�. "Sekr�tn� telegram od va�� divize. Velitel va�� brig�dy se zbl�znil. Byl odvezen do V�dn�, kdyś rozeslal od brig�dy n�kolik tuctł podobnżch telegramł na v�echny strany. V Budape�ti uvid�te jist� novż telegram. V�ecky jeho telegramy patł� płirozen� anulovat, ale je�t� jsme ś�dnż pokyn v tom ohledu nedostali. M�m, jak ł�k�m, jedin� pł�kaz od divize, aby ne�ifrovan� telegramy nebyly br�ny v śvahu. DoruŁovat je mus�m, pon�vadś v tom ohledu neobdrśel jsem od svżch instanc� odpov�di. Prostłednictv�m svżch instanc� informoval jsem se u velitelstv� arm�dn�ho sboru a je se mnou zavedeno vy�etłov�n�... - Jsem aktivn� dłstojn�k star� śenijn� sluśby," dodal, "byl jsem płi stavb� na�� strategick� dr�hy v HaliŁi... - Pane hejtmane," łekl po chv�li, "s n�mi starżmi chlapy od piky jen na front! Dnes je t�ch civilistł inśenżrł od dr�hy s jednoroŁn� zkou�kou dobrovolnickou jako psł v ministerstvu vojenstv�... Ostatn� vy za Łtvrt hodiny zas jedete d�l... Pamatuji se jenom na to, śe jsem jednou v kadetce v Praze v�m pom�hal na hrazdu jako jeden ze star��ho roŁn�ku. Tenkr�t jsme oba nesm�li ven. Vy jste se pral s N�mci ve tł�d�? Tam byl s v�mi tak� Luk�. Vy jste bżvali spolu nejlep�� kamar�di. Kdyś jsme sem dostali telegram se seznamem dłstojn�kł mar�bataliónu, kteł� proj�śd�j� stanic�, tak jsem si jasn� vzpomn�l... Je uś to hezkżch p�r let... Kadet Luk� bżval mn� tenkr�t velice sympatickżm..."
Na hejtmana S�gnera cel� rozmluva uŁinila velice trapnż dojem. Poznal velice dobłe toho, kterż s n�m mluvil a kterż vedl v kadetce opozici proti raku��ctv�, coś z nich pozd�ji vytloukla snaha po kari�łe. Nejv�c mu byla nepł�jemnou zm�nka o nadporuŁ�kovi Luk�ovi, kterż byl z jak�hokoliv dłvodu proti n�mu v�ude odstrkov�n.
"NadporuŁ�k Luk�," łekl dłrazn�, "je velice dobrżm dłstojn�kem. Kdy jede vlak?"
Velitel n�draś� pod�val se na hodinky. "Za �est minut "
"Jdu," łekl S�gner.
"Myslil jsem, śe mn� n�co łeknete, S�gnere."
"Tedy nazdar!" odpov�d�l S�gner a vy�el płed budovu n�draśn�ho velitelstv�.

Kdyś se hejtman S�gner vr�til płed odjezdem vlaku do �t�bn�ho vagónu, na�el v�ecky dłstojn�ky na sv�m m�st�. Hr�li ve skupin�ch Łap�ry (frische viere), jedin� kadet Biegler nehr�l.
Listoval se spoustou naŁatżch rukopisł o v�leŁnżch sc�n�ch, nebo� cht�l vyniknout nejen na poli v�leŁn�m, ale i jako liter�rn� fenom�n, popisuj�c� v�leŁn� ud�losti. Muś podivnżch kł�del "s ryb�m ocasem" cht�l bżt vynikaj�c�m v�leŁnżm spisovatelem. Jeho liter�rn� pokusy zaŁ�naly mnohoslibnżmi n�zvy, ve kterżch se sice zrcadlil militarismus t� doby, ale kter� nebyly je�t� propracov�ny, takśe na Łtvrtk�ch złstaly jen n�zvy prac�, kter� m�ly vzniknout.
"Charaktery voj�nł z velk� v�lky - Kdo poŁal v�lku? - Politika Rakousko-Uherska a zrozen� sv�tov� v�lky - V�leŁn� pozn�mky - Rakousko-Uhersko a sv�tov� v�lka - NauŁen� z v�lky Popul�rn� płedn�ka o vypuknut� v�lky - V�leŁn� politick� śvahy - Slavnż den Rakousko-Uherska - Slovanskż imperialismus a sv�tov� v�lka - Dokumenty z v�lky - Dokumenty k d�jin�m sv�tov� v�lky - Den�k o sv�tov� v�lce - Denn� płehled sv�tov� v�lky - Prvn� sv�tov� v�lka Na�e dynastie ve sv�tov� v�lce - N�rodov� rakouskouhersk�ho mocn�łstv� ve zbrani - Sv�tovż z�pas o moc - M� zku�enosti ve sv�tov� v�lce - Kronika m�ho v�leŁn�ho taśen� - Jak bojuj� nepł�tel� Rakousko-Uherska - �� je v�t�zstv�? Na�i dłstojn�ci a na�i voj�ci - Pam�tihodn� Łiny mżch voj�kł - Z dob velk� v�lky - O bitevn� vłav� - Kniha rakousko-uherskżch hrdinł �elezn� brig�da - Sb�rka mżch psan� z fronty Hrdinov� na�eho mar�bataliónu - Pł�ruŁn� kniha pro voj�ky v poli - Dny bojł a dny v�t�zstv� Co jsem vid�l a zkusil v poli - V z�kopech Dłstojn�k vypravuje... - Se syny Rakousko-Uherska kupłedu! - Nepł�telsk� aeropl�ny a na�e p�chota - Po bitv� - Na�e d�lostłelectvo v�rnżmi syny vlasti - I kdyby �li v�ichni Łerti proti n�m... - V�lka obrann� a śtoŁn� - Krev a śelezo - V�t�zstv� nebo smrt - Na�i hrdinov� v zajet�."
Kdyś hejtman S�gner płistoupil ke kadetovi Bieglerovi a prohl�dl si v�echno, optal se, proŁ to ud�lal a co t�m mysl�.
Kadet Biegler odpov�d�l s opravdovżm nad�en�m, śe kaśdż ten nadpis znamen� knihu, kterou sep�e. Kolik nadpisł, tolik knih.
"Pł�l bych si, kdyś padnu v boji, aby po mn� złstala pam�tka, pane hejtmane. Mżm vzorem je n�meckż profesor Udo Kraft. Narodil se roku 1870, nyn� ve sv�tov� v�lce płihl�sil se dobrovoln� a padl 22. srpna 1914 v Anloy. Płed svou smrt� vydal knihu Sebevżchova pro smrt za c�sałe."
Hejtman S�gner odvedl kadeta Bieglera k oknu.
"Ukaśte, co je�t� m�te, kadete Bieglere, mne stra�n� zaj�m� va�e Łinnost," s ironi� łekl hejtman S�gner, "jakż se�itek zastrŁil jste za blłzu?"
"To nic nen�, pane hejtmane," s d�tskżm uzard�n�m odpov�d�l kadet Biegler, "raŁte se pros�m płesv�dŁit."
Se�itek m�l nadpis:
Sch�mata vynikaj�c�ch a slavnżch bitev vojsk rakousko-uhersk� arm�dy, sestaven� dle historickżch studi� c. k. dłstojn�kem Adolfem Bieglerem. Pozn�mkami a vysv�tlivkami opatłil c. k. dłstojn�k Adolf Biegler.
Sch�mata byla stra�n� jednoduch�.
Od bitvy u N�rdlingen 6. z�ł� 1634 płes bitvu u Zenty 11. z�ł� 1697, u Caldiera 31. ł�jna 1805, płes bitvu u A�prł 22. kv�tna 1809 a bitvu n�rodł u Lipska v 1813, płes St. Lucii v kv�tnu 1848 a bitvu u Trutnova 27. Łervna 1866 aś po dobyt� Sarajeva 19. srpna 1878. V sch�matech a n�kres�ch pl�nł t�ch bitev nic se nem�nilo. V�ude nakreslil kadet Biegler obd�ln�Łky na jedn� stran� pr�zdn�, kdeśto nepł�tele zn�zor�ovaly vyŁ�rkovan�. Na obou stran�ch bylo lev� kł�dlo, centr a prav� kł�dlo. Potom vzadu rezervy a �ipky sem a tam. Bitva u N�rdlingen stejn� jako bitva u Sarajeva vypadala jako rozestaven� hr�Łł na jak�mkoliv fotbalov�m z�pase płi zah�jen� hry a �ipky, kam m� ta kter� strana vykopnout m�Ł.
To tak� ihned napadlo hejtmana S�gnera, kterż se ot�zal: "Kadete Bieglere, vy hrajete fotbal?"
Biegler se zard�l je�t� v�c a zamrkal nervózn�, takśe d�lal dojem, jako kdyś nab�r� mold�nky.
Hejtman S�gner s śsm�vem listoval d�l se�itkem a zastavil se na pozn�mce u sch�ma bitvy u Trutnova za prusko-rakousk� v�lky.
Kadet Biegler napsal: "Bitva u Trutnova nem�la bżt svedena, pon�vadś hornat� krajina znemoś�ovala rozvinut� divize gener�la Mazzuchelliho, ohrośen� silnżmi pruskżmi kolonami, nal�zaj�c�mi se na vż�in�ch obklopuj�c�ch lev� kł�dlo na�� divize."
"Podle v�s bitva u Trutnova," łekl s śsm�vem hejtman S�gner, vraceje se�itek kadetovi Bieglerovi, "mohla bżt svedena jedin� v tom pł�pad�, kdyby Trutnov byl na rovin�, vy bud�jovickż Benedeku.
Kadete Bieglere, je velice hezk� od v�s, śe jste se za tak kr�tkou dobu sv�ho pobytu v ład�ch vojska snaśil vniknout do strategie, jenśe to u v�s dopadlo, jako kdyś si kluci hrajou na voj�ky a d�vaj� si tituly gener�lł. S�m jste se tak rychle povż�il, aś jedna radost. C. k. dłstojn�k Adolf Biegler! Neś dojedeme do Pe�ti, tak z v�s bude poln� mar��lek. PłedevŁ�rem jste je�t� n�kde doma u tat�nka v�śil kravsk� kłśe. K, u. k. Leutnant Adolf Biegler!... �lov�Łe, vśdy� vy je�t� nejste ś�dnż dłstojn�k. Jste kadet. Vis�te ve vzduchu mezi f�nrichem a poddłstojn�ky. Jste vzd�len toho, jmenovat se dłstojn�kem, jako kdyś si d� n�kde v hospod� ł�kat frajtr ,pane �t�bn� �ikovateli`. - Posly�, Luk�i," obr�til se k nadporuŁ�kovi, "m� kadeta Bieglera u sv� kumpanie, tak ho hocha cepuj. Podpisuje se, śe je dłstojn�k, a� si to v gefechtu zaslouś�. Aś bude trommelfeuer a my budem atakovat, a� se svżm cukem stł�h� dr�thintrnisy, der gute Junge. A propos, d� t� pozdravovat Zyk�n, je velitelem n�draś� v R�bu."
Kadet Biegler vid�l, śe je rozmluva s n�m skonŁena, zasalutoval a celż Łervenż v obliŁeji pro�el vagónem, aś se ocitl na sam�m konci v pł�Łn� chodb�.
Jako n�m�s�Łn�k otevłel dvełe klozetu, a d�vaje se na n�mecko-ma�arskż n�pis "Upotłeben� klozetu dovoleno pouze płi j�zd�", zavrn�l, za�tkal a dal se do tich�ho pl�Łe. Potom si sundal kalhoty... Potom tlaŁil ut�raje si slzy. Potom upotłebil se�itku s n�pisem "Sch�mata vynikaj�c�ch a slavnżch bitev vojsk rakousko-uhersk� arm�dy, sestaven� c. k. dłstojn�kem Adolfem Bieglerem", kterż zmizel zneuct�n v d�łe, a dopadnuv na koleje, poletoval mezi kolejnicemi pod uj�śd�j�c�m vojenskżm vlakem.
Kadet Biegler umyl si v z�chodku v umyvadle zard�l� oŁi a vy�el na chodbu umi�uje si, śe mus� bżt silnż, setsakramentsky silnż. Bolela ho hlava a błicho jiś od r�na.
�el kolem zadn�ho kup�, kde hr�l batalionsordonanc Matu�iŁ se sluhou velitele praporu Batzerem v�de�skou hru �nopsa (�esta�edes�t).
D�vaje se do otevłenżch dveł� kup�, zaka�lal. OtoŁili se a hr�li d�l.
"Nev�te, co se patł�?" ot�zal se kadet Biegler. "Nemoh jsem," odpov�d�l sluha hejtmana S�gnera Batzer svou stra�nou n�mŁinou od Ka�perskżch Hor, "mi' is' d' Trump' ausganga. - Patłilo se mn� hr�t, pane kadet, s bubny," pokraŁoval, "s vysokżmi bubny, a hned nato nest zelen�ho kr�le... To jsem m�l ud�lat..."
Kadet Biegler nełekl v�ce ani slova a zalezl si do sv�ho kouta. Kdyś pozd�ji k n�mu płi�el f�nrich Pleschner, aby mu dal płip�t z l�hve ko�aku, kterou vyhr�l v kart�ch, podivil se, jak kadet Biegler piln� Łte v knize profesora Udo Krafta Sebevżchova k smrti za c�sałe.
Neś płijeli do Pe�ti, byl kadet Biegler tak opilż, śe nahżbaje se z okna vagónu, kłiŁel do pust� krajiny nepłetrśit�: "Frisch drauf! Im Gottes Namen frisch drauf!"
Potom ho na rozkaz hejtmana S�gnera batalionsordonanc Matu�iŁ odt�hl do kup�, kde ho se sluhou hejtmana Batzerem ulośil na lavici, a kadet Biegler m�l tento sen:
SEN KADETA BIEGLERA P�ED BUDAPE�T�

M�l signum laudis, śeleznż kł�ś a byl majorem a jel na obhl�dku śŁastku brig�dy, kter� mu byla płid�lena. Nedovedl si sice vysv�tlit, kdyś m� pod sebou celou brig�du, proŁ je neust�le jen majorem. M�l podezłen�, śe m�l bżt jmenov�n gener�lmajorem a to "gener�l" śe se n�kde v n�valu na poln� po�t� ztratilo.

Musel se v duchu sm�t tomu, jak ve vlaku, kdyś jeli na frontu, hejtman S�gner mu vyhrośoval, śe bude muset płełez�vat dr�t�n� płek�śky. Ostatn� hejtman S�gner byl uś d�vno na jeho n�vrh u divize płelośen k jin�mu pluku i s nadporuŁ�kem Luk�em. K jin� divizi, k jin�mu arm�dn�mu sboru.
N�kdo mu tak� vypravoval, śe oba b�dn� zahynuli n�kde v moŁ�le na śt�ku.
Kdyś jel automobilem na pozici na obhl�dku śŁastku sv� brig�dy, bylo mu v�echno jasno. Byl vlastn� vysl�n z jener�ln�ho �t�bu arm�dy.
Kolem t�hli voj�ci a zp�vali p�se�, kterou Łetl ve sb�rce vojenskżch rakouskżch p�sn� Es gilt:
Halt' euch brav, ihr tapf 'ren Br�der,
werft den Feind nur herzhaft nieder,
La�t des Kaisers Fahne weh'n...
Krajina m�la tżś r�z jako na obr�zc�ch Wiener illustrierte Zeitung.
Po prav� stran� bylo vid�t u stodoly d�lostłelectvo, jak stł�l� do nepł�telskżch z�kopu vedle silnice, po kter� proj�śd�l s automobilem. Vlevo st�l dłm, ze kter�ho se stł�lelo, zat�mco nepł�tel snaśil se kolbami ruŁnic vyp�Łit dvełe. Vedle silnice hołel nepł�telskż aeropl�n. Na obzoru bylo vid�t j�zdu a hoł�c� vesnici. Potom z�kopy pochodov�ho praporu s malou vyvż�eninou, kde stł�lely do nepł�tel strojn� pu�ky. D�l potom t�hly nepł�telsk� z�kopy pod�l silnice. A �of�r jede d�l s n�m k nepł�teli po silnici.
�ve sluch�tkem na �of�ra: "Nev�, kam to jedem? Tam je nepł�tel."
Ale �of�r klidn� odpov�d�:
"Pane gener�le, to je jedin� poł�dn� cesta. Silnice je v dobr�m stavu. Na t�ch vedlej��ch cest�ch by to pneumatiky nevydrśely."
��m v�ce bl�ś� se k pozic�m nepł�tele, t�m se ohe� st�v� siln�j��. Gran�ty vyhazuj� kolem dokola nad pł�kopy po obou stran�ch �vestkovou alej.
Ale �of�r klidn� odpov�d� do sluch�tka:
"Tohle je vżborn� silnice, pane gener�le, po t� se to jede jako po m�sle. Kdybychom odboŁili do pol�, tak n�m załve pneumatika. - Pod�vejte se, pane gener�le," kłiŁ� �of�r do sluch�tka, "tahle silnice je tak dobłe stav�n�, śe ani tłicetapłlcentimetrov� hmośdżłe n�m nic neud�laj�. Silnice je jako mlat, ale po t�ch kamenitżch cest�ch v polich załvaly by n�m pneumatiky. Vr�tit se stejn� nemłśeme, pane gener�le!"
"Bzzz - dzum!" sly�� Biegler, a automobil ud�lal ohromnż skok.
"Neł�kal jsem v�m, pane gener�le," łve �of�r do sluch�tka, "śe je to po Łertech dobłe stav�n� silnice? Te� pr�v� t�sn� płed n�mi vybouchla jedna osmatłic�tka. Ale ś�dn� d�ra, silnice je jako mlat. Ale zaject do pol�, tak je po pneumatik�ch. Ted' na n�s stł�l� z d�lky 4 kilometrł."
"Kam to ale jedeme?"
"To se uvid�," odpov�d�l �of�r, "dokud bude st�le takov�hle silnice, j� za v�echno ruŁ�m."
Let, ohromnż let, a automobil se zastavuje. "Pane gener�le," kłiŁ� �of�r, "nem�te �t�bn� mapu?"
Gener�l Biegler rozsv�cuje elektrickou lampiŁku. Vid�; śe m� �t�bn� mapu na kolenou. Ale je to n�mołn� mapa helgolandsk�ho pobłeś� z roku 1864, ve v�lce rakousko-prusk� proti D�nsku za �lesvik.
"Je zde kłiśovatka," pov�d� �of�r, "ob� kłiśovatky vedou k nepł�telskżm pozic�m. Mn� jde o poł�dnou silnici, aby neutrp�ly pneumatiky, pane gener�le... J� jsem zodpov�dnż za �t�bn� automobil..."
Potom r�na, ohlu�uj�c� r�na, a hv�zdy velik� jako kola. Ml�Łn� dr�ha je hust� jako smetana. Vzn�� se vesm�rem na sedadle vedle �of�ra. Celż automobil je t�sn� płed sedadlem ustł�hnutż jako nłśkami. Z automobilu zbżv� jen vżbojnż, śtoŁnż płedek.
"Je�t� �t�st�," pov�d� �of�r, "śe jste mn� płes z�da ukazoval mapu. Płel�t jste ke mn� a ostatn� załvalo. Byla to dvaaŁtyłic�tka... J� jsem to hned tu�il, śe jakmile je kłiśovatka, tak silnice stoj� za starou belu, Po osmatłic�tce mohla to bżt jen dvaaŁtyłic�tka. Nic jin�ho se dosud nevyr�b�, pane gener�le."
"Kam to ł�d�te?"
"Let�me do nebe, pane gener�le, a mus�me se vyhnout vlasatic�m. Ty jsou hor�i neś dvaaŁtyłic�tka. - Ted' je pod n�mi Mars," łekl �of�r po dlouh� pomlŁce.
Biegler c�til se jiś op�t klidnżm.
"Zn�te d�jiny bitvy n�rodł u Lipska?" ot�zal se, "kdyś poln� mar��lek kn�śe Schwarzenberg �el na Liebertkovice 14. ł�jna roku 1813 a kdyś i6. ł�jna byl z�pas o Lindenau, boje gener�la Merweldta, a kdyś rakousk� vojska byla ve Wachav� a kdyś 19. ł�jna padlo Lipsko?"
"Pane gener�le," łekl vtom v�śn� �of�r, "jsme pr�v� u nebesk� br�ny, lezte ven, pane gener�le! Nemłśeme project nebeskou branou, je zde maŁkanice. Sam� vojsko."
"Jen z nich n�koho płejed," kłiŁ� na �of�ra, "v�ak se vyhnou."
A nahżbaje se z automobilu kłiŁ�: "Achtung, sie Schweinbande! Je to dobytek, vid� gener�la, a nemohou ud�lat recht�aut."
�of�r klidn� na to ho konej��: "T�śk� v�c, pane gener�le, v�t�ina m� uraśenou hlavu."
Gener�l Biegler teprve nyn� zpozoroval, śe ti, kteł� se tlaŁ� u nebesk� br�ny, jsou nejrłzn�j�� invalidi, kteł� płi�li ve v�lce o n�kter� Ł�sti sv�ho t�la, kter� m�li v�ak s sebou v ruksaku. Hlavy, ruce, nohy. N�jakż spravedlivż d�lostłelec, tlaŁ�c� se u nebesk� br�ny v rozbit�m pl�ti, m�l v ba�ochu slośeno cel� sv� błicho i s doln�mi konŁetinami. Z jin�ho ba�ochu n�jak�ho spravedliv�ho landver�ka d�vala se na jener�la Bieglera płlka zadnice, kterou ztratil u Lvova.
"To je kvłli poł�dku," ozval se op�t �of�r, proj�śd�je hustżm davem, "je to patrn� kvłli nebesk� supravizit�."
U nebesk� br�ny propou�t�li jedin� na heslo, kter� ihned gener�lu Biegierovi napadlo: "F�r Gott und Kaiser."
Automobil vjel do r�je.
"Pane gener�le," łekl n�jakż dłstojn�k and�l s kł�dly, kdyś proj�śd�li kolem kas�ren s rekruty and�ly, "mus�te se hl�sit na hlavn�m velitelstv�."
Jeli d�l kolem n�jak�ho cviŁi�t�, kde se to jen hemśilo rekruty and�ly, kter� uŁili kłiŁet "Aleluj�".
Jeli kolem skupiny, kde rezavż kapr�l and�l m�l pr�v� jednoho nemotorn�ho rekruta and�la v par�d�, ml�til mu p�st� do błicha a łval na n�ho: "Rozevłi lep�� svou drśku, svin� betl�msk�. Takhle se vol� ,Aleluj�`? Jako kdybys m�l knedl�k v hub�. To bych r�d v�d�l, kterż vłl t� sem, ty dobytku, pustil do r�je. Zkus to je�t� jednou... Hlahlehiuhja? Cośe, bestie, je�t� n�m tady v r�ji huh��... Zkus to je�t� jednou, cedre libanonskż."
Uj�śd�li d�l a za nimi je�t� dlouho bylo sly�et śzkostliv� łvan� huh�av�ho and�la rekruta "Hla-hle-hlu-hj�" a kłik and�la kapr�la "A-le-lu-j�, a-le-lu-j�, ty kr�vo jord�nsk�!"
Potom ohromn� z�łe nad velkou budovou jako Mari�nsk� kas�rna v �eskżch Bud�jovic�ch a nad n� dva aeropl�ny, jeden po lev�, druhż po prav� stran�, a uprostłed mezi nimi nataśen� obrovsk� pl�tno s ohromnżm n�pisem K. u k. Gottes Hauptquartier.
Gener�la Biegiera vysadili z automobilu dva and�l� v uniform� poln�ho Łetnictva, vzali ho za l�mec a odvedli ho do budovy, nahoru do prvn�ho poschod�.
"Chovejte se slu�n� płed p�nembohem," łekli mu je�t� nahołe płed jedn�mi dvełmi a strŁili ho dovnitł.
Uprostłed pokoje, ve kter�m po st�n�ch visely podobizny Franti�ka Josefa a Vil�ma, n�sledn�ka trłnu Karla Franti�ka Josefa, gener�la Viktora Dankla, arciv�vody Bedłicha a ��fa gener�ln�ho �t�bu Konr�da z H�tzendorfu, st�l p�nbłh.
"Kadete Bieglere," łekl p�nbłh dłrazn�, "vy mne nepozn�v�te? J� jsem v� bżvalż hejtman S�gner od 11. mar�kumpanie."
Biegler zdłev�n�l.
"Kadete Bieglere," ozval se op�t p�nbłh, "jakżm pr�vem jste si płisvojil titul gener�lmajora? Jakżm pr�vem jste se, kadete Bieglere, proj�śd�l �t�bn�m automobilem po silnici mezi nepł�telskżmi pozicemi?"
"Poslu�n� hl�s�m..."
"Drśte hubu, kadete Bieglere, kdyś s v�mi mluv� p�nbłh."
"Poslu�n� hl�s�m," zajektal Biegler je�t� jednou.
"Tak vy tedy nebudete drśet hubu?" rozkłikl se na n�ho p�nbłh, otevłel dvełe a vykłikl: "Dva and�l� sem!"
Vstoupili dva and�l� s ruŁnicemi zav�enżmi płes lev� kł�dlo. Biegler v nich poznal Matu�iŁe a Batzera.
A z śst p�naboha zn�l hlas: "Holte ho do latr�ny!"
Kadet Biegler n�kam padal do hrozn�ho smradu...

Naproti sp�c�mu kadetovi Bieglerovi sed�l Matu�iŁ se sluhou hejtmana S�gnera Batzerem a hr�li st�le �esta�edes�t.
"Stink awer d' Kerl wie a' Stockfisch," prohodil Batzer, kterż pozoroval se z�jmem, jak sebou sp�c� kadet Biegler pov�śliv� vrt�, "mu�' d' Hosen voll ha'n."
"To se młśe st�t kaśd�mu," łekl filosoficky Matu�iŁ, "nech ho bżt, płevl�kat ho stejn� nebude�. Rozdej rad�i karty."
Nad Budape�t� bylo jiś vid�t z�łi sv�tel a nad Dunajem płeskakoval reflektor.
Kadetovi Bieglerovi se jiś zd�lo op�t n�co jin�ho, pon�vadś mluvil ze span�: "Sagen Sie meiner tapferen Armee, da� sie sich in meinem Herzen ein unverg�ngliches Denkmal der Liebe und Dankbarkeit errichtet hat."
Pon�vadś se op�t płi t�ch slovech poŁal obracet, zavon�lo to Batzerovi intenz�vn� pod nos, takśe poznamenal odplivuje si: "Stink wie a' Haizlputza, wie a' beschei�ena Haizlputza."
A kadet Biegler vrt�l sebou Ł�m d�l nepokojn�ji, a jeho novż sen byl velice fantastickż. Obhajoval Linec ve v�lce o d�dictv� rakousk�.
Vid�l reduty, retranchementy a palis�dy kolem m�sta. Jeho hlavn� stan byl prom�n�n v ohromnou nemocnici. V�ude kolem v�leli se nemocn� a drśeli se za błicho. Pod palis�dami m�sta Lince proj�śd�li se francouz�t� dragouni Napoleona I.
A on, velitel m�sta, st�l nad tou spoustou a drśel se t�ś za błicho a kłiŁel na n�jak�ho francouzsk�ho parlament�łe: "Vyłi�te sv�mu c�sałi, śe se nevzd�m..."
Potom jako kdyś to bolen� błicha najednou z n�ho spadne, a on se ł�t� s bataliónem płes palis�dy ven z m�sta na cestu sl�vy a v�t�zstv� a vid�, jak nadporuŁ�k Luk� zachycuje svżmi prsty r�nu pala�e francouzsk�ho dragouna, kter� platila jemu, Bieglerovi, obr�nci obleśen�ho Lince.
NadporuŁ�k Luk� um�r� u jeho nohou s vżkłikem:
"Ein Mann wie Sie, Herr Oberst, ist n�tiger als ein nichtsnutziger Oberleutnant!"
Obr�nce Lince odvrac� se s pohnut�m od um�raj�c�ho, kdyś vtom płilet� kart�Ł a uhod� Bieglera do sedac�ch svalł.
Biegler mechanicky s�hne si dozadu na kalhoty a c�t� mokro, n�co lepkav�ho se mu maśe po ruce. KłiŁ�: "Sanit�t! Sanit�t!" a pad� s kon�...
Kadeta Bieglera zvedl Batzer s Matu�iŁem z podlahy, kam se svalil z lavice, a polośili ho op�t na jeho m�sto.
Potom do�el Matu�iŁ k hejtmanovi S�gnerovi a ozn�mil, śe se s kadetem Bieglerem d�j� podivn� v�c�.
"Nen� to asi po tom ko�aku," łekl, "mohla by to bżt sp� cholera. Kadet Biegler pil v�ude ve stanic�ch vodu. V Mo�oni jsem ho vid�l, śe se..."
"To tak rychle s cholerou nejde. Matu�iŁ, łekn�te vedle v kup� panu doktorovi, aby se �el na n�ho pod�vat."
K bataliónu byl pł�d�lem ,v�leŁnż doktor`, starż medik a bur��k Welfer. Znal p�t, rv�t se a płitom m�l medic�nu v mal�Łku. Prod�lal medic�nsk� fakulty v rłznżch universitn�ch m�stech v Rakousko-Uhersku, i praxi v nejrozmanit�j��ch nemocnic�ch, ale doktor�t neskl�dal prost� z toho dłvodu. śe v z�v�ti, kterou zanechal jeho strżc svżm d�dicłm, bylo to, śe se m� vypl�cet studuj�c�mu medic�ny Bedłichu Welfrovi roŁn� stipendium do t� doby, kdy obdrś� Bedłich Welfer l�kałskż diplom. Toto stipendium bylo asi Łtyłikr�t v�t�� neś plat asistenta v nemocnic�ch a MUC Bedłich Welfer poctiv� se snaśil odd�lit sv� jmenov�n� doktorem v�eho l�kałstv� na dobu co nejvzd�len�j��.
D�dicov� mohli se vzteknout. Prohla�ovali ho za blba, d�lali pokusy vnutit mu z�mośn� nev�sty, aby se ho zbavili. Aby je je�t� v�c dop�lil, MUC Bedłich Welfer, Łlen asi dvan�cti bur��ckżch spolkł, vydal n�kolik sb�rek velmi slu�nżch b�sn� ve V�dni, v Lipsku, v Berl�n�. Psal do Simplicissimu a studoval, jako kdyby se nechumelilo, d�l.
Aś płi�la vojna, kter� vpadla MUC Bedłichovi Welfrovi hanebn� vzad.
B�sn�ka knih Lachende Lieder, Krug und Wissenschaft, M�rchen und Parabeln zcela sprost� vzali na vojnu a jeden d�dic v ministerstvu vojenstv� płiŁinil se o to, śe bodrż Bedłich Welfer ud�lal "v�leŁnż doktor�t". Ud�lal ho p�semn�. Dostal ładu ot�zek k vypln�n�, kter� v�echny zodpov�d�l stereotypn�: "Lecken Sie mir Arsch!" Za tłi dny ozn�mil mu plukovn�k, śe dostal diplom doktora v�eho l�kałstv�, śe uś byl d�vno zralż pro doktor�t, śe vrchn� �t�bn� l�kał ho płid�luje k dopl�ovac� nemocnici a na jeho chov�n� śe z�leś� rychlż postup, śe sice m�l v rłznżch universitn�ch m�stech souboje s dłstojn�ky, to v�echno śe se o n�m v�, ale śe dnes ve vojn� se na v�echno zapom�n�.
Autor knihy b�sn� Dśb�n a v�da kousl se do pyskł a �el slouśit.
Po zji�t�n� n�kolika pł�padł, śe choval se k voj�kłm pacientłm neobyŁejn� shov�vav�, prodluśuje jich pobyt v nemocnici, pokud to bylo mośn�, kdy bylo heslo "M� se to v�let v nemocnici, nebo chc�pat rad�ji v z�kopech - m� to chc�pnout v nemocnici, nebo ve �varmlinii", doktora Welfera poslali s 11. pochodovżm praporem na front.
Aktivn� dłstojn�ci u praporu povaśovali ho za n�co m�n�cenn�ho. Rezervn� dłstojn�ci si ho tak� nev��mali a nenavazovali s n�m nijak�ho pł�telstv�, aby se neroz��łila je�t� v�ce propast mezi nimi a aktivn�mi dłstojn�ky.
Hejtman S�gner c�til se płirozen� stra�n� povż�en nad toho bżval�ho MUC, kterż zesekal za dob svżch dlouholetżch studi� kolik dłstojn�kł. Kdyś doktor Welfer, "v�leŁnż doktor", pro�el kolem n�ho, ani se na n�ho nepod�val a hovołil d�l s nadporuŁ�kem Luk�em o n�Łem zcela bezvżznamn�m, śe se p�stuj� u Budape�ti dyn�, naŁeś nadporuŁ�k Luk� odpov�d�l, śe kdyś byl v tłet�m roŁn�ku kadetky, śe s n�kolika kamar�dy "v civilu" byli na Slovensku a płi�li k jednomu evangelick�mu far�łi, Slov�kovi. Ten śe jim dal k vepłov� peŁeni zel� z dyn� a potom śe jim nalil v�na a łekl:
Dy�a svi�a,
chce sa jej v�na,
a on śe se stra�n� urazil.
"Z Budape�ti mnoho neuvid�me," łekl hejtman S�gner, "vezou n�s kolem. Dle mar�rśty m�me zde st�t dv� hodiny."
"Mysl�m, śe ��buj� vagóny," odpov�d�l nadporuŁ�k Luk�, "płijdeme na płekl�dac� n�draś�. Transportmilit�rbahnhof."
Kolem pro�el ,v�leŁnż doktor` Welfer.
"Nic to nen�," łekl s śsm�vem, "p�ni, kteł� aspiruj� b�hem Łasu st�t se dłstojn�ky arm�dy a kteł� se vychlubovali je�t� v Brucku svżmi strategicko--historickżmi znalostmi v kasin�, m�li by bżt upozorn�ni, śe jest nebezpeŁno sn�st najednou celou z�silku sladkost�, kterou mu maminka pos�l� do pole. Kadet Biegler, kterż od t� doby, kdy jsme vyjeli z Brucku, sn�dl tłicet kremrol�, jak se mn� płiznal, a pil v�ude na n�draś�ch jen płevałenou vodu, pane hejtmane, płipom�n� mn� ver� Schillerłv: ,Wer sagt von...`"
"Posly�te, doktore," płeru�il ho hejtman S�gner, "nejde o Schillera. Co je vlastn� s kadetem Bieglerem?"
,V�leŁnż doktor` Welfer se usm�l. "Aspirant na dłstojnickou hodnost v� kadet Biegler se posral... Nen� to cholera, nen� to śplavice, prost� a jednoduch� posr�n�. Vypil trochu v�ce ko�aku, v� pan a s p i r a n t n a d ł s t o j n i c k o u h o d n o s t,, a pod�lal se... Byl by se patrn� pod�lal i bez va�eho ko�aku. Seśral tolik kremrol�, kter� mu poslali z domova... Je to d�t�... V kasin�, jak v�m, pil vśdy jednu Łtvrtku. Abstinent."
Doktor Welfer si odplivl. "Kupoval si lineck� łezy."
"Tedy to nen� nic v�śn�ho'?" ozval se hejtman S�gner, "ale płece takov� v�c... kdyby se to roz��łilo." NadporuŁ�k Luk� vstal a łekl k S�gnerovi: "D�kuji za takov�ho zugskomandanta..."
"Trochu jsem mu pomohl na nohy," łekl Welfer, kter�ho neopou�t�l śsm�v, "pan batalionskomandant zał�d� dal��... To jest, płed�m zde kadeta Bieglera do nemocn�ce... Vyd�m vysv�dŁen�, śe je to śplavice. T�śkż pł�pad śplavice. Izolace... Kadet Biegler płijde do dezinfekŁn�ho bar�ku... - Jest to rozhodn� lep��," pokraŁoval Welfer s t�mśe protivnżm śsm�vem, "bu� posranż kadet, nebo śplavic� stiśenż kadet..."
Hejtman S�gner obr�til se ke sv�mu Luk�ovi Łist� śłedn�m tónem: "Pane nadporuŁ�ku, kadet Biegler od va�� kumpanie onemocn�l śplavic� a złstane v o�etłov�n� v Budape�ti..."
Hejtmanovi S�gnerovi zd�lo se, śe Welfer se sm�je stra�n� vżbojn�, ale kdyś se pod�val na ,v�leŁn�ho doktora`, vid�l, śe tżś se tv�ł� stra�n� lhostejn�.
"Tedy je v�e v poł�dku, pane hejtmane," odpov�d�l Welfer klidn�, "aspiranti na dłstojnickou..." M�chl rukou: "Płi śplavici se kaśdż pod�l� do kalhot "
T�k se stalo, śe stateŁnż kadet Biegler byl odvezen do vojensk� izolaŁn� nemocnice v Uj Buda.
Jeho pod�lan� kalhoty ztratily se ve v�ru sv�tov� v�lky.
Sny o velkżch v�t�zstv�ch kadeta Bieglera byly uzavłeny do jednoho nemocniŁn�ho pokoje izolaŁn�ch bar�kł.
Kdyś se dov�d�l, śe m� śplavici, byl t�m kadet Biegler opravdu nad�en. M� bżt ran�n, nebo onemocn�t pro c�sałe p�na, vykon�vaje svou povinnost? Potom se stala s n�m mal� nehoda. Pon�vadś v�echna m�sta pro onemocn�l� śplavic� byla płepln�na, kadeta Bieglera płenesli do cholerov�ho bar�ku.
N�jakż ma�arskż �t�bn� l�kał, kdyś kadeta Bieglera vykoupali a dali mu teplom�r pod rameno, zavrt�l hlavou: "37 stup�ł!" Płi cholełe je nejhor��m pł�znakem pov�śliv� klesnut� teploty. Nemocnż st�v� se apatickżm.
Kadet Biegler opravdu nejevil ś�dn�ho rozŁilen�. Byl neobyŁejn� klidnżm, opakuje si v duchu, śe stejn� trp� za c�sałe p�na.
�t�bn� l�kał poruŁil vsunout teplom�r kadetovi Bieglerovi do koneŁn�ku.
"Posledn� stadium cholery," pomyslil si �t�bn� l�kał, "pł�znak konce, nejkrajn�j�� slabost, kdy nemocnż ztr�c� smysl pro okol� a jeho v�dom� je zastłeno. On se usm�v� v płedsmrtnżch kłeŁ�ch."
Kadet Biegler za t�to manipulace se opravdu usm�val muŁednicky, d�laje hrdinu, kdyś mu do koneŁn�ku strkali teplom�r. Ale nehnul sebou.
"Pł�znaky," pomyslil si �t�bn� l�kał, "kter� płi cholełe vedou pozvolna k smrti, pas�vn� poloha..." Optal se je�t� ma�arsk�ho sanitn�ho poddłstojn�ka, zdali kadet Biegler vrhl a m�l prłjmy ve van�.
Obdrśev z�pornou odpov��, zad�val se na Bieglera. Kdyś płi cholełe pominou prłjmy a d�ven�, je to op�t, jako płede�l� pł�znaky, obraz toho, co se st�v� płi cholełe v posledn�ch hodin�ch smrti.
Kadet Biegler, śpln� nahż, vynesenż z tepl� vany na postel, poc�til chladno a zajektal zuby. Tak� mu vyskoŁila hus� kłśe po cel�m t�le.
"Vid�te," łekl �t�bn� l�kał ma�arsky, "velk� jektace, konŁetiny jsou studen�. To je konec."
Nakl�n�je se ke kadetovi Bieglerovi, optal se ho n�mecky: "Also, wie geht's?"
"S-s-se-hr-hr gu-gu-tt," zajektal zuby kadet Biegler, "...ei-ne...ei-ne De-deck-ke -"
"V�dom� d�lem zastłeno, d�lem zachov�no; ` łekl ma�arsky �t�bn� l�kał, "t�lo velice huben�, pysky a nehty maj� bżt Łern�... To je tłet� pł�pad, kdy umłeli mn� na choleru bez Łernżch nehtł a pyskł...
Naklonil se op�t nad kadeta Bieglera a pokraŁoval ma�arsky: "Druh� ozva nad srdcem płestala..."
"Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," zajektal kadet Biegler.
"To, co mluv�, jsou jeho posledn� slova," łekl �t�bn� l�kał k sanitn�mu poddłstojn�kovi ma�arsky, "z�tra ho pochov�me s majorem Kochem. Ted upadne do bezv�dom�. Listiny jsou o n�m v kancel�łi?"
"Budou tam," odpov�d�l klidn� sanitn� poddłstojn�k.
"Ei-ei-ne-ne De-de-de-deck-ke-ke," jektal za odch�zej�c�mi kadet Biegler.
V cel�m pokoji bylo na �estn�cti lłśk�ch p�t lid�. Jeden z nich byl nebośt�kem. Zemłel płed dv�ma hodinami, byl pokryt prost�radlem a jmenoval se jako objevitel cholerovżch bacilł. Byl to hejtman Koch, o kter�m se �t�bn� l�kał zmi�oval, śe bude m�ti z�tra pohłeb s kadetem Bieglerem.
Kadet Biegler zvedl se na posteli a vid�l ponejprv, jak se um�r� za c�sałe p�na na choleru, nebo� ze Łtył zbżvaj�c�ch dva um�rali, dusili se a modrali, płiŁemś vyr�śeli n�co ze sebe, ale nebylo poznat, co a jakou łeŁ� mluv�, bylo to sp�e chrŁen� potlaŁen�ho hlasu.
Druz� dva s n�padn� boułlivou reakc� na uzdraven� płipom�nali lidi stiśen� tyfózn�m deliriem. KłiŁeli nesrozumiteln� a vyhazovali z pokrżvky huben� nohy. Nad nimi st�l vousatż saniter�k, mluv�c� �tżrskżm n�łeŁ�m (jak poznal kadet Biegler), a uklid�oval je: "J� uś m�l taky choleru, moje zlat� panstvo, ale nekopal jsem do pokrżvky. Ted uś je s v�mi dobłe. Dostanete dovolenou, aś... - Neh�zej sebou tak," załval na jednoho, kterż kopl tak do pokrżvky, aś se mu płehnula płes hlavu, "to se u n�s ned�l�. Bud r�d, śe m� horeŁku, aspo� t� odtud s hudbou nepovezou. Uś jste oba z toho venku."
Pod�val se kolem sebe.
"Tamhle uś zase dva umłeli. To jsme Łekali," łekl dobr�cky, "bu�te r�di, śe uś jste z toho venku. Mus�m doj�t pro prost�radla."
Vr�til se za chv�li. Płikryl prost�radly zemłel� s śpln� Łernżmi pysky, vyt�hl jim ruce s Łernżmi nehty, kter� si drśeli v posledn� agónii udu�en� na ztopołen�m płirozen�, snaśil se jim zastrŁit jazyk do śst a pak si klekl u postel� a spustil: "Heilige Maria, Mutter Gottes..." A starż saniter�k ze �tżrska d�val se płitom na sv� uzdravuj�c� se pacienty, jejichś delirium znamenalo reakci k nov�mu śivotu.
"Heilige Maria, Mutter Gottes," opakoval, kdyś vtom mu n�jakż nahż muś zaklepal na rameno. Byl to kadet Biegler.
"Posly�te," łekl, "j� jsem... se koupal... Totiś m� koupali... J� potłebu-ji pokrżvku... Mn� je zima."
"To je zvl�tn� pł�pad," łekl płl hodiny nato tżś �t�bn� l�kał ke kadetovi Bieglerovi, kterż odpoŁ�val pod pokrżvkou, "vy jste, pane kadete, rekonvalescent; z�tra v�s po�lem do z�lośn� nemocnice do Tarnova. Vy jste nositelem cholerovżch bacilł... PokroŁili jsme tak daleko, śe to v�echno zn�me. Vy jste od 91. regimentu..."
"13. pochodovż prapor," odpov�d�l sanitn� poddłstojn�k za kadeta Bieglera, "11. setnina."
"Pi�te," łekl �t�bn� l�kał: "Kadet Biegler, 13. pochodovż prapor, 11. pochodov� setnina, 91. pluk, na pozorov�n� do cholerovżch bar�kł v Tarnov�. Nositel cholerovżch bacilł..."
A tak se stal z kadeta Bieglera, nad�en�ho bojovn�ka, nositel cholerovżch bacilł.

Jaroslav Ha�ek: Osudy dobr�ho voj�ka �vejka za sv�tov� v�lky
III. kniha
SLAVNŻ VŻPRASK

2. kapitola

V Budape�ti
Matu�iŁ płinesl na vojensk�m n�draś� v Budape�ti hejtmanovi S�gnerovi z velitelstv� telegram, kterż poslal ne��astnż velitel brig�dy dopravenż do sanatoria. Byl t�hoś obsahu, ne�ifrov�n, jako na posledn� stanici: "Rychle uvałit men�ś a pochodem na Sokal." K tomu bylo płipojeno: "Vozatajstvo zaŁ�slit u vżchodn� skupiny. Vżzv�dn� sluśba se zru�uje. 13. pochodovż prapor stav� most płes łeku Bug. Bliś�� v novin�ch."

Hejtman S�gner odebral se ihned na velitelstv� n�draś�. Uv�tal ho malż tlustż dłstojn�k s pł�telskżm śsm�vem.
"Ten vyv�d�l, ten v� brig�dn� jener�l," łekl, chechtaje se na cel� kolo, "ale doruŁit jsme v�m tu blbost museli, pon�vadś je�t� nepłi�lo od divize nał�zen�, śe se jeho telegramy nemaj� dod�vat adres�tłm. VŁera projel 14. pochodovż prapor 75. pluku a velitel praporu m�l zde telegram, aby bylo vyd�no v�emu muśstvu po �esti korun�ch jako zvl�tn� odm�na za Płemy�l, a z�rove� nał�zen�, aby z t�ch �esti korun kaśdż muś slośil zde v kancel�łi dv� koruny na v�leŁnou płjŁku... Podle zaruŁenżch zpr�v m� v� brig�dn� jener�l paralżzu."
"Pane majore," ot�zal se hejtman S�gner velitele vojensk�ho n�draś�, "dle rozkazł pluku, dle mar�rśty jedeme do G�d�ll�. Muśstvo m� zde dostat patn�ct deka ement�lsk�ho sżra. Na posledn� zast�vce m�lo muśstvo dostat patn�ct deka uhersk�ho sal�mu. Ale nedostalo niŁeho."
"Patrn� zde tak� z toho sejde," odpov�d�l major, st�le se pł�jemn� usm�vaje, "nev�m o podobn�m rozkazu pro pluky z �ech. Ostatn� to nen� mou v�c�, obra�te se na z�sobovac� komando."
"Kdy odj�śd�me, pane majore?"
"Płed v�mi stoj� vlak s t�śkżm d�lostłelectvem do HaliŁe. Pust�me ho za hodinu, pane hejtmane. Na tłet�ch kolej�ch stoj� sanitn� vlak. Odj�śd� za 25 minut po d�lostłelectvu. Na dvan�ct� koleji m�me vlak s munic�. Odj�śd� deset minut po sanitn�m vlaku a za dvacet minut po n�m jede v� vlak. - Jestli totiś nebudou n�jak� zm�ny," dodal op�t usm�vav�, takśe se zprotivil śpln� hejtmanovi S�gnerovi.
"Dovolte, pane majore," ot�zal se S�gner, "młśete mn� d�t vysv�tlen� o tom, śe nev�te o ś�dn�m podobn�m rozkazu tżkaj�c�m se vyd�v�n� patn�cti deka ement�lsk�ho sżra pro pluky z �ech?"
"To je rezerv�t," odpov�d�l hejtmanovi S�gnerovi, st�le se usm�vaje, velitel vojensk�ho n�draś� v Budape�ti.
"To jsem si dal," pomyslil si hejtman S�gner, vych�zeje z budovy velitelstv�, "proŁ jsem ke v�em Łertłm łekl nadporuŁ�kovi Luk�ovi, aby sebral v�ecky komandanty a �el s nimi do z�sobovac�ho 87 odd�lu s muśstvem pro patn�ct deka ement�lsk�ho sżra pro osobu."
Neśli velitel 11. kumpanie nadporuŁ�k Luk� dle rozkazu hejtmana S�gnera vydal rozkazy tżkaj�c� se pochodu muśstva bataliónu ke skladi�ti pro patn�ct deka ement�lsk�ho sżra na muśe, objevil se płed n�m �vejk s ne��astnżm Balounem. Baloun se celż tł�sl.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," łekl s obvyklou ohebnost� �vejk, "v�c, o kterou jde, je nesm�rn� dłleśitou. Prosil bych, pane obrlajtnant, abychom mohli tu celou z�leśitost vył�dit n�kde vedle, jako ł�kal jeden młj kamar�d, �patina ze Zhołe, kdyś d�lal sv�dka na svatb� a cht�lo se mu najednou v kostele..."
"Tak co je, �vejku?" płeru�il ho nadporuŁ�k Luk�, kter�mu se jiś zastesklo stejn� po �vejkovi jako �vejkovi po nadporuŁ�kovi Luk�ovi, "poj�me tedy kousek d�l."
Baloun je n�sledoval. vzadu, nepłest�vaje se tł�st. Tento obr ztratil śpln� du�evn� rovnov�hu a kl�til rukama v hrozn�m, beznad�jn�m zoufalstv�.
"Tak co je, �vejku?" optal se nadporuŁ�k Luk�, kdyś za�li vedle.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," łekl �vejk, "śe je vśdycky lep�� se k n�Łemu płiznat dł�v, neś aś to praskne. Vy jste dal urŁitej rozkaz, pane obrlajtnant, aby v�m, aś płijedeme do Budape�ti, Baloun płines tu va�i j�trovou pa�tiku a housky. Dostals ten rozkaz, nebo ne?" obr�til se �vejk na Balouna.
Baloun poŁal je�t� v�ce kl�tit rukama, jako by se cht�l ubr�nit proti dor�śej�c�mu nepł�teli.
"Tento rozkaz," łekl �vejk, "nemohl bejt, bohuśel, pane obrlajtnant, vykonanej. J� jsem tu va�i j�trovou pa�tiku seśral... - Seśral jsem ji," łekl �vejk, ��ouchaje do zd�en�ho Balouna, "pon�vadś jsem si myslel, śe j�trov� pa�tika se młśe zkazit. J� jsem Łet n�kolikr�t v novin�ch, śe se cel� rodina votr�vila j�trovou pa�tikou. Jednou na Zderaze, jednou v Beroun�, jednou v T�bołe, jednou v Mlad� Boleslavi, jednou v Pł�brami. V�ichni tej votrav� podlehli. J�trov� pa�tika, to je nejhor�� prev�t..."
Baloun, celż se tłesa, postavil se stranou a strŁil si prst do krku a vrhl v kr�tkżch płest�vk�ch. "Co je s v�mi, Baloune?"
"Ble-ble-ju, �-� pane obr... �-� obr-lajt-nant �-�," pouśivaje płest�vek, volal ne��astnż Baloun, "j�-j� ji seśra-�-�, seśra-��-1-1-1, �-�, j�-��, s�m-��, ż-� -" Z ne��astn�ho Balouna �ly hubou ven i kousky staniolov�ho obalu z pa�tiky.
"Jak vid�te, pane obrlajtnant," łekl �vejk, neztr�ceje niŁeho ze sv� du�evn� rovnov�hy, "vona takov� kaśd� seśran� pa�tika vyjde ven jako volej nad vodu. J� jsem to cht�l vz�t s�m na sebe, a von se pitomec takhle prozrad�. Von je to docela hodnej Łlov�k, ale seśere v�echno, co je mu sv�łenż. J� jsem znal taky jednoho takovżho Łlov�ka. Byl sluha v jednż bance. Tomu mohli sv�łit tis�ce; jednou taky vyzvednut pen�ze zas v jinż bance a płedali mu o tis�c korun a on to vr�til hned na m�st�, ale poslat ho za patn�ct krejcarł pro krkoviŁku, tak poloviŁku na cest� seśral. Byl takovej chtivej na śr�dlo, śe kdyś ho pos�lali śłedn�ci za jitrnicema, tak je p�ral po cest� kapesn�m nośem a d�ry zalepoval engli�flastrem, kerej ho st�l płi p�ti jitrnic�ch v�c neś cel� jitrnice."
NadporuŁ�k Luk� si vzdychl a odch�zel.
"RaŁte m�t n�jak� rozkazy, pane obrlajtnant?" volal za n�m �vejk, zat�mco ne��astnż Baloun neust�le si strkal prst do krku.
NadporuŁ�k Luk� m�chl rukou a odch�zel k z�sobovac�mu skladi�ti, płiŁemś mu na mysl płi�la podivn� my�lenka, śe kdyś voj�ci śerou svżm dłstojn�kłm j�trov� pa�tiky, śe to Rakousko nemłśe vyhr�t.
Mezit�m �vejk odv�d�l Balouna na druhou stranu vojensk� trati. Płitom ho t�il, śe se spolu pod�vaj� do m�sta a płinesou odtamtud panu nadporuŁ�kovi debrec�nsk� p�rky, kterżś pojem uzen�łsk� speciality sl�val se u �vejka płirozen� s pojmem hlavn�ho m�sta Uhersk�ho kr�lovstv�.
"Von by n�m moh uject vlak," b�doval Baloun, kterż płi sv� nenaśranosti spojoval t�ś ohromnou lakotu.
"Kdyś se jede na front," prohl�sil �vejk, "tak se nikdy nic nezme�k�, pon�vadś kaśdej vlak, kerej jede na front, si to moc dobłe rozmysl�, aby płivez na koneŁnou stanici jenom płl e�alonu. Vostatn� j� ti dobłe rozum�m, Baloune. M� za�itou kapsu."
Ne�li v�ak nikam, pon�vadś ozval se sign�l k nastupov�n� do vlaku. Muśstva jednotlivżch rot vracela se od z�sobovac�ho skladi�t� ku svżm vagónłm op�t s pr�zdnem. M�sto patn�cti dekagramł ement�lsk�ho sżra, kterż m�l zde bżt rozd�n, dostal kaśdż po �katulce z�palek a jednu pohlednici, kterou vydalo komit� pro v�leŁn� hroby v Rakousku (V�de� XIX, 4, Canisiusgasse). M�sto patn�cti dekagramł ement�lsk�ho sżra m�l kaśdż v ruce z�padohaliŁskż hłbitov voj�nł v Sedlisku s pomn�kem ne��astnżch landver�kł, zhotovenżch ulejv�kem sochałem, jednoroŁn�m dobrovoln�kem �ikovatelem Scholzem.
U �t�bn�ho vagónu panovalo t�ś neobyŁejn� vzru�en�. Dłstojn�ci pochodov�ho praporu shrom�śdili se kolem hejtmana S�gnera, kterż jim cosi rozŁilen� vykl�dal. Vr�til se pr�v� z n�draśn�ho velitelstv� a m�l v ruce velmi dłv�rnż skuteŁnż telegram ze �t�bu brig�dy, s�hodlouh�ho obsahu, s instrukcemi a pokyny, jak si poŁ�nati v t�to nov� situaci, ve kter� se ocitlo Rakousko dne 23. kv�tna 1915.
Brig�da telegrafovala, śe It�lie vypov�d�la Rakousko-Uhersku v�lku.
Je�t� v Brucku nad Litavou v dłstojnick�m kasin� se Łasto płi ob�dech a veŁeł�ch s plnou hubou hovołilo o podivn�m jedn�n� a chov�n� It�lie, ale celkem vzato nikdo neŁekal, śe se spln� prorock� slova toho idiota kadeta Bieglera, kterż jednou płi veŁełi odstrŁil tal�ł s makaróny a prohl�sil: "T�ch se naj�m aś pod branami Verony."
Hejtman S�gner, prostudovav instrukce obdrśen� pr�v� z brig�dy, dal troubiti alarm.
Kdyś se v�echno muśstvo pochodov�ho praporu shrom�śdilo, bylo postaveno do Łtverce a hejtman S�gner płeŁetl muśstvu neobyŁejn� vzne�enżm hlasem telegraficky mu dodanż pł�kaz po brig�d�:
"Z bezpł�kladn� zrady a z laŁnosti zapomn�l italskż kr�l na bratrsk� z�vazky, kterżmi byl povinov�n jako spojenec na�eho mocn�łstv�. Od vypuknut� v�lky, ve kter� se m�l postaviti po bok na�im stateŁnżm vojsk�m, hr�l zr�dnż italskż kr�l roli maskovan�ho z�kełn�ka, chovaje se obojetn�, udrśuje płitom tajn� vyjedn�v�n� s na�imi nepł�teli, kter�ś zrada vyvrcholila v noci z 22. na 23. kv�ten vypov�zen�m v�lky na�emu mocn�łstv�. N� nejvy��� velitel je płesv�dŁen, śe na�e vśdy stateŁn� a slavn� vojska odpov� na niŁemnou zradu nev�rn�ho nepł�tele takovżm śderem, śe zr�dce płijde k pozn�n�, jak, zaŁav hanebn� a zr�dn� v�lku, s�m sebe zniŁil. V to dłv�łujeme pevn�, śe s pomoc� boś� brzy nadejde den, kdy roviny italsk� op�t uvid� v�t�ze od Santa Lucie, Vicenzy, Novary, Custozzy. Chceme zv�t�zit, mus�me zv�t�zit, a jist� zv�t�z�me!"
Potom bylo obvykl� "Dreimal hoch!" a vojsko nasedlo op�t do vlaku, jaksi zaraśeno. M�sto patn�cti deka ement�lsk�ho sżra maj� na krku v�lku s It�li�.

Ve vagón�, kde sed�l �vejk s śŁetn�m �ikovatelem Va�kem, telefonistou Chodounskżm, Balounem a kuchałem Jurajdou, rozpłedl se zaj�mavż rozhovor o zas�hnut� It�lie do v�lky.
"V T�borskej ulici v Praze byl taky takovej pł�pad," zaŁal �vejk. "Tam byl ��kej kupec Hołej��, kus vod n�ho d�l naproti m�l svłj kr�m kupec Po�mournż a mezi nima vob�ma byl hokyn�ł Havlasa. Tak ten kupec Hołej�� jednou dostal takovej n�pad, aby se jako spojil s t�m hokyn�łem Havlasou proti kupci Po�mournżmu, a zaŁal s n�m vyjedn�vat, śe by mohli ty dva kr�my spojit pod jednou firmou ,Hołej�� a Havlasa`. Ale ten hokyn�ł Havlasa �el hned k tomu kupci Po�mournżmu a pov�d� mu, śe mu d�v� Hołej�� dvan�ct set za ten jeho hokyn�łskż kr�m a śe chce, aby s n�m �el do kumpanie. Jestli ale von mu d�, Po�mournż, osmn�ct stovek, tak śe rad�ji płjde s n�m do kumpanie proti Hołej��mu. Tak se dohodli, a ten Havlasa ��kej Łas poł�d se okloun�l kolem toho Hołej��ho, kerżho zradil, a d�lal, jako by byl jeho nejlep��m pł�telem, a kdyś płi�la łeŁ na to, kdy to jako daj� dohromady, ł�kal: ,Jó, to uś bude brzo. J� jenom Łek�m, aś płijedou partaje z letn�ch bytł.` A kdyś ty partaje płijely, tak vopravdu to uś bylo hotovż, jak von poł�d sliboval tomu Hołej��mu, śe se to d� dohromady. Ten, kdyś �el jednou r�no votv�rat kr�m, vid�l velkej nadpis nad kr�mem svżho konkurenta, velik�nskou firmu ,Po�mournż a Havlasa`."
"U n�s," poznamenal pitomż Baloun, "byl taky jednou takovż pł�pad: cht�l jsem koupit vedle ve vesnici jalovici, m�l jsem ji smluvenou a votickej łezn�k mn� ji płebral pod nosem."
"Kdyś uś tedy zas m�me novou vojnu," pokraŁoval �vejk, "kdyś m�me vo jednoho nepł�tele v�c, kdyś m�me zas novej front, tak se bude muset �etłit s munic�. ,��m v�c je v rodin� d�t�, t�m v�ce se spotłebuje r�kosek,` ł�k�val d�deŁek Chovanec v Motole, kerej vypl�cel rodiŁłm v sousedstv� d�ti za pau��l."
"J� m�m jenom strach," łekl Baloun celż se tłesa, "śe kvłli tż It�lii budou men�� porce."
�Łetn� �ikovatel Van�k se zamyslil a łekl v�śn�: "To v�echno młśe bżt, pon�vadś te� se to na�e v�t�zstv� n�jak prot�hne."
"Te� bychom potłebovali novżho Radeckżho," prohodil �vejk, "ten uś byl vobezn�menej s tam�j�� krajinou, ten uś v�d�l, kde je slab� str�nka Tali�nł a co se m� �turmovat a vod kterż strany. Vono to nen� jen tak lehkż, vlezt n�kam. To dovede kaśdej, ale dostat se vodtamtud, to je pravż vojenskż um�n�, Kdyś uś Łlov�k n�kam vleze, tak mus� v�d�t vo v�em, co se kolem n�ho d�je, aby se najednou nevoctnul płed n�jakou �lamastykou, kerej se ł�k� katastrofa. To u n�s jednou v dom�, je�t� na starżm byt�, chytili na płd� zlod�je, a von si chlap pov��mnul, kdyś tam vlez, śe pr�v� zedn�ci vopravujou sv�tl�k, von se jim tedy vytrh, skolil domovnici a spustil se po le�en� dolł do sv�tl�ku a vodtamtud vłbec nemoh ven. Ale n� tat�Łek Radeckż v�d�l vo kaśdej cest�, nemohli ho nikde dostat. V jednż kn�śce vo tom jener�lovi bylo to celż popsanż, jak utek vod Santa Lucie a Tali�ni jak taky utekli, a teprve jak druhej den vobjevil, śe to vlastn� vyhr�l, kdyś tam Tali�ny nena�el a nevid�l dalekohledem, tak se vr�til a vobsadil vopu�t�nou Santu Lucii. Vod tż doby byl menovanej mar��lkem."
"Cośpak It�lie, to je p�kn� zem�," prohodil kuchał Jurajda, "j� sem byl je�nou v Ben�tk�ch a v�m, śe Tali�n nazve kaśd�ho prasetem. Kdyś se rozŁ�l�, je u n�ho kaśdej porco maladetto. I papeś je u n�ho porco, i ,madonna mia e porco`, ,papa e porco`."

�Łetn� �ikovatel Van�k naproti tomu velice sympaticky se vyj�dłil o It�lii. M� v Kralupech płi sv� drog�rii vżrobu citrónov� ���vy, kterou d�l� ze shnilżch citrónł, a nejlacin�j�� citróny a nejshnilej�� vśdy kupoval z It�lie. Ted bude konec s dopravou citrónł z It�lie do Kralup. Nen� pochyby, śe v�lka s It�li� płinese rłzn� płekvapen�, pon�vadś se bude cht�t Rakousko pomst�t.
"Vono se łekne," usm�l se �vejk, "pomst�t se: N�kdo mysl�, śe se pomst�, a nakonec to vodnese ten, koho si jako takovej Łlov�k vybral za n�stroj svż pomsty. Kdyś jsem bydlel płed lety na Vinohradech, tak tam bydlel v pł�zem� domovn�k a u toho na byt� byl jeden takovej malej oułedn�Łek z ��kż banky, a ten chodil do jednoho vżŁepu v Krameriov� ulici a poh�dal se tam jednou s jedn�m p�nem, kerej m�l takovej ��kej śstav na Vinohradech pro analżzu moŁe. Ten p�n vłbec na nic jinżho nemyslel a vo niŁem jin�m nemluvil a nos�val sam� fla�tiŁky s moŁ�, kaśdżmu to cpal pod nos, aby se taky vymoŁil a dal si prohl�dnout moŁ, protośe na takovż prohl�dce z�leś� �t�st� Łlov�ka, rodiny a je to taky lacinż, stoj� to �est korun. V�ichni, co chodili do vżŁepu, i hostinskż a hostinsk�, dali si moŁ analżzovat, jenom ten śłedn�Łek se je�t� drśel, aŁkoliv ten p�n za n�m lez poł�d do piso�ru, kdyś �el ven, a vśdycky mu starostliv� ł�kal: ,J� nev�m, pane Skorkovskż, mn� se ta va�e moŁ n�jak nel�b�, vymoŁte se do lahviŁky, dł�v neś bude pozd�!` KoneŁn� ho płemluvil. St�lo to śłedn�Łka �est korun a ten p�n mu ten rozbor jak n�leśit� vosladil, jako to uś ud�lal t�m v�em ve vżŁepu, nevyj�maje ani hostinskżho, kterżmu kazil śivnost, pon�vadś takovej rozbor vśdycky prov�zel ł�k�n�m, śe je to moc v�śnej pł�pad, śe nikdo nesm� nic p�t krom� vody, śe nesm� koułit, śe se nesm� śenit a śe m� j�st jen samou zeleninu. Tak ten śłedn�Łek m�l na n�ho jako v�ichni stra�nej vztek a zvolil si domovn�ka za n�stroj svż pomsty, pon�vadś znal domovn�ka jako surovce. Tak jednou tomu p�novi, co prov�d�l tu analżzu moŁi, pov�d�, śe ten domovn�k uś se necejt� zdr�v n�jakej Łas a śe ho pros�, aby si zejtra r�no k sedmej hodin� płi�el k n�mu pro moŁ, śe si ji d� prozkoumat. A von tam �el. Domovn�k je�t� spal, kdyś ho ten p�n vzbudil a pov�dal mu pł�telsky: ,Moje ścta, pane M�lek, dobr� jitro płeji. Tady pros�m lahviŁka, raŁte se vymoŁit a dostanu �est korun: Ale to bylo boś� dopu�t�n� potom, jak ten domovn�k vyskoŁil v kafatech z postele, jak toho p�na chyt za krk, jak s n�m pra�til vo almaru, aś ho do n� zafasoval! Kdyś ho vyt�h z almary, popad bejkovec a uś ho hnal dolł v katatech �elakovskżho ulic�, a ten jeŁel, jako kdyś �l�pne� psovi na vocas, a na Havl�Łkov� tł�d� skoŁil do elektriky, a domovn�ka chyt str�śn�k, sepral se s n�m, a pon�vadś byl domovn�k v katatech a v�echno mu lezlo ven, tak ho kvłli takovżmu pohor�en� hodili do ko�atinky a vodvezli na policii, a von je�t� z ko�atinky łval jako tur: ,Vy pacholci, j� v�m uk�śu mn� analżzovat moŁ: S�d�l �est m�s�cł pro vełejnż n�sil� a pro ur�śku str�śe, a potom je�t� po vyhl�en� rozsudku dopustil se ur�śky panovnickżho domu, tak snad sed� je�t� dnes, a proto ł�k�m, cht�t se n�komu pomst�t, śe to vodnese nevinnej Łlov�k."
Baloun mezit�m śsilovn� o n�Łem płemż�lel, aś nakonec ot�zal se se strachem Va�ka: "Pros�m, pane rechnungsfeldv�bl, vy tedy mysl�te, śe kvłli tż v�lce s It�li� budem fasovat men�� min�ś?"
"To je nab�ledni," odpov�d�l Van�k.
"Jeś�marj�," vykłikl Baloun, sklonil hlavu do dlan� a sed�l ti�e v koutku.
T�m skonŁila v tomto vagón� definitivn� debata o It�lii.

Ve �t�bn�m vagón� rozhovor o nov� utvołenżch v�leŁnżch pom�rech zas�hnut�m It�lie do v�lky byl by bżval jist� velice f�dn�, kdyś zde nebylo jiś slavn�ho vojensk�ho teoretika kadeta Bieglera, kdyby byl jaksi ho nezastoupil poruŁ�k Dub od tłet� kumpanie.
PoruŁ�k Dub byl v civilu profesorem Łe�tiny a jiś v t� dob� jevil neobyŁejnż sklon k tomu, aby v�ude, kde jen to bylo mośno, mohl vyj�dłit svou loaj�lnost. V p�semnżch pracech płedkl�dal svżm ś�kłm t�mata z d�jin rodu habsbursk�ho. V niś��ch tł�d�ch stra�il ś�ky c�sał Maxmili�n, kterż vlezl na sk�lu a nemohl sl�zt dolł, Josef II. jako or�Ł a Ferdinand Dobrotivż. Ve vy���ch tł�d�ch byla ta t�mata ov�em spleten�j��, jako kupł�kladu śloha pro septim�ny: "C�sał Franti�ek Josef I., podporovatel v�d a um�n�", kter�ś pr�ce vynesla jednomu septim�novi vylouŁen� ze v�ech stłedn�ch �kol ł�e rakousko-uhersk�, pon�vadś napsal, śe nejkr�sn�j��m Łinem tohoto mocn�łe bylo zalośen� mostu c�sałe Franti�ka Josefa I. v Praze.
Velice dbal vśdy toho, aby v�ichni jeho ś�ci płi c�sałskżch narozenin�ch a jinżch podobnżch c�sałskżch slavnostech zp�vali~s nad�en�m rakouskou hymnu. Ve spoleŁnosti byl neobl�ben, pon�vadś o n�m bylo jisto, śe je t�ś denunciantem mezi svżmi kolegy. V m�st�, kde vyuŁoval, byl jedn�m z Łlenł trojl�stku nejv�t��ch pitomcł a mezkł, kterż se skl�dal z n�ho, okresn�ho hejtmana a łeditele gymnasia. V tomto śzk�m krouśku nauŁil se politizovat v r�mc�ch rakousko-uhersk�ho mocn�łstv�. T�ś nyn� poŁal vykl�dat sv� rozumy hlasem a pł�zvukem zkostnat�l�ho profesora:
"Celkem vzato m� naprosto nepłekvapilo vystoupen� It�lie. �ekal jsem to jiś płed tłemi m�s�ci. Je jist�, śe It�lie znaŁn� zpy�n�la posledn� dobou, n�sledkem v�t�zn� v�lky s Tureckem o Tripolis. Krom� toho pł�li� spol�h� se na sv� lo�stvo i na n�ladu obyvatelstva v na�ich pł�mołskżch zem�ch a v jiśn�m Tyrolsku. Je�t� płed v�lkou mluvil jsem o tom s na��m okresn�m hejtmanem, aby na�e vl�da nepodce�ovala iredentistick� hnut� na jihu. Dal mn� t�ś śpln� za pravdu, pon�vadś kaśdż proz�ravż Łlov�k, kter�mu z�leś� na zachov�n� t�to ł�e, musel jiś d�vno płedpokl�dat, kam bychom dosp�li s pł�li�nou shov�vavost� vłŁi takovżm śivlłm. Pamatuji se dobłe, śe asi płed dv�ma lety jsem prohl�sil v rozmluv� s panem okresn�m hejtmanem, śe It�lie, bylo to v dob� balk�nsk� v�lky płi af�łe na�eho konzula Prohasky, Łek� na nejbliś�� pł�leśitost n�s z�kełn� napadnout. - A te� to m�me!" vykłikl takovżm hlasem, jako by se s n�m v�ichni h�dali, aŁkoliv v�ichni pł�tomn� aktivn� dłstojn�ci si płi jeho łeŁi mysleli, aby jim ten civilista śvanil vlezl na z�da.
"Je pravdou," pokraŁoval jiś m�rn�j��m tónem, "śe se ve v�t�in� pł�padech i ve �koln�ch śloh�ch zapom�nalo na n� bżvalż pom�r s It�li�, na ony velik� dny slavnżch v�t�znżch arm�d i v roce tis�c osm set Łtyłicet osm, i v roce tis�c osm set �edes�t �est, o kterżch se mluv� ve dne�n�ch pł�kazech po brig�d�. J� jsem v�ak ale vykonal vśdy svou povinnost a je�t� płed ukonŁen�m �koln�ho roku, takłka na sam�m zaŁ�tku v�lky, dal jsem svżm ś�kłm slohovż śkol: ,Unsre Helden in Italien von Vicenza bis zur Custozza, oder...`"
A blbeŁek poruŁ�k Dub slavnostn� dodal: "...Blut und Leben f�r Habsburg! F�r ein 0sterreich, ganz, einig, gro�!`"...

OdmlŁel se a Łekal patrn�, śe ostatn� ve �t�bn�m vagón� t�ś budou mluvit o nov� utvołen� situaci a on śe jim je�t� jednou dok�śe, śe to uś v�d�l płed p�ti lety, jak se jednou zachov� It�lie ku sv�mu spojenci. Zklamal se v�ak śpln�, nebo� hejtman S�gner, kter�mu płinesl batalionsordonanc Matu�iŁ ze stanice veŁern� vyd�n� Pester Lloydu, łekl, d�vaje se do novin: "Tak vida, ta Weinerov�, kterou jsme vid�li v Brucku vystupovat pohostinsky, hr�la zde vŁera na sc�n� Mal�ho divadla."
T�m byla zakonŁena ve �t�bn�m vagón� debata o It�lii.

Krom� t�ch, kteł� sed�li vzadu, bataliónn� ordonanc Matu�iŁ a sluha hejtmana S�gnera Batzer d�vali se na vojnu s It�li� ze stanoviska Łist� praktick�ho, pon�vadś, kdysi d�vno płed l�ty, je�t� za aktivn� sluśby, zśŁastnili se oba n�jakżch man�vrł v jiśn�m Tyrolsku.
"To se n�m to �patn� poleze do t�ch kopcł," łekl Batzer, "hejtman S�gner m� t�ch kufrł hromadu. J� jsem sice z hor, ale je to docela n�co jin�ho, kdyś si Łlov�k vezme flintu pod kab�t a jde si vyhl�dnout n�jak�ho zaj�ce na panstv� kn�śete �varcenberka."
"Jestli totiś n�s hod� dolł na It�lii. Mn� by se to taky nezamlouvalo, l�tat po kopc�ch a ledovc�ch s rozkazy. Potom to śr�dlo tam dole, sam� polenta a olej," smutn� łekl Matu�iŁ.
"A proŁ by zrovna n�s nestrŁili do t�ch hor," rozŁiloval se Batzer, "n� regiment uś byl v Srbsku, Karpatech, uś jsem se tahal s kufry pana hejtmana po hor�ch, dvakr�t uś jsem je ztratil; jednou v Srbsku, podruh� v Karpatech, v takov� pat�lii, a młśe bżt, śe m� to Łek� potłet� na italsk� hranici, - a co se tżk� toho śr�dla tam dole..." Odplivl si. Płisedl dłv�rn� bl�śe k Matu�iŁovi: "V�, u n�s v Ka�perskżch Hor�ch d�l�me takov� maliŁk� knedl�Łky z t�sta ze syrovżch brambor, ty se uvał�, pak se obalej� ve vejci, posypou se p�kn� houskou a potom se op�kaj� na �peku." Posledn� slovo pronesl takovżm tajemn� slavnostn�m hlasem.
"A nejlep�� jsou s kyselżm zel�m," dodal melancholicky, "to mus� j�t makaróny do hajzlu."
T�m i zde skonŁil rozhovor o It�lii...

V ostatn�ch vagónech, pon�vadś vlak st�l jiś płes dv� hodiny na n�draś�, �el jeden hlas, śe asi vlak obr�t� a po�lou ho na It�lii.
Tomu by nasv�dŁovalo t�ś to, śe se zat�m d�ly s e�alonem podivn� v�ci. Op�t v�echno muśstvo vyhnali z vagónł, płi�la inspekce s dezinfekŁn�m sborem a vykropila p�kn� v�echny vagóny lyzolem, coś bylo płijato, zejm�na ve vagónech, kde vezli z�soby komis�rku, s velkou nelibost�.
Rozkaz je ale rozkaz, sanitn� komise vydala rozkaz vydezinfikovati v�echny vagóny e�alonu 728, proto zcela klidn� postł�kali hromady komis�rku a pytle s rżś� lyzolem. To uś bylo płece zn�t, śe se n�co zvl�tn�ho d�je.
Potom zas to v�echno vehnali do vagónł a za płl hodiny zas to v�echno vyhnali ven, pon�vadś płi�el si e�alon prohl�dnout takovż stałiŁkż gener�l, takśe �vejkovi ihned napadlo zcela płirozen� pojmenov�n� star�ho p�na. Stoje vzadu za frontou poznamenal k śŁetn�mu �ikovateli Va�kovi: "Je to chc�p�Łek."
A starż gener�l proch�zel se d�l płed frontou, prov�zen hejtmanem S�gnerem, a zastavil se płed jedn�m mladżm voj�kem, aby jaksi cel� muśstvo nadchl, a ot�zal se ho, odkud je, jak je st�r a m�-li hodinky. Voj�k sice jedny m�l, ale pon�vadś myslel, śe dostane od star�ho p�na je�t� jedny, łekl, śe ś�dn� nem�, naŁeś stałiŁkż chc�p�Łek gener�l s takovżm płipitom�lżm śsm�vem, jako to d�l�val c�sał Franti�ek Josef, kdyś oslovov�val n�kde ve m�stech starosty, łekl: "To je dobłe, to je dobłe," naŁeś poctil osloven�m vedle stoj�c�ho kapr�la, kter�ho se optal, je-li jeho manśelka zdr�va.
"Poslu�n� hl�s�m," załval des�tn�k, "śe nejsem śenat," naŁeś gener�l se svżm blahosklonnżm śsm�vem łekl op�t sv�: "To je dobłe, to je dobłe."
Potom gener�l v stałeck� d�tinnosti poś�dal hejtmana S�gnera, aby mu płedvedl, jak se voj�ci sami poŁ�taj� do dvojstupu, a za chvilku jiś zn�lo: "Prvn�-druhż, prvn�-druhż, prvn�-druhż."
To m�l gener�l chc�p�Łek velice r�d. M�l dokonce doma dva bur�e, kter� si stav�l doma płed sebe, a ti museli sami poŁ�tat: "Prvn�-druhż, prvn�-druhż..."
Takovżch gener�lł m�lo Rakousko hromadu.
Kdyś tedy byla płehl�dka ��astn� odbyta, płi Łem gener�l neskrblil pochvalou płed hejtmanem S�gnerem, bylo dovoleno muśstvu pohybovat se v obvodu n�draś�, pon�vadś płi�la zpr�va, śe se pojede je�t� aś za tłi hodiny. Muśstvo se tedy proch�zelo kolem a oŁumovalo, pon�vadś bżv� na n�draś� dosti obecenstva, tu a tam płece jen n�kterż voj�k vyśebral si cigaretu.
Bylo vid�t, śe jaksi to prvotn� nad�en�, vyjadłuj�c� se v slavn�m v�t�n� e�alonł na n�draś�ch, jiś hluboce kleslo a upadlo aś na śebrotu.
K hejtmanovi S�gnerovi dostavila se deputace Spolku pro v�t�n� hrdinł, sest�vaj�c� ze dvou stra�n� utahanżch dam, kter� odevzdaly d�rek patł�c� e�alonu, totiś dvacet krabiŁek vo�avżch pastilek do śst, reklamy to jedn� pe�tsk� tov�rny na cukrovinky. KrabiŁky śstn�ch vo�avżch pastilek byly p�kn� provedeny z plechu, na v�Łku byl namalov�n uherskż honv�d, kterż tiskne ruku rakousk�mu land�turm�kovi, a nad nimi z�ł� koruna svato�t�p�nsk�. Kolem bżl n�meckż a madarskż n�pis: "F�r Kaiser, Gott und Vaterland."
Tov�rna na cukrovinky byla tak loaj�ln�, śe dala płednost c�sałi płed p�nembohem.
Kaśd� krabiŁka obsahovala osmdes�t pastilek, takśe asi celkem płibliśn� p�t pastilek płi�lo na tłi muśe. Krom� toho płinesly ustaran�, utahan� d�my velikż bal�k vyti�t�nżch dvou modliteb, sepsanżch budape��skżm arcibiskupem G�zou ze Szatm�r-Budafalu. Byly n�mecko-ma�arsk� a obsahovaly nejstra�n�j�� proklet� v�ech nepł�tel. Ps�ny byly tyto modlitbiŁky tak v�niv�, śe tam jenom na konci sch�zelo ł�zn� ma�arsk� "Baszom a Krisztusm�rj�t!"
Dle ctihodn�ho arcibiskupa m�l dobrotivż błh Rusy, AngliŁany, Srby, Francouze, Japonce rozsekat na nudle a na paprikagul�. Dobrotivż błh m�l se koupat v krvi nepł�tel a pomordovat to v�echno, jako to ud�lal surovec Herodes s ml���tky.
Dłstojnż arcibiskup budape��skż pouśil ve svżch modlitbiŁk�ch napł�klad takovżch p�knżch v�t: "Błh śehnej va�im bod�kłm, aby hluboko vnikly v błicha va�ich nepł�tel. Nech� nejvż� spravedlivż Hospodin ł�d� d�lostłeleckż ohe� nad hlavy nepł�telskżch �t�bł. Milosrdnż błh dejś, aby se v�ichni nepł�tel� zalkli ve sv� vlastn� krvi, z ran, kter� vy jim nanesete!"
Proto je tłeba je�t� jednou opakovat, śe k t�mto modlitbiŁk�m nakonec nic jin�ho nesch�zelo neś to "Baszom a Krisztusm�rj�t!"
Kdyś to v�echno ob� d�my odevzdaly, projevily hejtmanovi S�gnerovi zoufal� pł�n�, zdali by nemohly bżt pł�tomny płi rozd�v�n� d�rkł. Jedna dokonce m�la takovou odvahu zm�nit se, śe by płi t� pł�leśitosti mohla promluvit k voj�nłm, kter� jinak nenazżvala neśli "unsere braven Feldgrauen".
Ob� tv�łily se stra�n� uraśen�, kdyś hejtman S�gner zam�tl jejich ś�dost. Prozat�m tyto milodary putovaly do vagónu, kde bylo skladi�t�. Ctihodn� d�my pro�ly ładou voj�kł a jedna z nich neopomenula płi t� pł�leśitosti popleskati jednoho zarostl�ho voj�ka po tv�łi. Byl to n�jakż �imek z Bud�jovic, kterż neznaje niŁeho o tom vzne�en�m posl�n� t�ch dam, prohodil k svżm soudruhłm po odchodu d�m: "Jsou ale tady ty kurvy drzż. Kdyby aspo� takov� vopice vypadala k sv�tu, ale je to jako Ł�p, Łlov�k nic jin�ho nevid� neś ty haksny a vypad� to jako boś� umuŁen�, a je�t� si takov� star� ra�ple chce n�co zaŁ�nat s voj�ky."
Na n�draś� bylo velice śivo. Ud�lost s Italy zpłsobila zde jistou paniku, pon�vadś byly zadrśeny dva e�alony s d�lostłelectvem a posl�ny do �tyrska. Byl zde t�ś e�alon Bos��kł, kterż tu Łekal jiś dva dny z n�jakżch nezn�mżch pł�Łin a byl śpln� zapomenut a ztracen. Bos��ci jiś dva dni nefasovali min�ś a chodili śebrat chleba po Nov� Pe�ti. Tak� nebylo nic jin�ho sly�et neśli rozŁilenż hovor ztracenżch Bos��kł, śiv� gestikuluj�c�ch, kteł� vyr�śeli neust�le ze sebe: "Jebem ti boga - jebem ti du�u, jebem ti majku."
Potom pochodovż prapor jednadevades�tżch byl op�t sehn�n dohromady a nastoupil m�sto ve svżch vagónech. Za chvilku v�ak bataliónn� ordonanc Matu�iŁ vr�til se z n�draśn�ho velitelstv� se zpr�vou, śe se pojede aś za tłi hodiny. Proto op�t svolan� muśstvo bylo pu�t�no z vagónł. T�sn� płed odjezdem vlaku vstoupil do �t�bn�ho vagónu velice rozŁilen� poruŁ�k Dub a ś�dal hejtmana S�gnera, aby dal neprodlen� �vejka zavł�t: PoruŁ�k Dub, starż zn�mż denunciant na sv�m płsobi�ti jako gymnasi�ln� profesor, d�val se r�d do rozhovoru s voj�ky, płiŁemś p�tral po jejich płesv�dŁen�, a z�rove�, aby je mohl pouŁiti a vysv�tliti, proŁ bojuj�, zaŁ bojuj�.
Na sv� obchłzce vid�l vzadu, za n�draśn� budovou, st�t u lucerny �vejka, kterż se z�jmem si prohl�śel plak�t n�jak� dobroŁinn� vojensk� loterie. Ten plak�t zn�zor�oval, jak rakouskż voj�k płipichuje vyjeven�ho vousat�ho koz�ka ke zdi.
PoruŁ�k Dub poklepal �vejkovi na rameno a ot�zal se, jak se mu to l�b�.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," odpov�d�l �vejk, "śe je to blbost. Uś jsem vid�l hodn� pitomejch plak�tł, ale takovou hovadinu sem je�t� nevid�l."
"Copak se v�m na tom nel�b�?" optal se poruŁ�k Dub.
"Mn� se, pane lajtnant, na tom plak�tu nel�b� to, jak ten voj�k zach�z� se sv�łenejma zbran�ma, dy� von młśe ten bajonet zlomit vo ze�, a potom je to vłbec zbyteŁnż, byl by za to trestanej, pon�vadś ten Rus m� ruce nahołe a vzd�v� se. On je zajatej, a se zajatci se mus� slu�n� zach�zet, pon�vadś je to marnż, ale jsou to taky lidi."
PoruŁ�k Dub p�tral tedy d�le po �vejkov� smż�len� a optal se ho: "V�m je tedy toho Rusa l�to, śe ano?"
"Mn� je l�to, pane lajtnant, vobou, i toho Rusa, protośe je prop�chnutej, i toho voj�ka, protośe by byl za to zavłenej. Dy� von, pane lajtnant, musel ten bajonet płitom zlomit, to je marnż, dy� to vypad� jako kamenn� ze�, kam to vr�ś�, a vocel je kłehk�. To jsem v�m jednou; pane lajtnant, je�t� do vojny, v aktivn� sluśb�, m�li jednoho pana lajtnanta u kumpanie. Ani starej zup�k nedoved se tak vyjadłovat jako ten pan lajtnant. Na cviŁi�ti n�m ł�kal: ,Kdyś je habacht, tak mus� vyvalovat voŁi, jako kdyś kocour sere do łezanky.` Ale jinak byl moc hodnej Łlov�k. Jednou na Jeś�ka se zbl�znil, koupil pro kumpanii celej vłz kokosovejch vołechł, a vod tż doby v�m, jak sou bajonety kłehkż. Płl kumpanie zl�malo si vo ty vołechy bajonety a n� obrstlajtnant dal celou kumpanii zavł�t, tłi m�s�ce jsme nesm�li ś kas�ren, pan lajtnant m�l dom�c� v�zen�..."
PoruŁ�k Dub pod�val se rozzloben� do bezstarostn�ho obliŁeje dobr�ho voj�ka �vejka a ot�zal se ho zlostn�: "Zn�te mne?"
"Zn�m v�s, pane lajtnant."
PoruŁ�k Dub zakoulel oŁima a zadupal: "J� v�m pov�d�m, śe m� je�t� nezn�te."
�vejk odpov�d�l op�t s t�m bezstarostnżm klidem, jako kdyś hl�s� raport: "Zn�m v�s, pane lajtnant, jste, poslu�n� hl�s�m, od na�eho mar�bataliónu."
"Vy m� je�t� nezn�te," kłiŁel poznovu poruŁ�k Dub, "vy mne zn�te mośn� z t� dobr� str�nky, ale aś mne pozn�te z t� �patn� str�nky. J� jsem zlż, nemyslete si, j� kaśd�ho płinut�m aś k pl�Łi. Tak zn�te mne, nebo mne nezn�te?"
"Zn�m, pane lajtnant "
"J� v�m naposled ł�k�m, śe mne nezn�te, vy osle. M�te n�jak� bratry?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe m�m jednoho."
PoruŁ�k Dub rozvzteklil se płi pohledu na �vejkłv klidnż, bezstarostnż obliŁej, a neovl�daje se v�ce, zvolal: "To tak� bude ten v� bratr takov� hovado, jako jste vy. ��mpak byl?"
"Profesorem, pane lajtnant. Taky byl na vojn� a slośil ofic�rskou zkou�ku."
PoruŁ�k Dub pod�val se na �vejka, jako by ho cht�l probodnout. �vejk snesl s dłstojnou rozvahou zlż pohled poruŁ�ka Duba, takśe prozat�m cel� rozmluva mezi n�m a poruŁ�kem skonŁila slovem "Abtreten!"
Kaśdż �el tedy svou cestou a kaśdż si myslel svoje.
PoruŁ�k Dub si myslil o �vejkovi, śe łekne panu hejtmanovi, aby ho dal zavł�t, a �vejk si op�t myslel, śe vid�l jiś mnoho pitomżch dłstojn�kł, ale takovż, jako je poruŁ�k Dub, je płece u regimentu vz�cnost�.
PoruŁ�k Dub, kterż zejm�na dnes si um�nil, śe mus� vychov�vat voj�ky, na�el si za n�draś�m novou ob�t. Byli to dva voj�ci od pluku, ale od jin� roty, kteł� tam smlouvali ve tm� l�manou n�mŁinou s dv�ma pob�hlicemi, kterżch se potloukaly cel� tucty kolem n�draś�.
Vzdaluj�c� se �vejk sly�el je�t� zcela złeteln� ostrż hlas poruŁ�ka Duba: "Zn�te mne?!... Ale j� v�m ł�k�m, śe mne nezn�te!... Ale aś mne pozn�te!... Vy mne zn�te tłebas z t� dobr� str�nky!... J� v�m ł�k�m, aś mne pozn�te z t� �patn� str�nky!... J� v�s płinut�m aś k pl�Łi, oslov�!... M�te n�jak� bratry?... To budou tak� takov� hovada, jako jste vy!... ��m byli?... U tr�nu?... Nu dobłe... Pamatujte, śe jste voj�ci... Jste �e�i?... V�te, śe łekl Palackż, śe kdyby nebylo Rakouska, śe bychom ho musili vytvołit... Abtreten...!"
Obchłzka poruŁ�ka Duba nem�la v�ak celkem pozitivn�ho vżsledku. Zastavil je�t� asi tłi skupiny voj�kł a jeho vżchovn� snaha "płinutit aś k pl�Łi" śpln� ztroskotala. Byl to takovż materi�l, kterż byl odv�śen do pole, śe z oŁ� kaśd�ho jednotlivce vycitoval poruŁ�k Dub, śe si v�ichni o n�m mysl� n�co jist� velice nepł�jemn�ho. Byl uraśen ve sv� pż�e a vżsledek toho byl, śe płed odjezdem vlaku ś�dal ve �t�bn�m vagón� hejtmana S�gnera, aby byl �vejk zavłen. Mluvil płitom, odłvod�uje nutnost izolace dobr�ho voj�ka �vejka, o prapodivn�m, drz�m vystupov�n�, płiŁemś nazval upł�mn� odpov�di �vejkovy na svou posledn� ot�zku j�zlivżmi pozn�mkami. Kdyby to takhle �lo d�l, ztr�c� dłstojnickż sbor v oŁ�ch muśstva ve�kerou v�śnost, o Łemś jist� z p�nł dłstojn�kł nikdo nepochybuje. On s�m je�t� płed v�lkou mluvil o tom s panem okresn�m hejtmanem, śe kaśdż nadł�zenż mus� hled�t vłŁi svżm podł�zenżm zachovati jistou autoritu. Pan okresn� hejtman byl tak� t�hoś m�n�n�. Zejm�na te� na vojn�, Ł�m v�ce płibliśuje se Łlov�k k nepł�teli, je tłeba udrśeti jakousi hrłzu nad voj�ky. Proto tedy ś�d�, aby byl �vejk disciplin�rn� potrest�n.
Hejtman S�gner, kterż jako aktivn� dłstojn�k nen�vid�l v�echny ty rezervn� dłstojn�ky od rłznżch branś� z civilu, upozornil poruŁ�ka Duba, śe podobn� ozn�men� mohou se d�ti jedin� ve form� raportu, a ne takovżm zvl�tn�m hokyn�łskżm zpłsobem, jako kdyś se smlouv� na cen� brambor. Pokud se tżk� samotn�ho �vejka, prvn� instanc�, jej�ś pravomoci �vejk podl�h�, śe je pan nadporuŁ�k Luk�. Takov� v�c se d�l� Łist� po raportu. Od kumpanie śe jde takov� v�c k bataliónu a to je snad panu poruŁ�kovi zn�mo. Jestli �vejk n�co provedl, tak płijde płed kumpanieraport, a kdyś se odvol�, k batalionsraportu. Jestli si v�ak pan nadporuŁ�k Luk� płeje a povaśuje-li vypravov�n� pana poruŁ�ka Duba za oficieln� ozn�men� ku potrest�n�, śe niŁeho proti tomu nem�, aby byl �vejk płedveden a vyslechnut.
NadporuŁ�k Luk� niŁeho proti tomu nenam�tal, jedin� poznamenal, śe z vypravov�n� �vejkova v� s�m velice dobłe, śe bratr �vejkłv byl skuteŁn� profesorem a rezervn�m dłstojn�kem. PoruŁ�k Dub se zakol�sal a łekl, śe on ś�dal za potrest�n� jedin� v �ir��m smyslu a śe młśe bżt, śe dotyŁnż �vejk se nedovede vyj�dłit, a tak śe jeho odpov�di Łin� dojem drzosti, j�zlivosti a neścty k płedstavenżm. Krom� toho śe z cel�ho vzezłen� dotyŁn�ho �vejka je vid�t, śe je mdl�ho rozumu.
T�m vlastn� płe�la cel� boułka płes hlavu �vejka, aniś by byl hrom uhodil.
Ve vagónu, kde byla kancel�ł a skladi�t� bataliónu, śŁetn� �ikovatel pochodov�ho praporu Bautanzel velmi blahosklonn� rozdal dv�ma p�sałłm od bataliónu po hrsti śstn�ch pokroutek z t�ch krabiŁek, kter� se m�ly rozdat mezi batalión. To bylo obvyklżm zjevem, śe v�echno, co bylo urŁeno pro muśstvo, muselo prod�lat stejn� manipulaci v bataliónn� kancel�łi jako ne��astn� pokroutky.
To bylo v�ude n�co tak obvykl�ho ve v�lce, śe kdyś n�kde se shledalo płi inspekci, śe se nekrade, byl płece jen kaśdż z t�ch śŁetn�ch �ikovatelł ve v�ech mośnżch kancel�ł�ch v podezłen�, śe płekroŁuje rozpoŁet a prov�d� zas jin� �mejdy, aby to klapalo.
Proto zde, kdyś se v�ichni cpali t�mito pokroutkami, aby aspo� toho svinstva uśili, kdyś uś nebylo nic jin�ho, o co by se dalo muśstvo okr�st, promluvil Bautanzel o smutnżch pom�rech na t�to cest�: "Prod�lal jsem uś dva mar�batalióny, ale takovou b�dnou cestu jako te� jsme ned�lali. PaneŁku, neś jsme płijeli tenkr�t do Pre�ova, tak jsme m�li haldy v�eho, na co si Łlov�k pomyslil. M�l jsem schov�no deset tis�c memfisek, dv� kola ement�lsk�ho sżra, tłi sta konzerv, a potom, kdyś uś se �lo na Bard�jov do z�kopł, Rusov� od Mu�iny odł�zli spojen� na Pre�ov, potom se d�laly obchłdky. Odevzdal jsem z toho v�eho naoko des�tou Ł�st pro mar�batalión, śe jsem to jako u�etłil, a rozprodal jsem to ostatn� v�echno u tr�nu. M�li jsme u n�s majora Sojku, a to byla p�kn� svin�. On sice nebyl ś�dnż hrdina a nejrad�ji se potloukal u n�s u tr�nu, pon�vadś tam nahołe hv�zdaly kuliŁky a praskaly �rapnely. A to vśdycky płi�el k n�m pod z�minkou, śe mus� se płesv�dŁit, jestli se pro muśstvo bataliónu vał� poł�dn�. ObyŁejn� płi�el k n�m dolł, kdyś do�la zpr�va, śe Rusov� zas n�co chystaj�; celż se tł�s, musel na kuchyni vyp�t rum a potom teprve d�lal prohl�dku ve v�ech poln�ch kuchyn�ch, kter� byly kolem tr�nu, pon�vadś nahoru do pozic se nemohlo a min�ś nahoru se nosila v noci. Byli jsme tenkr�t v takovżch pom�rech, śe o n�jak� dłstojnick� min�śi nemohla bżt ani łeŁ. Jednu cestu, kter� je�t� byla voln� s tżlem, m�li obsazenu N�mci z ł�e, kteł� zadrśovali v�echno, co lep��ho n�m pos�lali z tżlu, a seśrali to sami, takśe na n�s uś nedo�lo; my jsme v�ichni u tr�nu złstali bez ofic�rsmin�śe. Za tu celou dobu nic v�c se mn� nepodałilo u�etłit pro n�s v kancel�ł� neś jedno pras�tko, kter� jsme si dali vyudit, a aby ten major Sojka na to nepłi�el, tak jsme ho m�li uschovan� hodinu cesty u artil�rie, kde jsem m�l jednoho zn�m�ho feuerwerkra. Tak ten major, kdyś płi�el k n�m, zaŁal vśdy ochutn�vat v kuchyni pol�vku. Pravda, masa mnoho se nemohlo vałit, jen tak co se sehnalo prasat nebo hubenżch krav v okol�. To n�m je�t� Pru��ci d�lali velkou konkurenci a d�vali dvakr�t tolik płi rekvizici za dobytek. Za tu celou dobu, co jsme st�li pod Bard�jovem, jsem si płi n�kupu dobytka neu�etłil v�c neś n�co m�lo płes dvan�ct set korun, a to jsme je�t� v�t�inou nam�sto pen�z d�vali pouk�zky se �templem bataliónu, zejm�na posledn� dobou, kdyś jsme v�d�li, śe Rusov� na vżchod od n�s jsou v Radvani a na z�pad v Podol�n�. Nejhłł se pracuje s takovżm n�rodem, jako je tam, kterż neum� Ł�st a ps�t a podpisuje se jenom tłemi kł�śky, o Łemś na�e intendantstvo velice dobłe v�d�lo, takśe kdyś jsme pos�lali pro pen�ze na intendantstvo, nemohl jsem płilośit do pł�lohy pad�lan� kvitance, śe jsem jim vyplatil pen�ze; to se młśe d�lat jenom, kde je n�rod vzd�lan�j�� a um� se podpisovat. A potom, jak uś ł�k�m, Pru��ci n�s płepl�celi a platili hotov�, a kdyś jsme n�kam płi�li, tak na n�s pohl�śeli jako na raub�łe, a intendantstvo vydalo je�t� k tomu rozkaz, śe kvitance podepsan� kł�śky płed�vaj� se poln� śŁetn� kontrole. A t�ch chlapł se jenom hemśilo. Płi�el takovż chlap, naśral se u n�s a napil, a druhż den �el n�s udat. Ten major Sojka chodil poł�d po t�ch kuchyn�ch, namoudu�i, v�łte mn�, vyt�hl jednou z kotle maso pro celou Łtvrtou kumpaŁku. ZaŁal s vepłovou hlavou, o t� łekl, śe nen� dovałen�, tak si ji dal je�t� chvilku povałit; pravda, tehdy masa se mnoho nevałilo, na celou kumpanii płi�lo asi dvan�ct starżch, poctivżch porc� masa, ale on to v�echno sn�d, potom ochutnal pol�vku a spustil r�mus, śe je jako voda, co je to za poł�dek, masov� pol�vka bez masa, dal ji zapraśit a hodil do n� moje posledn� makaróny, co jsem u�etłil za tu celou dobu. Ale to mne tak nemrzelo jako to, śe na tu j�ku praskly dv� kila Łajov�ho m�sla, kter� jsem vy�etłil je�t� v t� dob�, kdy byla dłstojnick� min�ś. M�l jsem je na takov� rechn� nad kavalcem, on se na m� rozełval, komu prż to patł�. J� jsem mu tedy łekl, śe podle rozpoŁtu na stravov�n� voj�kł, dle posledn�ho pł�kazu po divizi, płipad� na jednotliv�ho voj�ka na płilep�en� patn�ct gramł m�sla nebo jednadvacet gramł s�dla, pon�vadś to nestaŁ�, złst�vaj� z�soby m�sla st�t tak dlouho, dokud se nebude moci płilep�it muśstvu m�sla v pln� v�ze. Major Sojka se velice rozŁ�lil, zaŁal kłiŁet, śe asi patrn� Łek�m, aś płijdou Rusov� a seberou n�m posledn� dv� kila m�sla, hned śe to mus� płij�t do pol�vky, kdyś je pol�vka bez masa. Tak jsem płi�el o celou z�sobu, a v�łte mn�, śe ten major mn� płin�el, jak se objevil, jen samou smłlu. On m�l pomalu tak Łich vyvinutż, śe hned v�d�l o v�ech mżch z�sob�ch. Jednou jsem u�etłil na man�aftu hov�z� j�tra a cht�li jsme si je dusit, kdyś vtom �el pod kavalec a vyt�hl je. �ekl jsem mu na jeho łvan�, śe j�tra ta jsou urŁena k zakop�n�, śe dopoledne to zjistil jeden podkov�ł od artil�rie, kterż m� veterin�łskż kurs. Major sebral man�ka od tr�nu a potom s t�m man�kem vałili si j�tra nahołe pod skalami v kotl�k�ch, a to byl tak� jeho osud, śe Rusov� vid�li ten ohe�, pr�skli do majora, do kotl�ku osmn�ctkou. Potom jsme se tam �li pod�vat, a Łlov�k nerozeznal, jestli po t�ch skal�ch se v�lej� j�tra hov�z� nebo j�tra pana majora."

Potom płi�la zpr�va, śe se pojede je�t� aś za Łtyłi hodiny. Tra� nahołe na Hatvan śe je zastavena vlaky s ran�nżmi. Tak� se roz�iłovalo po n�draś�, śe u J�gru srazil se jeden sanitn� vlak s nemocnżmi a ran�nżmi s vlakem vezouc�m d�lostłelectvo. Z Pe�ti śe tam jedou pomocn� vlaky.
Za chv�li pracovala jiś fantazie cel�ho bataliónu. Mluvilo se o 200 mrtvżch a ran�nżch, o tom, śe se ta sr�śka stala zśmysln�, aby se nepłi�lo na podvody v z�sobov�n� nemocnżch.
To dalo podn�t k ostr� kritice o nedostateŁn�m z�sobov�n� bataliónu a o zlod�j�ch v kancel�łi a ve skladi�ti.
V�t�ina byla toho m�n�n�, śe śŁetn� �ikovatel bataliónu Bautanzel d�l� se o v�echno napolovic s dłstojn�ky.
Ve �t�bn�m vagón� ozn�mil hejtman S�gner, śe dle mar�rśty maj� bżt uś vlastn� na haliŁsk� hraniti. V J�gru śe m�li uś vyfasovat na tłi dny pro muśstvo chleba a konzervy. Do J�gru śe maj� je�t� deset hodin j�zdy. V J�gru śe je opravdu tolik vlakł s ran�nżmi z ofenz�vy za Lvovem, śe podle telegramu nen� v J�gru ani veky komis�rku, ani jedn� konzervy. Obdrśel rozkaz vyplatit m�sto chleba a konzerv 6 K 72 h na muśe, coś m� bżt vyplaceno płi rozd�v�n� śoldu za dev�t dn�, jestli totiś dostane do t� doby pen�ze od brig�dy. V pokladn� je jenom n�co płes dvan�ct tis�c korun.
"To je ale svinstvo od regimentu," łekl nadporuŁ�k Luk�, "pustit n�s takhle b�dn� do sv�ta." Nastal vz�jemnż �epot mezi f�nrichem Wolfem a nadporuŁ�kem Kol�łem, śe plukovn�k Schrtider za posledn� tłi ned�le poslal na sv� konto do v�de�sk� banky �estn�ct tis�c korun.
NadporuŁ�k Kol�ł pak vypr�v�l, jak se �etł�. Ukradne se na regimentu �est tis�c korun a strŁ� se do sv� vlastn� kapsy a s dłslednou logikou d� se rozkaz po v�ech kuchyn�ch, aby se denn� na muśe strhly v kuchyni tłi gramy hrachu.
Za m�s�c to d�l� devades�t gramł na muśe, a na kuchyni u kaśd� kumpanie mus� bżt nejm�� u�etłena z�soba 16 kilogramł hrachu a s tou se mus� kuchał vyk�zat.
NadporuŁ�k Kol�ł vypr�v�l si s Wolfem jen pov�echn� o urŁitżch pł�padech, kter� zpozoroval. Jisto v�ak bylo, śe takovżmi pł�pady byla płepln�na cel� vojensk� spr�va. ZaŁ�nalo to śŁetn�m �ikovatelem u n�jak� ne��astn� kumpanie a konŁilo to kłeŁkem v gener�lskżch epulet�ch, kterż si d�lal z�soby na pov�leŁnou zimu.
Vojna vyśadovala udatnost i v kr�deśi.
Intendanti d�vali se l�skypln� na sebe, jako by cht�li ł�ct: Jsme jedno t�lo a jedna du�e, kradem, kamar�de, podv�d�me, bratłe, ale nepomłśe� si, proti proudu je t�śko plovat. Kdyś ty nevezme�, vezme druhż a je�t� o tob� łekne, śe proto uś nekrade�, pon�vadś sis uś nahrabal toho dost.
Do vagónu vkroŁil p�n s Łervenżmi a zlatżmi lampasy. Byl to op�t jeden z gener�lł proj�śd�j�c�ch se po v�ech trat�ch na inspekci.
"Sedn�te si, p�nov�," pokynul vl�dn�, maje radost, śe płekvapil op�t n�jakż e�alon, o kter�m nev�d�l, śe tam bude st�t.
Kdyś hejtman S�gner cht�l mu podati raport, m�vl jen rukou: "V� e�alon nen� v poł�dku. V� e�alon nesp�. V� e�alon m� jiś sp�t. V e�alonech se m� sp�t, kdyś stoj� na n�draś�, jako v kas�rn�ch - v dev�t hodin."
Mluvil śseŁn�: "Płed dev�tou hodinou vyvede se muśstvo na latr�ny za n�draś�m - a potom se jde sp�t. Jinak muśstvo v noci zneŁist� tra�. Rozum�te, pane hejtmane? Opakujte mn� to. Nebo neopakujte mn� to a ud�lejte mn� to, jak si płeji. Odtroubit alarm, hn�t to na latr�ny, zatroubit �trajch a sp�t, kontrolovat, kdo nesp�. Trestat! Ano! Je to v�echno? VeŁełi rozdat v �est hodin."
Mluvil nyn� o n�Łem v minulosti, o tom, co se nestalo, co bylo jaksi za n�jakżm druhżm rohem. St�l tu jako pł�zrak z ł�e Łtvrt� dimenze.
"VeŁełi rozdat v �est hodin," pokraŁoval d�vaje se na hodinky, kter� ukazovaly deset minut po jeden�ct� hodin� noŁn�. "Um halb neune Alarm, Latrinenschei�en, dann schlafen gehen. K veŁełi zde v �est hodin gul� s brambory m�sto patn�cti deka ement�lsk�ho sżra."
Potom n�sledoval rozkaz uk�zat pohotovost. Op�t dal tedy hejtman S�gner zatroubit alarm a inspekŁn� gener�l, d�vaje se na sełazov�n� bataliónu do �iku, proch�zel se s dłstojn�ky a neust�le k nim mluvil, jako by to byli n�jac� idioti a nemohli to hned pochopit, płiŁemś ukazoval na ruŁiŁky hodinek: "Also, sehen sie. Um halb neune schei�en und nach einer halben Stunde schlafen. Das gen�gt vollkommen. V t�to płechodn� dob� m� beztoho muśstvo ł�dkou stolici. Hlavn� kladu dłraz na sp�nek. To je posila k dal��m pochodłm. Dokud je muśstvo ve vlaku, mus� si odpoŁinout. Jestli nen� dosti m�sta ve vagónech, muśstvo sp� partienweise. Jedna tłetina muśstva ve vagónu si lehne pohodln� a sp� od dev�ti do płlnoci, a ostatn� stoj� a d�vaj� se na n�. Pak prvn� vyspal� d�laj� m�sto druh� tłetin�, kter� sp� od płlnoci do tłet� hodiny rann�. Tłet� partie sp� od tł� do �esti, pak je bud�Łek a muśstvo se myje. Płi j�zd� z vagónł ne-se-ska-ko-vat! Postavit płed e�alon patroly, aby muśstvo płi j�zd� ne-se-ska-ko-va-lo! Jestli voj�kovi zl�me nohu nepł�tel...," gener�l poklepal si płitom nohu, "jest to n�co chvalitebn�ho, ale mrzaŁit se zbyteŁnżm seskakov�n�m v pln� j�zd� z vagónł jest trestuhodn�. - To je tedy v� batalión?" t�zal se hejtmana S�gnera, pozoruje ospal� postavy muśstva, z nichś mnoz� nemohli se udrśet, a vyburcov�ni ze sp�nku, z�vali na sv�ś�m noŁn�m vzduchu. "To je, pane hejtmane, z�vaj�c� batalión. Muśstvo mus� j�t v dev�t hodin spat "
Gener�l se postavil płed 1 i. kumpanii, kde st�l na lev�m kł�dle �vejk, kterż z�val na cel� kolo a drśel si płitom zpłsobn� ruku na śstech, ale zpod ruky ozżvalo se takov� buŁen�, śe nadporuŁ�k Luk� se tł�sl, aby gener�l nev�noval tomu bliś�� pozornost. Napadlo mu, śe �vejk z�v� schv�ln�. A gener�l, jako by to znal, otoŁil se k �vejkovi a płistoupil k n�mu: "B�hm oder Deutscher?"
"B�hm, melde gehorsam, Herr Generalmajor."
"Dobrśe," łekl gener�l, kterż byl Pol�k a znal trochu Łesky, "ty rzve� na sena jako krawa. Stul pysk, drś gubu, nebuŁ! Bżl jsi uś na l�trin�?"
"Nebyl, poslu�n� hl�s�m, pane gener�lmajor."
"ProŁ jsi ne�el �r� s ostatn�mi menśi?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane gener�lmajor, na man�vrech u P�sku ł�kal n�m pan plukovn�k Wachtl, kdyś muśstvo v dob� rastu se rozl�zalo po śitech, śe voj�k nesm� poł�d myslet jen na �ajseraj, voj�k śe m� myslet na bojov�n�. Ostatn�, poslu�n� hl�s�m, co bychom tam na tż latr�n� d�lali? Nen� z Łeho tlaŁit. Podle mar�rśty m�li jsme uś dostat na n�kolika stanic�ch veŁełi, a nedostali jsme nic. S pr�zdnżm śaludkem na latr�nu nelez!"
�vejk objasniv prostżmi slovy panu gener�lovi v�eobecnou situaci, pod�val se tak n�jak dłv�rn� na n�ho, śe gener�l vyc�til ś�dost, aby jim v�em pomohl. Kdyś uś je rozkaz j�t na latr�nu organizovanżm pochodem, tak uś ten rozkaz mus� bżt tak� vnitłn� n�Ł�m podepłen.
"Po�lete to v�echno op�t do vozł," łekl gener�l k hejtmanovi S�gnerovi; "jak to płijde, śe se nedostala veŁełe? V�echny e�alony proj�śd�j�c� touto stanic� mus� dostat veŁełi. Zde je z�sobovac� stanice. To jinak nelze. Jest urŁitż pl�n."
Gener�l łekl to s takovou jistotou, kter� znamenala, śe jest sice jiś k jeden�ct� hodin� noŁn�, veŁełe śe m�la bżt v �est hodin, jak jiś prve poznamenal, takśe nic jin�ho nezbżv� neś zadrśet vlak płes noc a płes den do �esti hodin veŁera, aby dostali gul� s bramborem.
"Nic nen� hor��ho," łekl s ohromnou v�śnost�, "neś ve v�lce zapom�nat płi doprav� vojsk na jich z�sobov�n�. Mou povinnost� je dov�d�t se pravdy, jak to vlastn� v kancel�łi n�draśn�ho velitelstv� vyhl�ś�. Nebo�, p�nov�, n�kdy jsou vinni velitel� e�alonł sami. Płi revizi stanice Suboti�t� na jiśn� dr�ze bosensk� zjistil jsem, śe �est e�alonł nedostalo veŁełi, pon�vadś o ni zapomn�li velitel� e�alonł ś�dat. �estkr�t se na stanici vałil gul� s brambory, a nikdo o n�j neś�dal. Vyl�vali ho na hromady. Byl to, p�nov�, uŁin�nż krecht na brambory s gul�em, a tłi stanice d�l śebrali voj�ci z e�alonł, kter� projely kolem hromad a kopcł s gul�em v Suboti�ti, na n�draś� o kus chleba. Zde, jak vid�te, nebyla vinna vojensk� spr�va."
M�vl prudce rukou: "Velitel� e�alonł nedost�li svżm povinnostem. Poj�me do kancel�łe."
N�sledovali ho, płemż�lej�ce o tom, proŁ se v�ichni gener�lov� zbl�znili.
Na velitelstv� se objevilo, śe opravdu o gul�i se nic nev�. M�l se pravda zde vałit dnes pro v�echny e�alony, kter� projedou, ale pak płi�el rozkaz odeŁ�st ve vnitłn�m śŁtov�n� z�sobov�n� vojsk po 72 h za kaśd�ho voj�ka, takśe kaśd� Ł�st proj�śd�j�c� m� k dobru 72 h za muśe, kter�ś obdrś� od sv�ho intendantstva k vżplat� k nejbliś��mu rozd�v�n� śoldu. Pokud se tżk� chleba, obdrś� muśstvo ve Watian� na stanici po płl vece.
Velitel z�sobovac�ho punktu se neb�l. �ekl gener�lovi pł�mo do oŁ�, śe se rozkazy m�n� kaśdou hodinu. N�kdy m�v� płipravenu pro e�alony men�ś. Płijede v�ak sanitn� vlak, vyk�śe se vy���m rozkazem, a je konec, e�alon stoj� płed probl�mem pr�zdnżch kotlł.
Gener�l souhlasn� kżval hlavou a poznamenal, śe pom�ry se rozhodn� lep��, ze zaŁ�tku v�lky bylo mnohem hłł. V�echno nejde najednou, k tomu je rozhodn� tłeba zku�enost�, praxe. Teorie vlastn� brzd� praktiku. t�m d�le v�lka potrv�, t�m v�ce se v�echno uvede do poł�dku.
"Mohu v�m d�t praktickż pł�klad," łekl s velikou rozko��, śe na n�co znamenit�ho płi�el. "Płed dv�ma dny e�alony proj�śd�j�c� stanic� Hatvan nedostaly chleba, a vy ho tam z�tra budete fasovat. Poj�me nyn� do n�draśn� restaurace."
V n�draśn� restauraci pan gener�l poŁal op�t mluvit o latr�n� a jak to nehezky vypad�, kdyś v�ude po kolej�ch jsou kaktusy. Jedl płitom biftek a v�em se zd�lo, śe se mu kaktus płevaluje v hub�. Na latr�ny kladl takovż dłraz, jako by na nich z�leśelo v�t�zstv� mocn�łstv�.
Vzhledem k nov� vytv�łen� situaci s It�li� prohl�sil, śe pr�v� v latr�n�ch na�eho vojska spoŁ�v� nepop�rateln� na�e vżhoda v italsk� kampani.
V�t�zstv� Rakouska lezlo z latr�ny.
Pro pana gener�la bylo v�echno tak jednoduch�. Cesta k v�leŁn� sl�v� �la dle receptu: v �est hodin veŁer dostanou voj�ci gul� s brambory, o płl dev�t� se vojsko v latr�n� vykad� a v dev�t jde spat. Płed takovżm vojskem nepł�tel prch� v d�su.
Gener�lmajor se zamyslil, zap�lil si operas a d�val se do stropu dlouho a dlouho. Vzpom�nal, co by je�t� łekl, kdyś uś je zde, a Ł�m by pouŁil dłstojn�ky e�alonu.
"J�dro va�eho bataliónu je zdrav�," łekl n�hle, kdyś v�ichni Łekali, śe se bude je�t� d�l d�vat do stropu a mlŁet, "v� �tand je v śpln�m poł�dku. Ten muś, s kterżm jsem mluvil, pod�v� svou pł�most� a vojenskżm drśen�m nejlep�� nad�je za celż batalión, śe bude z�pasit do posledn� krłp�je krve."
OdmlŁel se a d�val se op�t do stropu opłen o lenoch śidle, a pak pokraŁoval v t�śe pozici, płiŁemś jedinż poruŁ�k Dub pod pudem sv� otrock� du�e d�val se s n�m na strop: "V� batalión potłebuje v�ak toho, aby jeho Łiny nepłe�ly v zapomenut�. Batalióny va�� brig�dy maj� jiś svou historii, ve kter� mus� v� batalión pokraŁovat. A v�m pr�v� sch�z� muś, kterż by vedl płesn� z�znamy a sepisoval d�jiny bataliónu. K n�mu mus� j�t v�echny nitky, co kter� kumpanie bataliónu vykonala. Mus� to bżt inteligentn� Łlov�k, ś�dn� hovado, ś�dn� kr�va. Pane hejtmane, vy mus�te jmenovati v bataliónu batalionsgeschichtsschreibra."
Potom d�val se na hodiny na st�n�, jichś ruŁiŁky płipom�naly cel� ospal� spoleŁnosti, śe uś je Łas se rozej�t.
Gener�l m�l na trati svłj inspekŁn� vlak a poś�dal p�ny, aby ho �li doprovodit do jeho spac�ho vagónu.
Velitel n�draś� si vzdychl. Gener�l si nevzpomn�l, śe m� platit za biftek a l�hev v�na. Mus� to zas zaplatit s�m. Takovżch n�v�t�v je denn� n�kolik. Uś na to praskly dva vozy se senem, kter� dal zat�hnout na slepou kolej a kter� prodal firm� L�wenstein, vojenskżm dodavatelłm sena, jako se prod�v� śito nastojat�. Er�r zas ty dva vagóny od nich koupil, ale on je tam nechal pro jistotu d�l st�t. Snad je bude muset zas jednou odprodat firm� L�wenstein.
Zato v�ak v�echny vojensk� inspekce proj�śd�j�c� touto hlavn� stanic� v Pe�ti ł�kaly, śe se tam u velitele n�draś� dobłe pije a j�.

R�no st�l je�t� e�alon na n�draś�, byl bud�Łek, voj�ci se myli u pump z es��lkł, gener�l se svżm vlakem je�t� neodjel a �el revidovat osobn� latr�ny, kam chodili dle denn�ho rozkazu po bataliónu hejtmana S�gnera "Schwarmweise unter Kommando der Schwarmkommandanten", aby m�l pan gener�lmajor radost. Aby pak m�l tak� radost poruŁ�k Dub, sd�lil mu hejtman S�gner, śe m� on dnes inspekci.
PoruŁ�k Dub dohl�śel tedy nad latr�nami.
T�hl� dlouh� latr�na o dvou ład�ch pojmula dva �varmy jedn� kumpanie.
A nyn� voj�ci p�kn� jeden vedle druh�ho sed�li na bobku nad vyh�zenżmi pł�kopy, jako vla�tovky na telegrafn�ch dr�tech, kdyś se chystaj� na podzim na cestu do Afriky.
Kaśd�mu vyŁuhovala kolena ze spu�t�nżch kalhot, kaśdż m�l łemen kolem krku, jako kdyby se cht�l kaśdou chv�li ob�sit a Łekal na n�jakż povel.
Bylo v tom v�em vid�t vojenskou śeleznou discipl�nu, organizovanost.
Na lev�m kł�dle sed�l �vejk, kterż se sem płipletl, a se z�jmem si płeŁ�tal śtrśek pap�rku, vytrśen�ho błhv� z jak�ho rom�nu Rłśeny Jesensk�:
...dej��m penzion�t� bohuśel d�my
em neurŁit�, skuteŁn� snad v�ce
r� v�t�inou v sebe uzavłeny ztr�t
h menu do svżch komnat, aneb se
sv�r�zn� z�bav�. A utrousily-li t
�el Łlov�k jen a pouze stesk na ct
se lep�ilo, neb necht�la tak śsp�n�
covati, jak by samy si pł�ly.
nic nebylo pro mlad�ho KłiŁku
Kdyś odtrhl oŁi od śtrśku, pod�val se mimod�k k vżchodu latr�ny a podivil se. Tam st�l v pln� par�d� pan gener�lmajor od vŁerej�ka z noci se svżm adjutantem a vedle nich poruŁ�k Dub horliv� jim cosi vykl�daje.
�vejk rozhl�dl se kolem sebe. V�echno sed�lo klidn� d�l nad latr�nou a jen �arśe byly jaksi strnul� a bez hnut�.
�vejk vyc�til v�śnost situace.
VyskoŁil, tak jak byl, se spu�t�nżmi kalhotami, s łemenem kolem krku, upotłebiv je�t� v posledn� chv�li śtrśku pap�ru, a załval: "Einstellen! Auf! Habacht! Rechts schaut!" A salutoval. Dva �varmy se spu�t�nżmi kalhotami a s łemeny kolem krku se zvedly nad latr�nou.
Gener�lmajor pł�v�tiv� se usm�l a łekl: "Ruht, weiter machen!" Des�tn�k M�lek dal prvn� pł�klad sv�mu �varmu, śe mus� op�t do płvodn� pozice. Jen �vejk st�l a salutoval d�l, nebo� z jedn� strany bl�śil se k n�mu hroziv� poruŁ�k Dub a z druh� gener�lmajor s śsm�vem.
"V�s j� vidśel v noci," łekl k divn� pozitśłe �vejka gener�lmajor; naŁeś rozŁilenż poruŁ�k Dub obr�til se ke gener�lmajorovi: "Ich melde gehorsam, Herr Generalmajor, der Mann ist bl�dsinnig und als Idiot bekannt, saghafter Dummkopf."
"Was sagen Sie, Herr Leutnant?" załval najednou gener�lmajor na poruŁ�ka Duba a spustil na n�ho, śe pr�v� naopak. Muś, kterż zn�, co se patł�, kdyś vid� płedstaven�ho, a �arśe, kdyś ho nevid� a ignoruj�. To je jako v poli. ObyŁejnż voj�k płej�m� v dob� nebezpeŁ� komando. A pr�v� pan poruŁ�k Dub m�l s�m d�t komando, kter� dal tento voj�k: "Einstellen! - Auf! - Habacht! Rechts schaut!"
"Vytrśel jsi si ar�?" ot�zal se gener�lmajor �vejka.
"Poslu�n� hl�s�m, pane gener�lmajor, śe je v�echno v poł�dku."
"Wiencej �raŁ nie bendze�?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane gener�lmajor, śe jsem fertig."
"Dej si tedy hózny nahoru a postav se potom zas habacht!" Pon�vadś to ,habacht` łekl gener�lmajor trochu hlasit�ji, ti nejbliś�� poŁali vst�vat nad latr�nou.
Gener�lmajor pł�telsky jim v�ak kżvl rukou a jemnżm otcovskżm tónem łekl: "Aber nein, ruht, ruht, nor weiter machen."
�vejk st�l jiś płed gener�lmajorem v pln� par�d� a gener�lmajor łekl k n�mu kr�tkż n�meckż proslov: "�cta k płedstavenżm, znalost dienstreglam� a duchapł�tomnost znamen� na vojn� v�echno. A kdyś se s t�m je�t� snoub� stateŁnost, nen� nepł�tele, kter�ho bychom se museli b�ti."
Obraceje se k poruŁ�kovi Dubovi łekl, ��ouchaje prstem �vejka do błicha: "Poznamenejte si: tohoto muśe płi płibyti na front neprodlen� befedrovat a płi nejbliś�� pł�leśitosti navrhnout k bronzov� medalii za płesn� kon�n� sluśby a znalost... Wissen Sie doch, was ich schon meine... Abtreten!"
Gener�lmajor vzdaloval se z latr�ny, kde zat�m poruŁ�k Dub, aby to gener�lmajor sly�el, d�val hlasit� rozkazy: "Erster Schwarm auf! Doppelreihen... Zweiter Schwarm..."
�vejk ode�el zat�m ven, a kdyś �el kolem poruŁ�ka Duba, vysekl mu sice jak n�leśit� Łest, ale poruŁ�k Dub płece łekl "Herstellt", a �vejk musel salutovat znova, płiŁemś musel op�t sly�et: "Zn� mne? Nezn� mne! Ty mne zn� z t� dobr� str�nky, aś mne ale pozn� z t� �patn� str�nky, j� t� płinut�m aś k pl�Łi!"
�vejk odch�zel koneŁn� k sv�mu vagónu a płitom si pomyslil: Jednou byl, kdyś jsme je�t� byli v Karl�n� v kas�rn�ch, lajtnant Chudavż a ten to ł�kal jinak, kdyś se rozŁ�lil: "Ho�i, pamatujte si, kdyś mne uvid�te, śe jsem svin� na v�s a tou svin� śe złstanu, dokud vy budete u kompanie."
Kdyś �el �vejk kolem �t�bn�ho vagónu, zavolal na n�ho nadporuŁ�k Luk�, aby vył�dil Balounovi, śe si m� posp�it s tou k�vou a ml�Łnou konzervu aby op�t p�kn� zavłel, aby se nezkazila. Baloun totiś vałil na mal�m lihov�m samovałiŁi ve vagón� u śŁetn�ho �ikovatele Va�ka k�vu pro nadporuŁ�ka Luk�e. Kdyś to �el �vejk vył�dit, seznal, śe zat�m za jeho nepł�tomnosti pije celż vagón k�vu.
K�vov� i ml�Łn� konzerva nadporuŁ�ka Luk�e byly jiś polopr�zdn� a Baloun, srkaje ze sv�ho ��lku k�vu, hrabal lśiŁkou v ml�Łn� konzerv�, aby si je�t� k�vu zlep�il.
Kuchał okultista Jurajda s śŁetn�m �ikovatelem Va�kem slibovali navz�jem, śe aś płijdou k�vov� a ml�Łn� konzervy, śe se to panu nadporuŁ�kovi Luk�ovi vynahrad�.
�vejkovi byla t�ś nab�dnuta k�va, ale �vejk odm�tl a łekl k Balounovi: "Pr�v� płi�el rozkaz od �t�bu arm�dy, śe kaśdż pucflek, kterż zpronev�ł� sv�mu ofic�rovi ml�Łnou a k�vovou konzervu, m� bejt neprodlen� b�hem 24 hodin pov�en. To ti m�m vył�dit od pana obrlajtnanta, kerej si t� płeje vid�t okamśit� s k�vou."
Ulekanż Baloun vytrhl telegrafistovi Chodounsk�mu porci, kterou mu pr�v� płed chv�l� nalil, postavil to je�t� ohł�t, płidal konzervovan�ho ml�ka a upaloval s t�m do �t�bn�ho vagónu.
S vypoulenżma oŁima podal k�vu nadporuŁ�kovi Luk�ovi, płiŁemś mu hlavou kmitla my�lenka, śe nadporuŁ�k Luk� mu mus� vid�t na oŁ�ch, jak hospodałil s jeho konzervami.
"J� jsem se zdrśel," koktal, "pon�vadś jsem je nemohl votevł�t."
"Tos asi ml�Łnou konzervu prolil, vid?" ot�zal se nadporuŁ�k Luk�, up�jeje k�vu, "nebo jsi ji śral po lś�c�ch jako pol�vku. V�, co t� Łek�?!"
Baloun si vzdychl a zab�doval: "M�m tłi d�ti, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant "
"Dej si pozor, Baloune, je�t� jednou t� varuji płed tvou hltavost�. Neł�kal ti �vejk nic?"
"Do 24 hodin mohl bych bżt pov�en," smutn� odpov�d�l Baloun, kl�t� celżm t�lem.
"Nekla� se mn� tady, hlup�ku," łekl s śsm�vem nadporuŁ�k Luk�, "a polep�i se. Vypus� uś z hlavy tu śravost a łekni �vejkovi, aby se poohl�dl n�kde po n�draś� nebo v okol� po n�Łem dobr�m k j�dlu. Dej mu tady des�tku. Tebe nepo�lu. Ty bude� chodit aś tenkr�t, kdyś uś bude� naśranej k prasknut�. Neseśral jsi mn� tu krabiŁku sardinek? Ty ł�k�, śes neseśral. Płines mn� ji uk�zat!"
Baloun vył�dil �vejkovi, śe mu pos�l� pan obrlajtnant des�tku, aby mu sehnal n�kde po n�draś� n�co dobr�ho k j�dlu, s povzdechem vyt�hl z nadporuŁ�kova kufł�ku krabiŁku sardinek a se st�sn�nżm pocitem nesl k prohl�dce k nadporuŁ�kovi.
Tak se chud�k t�il, śe snad nadporuŁ�k Luk� uś na ty sardinky zapomn�l, a te� je v�emu konec. NadporuŁ�k si je asi nech� ve vagón� a płiprav� ho o n�. C�til se okraden.
"Zde jsou, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, va�e sardinky," łekl s trpkost�, odevzd�vaje je majiteli. "M�m je votevł�t?"
"Dobłe, Baloune, neotv�rej nic a odnes je zas na m�sto. Cht�l jsem se jen płesv�dŁit, jestli jsi se do nich nepod�val. Tak se mn� zd�lo, kdyś jsi płinesl k�vu; śe m� n�jak mastnou hubu jako od oleje. �vejk uś �el?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe uś se vypravil," rozjasn�n� hl�sil Baloun. "�ekl, śe pan obrlajtnant bude spokojen a śe panu obrlajtnantovi budou v�ichni z�vid�t. �el n�kam z n�draś� a ł�kal, śe to tady zn� aś za R�ko�palotu. Kdyby snad vlak bez n�ho odjel, śe se płid� k automobilov� kolon� a dohon� n�s na nejbliś�� stanici automobilem. Abychom byli o n�j bez starosti, on v�, co je jeho povinnost, i kdyby si m�l na svż outraty vz�t fiakra a ject s n�m za e�alonem aś do HaliŁe. D� si to potom strhovat z l�nunku. Rozhodn� nem�te prż m�t o n�ho starost, pane obrlajtnant."
"Jdi pryŁ," łekl smutn� nadporuŁ�k Luk�.
Płinesli zpr�vu z kancel�łe velitelstv�, śe se pojede aś odpłldne ve dv� hodiny na G�d�ll�-Aszód a śe se fasuje pro dłstojn�ky na n�draś�ch po dvou litrech Łerven�ho v�na a l�hev ko�aku. ��kalo se, śe je to n�jak� ztracen� z�silka pro �ervenż kł�ś. A� se to m�lo jak chce, spadlo to pł�mo z nebe a ve �t�bn�m vagón� bylo veselo. Ko�ak m�l tłi hv�zdiŁky a v�no bylo zn�mky Gumpoldskirchen.
Jen nadporuŁ�k Luk� byl st�le n�jak zaraśen. Uplynula jiś hodina, a �vejk st�le ne�el. Potom je�t� płl hodiny, a płibliśoval se k �t�bn�mu vagónu podivnż prłvod, kterż vy�el z kancel�łe n�draśn�ho velitelstv�.
Napłed �el �vejk, v�śn� a vzne�en�, jako prvn� kłesan� muŁedn�ci, kdyś je t�hli do ar�ny.
Po obou stran�ch ma�arskż honv�d s nasazenżm bod�kem. Na lev�m kł�dle Łetał z velitelstv� n�draś� a za nimi n�jak� śena v Łerven� sukni s varh�nky a muś v Łiśm�ch s kulatżm klobouŁkem a podbitżm okem, kterż nesl śivou, kłiŁ�c�, vyd�enou slepici.
V�echno to lezlo do �t�bn�ho vagónu, ale Łetał załval ma�arsky na muśe se slepic� a s śenou, aby złstali dole.
Uvid�v nadporuŁ�ka Luk�e, �vejk poŁal velevżznamn� mrkat.
Metał cht�l mluvit s velitelem 11. mar�kumpanie. NadporuŁ�k Luk� płevzal od n�ho spis velitelstv� stanice, kde Łetl zblednuv:
Veliteli 11. mar�kumpanie N pochodov�ho praporu 91. p��ho pluku k dal��mu ł�zen�.

Płedv�d� se p��k �vejk Josef, dle ud�n� ordonance t�śe mar�kumpanie N pochodov�ho praporu 91. p��ho pluku, pro zloŁin loupeśe, sp�chanż na manśel�ch Istv�novżch v I�atarŁa v rajón� velitelstv� n�draś�.

Dłvody: P��k �vejk Josef, zmocniv se slepice pob�haj�c� za domkem manśelł Istv�novżch v I�atarŁa v rajón� velitelstv� n�draś� a n�leśej�c� Istv�n manśelłm (v origin�le slavn� utvołen� nov� n�meck� slovo "Istvangatten") a zadrśen jsa majitelem, kterż mu slepici odebrati cht�l, zabr�nil tomu, udełiv majitele Istv�na slepic� płes prav� oko, a zadrśen płivolanou hl�dkou, byl dopraven k sv� Ł�sti, płiŁemś slepice vr�cena majiteli.
Podpis dłstojn�ka konaj�c�ho sluśbu
Kdyś nadporuŁ�k Luk� podpisoval stvrzenku o płijet� �vejka, zatł�sla se pod n�m kolena.

�vejk st�l tak bl�zko, śe vid�l, jak nadporuŁ�k Luk� zapomn�l płipsat datum.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," ozval se �vejk, "śe je dnes dvac�tżho Łtvrtżho. VŁera bylo 23. kv�tna, kdy n�m It�lie vypov�d�la v�lku. Jak jsem te� byl venku, tak se vo niŁem jinżm nemluv�."
Honv�di s Łetałem ode�li a dole złstali jen Istv�novi manśel�, kteł� cht�li st�le l�zt do vozu.
"Kdybyste m�l, pane obrlajtnant, u sebe je�t� p�tku, tak bychom mohli tu slepici koupit. Von ten lump chce za ni patn�ct zlatejch, ale do toho si poŁ�t� des�tku za to svoje modrż voko," łekl �vejk vypravovatelskżm tónem, "ale j� mysl�m, pane obrlajtnant, śe deset zlatejch za takovż pitomż voko je moc. To vyrazili u Starż pan� soustruśn�kovi Mat�jł celou sanici cihlou za dvacet zlatejch, s �esti zubama, a tenkr�t m�ly pen�ze v�t�� cenu neś dnes. S�m Wohlschl�ger v�� za Łtyry zlatky. - Poj� sem," kżvl �vejk na muśe s podbitżm okem a se slepic�, "a ty, babo, tam złsta�!"
Muś vstoupil do vozu. "Von um� trochu n�mecky," poznamenal �vejk, "a rozum� v�em nad�vk�m a tak� s�m um� obstojn� n�mecky nad�vat. - Also zehn Gulden," obr�til se na muśe, "f�nf Gulden Henne, f�nf Auge. �t forint, vid�, kikiriki, tit forint kukuk, igen? Tady je �t�bsvagón, zlod�ji. Dej sem slepici!"
VstrŁil płekvapen�mu muśi do ruky des�tku, vzal mu slepici, zakroutil j� krk a pak ho vystrŁil z vagónu, podav mu pł�telsky ruku, kterou potł�sl siln�: "Jó napot, bar�tom, adieu, lez ku sv� b�b�. Nebo t� sraz�m dolł. - Tak vid�te, pane obrlajtnant, śe se d� v�echno urovnat," łekl �vejk k nadporuŁ�kovi Luk�ovi, "nejlep�� je, kdyś se v�echno obejde bez skand�lu, bez velkżch ceremoni�. Nyn� s Balounem v�m uvał�me takovou slepiŁ� pol�vku, śe ji bude c�tit aś do Sedmihradska."
NadporuŁ�k Luk� jiś nevydrśel a vyrazil �vejkovi ne��astnou slepici z ruky a pak se rozkłikl: "V�te, �vejku, co zaslouś� ten voj�k, kterż v dob� v�lky loup� m�rn� obyvatelstvo?"
"�estnou smrt prachem a olovem," slavnostn� odpov�d�l �vejk.
"Vy ov�em zaslouś�te provaz, �vejku, nebo� vy jste prvn� zaŁal loupit. Vy jste, chlape, j� nev�m opravdu, jak v�s m�m nazvat, zapomn�l na svou pł�sahu. Mn� se młśe hlava roztoŁit."
�vejk pod�val se na nadporuŁ�ka Luk�e t�zavżm pohledem a rychle se ozval: "Poslu�n� hl�s�m, śe jsem nezapomn�l na pł�sahu, kterou n� v�leŁnż lid m� uŁinit. Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem pł�sahal slavn� sv�mu nejjasn�j��mu kn�śeti a p�nu Franti�ku Josefovi L, śe v�ren a poslu�en budu tak� gener�lł Jeho VeliŁenstva a vłbec v�ech svżch płedstavenżch a vy���ch poslouchati, je ct�ti a chr�niti, jejich nał�zen� a rozkazy ve v�ech sluśb�ch plniti, proti kaśd�mu nepł�teli, bud kdo bud a kdekoliv toho poś�d� vłle Jeho c�sałsk�ho a kr�lovsk�ho VeliŁenstva, na vod�, pod vodou, na zemi, ve vzduchu, ve dne i v noci, v bitv�ch, śtoc�ch, z�pasech i v jakżchkoliv jinżch podnic�ch, vłbec na kaśd�m m�st�..."
�vejk zvedl slepici se zem� a pokraŁoval stoje vzpł�men a d�vaje se nadporuŁ�kovi Luk�ovi do oŁ�: "...kaśd�ho Łasu a płi kaśd� pł�leśitosti udatn� a zmuśile bojovati, śe svżch vojsk, praporł, korouhv� a d�l nikdy neopust�m, s nepł�telem nikdy v nejmen�� srozum�n� nevejdu, vśdy tak se chovati budu, jak toho vojensk� z�kony ś�daj� a hodnżm voj�kłm pł�slu��, t�mto zpłsobem śe chci se ct� ś�ti a umł�ti, k Łemuś mn� dopom�hej błh. Amen. A tu slepici jsem, poslu�n� hl�s�m, neukradl, neloupil jsem a choval jsem se ł�dn�, v�dom sv� pł�sahy."
"Pust� tu slepici, dobytku," załval na n�ho nadporuŁ�k Luk�, uhodiv �vejka spisy płes ruku, kde drśel nebośku, "pod�vej se na tato akta. Vid�, tady to m� Łern� na b�l�m: ,Płedv�d� se p��k �vejk Josef, dle ud�n� ordonance t�śe mar�kumpanie... pro zloŁin loupeśe...` A te� mn� łekni, ty marod�re, ty hyeno - ne, j� t� płece jen jednou zabiju, zabiju, rozum� - łekni mn�, pitomŁe loupeśnick�, jak jsi se tak spustil."
"Poslu�n� hl�s�m," łekl pł�v�tiv� �vejk, "śe se rozhodn� nemłśe vo nic jinżho jednat neś vo mejlku. Kdyś jsem dostal ten v� rozkaz, abych v�m n�kde zaopatłil a koupil n�co dobrżho k sn�dku, tak jsem poŁal uvaśovat, co by tak asi bylo nejlep��ho. Za n�draś�m nebylo vłbec nic, jenom ko�skż sal�m a n�jak� su�en� osl� maso. J� jsem si, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, v�echno dobłe rozv�śil. V poli je tłeba n�co velmi vżśivn�ho, aby se mohly l�pe sn�et v�leŁnż śtrapy. A tu jsem v�m cht�l ud�lat horizont�ln� radost. Cht�l jsem v�m, pane obrlajtnant, uvałit pol�vku ze slepice."
"Pol�vku ze slepice," opakoval po n�m nadporuŁ�k, chytaje se za hlavu.
"Ano, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, pol�vku ze slepice, koupil jsem cibuli a p�t deka nudl�. Zde je to pros�m v�echno. Zde je v t� kapse cibule a v t�to jsou nudle. Słl m�me v kancel�łi a pepł taky. Nezbżvalo jiś nic jin�ho neś koupit slepici. �el jsem tedy za n�draś�m do I�atarŁi. Je to vlastn� vesnice, jako by to nebylo ś�dnż m�sto, aŁkoliv je tam naps�no v prvn� ulici I�atarŁa v�ro�. Projdu jednu ulici se zahr�dkami, druhou, tłet�, Łtvrtou, p�tou, �estou, sedmou, osmou, dev�tou, des�tou, jeden�ctou, aś v tłin�ct� ulici na sam�m konci, kde za jedn�m domkem uś zaŁ�naly tr�vn�ky, p�slo se a proch�zelo st�do slepic. �el jsem k nim a vybral jsem tu nejv�t��, nejt�ś��, raŁte se na ni pod�vat, pane obrlajtnant, je to samż s�dlo, nemus� se ani vohled�vat a pozn� se to hned na prvn� pohled, śe j� museli sypat hodn� zrn�. Vzal jsem ji tedy, zcela vełejn�, u pł�tomnosti obyvatelstva, kter� na mne cosi ma�arsky kłiŁelo, drś�m ji za nohy a pt�m se n�kolika lid�, Łesky i n�mecky, komu patł� ta slepice, abych ji mohl od n�ho koupit, kdyś vtom vyb�hne z toho domku na kraji muś s śenou a poŁne mn� napłed nad�vat ma�arsky a pak n�mecky, śe jsem mu ukradl za b�l�ho dne slepici. �ekl jsem mu, aby na mne nekłiŁel, śe jsem posl�n, abych ji v�m koupil, a vypr�v�l jsem mu, jak se v�ci maj�. A ta slepice, jak jsem ji drśel za nohy, najednou poŁala m�vat kł�dly a cht�la vylet�t, a jak jsem ji jen tak lehce drśel v ruce, vyzvedla mn� ruku a cht�la se usadit svżmu p�novi na nose. A von hned zaŁal kłiŁet, śe prż jsem ho slepic� fl�knut płes hubu. A ta śensk� n�co jeŁela a poł�d kłiŁela na slepici ,puta, Auta, puta, puta`. Vtom ale uś n�jac� blbci, kteł� tomu nerozum�li, płiv�d�li na mne patrolu, honv�dy, a j� jsem je s�m vyzval, aby �li se mnou na bahnhofkomando, aby vy�la moje nevina jako volej nad vodu. Ale s t�m panem lajtnantem, kterż m�l tam sluśbu, nebyla ś�dn� łeŁ, ani kdyś jsem ho prosil, aby se v�s zeptal, je-li to pravda, śe jste mne poslal, abych v�m koupil n�co dobrżho. Je�t� se na mne rozkłik, abych drśel hubu, śe prż mn� beztoho kouk� z oŁ� siln� v�tev s dobrżm provazem. Von byl patrn� v n�jakej moc �patnej n�lad�, kdyś mn� pov�dal, śe takhle vypasenej młśe bejt jen voj�k, kerej loup� a krade. Vono prej uś je na stanici v�c st�śnost�, płedevŁ�rem prej se ztratil n�kde vedle n�komu krocan, a kdyś jsem mu łekl, śe jsme tu dobu byli je�t� v R�bu, tak łekl, śe takov� vejmluva na n�ho neplat�. Tak m� poslali k v�m a je�t� se tam na mne rozkłikl, kdyś jsem ho nevid�l, jeden frajtr, jestli prej nev�m, koho m�m płed sebou. utek jsem mu, śe je gefreiter, kdyby byl u myslivcł, śe by byl patrollf�hrer a u d�lostłelectva oberkanonier."
"�vejku," łekl za chv�li nadporuŁ�k Luk�, "vy uś jste m�l tolik zvl�tn�ch n�hod a nehod, tolik, jak vy ł�k�te, ,mejlek` a ,vomylł`, śe v�m płece snad jen jednou pomłśe z t�ch va�ich mal�rł silnż provaz kolem krku s celou vojenskou poctou ve Łtverci. Rozum�te?"
"Ano, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, Łtverec z takzvan�ho geschlossene Batalion sest�v� ze Łtył, vżjimeŁn� tak� ze tł� nebo p�ti setnin. PorouŁ�te, pane obrlajtnant, d�t do pol�vky z t�to slepice v�ce nudl�, aby byla hust��?"
"�vejku, j� v�m porouŁ�m, abyste uś zmizel i se slepic�, nebo v�m ji otluŁu o hlavu, blbŁe jeden..."
"Dle rozkazu, pane obrlajtnant, ale celer jsem, poslu�n� hl�s�m, nena�el, mrkev tak� ne! D�m bram..."
�vejk nedołekl ,bor` a vylet�l i se slepic� płed �t�bn� vagón. NadporuŁ�k Luk� vypil najednou vinnou odlivku ko�aku.
�vejk zasalutoval płed okny vagónu a odch�zel.

Baloun chystal se pr�v� po ��astn� skonŁen�m du�evn�m boji, śe otevłe płece jen krabiŁku se sardinkami sv�ho nadporuŁ�ka, kdyś se objevil �vejk se slepic�, coś vzbudilo płirozenż rozruch u v�ech pł�tomnżch ve vagón�, a v�ichni se na n�ho tak pod�vali, jako by cht�li s urŁitost� ł�ct: Kdes to ukradl?
"Koupil jsem ji pro pana obrlajtnanta," odpov�d�l �vejk, vytahuje z kapes cibuli a nudle. "Cht�l jsem mu vałit z n� pol�vku, ale von uś ji nechce, tak mn� ji daroval."
"Nebyla chc�pl�?" ot�zal se podezł�vav� śŁetn� �ikovatel Van�k.
"J� jsem j� s�m zakroutil krk," odpov�d�l �vejk vytahuje z kapsy nłś.
Baloun vd�Łn� a z�rove� s vżrazem ścty pod�val se na �vejka a poŁal mlŁky płipravovat lihovż samovałiŁ nadporuŁ�kłv. Pak vzal kofl�ky a dob�hl s nimi pro vodu.
K �vejkovi płibl�śil se telegrafista Chodounskż a nab�dl se, śe mu ji pomłśe �kubat, płiŁemś mu za�eptal do ucha intimn� ot�zku: "Je to daleko odtud? Mus� se płelejzat na dvłr, nebo je to ve volnu?"
"J� jsem ji koupil."
"Ale mlŁ, to jsi kamar�d, my jsme vid�li, jak t� vedli."
ZśŁastnil se v�ak horliv� �kub�n� slepice. K velkżm, slavnżm pł�prav�m płidruśil se i kuchał okultista Jurajda, kterż nakr�jel brambory a cibuli do pol�vky.
Peł� vyhozen� z vagónu vzbudilo pozornost poruŁ�ka Duba, kterż obch�zel vagóny.
Zavolal dovnitł, aby se uk�zal ten, kterż �kube slepici, a ve dveł�ch objevil se spokojenż obliŁej �vejkłv.
"Co je to?" rozkłikl se poruŁ�k Dub, zvedaje se zem� uł�znutou slepiŁ� hlavu.
"To je, poslu�n� hl�s�m," odv�til �vejk, "hlava slepice druhu Łernżch vla�ek. Jsou to, pane lajtnant, velmi dobr� nosnice. Sn�� aś 260 vajec do roka. RaŁte se pros�m pod�vat, jakej m�la bohatej vajeŁn�k." �vejk drśel poruŁ�kovi Dubov� płed nosem stłeva i druh� vnitłnosti ze slepice.
Dub si odplivl, ode�el a za chv�li se vr�til: "Pro koho bude ta slepice?"
"Pro n�s, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant. Pod�vejte se, co m� s�dla."
PoruŁ�k Dub odch�zel bruŁe: "U Filippi se sejdeme."
"Cośe ti ł�kal?" obr�til se k �vejkovi Jurajda. "Ale dali jsme si schłzku n�kde u Filipy. Von� tihle vzne�en� p�ni bejvaj� obyŁejn� buzeranti."
Kuchał okultista prohl�sil, śe jedin� est�ti jsou homosexueln�, coś vyplżv� jiś ze sam� podstaty estetismu.
�Łetn� �ikovatel Van�k vypr�v�l potom o zneuś�v�n� d�tek pedagogy ve �pan�lskżch kl�teł�ch.
A zat�mco se voda v kotl�ku na lihu poŁala vałit, �vejk se zm�nil o tom, jak jednomu vychovateli sv�łili kolonii opu�t�nżch v�de�skżch d�t� a ten vychovatel celou kolonii zneuśil.
"Vona je to kolt v�e�, ale nejhor�� je to, kdyś to płijde na śenskż. V Praze II byly płed l�ty dv� vopu�t�nż paniŁky, rozvedenż, pon�vadś to byly coury, n�jak� Mourkov� a �ouskov�, a ty jednou, kdyś kvetly tłe�n� v aleji u Roztok, chytly tam veŁer starżho impotentn�ho stoletżho fla�inet�łe a vodt�hly si ho do roztockżho h�je a tam ho zn�silnily. Co ty s n�m d�laly! To je na �iśkov� pan profesor Axamit a ten tam kopal, hledal hroby skrŁencł a n�kolik jich vybral, a von� si ho, toho fla�inet�łe, vodt�hly do jednż takovż vykopanż mohyly a tam ho dłely a zneuś�valy. A profesor Axamit druhej den tam płi�el a vid�, śe n�co leś� v mohyle. Zaradoval se, ale von to byl ten utejranej, umuŁenej fla�inet�ł vod t�ch rozvedenejch paniŁek. Kolem n�ho byly samż n�jakż dł�vka. Potom ten fla�inet�ł na p�tej den umłel, a von� ty potvory byly je�t� tak drzż, śe mu �ly na pohłeb. To uś je perverze. - Vosolils to?" obr�til se �vejk na Balouna, kterż pouśil v�eobecn�ho z�jmu nad vypravov�n�m �vejkovżm a cosi schov�val do sv�ho ba�ochu, "ukaś, co tam d�l�? - Baloune," łekl �vejk v�śn�, "co chce� s t�m slepiŁ�m stehnem? Tak se pod�vejte. Ukradl n�m slepiŁ� stehno, aby si ho potom tajn� uvałil. V�, Baloune, cos to proved? V�, jak se trest� na vojn�, kdyś n�kdo okrade kamar�da v poli. Płiv�śe se k hlavn� d�la a chlap se vystłel� kart�Łem. Ted uś je pozd� vzdychat. Aś potk�me n�kde na front� artil�rii, tak se płihl�s� u nejbliś��ho oberfeuerwerkra. Prozat�m ale bude� cviŁit za trest. Lez z vagónu."
Ne��astnż Baloun slezl a �vejk, sed� ve dveł�ch vagónu, komandoval: "Hatit Acht! Ruht! Hatit Acht! Rechts schaut! Hatit Acht! D�vej se op�t pł�mo! Ruht! - Ted' bude� d�lat pohyby t�la na m�st�. Rechts um! �lov�Łe! Voni jsou kr�va. Jejich rohy maj� se octnout tam, kde m�li dł�v pravż rameno. Herstellt! Rechts um! Links um! Halbrechts! Ne tak, vole! Herstellt! Halbrechts! No vid�, mezku, śe to jde! Halblinks! Links um! Links! Front! Front, blbe! Nev�, co je to front? Gradaus! Kehrt euch! Kniet! Nieder! Setzen! Auf! Setzen! Nieder! Aufl Nieder! Auf! Setzenl Auf! Ruht! Tak vid�, Baloune, to je zdravż, aspo� vytr�v�!"
Kolem se poŁali seskupovat v mas�ch a propuk�vat v j�sot.
"Ud�lejte laskav� m�sto," kłiŁel �vejk, "von bude ma��rovat. Tedy, Baloune, dej si pozor, abych nemusel her�telovat. Nerad zbyteŁn� man�aft tr�p�m. Tedy: Direktion Bahnhof! Koukej, kam ukazuju. Marschieren marsch! Glied - halt! Stłj, ksakru, nebo t� zavłu! Glied - halt! KoneŁn�, śe jsi se, pitomŁe, zastavil. Kurzer Schritt! Nev�, co je to kurzer Schritt? J� ti to uk�śu, aś bude� modrej! Voller Schritt! Wechselt Schritt! Ohne Schritt! Błvole jeden! Kdyś łeknu Ohne Schritt, tak płekl�d� haksny na m�st�."
Kolem uś byly aspo� dv� kumpanie. Baloun se potil a o sob� nev�d�l a �vejk velel d�l:
"Gleicher Schritt! Glied r�ckw�rts marsch! Glied halt! Laufschritt! Glied marsch! Schritt! Glied halt! Ruht! Hatit Acht! Direktion Bahnhof! Laufschritt marsch! Halt! Kehrt euch! Direktion Wagon! Laufschritt marsch! Kurzer Schritt! Glied halt! Ruht! Te� si odpoŁine� chvilku! A pak zaŁneme nanovo. Płi dobr� vłli se v�echno zmłśe."
"Co se to zde d�je?" ozval se hlas poruŁ�ka Duba, kterż płib�hl znepokojen�.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," łekl �vejk, "śe se tak trochu cviŁ�me, abychom nezapomn�li na exec�rku a zbyteŁn� neprov�leli drahocennej Łas."
"Slezte z vagónu," porouŁel poruŁ�k Dub, "uś toho m�m opravdu dost. Płedv�d�m v�s k panu batalionskomandantovi."
Kdyś se ocitl �vejk ve �t�bn�m vagón�, ode�el nadporuŁ�k Luk� druhżm vżchodem z vagónu a �el na perón.
Hejtman S�gner, kdyś mu hl�s�! poruŁ�k Dub o podivnżch alotri�ch, jak se vyj�dłil, dobr�ho voj�ka �vejka, byl pr�v� ve velmi dobr� n�lad�, pon�vadś gumpoldskirchen bylo opravdu znamenit�.
"Tedy vy nechcete zbyteŁn� prov�let drahocennej Łas," usm�l se vżznamn�. "Matu�iŁ, poj�te sem!" Bataliónn� ordonanc obdrśel rozkaz zavolat �ikovatele od 12. kumpanie Nas�kla, kterż byl zn�m jako nejv�t�� tyran, a zaopatłit ihned �vejkovi ruŁnici.
"Zde tento muś," łekl hejtman S�gner k �ikovateli Nas�klovi, "nechce zbyteŁn� prov�let drahocennż Łas. Vezm�te ho za vagón a hodinu s n�m cviŁte kv�rgrify. Ale beze v�eho milosrdenstv�, bez oddychu. Hlavn� p�kn� za sebou, setzt ab, an, setzt ab! - Uvid�te, �vejku, śe se nebudete nudit," łekl k n�mu na odchodu. A za chv�li jiś ozżval se za vagónem drsnż povel, kterż slavnostn� se nesl mezi kolejnicemi. �ikovatel Nas�klo, kterż pr�v� hr�l jednadvacet a drśel bank, łval do boś�ho prostoru: "Beim Fu�! - Schultert! Beim Fu�! Schultert!"
Pak na chv�li to utichlo a bylo sly�et hlas �vejkłv, spokojenż a rozv�śnż: "To jsem se v�echno uŁil v aktivn� sluśb� płed l�ty. Kdyś je Beim Fu�!, tak flinta stoj� vopłena na pravżm boku. �piŁka paśby je v pł�mż lini� se �piŁkou nohou. Prav� ruka je płirozen� napnuta a drś� flintu tak, śe palec vobj�m� lauf, ostatn� prsty musej� sv�rat paśbu na płedku, a kdyś je Schultert!, tak je flinta voln� na łemenu na pravżm rameni a laufm�ndunk nahoru a laufem nazad..."
"Tak uś dost toho śvan�n�," ozval se op�t povel �ikovatele Nas�kla. "Hatit Acht! Rechts schaut! Hergot, jak to d�l�te..."
"Jsem schultert a płi Rechts schaut! sjede moje prav� ruka po łemeni dolł, obejmu krk paśby a hod�m hlavou napravo, na to Hatit Acht! vezmu op�t pravou rukou łemen a moje hlava hled� płed sebe na v�s."
A zas zn�l hlas �ikovatelłv: "In die Balanz! Beim Fu�! In die Balanz! Schul-tert! Bajonett auf! Bajonett ab! F�llt das Bajonett! Zum Gebet! Vom Gebet! Kniet nieder zum Gebet! Laden! Schie�en! Schie�en halbrechts! Ziel Stabswagon! Distanz 200 Schritt... Fertig! An! Feuer! Setzt ab! An! Feuer! An! Feuer! Setzt ab! Aufsatz normal! Patronen versorgen! Ruht!" �ikovatel si kroutil cigaretu.
�vejk si mezit�m prohl�śel Ł�slo na ruŁnici a ozval se: "4268! Takovż Ł�slo m�la jedna lokomotiva v PeŁk�ch na dr�ze na 16. koleji. M�li ji odt�hnout do depo v Lysż nad Labem, ku spr�v�, ale vono to tak lehce ne�lo, pon�vadś, pane �ikovateli, ten strojvłdce, kterż ji tam m�l odt�hnout, m�l velmi �patnou pam� na Ł�sla. Tak ho tra�mistr zavolal do svż kancel�łe a pov�d� mu: ,Na T6. koleji je lokomotiva Ł�slo 4268. J� v�m, śe m�te �patnou pam� na Ł�slice, a kdyś se v�m n�jakż Ł�slo nap�e na pap�r, śe ten pap�r ztrat�te. Dejte si ale dobrż pozor; kdyś jste tak slabej na Ł�slice, a j� v�m uk�śu, śe je to velice lehkż, zapamatovat si jakżkoliv Ł�slo. Pod�vejte se: Lokomotiva, kterou m�te odt�hnout do depo v Lysż nad Labem, m� Ł�slo 4288. Tedy d�vejte pozor: Prvn� Ł�slice je Łtyłka, druh� dvojka. Tedy si pamatujte uś 42, to jest dvakr�t 2, to je v poład� zepłedu 4, d�leno 2 = 2, a zas m�te vedle sebe 4 a 2. Ted se nelekejte. Kolikr�t jsou dvakr�t 4, vosum, nen�-liś pravda? Tak si vryjte v pam�, śe vosmiŁka je z Ł�sla 4268 posledn� v ład�. Zbżv� je�t�, kdyś uś si pamatujete, śe prvn� je 4, druh� 2, Łtvrt� vosum, n�jak chytłe si zapamatovat tu �estku, co jde płed osmiŁkou. A je to stra�n� jednoduchż. Prvn� Ł�slice je 4, druh� dvojka, Łtyłi a dv� je �est. Tedy uś jste si jistej, druh� od konce je �estka, a uś n�m ten poład Ł�sel nikdy nevymiz� z pam�ti. M�te utkv�no v hlav� Ł�slo 4268. Nebo młśete tak� doj�t k tżmuś vejsledku je�t� jednodu�ejc...`"
�ikovatel płestal koułit a vytłe�til na n�ho oŁi a jenom zabreptal: "Kappe ab!"
�vejk v�śn� pokraŁoval: "Von mu tedy zaŁal vykl�dat ten jednodu��� zpłsob, jak by si zapamatoval Ł�slo lokomotivy 4268. Vosum bez dvou je 6. Tedy uś zn� 68. 6 bez 2 jsou 4, uś tedy zn� 4-68, a tu dvojku do toho je 4-2-6-8. Nen� tak� pł�li� nam�hav�, kdyś se to ud�l� je�t� jinak, pomoc� n�soben� a d�len�. To se dojde taky k takovżmu vżsledku. ,Pamatujte si,` pov�dal ten tra�mistr, ,śe dvakr�t 42 je 84. Rok m� 12 m�s�cł. VodeŁte se tedy 12 od 84, a zbżv� n�m 72, od toho je�t� dvan�ct m�s�cł, to je 60, m�me tedy uś jistou �estku a nulu �krtneme. Tedy v�me 42 68 4. Kdyś jsme �krtli nulu, �krtneme i tu Łtyłku vzadu, a m�me velice klidn� zase 4268, Ł�slo lokomotivy, kter� patł� do depo v Lysż nad Labem. Taky, jak ł�k�m, s t�m d�len�m je to lehk�. VypoŁ�t�me si koeficient podle celn�ho tarifu.` Snad v�m nen� �patn�, pane feldv�bl. Jestli chcete, tak j� zaŁnu tłebas s General de charge! Fertig! Hoch an! Feuer! Hrome! Nem�l n�s pan hejtman pos�lat na slunce! Mus�m pro nos�tka."
Kdyś płi�el l�kał, tak konstatoval, śe je to bud śśeh sluneŁn�, nebo akutn� z�n�t mozkovżch blan.
Kdyś płi�el �ikovatel k sob�, st�l vedle n�ho �vejk a łekl: "Abych v�m to tedy dopov�d�l. Mysl�te, pane �ikovateli, śe si to ten strojvłdce zapamatoval? Von si to poplet a zn�sobil to v�echno tłema, pon�vadś si vzpomn�l na trojici boś�, a lokomotivu nena�el, ta tam je�t� stoj� na trati Ł�slo 16."
�ikovatel zavłel op�t oŁi.
A kdyś �vejk se vr�til do sv�ho vagónu, na ot�zku, kde byl tak dlouho, odpov�d�l: "Kdo jin�ho lauf�rit uŁ�, d�l� stokr�t schul-tert!" Vzadu se ve vagónu tł�sl Baloun. Seśral za nepł�tomnosti �vejkovy, kdyś se Ł�st slepice jiś uvałila, płl �vejkovy porce.

Płed odjezdem vlaku dohonil e�alon sm�enż vojenskż vlak s rłznżmi Ł�st�mi. Byli to opozdilci nebo voj�ci ze �pit�lł, doh�n�j�c� sv� Ł�sti, i jin� podezłel� individua, vracej�c� se z komandżrovek nebo z arestł.
Z toho vlaku vystoupil tak� jednoroŁn� dobrovoln�k Marek, kterż byl obśalov�n tehdy pro vzpouru, śe necht�l Łistit z�chody, ale divizijn� soud ho osvobodil, vy�etłov�n� s n�m bylo zastaveno, a jednoroŁn� dobrovoln�k Marek objevil se proto nyn� ve �t�bn�m vagón�, aby se hl�sil u batalionskomandanta. JednoroŁn� dobrovoln�k nepatłil totiś doposud nikam, pon�vadś ho vodili z arestu do arestu.
Hejtman S�gner, kdyś uvid�l jednoroŁn�ho dobrovoln�ka a płijal od n�ho listiny tżkaj�c� se jeho pł�chodu s velmi sekr�tn� pozn�mkou "Politisch verdachtig! Vorsicht!", nebyl pł�li� pot�en a na�t�st� si vzpomn�l na latrinengener�la, kterż tak zaj�mav� odporuŁoval doplnit batalión batalionsgeschichtsschreibrem.
"Jste velice nedbalż, vy jednoroŁn� dobrovoln�ku," łekl k n�mu, "ve �kole jednoroŁ�kł byl jste pravou metlou, m�sto toho, abyste hled�l vyniknout a z�skat hodnost, kter� v�m n�leś� dle va�� inteligence, potuloval jste se z arestu do arestu. Regiment se za v�s mus� hanbit, vy jednoroŁn� dobrovoln�ku. Młśete v�ak napravit svou chybu, kdyś ł�dnżm pln�n�m svżch povinnost� ocitnete se op�t v ład� t�ch dobrżch voj�nł. V�nujte sv� s�ly bataliónu s l�skou. Zkus�m to s v�mi. Jste inteligentn� mladż muś a jist� m�te i schopnosti ps�t, stylizovat. Pov�m v�m n�co. Kaśdż batalión v poli potłebuje muśe, kterż by vedl chronologickż płehled v�ech ud�lost� v�leŁnżch dotżkaj�c�ch se pł�mo vystoupen� bataliónu na poli v�leŁn�m. Jest tłeba v�echna v�t�zn� taśen�, v�echny vżznamn� slavn� chv�le, jichś batalión se zśŁast�uje, płi nichś hraje vedouc� a vynikaj�c� roli, popsati, pomalu sestavovati pł�sp�vek k d�jin�m arm�dy. Rozum�te mn�?"
"Poslu�n� hl�s�m, ano, pane hejtmane, jde o epizody ze śivota v�ech Ł�st�. Batalión m� sv� d�jiny. Regiment na z�klad� d�jin svżch bataliónł sestavuje d�jiny regimentu. Regimenty tvoł� d�jiny brig�dy, d�jiny brig�d d�jiny divize a tak d�le. Vynasnaś�m se ze v�ech sil, pane hejtmane."
JednoroŁn� dobrovoln�k Marek dal si ruku na srdce.
"Budu zaznamen�vati s opravdovou l�skou slavn� dny na�eho bataliónu, zejm�na dnes, kdy je ofenz�va v pln�m proudu a kdy to płijde do tuh�ho, kdy pokryje n� batalión svżmi hrdinnżmi syny boji�t�. Sv�domit� zaznamen�m v�ech ud�lost�, kter� se mus� dostavit, aby str�nky d�jin na�eho bataliónu byly napln�ny vavł�ny."
"Budete se nal�zati u �t�bu bataliónu, jednoroŁn� dobrovoln�ku, budete si v��mati, kdo byl navrśen k vyznamen�n�, zaznamen�vat - ov�em dle na�ich pozn�mek - pochody, kter� obzvl�t� by upozornily na vynikaj�c� bojechtivost a ocelovou discipl�nu bataliónu. Nen� to tak lehk�, jednoroŁn� dobrovoln�ku, ale douf�m, śe m�te tolik pozorovac�ho talentu, abyste; dost�vaje ode mne urŁit� direktivy, n� batalión povznesl nad ostatn� skupiny. Odes�l�m telegram na pluk, śe jsem v�s jmenoval batalionsgeschichtsschreiber. Hlaste se u śŁetn�ho �ikovatele Va�ka od 11. kumpanie, aby v�s tam um�stil ve vagón�. Tam je tak je�t� nejv�c m�sta, a łekn�te mu, aby sem ke mn� płi�el. Ov�em zaŁ�slen budete u �t�bu bataliónu. To se 155 provede rozkazem po bataliónu."

Kuchał okultista spal. Baloun se st�le tł�sl, pon�vadś uś otevłel i nadporuŁ�kovy sardinky, śŁetn� �ikovatel Van�k �el k hejtmanovi S�gnerovi a telegrafista Chodounskż spla�il n�kde na n�draś� tajn� l�hviŁku boroviŁky, vypil ji, byl nyn� v sentiment�ln� n�lad� a zp�val:
Dokud v sladkżch dnech jsem bloudil
v�rnżm se mn� v�echno zd�lo,
tu dżchala m� hru� v�rou
a m� oko l�skou pl�lo.
V�ak kdyś złel jsem, cel� zem�
śe je zr�dn� jako �akal,
zvadla v�ra, zvadla l�ska
a j� poprv� jsem plakal.
Potom se zvedl, �el ke stolu śŁetn�ho �ikovatele Va�ka a napsal na kus pap�ru velkżmi p�smeny:
��d�m t�mto zdvołile, abych byl jmenov�n
a befedrov�n na batalionshornistu.
Chodounskż, telegrafist

Hejtman S�gner nem�l pł�li� dlouhou rozmluvu s śŁetn�m �ikovatelem Va�kem. Upozornil ho jedin� na to, śe prozat�m batalionsgeschichtsschreiber, jednoroŁn� dobrovoln�k Marek, bude se nal�zati ve vagón� se �vejkem.
Mohu v�m ł�ct jen tolik, śe ten muś Marek jest, abych tak łekl, podezłelż. Politisch verd�chtig. Młj bośe! To nen� dnes tak dalece nic divn�ho. O kom se to neł�k�. Jsou takov� rłzn� domn�nky. Vy mn� płece rozum�te. Tedy v�s jenom upozor�uji, abyste ho, kdyby snad mluvil n�co, co by, nu rozum�te, hned ho zarazil, abych j� snad tak� nem�l n�jak� nepł�jemnosti. �ekn�te mu prost�, aby zanechal v�ech łeŁ�, a t�m to bude jiś spraveno. J� ale nemysl�m, abyste snad ke mn� hned b�śel. Vyłi�te to s n�m pł�telsky, takov� domluva je vśdycky lep�� neś n�jak� hloup� ud�n�. Zkr�tka, j� si nepłeji nic sly�et, pon�vadś... Rozum�te. Takov� v�c zde pad� vśdycky i na celż batalión."
Kdyś se tedy Van�k vr�til, vzal stranou jednoroŁn�ho dobrovoln�ka Marka a łekl k n�mu: "�lov�Łe, vy jste podezłelż, ale to nic nevad�. Jen mnoho tady nemluvte zbyteŁnżho płed t�m Chodounskżm, telegrafistou."
Sotva to dołekl, Chodounskż se płivr�voral a padl śŁetn�mu �ikovateli do n�ruŁe, vzlykaje opilżm hlasem, coś snad m�l bżti zp�v:
Kdyś mne v�echno opustilo,
j� k tvżm prsłm hlavu sklonil
na tv�m vłel�m, Łist�m srdci
bolestn� jsem slzy ronil.
A tvżm okem zapl�l ohe�
jako hv�zda tłpytem lesklżm,
kor�lov� śsta �eptla:
J� t� nikdy neopust�m.
"My se nikdy nevopust�me," hul�kal Chodounskż, "co usly��m u telefonu, hned v�m łeknu. Vyseru se na pł�sahu."
V kout� se Baloun hrłzou pokłiśoval a poŁal se hlasit� modlit: "RodiŁko boś�, nezam�tej m� prosebn� vol�n�, nżbrś vysly� milostiv�, pot� mne laskav�, pomoz mn� b�dn�mu, jenś k Tob� vol�m s śivou v�rou, pevnou nad�j� a horouc� l�skou v slzav�m śdol� tomto. Ó, kr�lovno nebesk�, uŁi� pł�mluvou svou, abych tak� v milosti boś� a pod Tvou ochranou aś do konce śivota sv�ho setrval..." Blahoslaven� Panna Maria se opravdu za n�ho płimluvila, nebol ze sv�ho chud�ho ba�ochu vyt�hl za chv�li jednoroŁn� dobrovoln�k n�kolik krabiŁek sardinek a rozdal kaśd�mu po jedn�.
Baloun neohrośen� otevłel kufł�k nadporuŁ�ka Luk�e a vr�til tam z nebe spadl� sardinky.
Kdyś pak v�ichni si otevłeli olejovky a pochutn�vali si na nich, Baloun płi�el do poku�en� a otevłel kufł�k i sardinky a hltav� je schlemstnul.
A tu nejblahoslaven�j�� a nejslad�� Panna Maria se od n�ho odvr�tila, nebol pr�v� kdyś dop�jel olej z plechovky, objevil se płed vagónem bataliónn� ordonanc Matu�iŁ volaje nahoru: "Baloune, m� płin�st svżmu obrlajtnantovi ty sardinky."
"T�ch facek," łekl �ikovatel Van�k.
"S pustejma rukama rad�j tam necho�," radil �vejk, "vem si aspo� s sebou p�t pr�zdnejch plechovek."
"Co jste asi ud�lal, śe v�s błh tak trest�," poznamenal jednoroŁn� dobrovoln�k, "ve va�� minulosti mus� bżt n�jakż velkż hł�ch. Nedopustil jste se snad svatokr�deśe a nesn�d jste va�emu far�łovi �unku v kom�n�? Nevypil jste mu ve sklep� me�n� v�no? Nelez jste snad jako kluk na hru�ky do farsk� zahrady?" Baloun se odkl�til se zoufalżm vżrazem v obliŁeji, plnżm beznad�jnosti. Ted jeho u�tvanż vżraz mluvil srdcervoucn�: Kdy uś bude konec toho tr�pen�?
"To je to," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, kterż zaslechl slova ne��astn�ho Balouna, "śe vy jste; pł�teli, ztratil spojitost s p�nembohem. Vy se neum�te dobłe pomodlit, aby v�s p�nbłh co nejdł�v sprovodil ze sv�ta."
�vejk k tomu dodal: "Von se Baloun nemłśe poł�d k tomu vodhodlat, aby svłj vojenskż śivot, svoje vojensk� smż�len�, slova, skutky i smrt svoji vojenskou vodporuŁil dobrot� matełsk�ho srdce nejvy���ho p�naboha, jako to ł�k�val ten młj feldkur�t Katz, kdyś uś zaŁ�nal płeb�rat a vomylem strŁil na ulici do n�jak�ho voj�ka."
Baloun zaśp�l, śe uś ztratil dłv�ru v p�naboha, pon�vadś uś kolikr�t se modlil, aby mu dal tolik s�ly a n�jak mu ten jeho śaludek sesevrknul.
"To se nedatuje vod tżhle vojny," zab�doval, "to uś je star�, nemoc, tahle moje śravost. Kvłli n� chodila śena s d�tma na pout do Klokot."
"To zn�m," poznamenal �vejk, "to je u T�bora a maj� tam bohatou Panenku Marii s fale�nejma briliantama, a cht�l ji vokr�st jeden kosteln�k, vodn�kud ze Slovenska. Moc n�bośnej Łlov�k. Tak tam płijel a myslel si, śe se mu to snad lep�� povede, kdyś bude napłed voŁi�t�nej ze v�ech starejch hł�chł, a vyzpov�dal se taky z toho, śe chce zejtra vokr�st Panenku Marii. Nełek ani �vec, a neś se pomodlil t�ch tłi sta otŁen�ł, kterż mu pan p�ter dal, aby mu zat�m neutek, uś ho vyv�d�li kosteln�ci pł�mo na Łetnickou stanici."
Kuchał okultista zaŁal se s telegrafistou Chodounskżm h�dat, jestli je to do nebe volaj�c� prozrazen� zpov�dn�ho tajemstv� anebo jestli to stoj� za łeŁ, kdyś �lo o fale�n� brilianty. Nakonec v�ak Chodounsk�mu dok�zal, śe to byla karma, tedy płedurŁenż osud z dalek� nezn�m� minulosti, kdy snad byl ten ne��astnż kosteln�k ze Slovenska je�t� hlavonoścem na n�jak� ciz� planet�, a stejn� śe osud jiś d�vno płedurŁil, kdyś sn�d byl ten p�ter z Klokot je�t� tłebas jeśurou, n�jakżm vaŁnatżm, dnes uś vyhynulżm savcem, śe mus� on poru�it zpov�dn� tajemstv�, aŁkoliv z pr�vnick�ho stanoviska d�v� se dle kanonick�ho pr�va absoluce, i kdyś jde o kl�tern� jm�n�.
K tomuto płipojil �vejk tuto jednoduchou pozn�mku: "Ba jo, ś�dnej Łlov�k nev�, co bude vyv�d�t za p�r miliónł let, a niŁeho se nesm� vodł�kat. Obrlajtnant KvasniŁka, kdyś jsme je�t� slouś�vali v Karl�n� u erkencukskomanda, ten vśdycky ł�kal, kdyś drśel �kolu: ,Nemyslete si, vy hovniv�rov�, vy l�n� kr�vov� a bagounov�, śe v�m uś tahle vojna skonŁ� na tomhle sv�t�. My se je�t� po smrti uhl�d�me, a j� v�m ud�l�m takovej voŁistec, śe z toho budete jeleni, vy svinsk� bando.`"
Mezit�m Baloun, kterż jsa v śpln�m zoufalstv� st�le myslel, śe se jen nyn� o n�m pov�d�, śe se v�echno tżk� jeho, pokraŁoval ve sv� vełejn� zpov�di: "Ani Klokoty proti m� śravosti nepom�haly. Płijde śena s d�tmi z pouti a uś zaŁne poŁ�tat slepice. Sch�z� jedna nebo dv�. Ale j� jsem si nemohl pomoc, j� jsem v�d�l, śe jsou v dom�cnosti potłeba kvłli vejc�m, ale vyjdu ven, zakouk�m se na n�, najednou v�m cejt�m v śaloudku propast, a za hodinu uś je mn� dobłe, uś je slepice vobran�. Jednou kdyś byly v Klokotech, aby se za m� modlily, aby tat�nek zat�m doma nic neseśral a neud�lal zas novou �kodu, chod�m po dvołe, a najednou mn� v�m pad do voka krocan. Tenkr�t jsem to moh vodpykat śivotem. Uv�zla mn� z n�ho v krku stehenn� kost, a nebejt mżho pr�ka, takovżho malżho chlapce, kterż mn� tu kost vyt�h, tak uś jsem tu dnes s v�mi nesed�l a ani se tż sv�tovż vojny nedoŁkal. - Ba, ba. Ten młj pr�ek, ten byl Łipera. Takovej maliŁkej, baculatej, zavalitej, s�delnatej - "
�vejk płistoupil k Balounovi: "Ukaś jazyk!" Baloun vypl�zl na �vejka svłj jazyk, naŁeś �vejk obr�til se ke v�em, kteł� byli ve vagónu: "To jsem v�d�l, seśral i toho svżho pr�ka. - Płiznej se, kdys ho seśral! Kdyś byli zas va�i v Klokotech - vi�."
Baloun zoufale sepjal ruce a zvolal: "Nechte mne, kamar�di! Je�t� tohle ke v�emu vod svejch kamar�dł."
"My v�s proto neodsuzujeme," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "naopak je vid�t, śe z v�s bude dobrż voj�k. Kdyś Francouzi za napoleonskżch v�lek obl�hali Madrid, tu �pan�lskż velitel Madridu, neśli by vydal pevnost z hladu, sn�dl sv�ho adjutanta bez sol� "
"To uś je vopravdu vob�, pon�vadś nasolenej adjutant byl by rozhodn� poś�vateln�j�� - Jakpak se jmenuje, pane rechnungsfeldv�bl, ten n� adjutant od na�eho bataliónu? - Ziegler? To je ��kej takovej uhejb�Łek, z toho by se neud�laly porce ani pro jednu mar�kumpaŁku."
"Pod�vejme se," łekl śŁetn� �ikovatel Van�k, "Baloun m� v ruce rłśenec."
A opravdu, Baloun ve sv�m nejv�t��m hołi hledal sp�su v drobnżch kuliŁk�ch z klokoŁ� od firmy Moritz Ltiwenstein ve V�dni.
"Ten je taky z Klokot," łekl smutn� Baloun. "Neś mn� ho płinesly, załvala dv� housata, ale to nen� ś�dnż maso, to je m�kkotina."
Za chv�li nato płi�el rozkaz po cel�m vlaku, śe se za Łtvrt hodiny pojede. Pon�vadś tomu nikdo necht�l v�łit, stalo se to, śe se, płes ve�kerou ostraśitost, n�kdo leckams zatoulal. Kdyś se vlak hnul, sch�zelo osmn�ct man�kł, mezi nimi �ikovatel Nas�klo od 12. mar�kumpanie, kterż se je�t�, kdyś vlak uś d�vno zmizel za I�atarŁou, h�dal v mal�m ak�tov�m les�ku za n�draś�m v nehlubok�m śvalu s n�jakou b�hnou, kter� cht�la na n�m p�t korun, kdeśto on navrhoval odm�nu za vykovanou jiś sluśbu korunu nebo p�r facek, ke kter�- 161 muś posledn�mu vyrovn�n� pak nakonec tak� do�lo s takovou vehemenc�, śe na jej� łev poŁali se tam sb�hat z n�draś�.

*3. kapitola

Z Hatvanu aś na hranice HaliŁe
Po celou dobu śelezniŁn� płepravy bataliónu, kterż m�l skl�zet v�leŁnou sl�vu, aś projde p�ky od Laborce vżchodn� HaliŁ� na front, vedly se ve vagónu, kde byl jednoroŁn� dobrovoln�k a �vejk, op�t podivn� łeŁi, v�cem�n� velezr�dn�ho obsahu, v men��m m�ł�tku, ale młśeme ł�ct pov�echn�, d�lo se tak i v jinżch vagónech, ba i ve �t�bn�m vagónu panovala jak�si nespokojenost, pon�vadś ve F�zesabony płi�el rozkaz po arm�d� od pluku, ve kter�m se porce v�na sniśovala dłstojn�kłm o jednu osminku litru. Ov�em śe płitom nebylo zapomenuto na muśstvo, kter�mu se sniśovala d�vka s�ga o jeden dekagram na muśe, coś bylo t�m z�hadn�j��m, śe nikdo nikdy na vojn� s�ga nevid�l.

Nicm�n� bylo to tłeba ozn�miti śŁetn�mu �ikovateli Bautanzlovi, kterż se t�m c�til stra�n� uraśen a okraden, coś vyj�dłil tak� t�m, śe s�go je dnes vz�cn� v�c a śe by za kilo dostal aspo� osm korun.
Ve F�zesabony płi�lo se tak� na to, śe jedna kumpanie ztratila poln� kuchyni, pon�vadś koneŁn� se m�l na t�to stanici vałit gul� s bramborama, na kterż kladl velkż dłraz latrinengener�l. P�tr�n�m vy�lo najevo, śe ne��astn� poln� kuchyn� vłbec s sebou z Brucku nejela a śe asi dodnes tam n�kde stoj� za bar�kem 186, opu�t�n� a vychladl�.
Kuchy�skż person�l patł�c� k t� poln� kuchyni byl totiś den płed odjezdem zavłen na hauptva�e pro bujn� chov�n� ve m�st� a dovedl si to tak zał�dit, śe sed�l je�t� d�l, kdyś uś jeho mar�kumpaŁka proj�śd�la Uhry.
Kumpanie bez kuchyn� byla tedy płid�lena k druh� poln� kuchyni, coś se neobe�lo ov�em bez h�dky, pon�vadś mezi płid�lenżm muśstvem z obou kumpani� ku �kr�b�n� bramborł do�lo k takovżm kontroverz�m, śe jedni druhżm tvrdili, śe nejsou takov� hovada, aby se dłeli na druh�ho. Nakonec se vlastn� uk�zalo, śe s t�m gul�em s bramborama je to vlastn� man�vr, aby si voj�ci zvykli na to, aś v pol� płed nepł�telem bude se vałit gul�, najednou płijde rozkaz "Alles zur�ck!", gul� z kotlł se vyleje a ś�dnż nedostane ani l�znout.
Tohle byla tedy jak�si prłprava, ne tak do dłsledkł tragick�, ale płece jen pouŁn�. Kdyś totiś se m�l jiś gul� rozd�vat, płi�el rozkaz "Do vagónł!" a uś se jelo na Mi�kovec. Ani tam se nerozdal gul�, pon�vadś na trati st�l vlak s ruskżmi vagóny, proto se muśstvo nepustilo ven z vagónł a ponechalo se muśstvu voln� pole k fantazii, śe se bude gul� rozd�vat, aś se vyleze uś v HaliŁi z vlaku, kde bude uzn�n gul� zkysanżm, k poś�v�n� neschopnżm, a pak śe se vyleje.
Potom vezli gul� d�l na Tiszaltik, Zombor, a kdyś uś nikdo neŁekal, śe se bude gul� rozd�vat, zastavil se vlak v Nov�m M�st� pod �iatorem, kde se znova rozd�lal ohe� pod kotli, gul� se ohł�l a byl koneŁn� rozd�n.
Stanice byla płepln�na, m�ly bżt napłed odesl�ny dva vlaky s munic�, za nimi dva e�alony d�lostłelectva a vlak s pontonovżmi odd�ly. Vłbec mośno ł�ct, śe zde se shrom�śdily vlaky s trupami v�ech mośnżch Ł�st� arm�dy.
Za n�draś�m m�li honv�dhusałi v par�d� dva polsk� śidy, kterżm vyrabovali nł�i s kołalkou, a nyn� m�sto platu, v dobr� n�lad�, bili je po hub�, coś patrn� m�li dovoleno, pon�vadś docela bl�zko st�l jejich rytmistr a pł�jemn� se na celou sc�nu usm�val, zat�mco za skladi�t�m n�kolik jinżch honv�dhusarł sahalo pod sukn� Łernookżm dceru�k�m bitżch śidł.
Byl zde t�ś vlak s odd�len�m aeropl�nł. Na druhżch kolej�ch st�ly na vagónech tyt�ś płedm�ty jako aeropl�ny a d�la, jenśe v rozbit�m stavu. Byly to podstłelen� l�tac� stroje, roztrhan� hlavn� haubic. Zat�mco v�echno sv�ś� a nov� jelo tam nahoru, tyhle zbytky sl�vy jely do vnitrozem� k oprav�m a k rekonstrukc�m.
PoruŁ�k Dub ov�em voj�kłm, kteł� se kolem rozbitżch d�l a aeropl�nł shrom�śdili, vykl�dal, śe je to v�leŁn� kołist, a tak� zpozoroval, śe kousek d�l stoj� op�t ve skupin� �vejk a n�co vykl�d�. Płibl�śil se tedy k tomu m�stu a sly�el roz�afnż hlas �vejkłv: "A� si se to vezme jak chce, je to płece jen v�leŁn� kołist. Vono je to sice na prvn� pohled vo�emetnż, kdyś tady n�kdo Łte na lafet� K. u k. Artilleriedivision. Ale vono.to bude asi tak, śe to d�lo padlo do rukou Rusł a my jsme si ho museli zas nazp�t vydobżt, a takov� kołist je mnohem cenn�j��, pon�vadś... - Pon�vadś," łekl slavnostn�, kdyś zpozoroval poruŁ�ka Duba, "nepł�teli se nesm� nechat nic v rukou. To m�te jako s Płemy�lem, nebo s t�m voj�kem, kerżmu płi gefechtu vytrh nepł�tel feldfla�ku. To bylo je�t� za napoleonskżch v�lek, a ten voj�k v noci odebral se do nepł�telskżho leśen� a płines si zas feldfla�ku nazp�tek a vyd�lal je�t� płitom, pon�vadś nepł�tel na noc fasoval kołalku."
PoruŁ�k Dub łekl pouze: "Koukejte, a� uś zmiz�te, �vejku, a� v�s zde uś podruh� nevid�m!"
"Dle rozkazu, pane lajtnant " A �vejk odch�zel k druh� skupin� vagónł, a kdyby ho byl poruŁ�k Dub sly�el, co je�t� dodal, byl by jist� vyskoŁil z uniformy, aŁkoliv to bylo zcela nevinn� biblick� rŁen�: "MaliŁko, uzł�te mne, a op�t maliŁko, a neuzł�te mne."
PoruŁ�k Dub po odchodu �vejkov� byl ke v�emu je�t� tak pitomż, śe voj�ky upozor�oval na jeden sestłelenż rakouskż aeropl�n, na jehoś kovov�m r�fu bylo złeteln� vyznaŁeno Wiener Neustadt.
"Ten jsme Rusłm sestłelili u Lvova," łekl poruŁ�k Dub. Tato slova, zaslechl nadporuŁ�k Luk�, kterż se płibl�śil a hlasit� dodal: "PłiŁemś oba ru�t� letci uhołeli."
Pak odch�zel d�l beze slova, pomysliv si, śe poruŁ�k Dub jest kus dobytka.
Za druhżmi vagóny setkal se se �vejkem a hled�l se mu vyhnout, pon�vadś na tv�łi �vejkov� płi pohledu na nadporuŁ�ka Luk�e bylo vid�t, śe ten muś toho m� mnoho na srdci, co mu chce ł�ci.
�vejk �el pł�mo k n�mu: "Ich melde gehorsam, kompanieordonanc �vejk pros� o dal�� rozkazy. Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem v�s jiś hledal ve �t�bn�m vagón�."
"Posly�te, �vejku," łekl nadporuŁ�k Luk� tónem naprosto odpuzuj�c�m a nepł�telskżm. "V�te, jak se jmenujete? Uś jste zapomn�l, jak jsem v�s nazval?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe sem na takovou v�c nezapomn�l, pon�vadś j� nejsem n�jakej jednoroŁn� dobrovoln�k �eleznż. To jsme tenkr�t, je�t� d�vno płed v�lkou, byli v karl�nskejch kas�rn�ch a tam byl n�jakej obrst Fliedler von Bumerang nebo tak n�jank." NadporuŁ�k Luk� se mimod�k usm�l tomu ,n�jank` a �vejk d�l vypr�v�l: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe ten n� obrst byl płl va�� vej�ky, nosil plnovous jako kn�śe Lobkovic, takśe vypadal jako vopice, a kdyś se rozŁ�lil, vyskakoval dvakr�t tak vysoko, jak byl,s�m vysokej, takśe jsme mu ł�kali kauŁukovej d�dek. Tenkr�t byl n�jakej Prvn� m�j a my jsme m�li berajŁaft, a von k n�m drśel płedt�m veŁer na n�dvoł� velikou łeŁ, śe proto zejtra mus�me vostat v�ichni v kas�rn�ch a nehnout se ven, abychom mohli na nejvy��� rozkaz, v pł�pad� potłeby, v�echnu tu socialistickou bandu postł�let. Proto taky, kterej voj�k m� dneska płesŁas a nevr�t� se do kas�ren a nat�hne to aś na druhej den, ten śe proved zem�zradu, pon�vadś takovej vośralej chlap netref� ani jednoho Łlov�ka, kdyś budou salvy, a je�t� bude stł�let do vzduchu. Tedy ten jednoroŁ�k �eleznż vr�til se do cimry a pov�d�, śe m�l płeci jen kauŁukovej d�dek dobrej n�pad. Dy� vono je to celkem pravda, zejtra płece nikoho do kas�ren nepust�ji, tak je nejlep�� vłbec nepłij�t, a taky to, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, uskuteŁnil jako jedno v�no. Ale ten obrst Fliedler, to v�m byl takov� potvora mizern�, dej mu p�mbu nebe, śe chodil druhej den po Praze a hledal n�koho, kdo se vodv�śil z na�eho regimentu vyl�zt z kas�ren, a n�kde u Pra�nż br�ny potkal taky ��astn� �eleznżho a hned na n�ho spustil: ,J� ti t�m, j� ti n�uŁ�m, j� ti dvakr�t oslat�m!` �ekl mu toho je�t� v�c a spakoval ho s sebou do kas�ren a po celż cest� mu ł�kal leccos vo�klivżho, vżhruśnżho a ptal se ho poł�d, jak se jmenuje. ,��lesnej, �elesny, ty to odsrat, j� r�t, �e chytit, j� ti uk�at den ersten Mai. ��lesny, ��lesny, ty bejt młj, z�vśit, fajn z�vśit!` �eleznżmu uś to bylo v�echno jedno. Tak jak �li płes Poł�Ł, kolem Rozvałilł, �eleznż skoŁil do prłjezdu a ztratil se mu prłchodem a zkazil kauŁukovżmu d�dkovi tu velikou radost, aś ho bude s�zet do arestu. Obrsta to tak rozŁ�lilo, śe mu utek, śe ze vzteku zapomn�l, jak se ten jeho delikvent jmenuje, poplet si to, a kdyś płi�el do kas�ren, zaŁal sk�kat do stropu, strop byl n�zkej, a ten, co m�l bataliónku, divil se, proŁ d�dek mluv� najednou l�man� Łesky a kłiŁ�: ,M�d�nej z�v��t, M�d�nej n� z�v��t, Ólóf�nej z�v��t, C�nofej z�v��t!` A takhle d�dek tr�pil den ze dne a ptal se poł�d, jestli uś chytli M�d�nżho, Olov�nżho a C�novżho, a taky dal vyrukovat cele] regiment, ale oni uś �eleznżho, vo kterżm se to v�eobecn� v�d�lo, dali na marodku, pon�vadś byl zubn� technik. Aś takhle jednou vod na�eho regirnentu podałilo se jednomu probodnout jednoho dragouna v hospod� u Buckł, kterej rnu chodil za holkou, a tu n�s seładili do Łtverce, museli vyj�t v�ichni, i marodka, kdo byl moc marod, toho dva drśeli. Tak taky nebylo to nic platnż, musel �eleznż vyrukovat na dvłr a tam n�m Łetli rozkaz po regimentu asi v tom smyslu, śe dragouni jsou taky voj�ci a śe je zak�z�no je probod�vat, protośe jsou to na�i kriegskamaraden. Jeden jednoroŁ�k to płekl�dal a n� obrst koukal jako tygr. Napłed pro�el płed frontou, potom zas �el dozadu, obch�zel Łtverec, a najednou objevil �eleznżho, kterż byl jako hora, takśe to, pane obrlajtnant, bylo stra�n� komickż, kdyś ho płit�h dovnitł Łtverce. JednoroŁ�k płestal płekl�dat a n� obrst zaŁal vyskakovat płed �eleznżm, jako kdyś pes dor�ś� na kobylu, a płitom łval: "T�k ty mn� neuj�t, ty mn� nej�t nikam neut�ct, te� zas ś�kat, śe� ��lesnż, a j� furt ��kat M�denż, C�nofż, Olóf�nż, von je ��lesnż, a von je ten parchant ��lesnż, j� ti n�uŁ�m Olóf�nż, C�nofż, M�denż, iy Mistvieh, du Schwein, du ��lesnż!` Pak mu napałil za to m�s�c, ale potom se mu ��k. za Łtrn�ct dn� rozbolav�j� zuby, a von si vzpomn�l, śe �eleznż je zubn� technik, tak ho dal płiv�st z arestu na marodku a cht�l si d�t vod n�ho vytrhnout zub, a �eleznż mu ho trhal asi płl hodiny, takśe d�dka asi tłikr�t vomejvali, ale d�dek ��k zkrot a vodpustil �eleznżmu t�ch druhejch Łtrn�ct dn�. To je tedy tak, pane obrlajtnant, kdyś płedstavenej zapomene na jm�no svżho podł�zenżho, ale podł�zenej na jm�no svżho płedstavenżho nesm� nikdy zapomenout, jako n�m pr�v� ł�kal ten pan obrst, śe ani po letech nezapomeneme, śe jsme m�li jednou obrsta Fliedlera. - Nebylo to snad pł�li� dlouh�, pane obrlajtnant?"
"V�te, �vejku," odpov�d�l nadporuŁ�k Luk�, "Ł�m d�le v�s poslouch�m, t�m v�ce płich�z�m k płesv�dŁen�, śe si svżch płedstavenżch vłbec nev�ś�te. Voj�k m� je�t� po letech o svżch bżvalżch płedstavenżch mluvit jenom dobłe."
Bylo vid�t, śe nadporuŁ�k Luk� se zaŁ�n� bavit. "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," vpadl mu do toho �vejk omluvnżm tónem, "dy� von uś je pan obrst Fliedler d�vno mrtvej, ale kdyś si, pane obrlajtnant, płejete, budu o n�m mluvit samou chv�lu. Von byl v�m, pane obrlajtnant, uŁin�nej and�l na voj�ky. Von byl v�m tak hodnej jako svatej Martin, kterej rozd�val martinskż husy chudejm a hladovejm. Von se d�lil vo svłj vob�d z ofic�rsmin�śe s nejbliś��m voj�kem, kterżho potkal na dvołe, a kdyś uś se n�m v�em płejedli blbouni, tak n�m dal d�lat na min�ś grenadżrmar� s vepłovżm masem, a o man�vrech, to teprve se vyznamenal se svou dobrotou. Kdyś jsme płi�l� do Doln�ch Kł�lovic, tak dal rozkaz vyp�t celej dolnokr�lovickej pivovar na jeho śtraty, a kdyś m�l sv�tek nebo narozeniny, tak dal pro cele] regiment navałit zaj�ce na smetan� s houskovejma knedl�kama. Von byl takovej hodnej na man�aft, śe v�m jednou, pane obrlajtnant..."
NadporuŁ�k Luk� klepl jemn� �vejka płes ucho a łekl pł�telskżm tónem: "Tak jdi uś, potvoro, nech uś ho bżt."
"Zum Befehl, Herr Oberleutnant!" �vejk odch�zel k sv�mu vagónu, zat�mco płed e�alonem bataliónu, tam, kde ve vagón� byly zavłeny telefonn� pł�stroje a dr�ty, odehr�vala se tato sc�na: St�l tam post, pon�vadś v�echno z nał�zen� hejtmana S�gnera muselo bżt feldm��ig., Posti se tedy rozestavili podle cennost� e�alonu po obou stran�ch a dostali feldruf a losung z kancel�łe bataliónu.
Ten den byl feldruf "Kappe" a losung "Hatvan". Post, kterż si to m�l u telefonn�ch apar�tł pamatovat, byl n�jakż Pol�k z Kolomyje, kterż n�jakou divnou n�hodou se dostal k 91. regimentu.
Kdepak aby v�d�l, co je to Kappe, ale pon�vadś m�l v sob� n�jakż z�rodek mnemotechniky, tak si płece jen zapamatoval, śe to zaŁ�n� s k, a hrd� odpov�d�l poruŁ�kovi Dubovi, kterż m�l bataliónku a ptal se ho, płibliśuje se k n�mu, na heslo ode dne: "Kafe." Bylo to ov�em velice płirozen�, pon�vadś Pol�k z Kolomyje poł�d je�t� vzpom�nal na rann� a veŁern� k�vu v t�bołe Brucku.
A kdyś załval je�t� jednou "Kafe", a poruŁ�k Dub se neust�le k n�mu płibliśoval, tu on, pam�tliv na svou pł�sahu a na to, śe je na str�śi, zvolal hroziv�: "Halt!", a kdyś poruŁ�k Dub ud�lal k n�mu je�t� dva kroky a st�le cht�l na n�m feldruf, nam�łil na n�j ruŁnici, a neznalż dokonale n�meck�ho jazyka, uśil podivn� sm�si pol�tiny s n�mŁinou, kłiŁe: "Benśe �ajsn, benśe �ajsn."
PoruŁ�k Dub pochopil a poŁal couvat nazp�tek, kłiŁe: "Wachkommandant, Wachkommandant!"
Objevil se Łetał Jel�nek, kterż Pol�ka zav�d�l na str�ś, a ptal se ho s�m po heslu, potom poruŁ�k Dub, na kter�ś ot�zky odpov�dal zoufalż Pol�k od Kolomyje kłikem, kterż se rozl�hal po n�draś�: "Kafe, kafe." Co tam bylo e�alonł, poŁali z nich voj�ci vyskakovat s es��lkama a byla hrozn� panika, kter� skonŁila t�m, kdyś odzbrojen�ho poctiv�ho voj�ka odvedli do arestantvagónu.
Ale poruŁ�k Dub choval urŁit� podezłen� na �vejka, kter�ho vid�l prvn�ho s es��lkem vyl�zat z vagónu, a byl by dal za to krk, śe ho sly�el volat: "S es��lkama ven, s es��lkama ven."
Po płlnoci vlak se hnul na Ladovce a Trebi�ov, kde ho r�no uv�tal na stanici veter�nskż spolek, pon�vadś si tenhle mar�batalión spletl s mar�bataliónem 14. honv�d, ma�arsk�ho pluku, kterż projel stanic� hned v noci. Jisto bylo, śe veter�ni byli namazan�, a svżm łevem "Isten �ld meg a kir�lyt" probudili ze span� celż e�alon. N�kolik uv�dom�lej��ch naklonilo se z vagónł a odpov�d�lo jim: "Polibte n�m prdel. �ljen!"
NaŁeś veter�ni załvali, aś se okna n�draśn� budovy otł�sala: "�ljen! �ljen a tizennegyedik regiment (Łtrn�ctż regiment)!"
Za p�t minut jel vlak d�l na Humenn�. Zde jiś byly jasn� a złeteln� zn�t stopy bojł, kdyś Rusov� t�hli do śdol� Tisy. Po str�n�ch t�hly se primitivn� z�kopy, tu a tam bylo vid�t vyp�lenou usedlost, kolem kter� narychlo zbudovan� bouda znamenala, śe se majitel� op�t vr�tili.
Potom, kdyś k poledn�mu płi�la stanice Humenn�, kde n�draś� jevilo tak� zbytky bojł, vykon�ny byly pł�pravy k ob�du a muśstvo e�alonu zat�m mohlo nahl�dnout do vełejn�ho tajemstv�, jak śłady po odchodu Rusł jednaj� s m�stn�m obyvatelstvem, kter� bylo łeŁ� i n�bośenstv�m pł�buzn� ruskżm vojskłm.
Na perón�, obkl�Łena uherskżmi Łetn�ky, st�la skupina zatŁenżch uherskżch Rusł. Bylo tam n�kolik popł, uŁitelł a sedl�kł z �irok�ho dalek�ho okol�. V�ichni m�li ruce sv�zan� dozadu provazy a po p�rech płiv�z�ni k sob�. V�t�inou m�li rozbit� nosy a boule na hlav�ch, jak dostali hned po zatŁen� vżprask od Łetn�kł.
Kousek d�l hr�l si jeden ma�arskż Łetn�k s jedn�m popem. Uv�zal mu provaz kolem lev� nohy, kterż drśel v ruce, a nutil ho kolbou, aby pop tanŁil Łard�, płiŁemś trhal provazem, takśe pop upadl na nos, a maje ruce sv�zan� dozadu, nemohl vst�t a d�lal zoufal� pokusy obr�tit se na z�da, aby se snad tak mohl zvednout se zem�. Łetn�k se tak tomu upł�mn� sm�l, aś mu slzy tekly z oŁ�, a kdyś uś pop se zvedal, trhnul provazem a pop byl op�t na nose.
KoneŁn� uŁinil tomu pł�trś Łetnickż dłstojn�k, kterż poruŁil, aby zatŁen� odvedli, zat�m neś płijede vlak, za n�draś� do pr�zdn� kłlny a tam je bili a ml�tili, aby to nikdo nevid�l.
O t�to epizod� rozhovołili se ve �t�bn�m vagónu a celkem mośno ł�ct, śe v�t�ina to odsuzovala.
F�nrich Kraus m�nil, śe kdyś uś jsou velezr�dci, maj� se hned na m�st� ob�sit beze v�eho tżr�ni, zato v�ak poruŁ�k Dub s celżm vżjevem naprosto souhlasil a płevedl to hned na sarajevskż atent�t a vysv�tlil to tak, śe ti ma�ar�ti Łetn�ci na stanici Humenn� mst� smrt arcikn�śete Franti�ka Ferdinanda a jeho choti. Aby dodal v�hy svżm slovłm, łekl, śe odb�ral Łasopis (�im�Łkłv �tyłl�stek) a tam śe je�t� płed v�lkou v Łervencov�m Ł�sle bylo o tom atent�tu naps�no, śe bezpł�kladnż zloŁin sarajevskż zanech�v� v lidskżch srdc�ch nadlouho nezhojitelnou r�nu, t�m bolestn�j��, śe zloŁinem nebyl jen zahlazen śivot płedstavitele vżkonn� moci st�tu, nżbrś i śivot jeho v�rn� a milovan� druśky, a śe zniŁen�m t�ch dvou śivotł rozvr�cen ��astnż, pł�kladnż rodinnż śivot a sirotami uŁin�ny v�emi milovan� d�ti.
NadporuŁ�k Luk� jen zamruŁel k sob�, śe asi zde v Humenn�m Łetn�ci odeb�rali �im�Łkłv �tyłl�stek s t�m dojemnżm Łl�nkem. Vłbec se mu poŁalo v�e najednou hnusit a c�til jenom potłebu op�t se, aby ho opustil sv�tobol. Vy�el tedy z vagónu a �el vyhledat �vejka.
"Posly�te, �vejku," łekl k n�mu, "nev�te o n�jak� l�hv� ko�aku? Mn� nen� n�jak dobłe."
"To d�l� v�echno, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, zm�na poŁas�. Młśe bejt, aś budeme na boji�ti, śe v�m bude je�t� hłł. ��m v�c se Łlov�k vzdaluje vod svż płvodn� vojenskż b�zy, t�m mu bejv� mdlejc. Stra�nickej zahradn�k, n�jakej Josef Kalenda, ten se taky jednou vzd�lil z domova, �el ze Stra�nic na Vinohrady, stavil se na Zast�vce v hospod�, ale to mu je�t`e nic nebylo, ale jakmile płi�el do Korunn� tł�dy k vod�rn�, bral v Korunn� tł�d� aś za kostel svat� Ludmily hospodu za hospodou a c�til uś mal�tnost. Nedal se v�ak t�m odstra�it, pon�vadś se vsadil płedt�m ten veŁer v Stra�nic�ch v hospod� U rem�zy s jedn�m łidiŁem vod elektriky, śe ud�l� p�ky cestu kolem sv�ta za tłi ned�le. PoŁal se tedy d�l a d�l vzdalovat vod svżho domova, aś se płivalil do �ernżho pivovaru na Karlov� n�m�st�, a vodtamtu� �el na Malou Stranu k Sv. Tom�i do pivovaru a odtamtud płes restaurac� U Mont�gł a je�t� vej� płes hospodu U kr�le brabantskżho, pak na Kr�snou vyhl�dku, odtud do Strahovskżho kl�tera do pivovaru. Ale to uś mu zm�na podneb� płestala sv�dŁit. Dostal se aś na Loret�nskż n�m�st� a tam dostal najednou takovż stesk po domov�, śe sebou pra�til na zem, poŁal se v�let po chodn�ku a kłiŁel: ,LidiŁky, j� uś d�l nepłjdu. J� se na cestu kolem sv�ta,` s dovolen�m, pane obrlajtnant, ,vyka�lu: Jestli v�ak si płejou, pane obrlajtnant, tak j�m n�jakż ko�ak seśenu, jenom se boj�m, abyste mn� dł�v nevodjel�."
NadporuŁ�k Luk� ho ujistil, śe dł�v se odtud nepojede aś za dv� hodiny a śe ko�ak prod�vaj� hned za n�draś�m potajmu v l�hv�ch, hejtman S�gner śe tam uś Matu�iŁe poslal a ten śe mu płines za patn�ct korun l�hev zcela obstojn�ho ko�aku. Tady m� patn�ct korun, a uś aby �el, a jen a� nikomu neł�k�, śe je to pro nadporuŁ�ka Luk�e nebo śe on ho pos�l�, pon�vadś je to vlastn� zak�zan� v�c.
"Bu�te ubezpeŁenej, pane obrlajtnant," łekl �vejk, "śe to bude v�echno v poł�dku, pon�vadś j� m�m moc r�d zak�zanż v�ci, pon�vadś jsem se vśdycky octnul v n�Łem zak�zanżm, aniś bych byl vo tom v�d�l bejval. Jednou v karlinskejch kas�rn�ch n�m zak�zali..."
"Kehrt euch - marschieren marsch!" płeru�il ho nadporuŁ�k Luk�.
�vejk �el tedy za n�draś�, opakuje si po cest� v�echny slośky sv� vżpravy: śe ko�ak mus� bżt dobrż, proto ho mus� napłed ochutnat, śe je to zak�zan�, proto mus� bżt opatrnż.
Kdyś pr�v� zahżbal za perón, srazil se op�tn� s poruŁ�kem Dubem. "Co se zde fl�k�?" ot�zal se �vejka. "Zn� mne?"
"Poslu�n� hl�s�m," odpov�d�l �vejk salutuje, "śe si v�s nepłeji poznat z t� va�� �patn� str�nky." PoruŁ�k Dub ustrnul leknut�m, ale �vejk st�l klidn�, drśe st�le ruku na �t�tku Łepice, a pokraŁoval: "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe v�s chci poznat jen z t� dobr� str�nky, abyste mne nepłinutil aś k pl�Łi, jak jste mn� posledn� ł�kal."
PoruŁ�kovi Dubovi zakroutila se nad takovou drzost� hlava a vzmohl se jen na rozhorlenż vżkłik: "T�hni, mizero, my si spolu je�t� promluv�me!"
�vejk ode�el za perón a poruŁ�k Dub vzpamatovav se vydal se za n�m. Za n�draś�m, hned u silnice, st�la łada nł�� postavenżch dnem nahoru, na kterżch byly o�atky a na o�atk�ch rłzn� laskominy zcela nevinn� vypadaj�c�, jako kdyby ty v�echny dobroty byly urŁeny pro �koln� ml�deś n�kde na vżlet�. Leśely tam kousky taśenżch bonbónł, trubiŁky z oplatek, hromada kyselżch pokroutek, tu a tam je�t� na n�kter� o�atce kraj�Łky Łern�ho chleba s kouskem sal�mu, zcela urŁit� ko�sk�ho płvodu. Vevnitł v�ak nł�e obsahovaly rłznż alkohol, fla�ky s ko�akem, rumem, jełabinkou a s jinżmi lik�ry a kołalkami.
Hned za pł�kopem silnice byla bouda a tam se vlastn� v�echny tyhle obchody s nedovolenżmi n�poji prov�d�ly.
Voj�ci to napłed vyjednali u nł�� a pejzatż śid vyt�hl zpod nł�e tak nevinn� vypadaj�c� kołalku a płinesl ji pod kaftanem do dłev�n� boudy, kde uś si ji voj�k nen�padn� schoval n�kam do kalhot nebo pod blłzu. Sem tedy �vejk zam�łil, zat�mco od n�draś� poruŁ�k Dub se svżm detektivn�m talentem ho pozoroval.
�vejk to vzal hned pł�mo u prvn� nł�e. Napłed si vybral bonbóny, kter� zaplatil a strŁil do kapsy, płiŁemś p�n s pejzy mu za�eptal: "Schnaps hab' ich such, gn�diger Herr Soldat."
Vyjedn�v�n� bylo rychle skoncov�no, �vejk ode�el do boudy, a dł�ve nedal pen�ze, dokud p�n s pejzy l�hev neotevłel a �vejk neochutnal. Byl ale s ko�akem spokojen a vracel se na n�draś�, zastrŁiv si l�hev pod blłzu.
"Kdepak jsi byl, mizero?" zastoupil mu cestu k perónu poruŁ�k Dub.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe jsem si �el koupit bonbóny." �vejk s�hl do kapsy a vyt�hl hrst �pinavżch, zapr�enżch bonbónł: "Jestli by se pan lajtnant ne�t�til - J� uś je okou�el, nejsou �patnż. Maj� takovou pł�jemnou, zvl�tn� chu�, jako vod povidel, pane lajtnant."
Pod blłzou rżsovaly se kulat� obrysy lahve. PoruŁ�k Dub popl�cal �vejkovi po blłze: "Co to tady nese�, ty jeden mizero. Vyt�hni to ven!"
�vejk vyt�hl l�hev s naśloutlżm obsahem, se zcela jasnou a złetelnou etiketou Cognac.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," odpov�d�l �vejk neohrośen�, "śe jsem si byl do pr�zdnż fla�ky od ko�aku napumpovat trochu vody k pit�. J� m�m je�t� vod toho gul�e, co jsme m�li vŁera, stra�nou ś�ze�. Jenśe voda je tam u tż pumpy, jak vid�te, pane lajtnant, n�jak� ślut�, to bude asi n�jak� śelezit� voda. Takovż vody jsou moc zdravż a uśiteŁnż."
"Kdyś m� takovou ś�ze�, �vejku," łekl poruŁ�k Dub, ��belsky se usm�vaje a cht�je co nejd�le prodlouśit tu sc�nu, ve kter� to �vejk nadobro prohraje, "tak se napij, ale poł�dn�. Vypij to v�echno najednou!"
PoruŁ�k Dub zkombinoval si uś płedem, jak �vejk ud�l� p�r hltł a d�l uś nebude moci a jak on, poruŁ�k Dub, nad n�m slavn� zv�t�z� a łekne: "Podej mi taky l�hev, a� se trochu napiji, j� m�m tak� ś�ze�." Jak se bude asi ten lump �vejk v tom hrozn�m okamśiku pro n�ho tv�łit, a potom d�l raport a tak d�le.
�vejk odz�tkoval l�hev, płilośil k śstłm a hlt za hltem se ztr�cel v jeho hrdle. PoruŁ�k Dub zkamen�l. �vejk płed jeho oŁima vypil celou l�hev, aniś by hnul brvami, a pr�zdnou l�hev hodil płes silnici do rybn�ka, odplivl si a łekl, jako by byl vypil skleniŁku miner�ln� vody; "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe ta voda m�la vopravdu śelezitou pł�chu�. V Kamżku nad Vltavou jeden hostinskej d�lal pro svż letn� hosty śelezitou vodu takovżm zpłsobem, śe do studny h�zel starż podkovy."
"J� ti d�m starż podkovy! Poj� mn� uk�zat tu studni, odkud m�ls tu vodu!"
"To je kousek vodtud, pane lajtnant, hned tady za tou dłev�nou boudou."
"Jdi napłed, ty mizero, a� vid�m, jak drś� krok!"
"To je opravdu zvl�tn�," pomyslil si poruŁ�k Dub. "Na tom b�dn�m chlapovi nen� docela nic zn�t "
�vejk �el tedy napłed, odd�n do vłle boś�, ale st�le mu n�co ł�kalo, śe tam studna mus� bżt, a taky ho nikterak nepłekvapilo, śe tam byla. Dokonce tam byla pumpa, a kdyś k n� do�li, tu �vejk zapumpoval, tekla z n� naśloutl� voda, takśe mohl slavnostn� prohl�sit: "Tady je ta śelezit� voda, pane lajtnant"
Ud�enż muś s pejzy se płibl�śil a �vejk mu łekl n�mecky, aby płinesl n�jakou skleniŁku, śe se pan lajtnant chce nap�t.
PoruŁ�k Dub tak z toho śpln� zblbl, śe vypil celou sklenici vody, po kter� se mu v śstech płevalovala chuf ko�sk� moŁe a hnojłvky, a śpln� zpitom�lż t�m, co zaśil, dal pejzat�mu śidovi za tu sklenici vody p�tikorunu, a obraceje se na �vejka, łekl k n�mu: "Co zde Łum�, t�hni domł."
Za p�t minut �vejk objevil se ve �t�bn�m vagónu u nadporuŁ�ka Luk�e a tajemnżm posu�kem vyl�kal ho z vagónu a venku mu sd�lil: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe za p�t, nanejdżl za deset minut budu śpln� vośralej, ale budu leśet ve svżm vagón�, a prosil bych v�s, abyste m� alespo�, pane obrlajtnant, na tłi hodiny nevolal a ś�dnż poruŁen� mi ned�val, dokud se z toho nevysp�m. V�e je v poł�dku, ale m� chyt pan lajtnant Dub, j� mu łekl, śe je to voda, tak jsem musel płed n�m tu celou fla�ku ko�aku vyp�t, abych mu dok�zal, śe je to voda. V�echno je v poł�dku, nic jsem neprozradil, jak jste si pł�l, a vopatrnej jsem byl taky, ale te� uś, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe uś to cejt�m, zaŁ�naj� mn� ��k brn�t nohy. Ov�em, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem zvykle] chlastat, pon�vadś s panem feldkur�tem Katzem..."
"Odejdi, bestie!" zvolal nadporuŁ�k Luk�, ale beze v�eho hn�vu, zato v�ak poruŁ�k Dub stal se u n�ho o pades�t procent nesympatiŁt�j�� neś płedt�m.
�vejk vlezl opatrn� do sv�ho vagónu, a ukl�daje se na svłj pl᚝ a ba�och, łekl k śŁetn�mu �ikovateli a k ostatn�m: "Jednou se v�m jeden Łlov�k vośral a prosil, aby ho nebudili..." Po t�ch slovech płevalil se na bok a poŁal chr�pat.
Plyny, kter� vyvozoval krk�n�m, z�hy naplnily celou m�stnost, takśe kuchał okultista Jurajda, saje atmosf�ru nozdrami, prohl�sil: "Sakra, tady von� ko�ak."
U skl�dac�ho stolu sed�l jednoroŁn� dobrovoln�k Marek, kterż koneŁn� po v�ech t�ch śtrap�ch dot�hl to aś na batalionsgeschichtsschreibra.
Nyn� sestavoval do z�soby hrdinn� skutky bataliónu a bylo vid�t, śe mu to d�l� velk� pot�en�, ten pohled do budoucna.
�Łetn� �ikovatel Van�k se z�jmem sledoval, jak jednoroŁn� dobrovoln�k piln� p�e a sm�je se płitom na cel� kolo. Proto tak� vstal a naklonil se nad jednoroŁn�m dobrovoln�kem, kterż mu poŁal vysv�tlovat: "To m�te stra�nou legraci, ps�t d�jiny bataliónu do z�soby. Hlavn� v�c� je, aby se postupovalo systematicky. Ve v�em mus� bżt syst�m." "Systematickż syst�m," poznamenal śŁetn� �ikovatel Van�k s śsm�vem v�cem�n� opovrślivżm.
"Ano," łekl ledabyle jednoroŁn� dobrovoln�k, "systematizovanż, systematickż syst�m płi psan� d�jin bataliónu. Napłed nemłśeme vyrukovat hned s velkżm v�t�zstv�m. To v�echno mus� j�t pomalu, podle urŁit�ho pl�nu. N� batalión nemłśe vyhr�t najednou tuhle sv�tovou vojnu. Nihil nisi bene. Hlavn� v�c� je pro dłkladn�ho historika d�jin, jako jsem j�, ud�lat si zprvu pl�n na�ich v�t�zstv�. Kupł�kladu zde l�Ł�m, jak n� batalión, to snad bude asi za dva m�s�ce, m�lem płekroŁ� rusk� hranice, velice siln� obsazen�, łekn�me donskżmi pluky nepł�tele, zat�mco n�kolik nepł�telskżch diviz� obch�z� na�e pozice. Na prvn� pohled se zd�, śe n� batalión jest ztracen, śe n�s rozsekaj� na nudle, kdyś vtom d� hejtman S�gner tento rozkaz po na�em bataliónu: ,Błh nechce, abychom tu zahynuli, prchejme!` N� batalión d� se tedy na śt�k, ale nepł�telsk� divize, kter� n�s uś obe�la, vid�, śe se vlastn� na ni śenem, poŁne zd�en� ut�kat a padne bez vżstłelu do rukou rezerv�m na�� arm�dy. T�m tedy vlastn� cel� historie na�eho bataliónu zaŁne. Z nepatrn� ud�losti, abych mluvil prorocky, pane Va�ku, vyvinou se dalekos�hl� v�ci. N� batalión jde od v�t�zstv� k v�t�zstv�. Zaj�mav� bude, jak n� batalión płepadne sp�c�ho nepł�tele, k Łemuś ov�em je potłeba slohu Ilustrovan�ho v�leŁn�ho zpravodaje, kterż vych�zel u Vil�mka za rusko-japonsk� v�lky. N� batalión płepadne t�bor sp�c�ch nepł�tel. Kaśdż n� voj�k vyhled� si jednoho nepł�tele, v�� silou vraz� mu bod�k do prsou. Znamenit� nabrou�enż bajonet vjede jako do m�sla a jen tu a tam zaprask� śebro, sp�c� nepł�tel� trhaj� celżm t�lem, na okamśik vypoulej� udiven�, ale jiś nic nevidouc� oŁi, zachropt�j� a nat�hnou se. Sp�c�m nepł�telłm objevuj� se na rtech krvav� sliny, t�m je v�c odbyta a v�t�zstv� je na stran� na�eho bataliónu. Nebo je�t� lep�� to bude asi tak za tłi m�s�ce, to n� batalión zajme rusk�ho cara. O tom si ale pov�me, pane Va�ku, aś pozd�ji, mezit�m si mus�m płipravit do z�soby mal� epizody, sv�dŁ�c� o bezpł�kladn� hrdinnosti. Bude mn� tłeba vymyslit si zcela nov� v�leŁn� term�ny. Jeden jsem si jiś vymyslil, budu ps�t o ob�tav� odhodlanosti na�eho muśstva, pro�pikovan�ho stłepinami gran�tł. Vżbuchem nepł�telsk� miny płijde jeden z na�ich Łetałł, łekn�me dvan�ct� nebo tłin�ct� kumpanie, o hlavu. - � propos," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, uhodiv se do hlavy, "m�lem bych zapomn�l, pane rechnungsfeldv�bl, Łil� po obŁansku łeŁeno, pane Van�k, mus�te mn� zaopatłit seznam v�ech �arś�. Jmenujte mn� n�jak�ho �ikovatele od dvan�ct� kumpanie. - Houska? Dobr�, tak tedy Houska płijde o hlavu s tou minou, hlava mu odlet�, t�lo v�ak ud�l� je�t� n�kolik krokł, nam�ł� si a sestłel� je�t� nepł�telskż aeropl�n. To se samo sebou rozum�, śe ohlasy t�chto v�t�zstv� mus� bżt v budoucnosti oslaveny v rodinn�m kruhu v Sch�nbrunnu. Rakousko m� velice mnoho bataliónł, ale jedinż batalión, to je n�, kterż se vyznamen�, śe jedin� kvłli n�mu uspoł�d� se mal� rodinn� intimn� slavnost c�sałsk�ho domu. Płedstavuji si to tak, jak vid�te v mżch pozn�mk�ch, śe arciv�vodsk� rodina Marie Val�rie płes�dl� kvłli tomu z Wallsee do Sch�nbrunnu. Slavnost je Łist� intimn� a kon� se v s�le vedle mocn�łovy lośnice, kter�ś je osv�tlena b�lżmi voskovicemi, nebo� jak je zn�mo, u dvora nemiluj� elektrickżch ś�rovek kvłli kr�tk�mu spojen�, vłŁi kter�mu jest stałiŁkż mocn�ł zaujat. O �est� hodin� veŁern� zaŁ�n� slavnost ku cti a chv�le na�eho bataliónu. V tu dobu uvedeni jsou vnukov� Jeho VeliŁenstva do s�lu, jenś vlastn� n�leś� ke komnat�m zv�Łn�l� c�sałovny. Ted je ot�zka, kdo bude pł�tomen krom� c�sałsk� rodiny. Mus� tam bżt a bude tam gener�ln� adjutant mocn�łe hrab� Paar. Pon�vadś płi takovżch rodinnżch a intimn�ch hostin�ch bżv�. obŁas n�komu mdlo, Ł�mś ov�em nemysl�m, śe se hrab� Paar snad poblije, je vyśadov�na pł�tomnost osobn�ho l�kałe, dvorn�ho rady dr. Kerzla. Kvłli poł�dku, aby si snad dvorn� lokajov� nedovolili n�jak� dłv�rnosti ku dvorn�m d�m�m pł�tomnżm na hostin�, objevuje se nejvy��� hofmistr baron Lederer, komoł� hrab� Bellegarde a vrchn� dvorn� d�ma hrab�nka Bombellesov�, kter� hraje mezi dvorn�mi d�mami stejnou ślohu jako madam v bordelu u �uhł. Kdyś se vzne�en� panstvo shrom�śdilo, byl o tom uv�domen c�sał, kterż se pak objevil v prłvodu svżch vnukł, posadil se za stłl a pronesl pł�pitek na poŁest na�eho mar�bataliónu. Po n�m se ujala slova arciv�vodkyn� Marie Val�rie, kter� se zejm�na pochvaln� zmi�uje o v�s, pane rechnungsfeldv�ble. Ov�em śe podle mżch pozn�mek n� batalión utrp� t�śk� a citeln� ztr�ty, pon�vadś batalión bez mrtvżch nen� ś�dnżm bataliónem. Bude tłeba je�t� zhotovit novż Łl�nek o na�ich mrtvżch. D�jiny bataliónu nesm� se skl�dat jenom ze suchżch fakt o v�t�zstv�, kterżch m�m uś napłed asi dvaaŁtyłicet poznamen�no. Vy napł�klad, pane Va�ku, padnete u mal� ł�Łky a tadyhle Baloun, kterż na n�s tak divn� Łum�, ten zahyne docela jinou smrt� neś kul�, �rapnelem nebo gran�tem, Bude u�krcen lasem vymr�t�nżm z nepł�telsk�ho aeropl�nu pr�v� v tom okamśiku, kdy bude poś�rat ob�d sv�ho obrlajtnanta Luk�e."
Baloun odstoupil, zoufale m�chl rukama a prohodil skl�Łen�: "Kdyś j� za svou povahu nemłśu. Je�t� kdyś jsem slouśil v aktiv, tak jsem se tłebas tłikr�t vobjevil u kuchyn� pro min�ś, dokud mne nezavłeli. Jednou jsem m�l tłikr�t k ob�du śebro, za kterżśto sed�l jsem m�s�c. D�j se vłle P�n�."
"Nebojte se, Baloune," ut�oval ho jednoroŁn� dobrovoln�k, "v d�jin�ch bataliónu nebude o v�s zm��ka, śe jste zahynul pł� śr�dle cestou od ofic�rsmin�śe do z�kopł. Budete vyjmenov�n pohromad� se v�emi muśi na�eho bataliónu, kteł� padli za sl�vu na�� ł�e, jako napł�klad śŁetn� �ikovatel Van�k."
"Jakou smrt mn� urŁujete, Marku?"
"Jen tolik nesp�chejte, pane rechnungsfeldv�bl, tak rychle to nejde."
JednoroŁn� dobrovoln�k se zamyslil: "Vy jste z Kralup, nen�-liś pravda; tedy pi�te domł, do Kralup, śe zmiz�te beze stopy, ale pi�te n�jak opatrn�. Nebo si płejete bżti t�śce ran�n, złstat leśet za dr�thindrnisama? Leś�te si tak p�kn� s płel�manou nohou celż den. V noci nepł�tel reflektorem osv�tluje na�i pozici a zpozoruje v�s; mysl�, śe kon�te vżzv�dnou sluśbu, poŁne do v�s łezat gran�ty a �rapnely. Vy jste vykonal ohromnou sluśbu pro vojsko, pon�vadś na v�s nepł�telsk� vojsko vypotłebovalo takov� mnośstv� munice jako na celż batalión, a va�e souŁ�stky pluj�c� voln� vzduchem po v�ech t�ch vżbu��ch nad v�mi, pror�śej�ce rotac� vzduch, zp�vaj� p�se� velk�ho v�t�zstv�. Zkr�tka a dobłe, na kaśd�ho dojde a kaśdż se vyznamen� z na�eho bataliónu, takśe slavn� str�nky na�ich d�jin budou płepln�ny v�t�zstv�mi - aŁkoliv bych velice nerad to płepl�oval, ale nemohu si pomoct, v�echno mus� bżt provedeno dłkladn�, aby po n�s zbyla n�jak� pam�tka, neśli, łekn�me v m�s�ci z�ł�, nezbude z na�eho bataliónu doŁista nic neś jenom ty slavn� str�nky d�jin, kter� budou mluvit do srdc� v�ech Raku�anł, śe je jisto, śe v�ichni z t�ch, kteł� nespatł� uś svłj domov, bili se stejn� statn� a udatn�. Konec toho jiś jsem sestavil, v�te, pane Va�ku, toho nekrologu. �est pam�tce padlżch! Jejich l�ska k mocn�łstv� je l�skou nejsv�t�j��, nebo� vyvrcholila ve smrt. Jejich jm�na nech� jsou s śctou vyslovov�na, jako napł�klad Van�k, Oni pak, jichś se ztr�ta śivitelł dotkla nejciteln�ji, a� si hrd� utrou slzy, nebo� padl� - byli hrdinov� na�eho bataliónu."
Telefonista Chodounskż a kuchał Jurajda s velkżm z�jmem naslouchali vżklad jednoroŁn�ho dobrovoln�ka o chystanżch d�jin�ch bataliónu.
"Poj�te bl�śe, p�nov�," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, listuje ve svżch pozn�mk�ch, "str�nka 15: ,Telefonista Chodounskż padl 3. z�ł� souŁasn� s kuchałem od bataliónu Jurajdou.` Sly�te d�le m� pozn�mky: ,Bezpł�kladn� hrdinnost. Prvn� s nasazen�m śivota zachra�uje telefonn� dr�t ve sv� blind�śi, nejsa jiś po tłi dny u telefonu vystł�d�n. - Druhż, vida hroz�c� nebezpeŁ� od nepł�tele obejit�m z flanky, s kotlem vał�c� pol�vky vrh� se na nepł�tele, rozs�vaje hrłzu a opałeniny u nepł�tele. - Kr�sn� smrt obou. Prvn� roztrh�n minou, druhż udu�en jedovatżmi plyny, kter� mu strŁili pod nos, kdyś jiś nem�l se Ł�m br�nit. Oba hynou s vżkłikem: Es Tebe unser Batalionskommandant!' Vrchn� velitelstv� nemłśe neśli denn� płin�et n�m d�kłvzd�n� ve zpłsob� rozkazu, aby i jin� Ł�sti na�� arm�dy znaly udatnost na�eho bataliónu a vzaly si z n�s pł�klad. Mohu v�m płeŁ�st vż�atek z arm�dn�ho rozkazu, kterż bude Łten po v�ech odd�lech arm�dy, kterż se velice podob� onomu rozkazu. arciv�vody Karla, kdyś st�l se svżm vojskem roku 1805 płed Paduou a den po rozkazu dostal slu�nż n�t�r. Posly�te tedy, co se bude Ł�st o na�em bataliónu jako o pł�kladn�m hrdinn�m t�lese pro v�echna vojska: ,Douf�m, śe cel� arm�da vezme si pł�klad z vż�e uveden�ho bataliónu, zejm�na śe osvoj� si onoho ducha sebedłv�ry a sebestateŁnosti, pevn� nezdolnosti v nebezpeŁ�, on� pł�kladn� hrdinnosti, l�sky a dłv�ry ku svżm płedstavenżm, kter�śto ctnosti, jimiś batalión vynik�, vedou ho k obdivuhodnżm Łinłm, ku blahu a v�t�zstv� na�� ł�e. V�ichni za jeho pł�kladem!`"
Z m�sta, kde leśel �vejk, ozvalo se z�vnut� a bylo sly�et, jak �vejk mluv� ze span�: "To maj� pravdu, pan� M�llerov�, śe jsou si lidi podobnż. V Kralupech stav�l pumpy n�jakż pan Jaro� a ten se podobal hodin�łi Lejhanzovi z Pardubic, jako kdyś mu z voka vypadne, a ten zas byl tak n�padn� podobnej jiŁ�nskżmu Piskorovi a v�ichni Łtyłi dohromady nezn�mżmu sebevrahovi, kterżho na�li vob�enżho a śpln� zetlelżho v jednom rybn�ku u Jindłichova Hradce, zrovna pod dr�hou, kde se asi vrhnul pod vlak." - Ozvalo se nov� z�vnuti a potom je�t� dodatek: "Potom ty v�echny vostatn� vodsoudili k vetkej pokut�, a zejtra mn� ud�laj�, pan� M�llerov�, cezenż nudle -" �vejk płevalil se na druhż bok a chr�pal d�l, zat�mco mezi kuchałem okultistou Jurajdou a jednoroŁn�m dobrovoln�kem nastala debata tżkaj�c� se v�c� v budoucnu.
Okultista Jurajda m�nil, śe tłebas na prvn� pohled zd� se to bżt nesmyslem, kdyś Łlov�k p�e z legrace o n�Łem, co bude v budoucnosti, ale je jisto, śe i takov� legrace velice Łasto obsahuje prorock� fakta, kdy du�evn� zrak Łlov�ka płekon�v�, pod vlivem tajemnżch sil, z�clonu nezn�ma budoucnosti. Od toho okamśiku byl Jurajda ve sv� łeŁi sam� z�clona. Ob v�tu objevovala se jeho z�clona budoucnosti, aś koneŁn� płe�el dokonce na regeneraci, to jest na obnovov�n� lidsk�ho t�la, vrazil do toho schopnost obnovov�n� t�la u n�levn�kł, skonŁil prohl�en�m, śe kaśdż Łlov�k młśe utrhnout je�t�rce ocas a ten śe j� op�t naroste.
Telefonista Chodounskż k tomu poznamenal, śe by si lidi medili, kdyby to u nich bylo mośn� jako s t�m ocasem u je�t�rky. Jako łekn�me napł�klad na vojn�, n�komu to utrhne hlavu nebo jin� Ł�sti t�la, a pro vojenskou spr�vu byla by takov� v�c stra�n� v�tanou, pon�vadś by nebyli ś�dn� invalidi. Takovż jeden rakouskż voj�k, kter�mu by poł�d rostly nohy, ruce, hlavy, byl by jist� cenn�j�� neś cel� brig�da.
JednoroŁn� dobrovoln�k prohl�sil, śe dnes, d�ky vysp�l� v�leŁn� technice, mośno je s śsp�chem nepł�tele rozpłlit tłebas i na tłi pł�Łn� d�ly. Existuje z�kon o obnoven� t�la mrskavek z rodu n�levn�kł; kaśd� rozpłlen� Ł�st obnovuje se, dost�v� nov� śstroj� a roste samostatn� jako mrskavka. V analogick�m pł�pad� po kaśd� bitv� by se rakousk� vojsko zśŁastniv�� se t�to bitvy ztrojn�sobilo, zdesateron�sobilo, ke kaśd� noze by se vyvinul novż sv�ś� infanterista.
"Kdyby v�s tak sly�el �vejk," poznamenal śŁetn� �ikovatel Van�k, "ten by n�m uvedl aspo� n�jakż pł�klad."
�vejk reagoval na sv� jm�no a zamumlal: "Hier," a chr�pal zase d�l, vydav ze sebe tento projev vojensk� discipl�ny.
V pootevłenżch dveł�ch vagónu objevila se hlava poruŁ�ka Duba.
"Je zde �vejk?" ot�zal se.
"Sp�, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," odpov�d�l jednoroŁn� dobrovoln�k.
"Kdyś se pt�m po n�m, vy jednoroŁn� dobrovoln�ku, m�te ihned skoŁit a zavolat ho."
"To nejde, pane lajtnant, on sp�."
"Tak ho vzbu�te! J� se div�m, śe v�m to, jednoroŁn� dobrovoln�ku, hned nenapadlo? M�te płece projevovat v�ce ochoty vłŁi svżm płedstavenżm! Vy mne je�t� nezn�te. - Ale aś mne pozn�te -"
JednoroŁn� dobrovoln�k zaŁal budit �vejka.
"�vejku, hoł�, vst�vej!"
"Kdyś tenkr�t hołely Odkolkovy mlejny," zabruŁel �vejk, obraceje se op�t na druhż bok, "płijeli hasiŁi aś z VysoŁan..."
"RaŁte vid�t," łekl vl�dn� jednoroŁn� dobrovoln�k poruŁ�kovi Dubov�, "śe ho bud�m, ale śe to nejde."
PoruŁ�k Dub se rozzlobil. "Jak se jmenujete, jednoroŁn� dobrovoln�ku? - Marek? - Aha, to jste ten jednoroŁn� dobrovoln�k Marek, kterż sed�l poł�d v arest�, śe ano?"
"Ano, pane lajtnant. Prod�lal jsem jednoroŁn� kurs tak łeŁeno v krimin�le, a byl jsem redegradov�n, to jest po sv�m propu�t�n� od divizn�ho soudu, kde moje nevina vy�la najevo, jmenov�n batalionsgeschichtsschreibrem s ponech�n�m hodnosti jednoroŁn�ho dobrovoln�ka."
"Vy j�m dlouho nebudete," łval poruŁ�k Dub, celż Łervenż v obliŁeji, kterżśto płechod z barvy do barvy d�lal dojem, śe mu nab�haj� tv�łe po fack�ch, "o to se płiŁin�m j�!"
"Pros�m, pane lajtnant, abych byl płedveden k raportu," łekl v�śn� jednoroŁn� dobrovoln�k. "Vy s� se mnou nehrajte," łekl poruŁ�k Dub. "J� v�m d�m raport. My se je�t� spolu setk�me, ale pak v�s to bude setsakramentsky mrzet, pon�vadś m� pozn�te, kdyś m� te� je�t� nezn�te!"
PoruŁ�k Dub odch�zel hn�viv� od vagónu, zapomenuv v rozŁilen� na �vejka, aŁkoliv m�l płed chv�l� ten nejlep�� śmysl zavolat �vejka a ł�ct mu: "Dejchni na m�!" jakośto s�hnut� k posledn�mu prostłedku ku zji�t�n� �vejkova nez�konn�ho alkoholismu. Ted bylo v�ak jiś pozd�, pon�vadś kdyś se op�t za płl hodiny vr�til k vagónu, rozdali mezit�m pro muśstvo Łernou k�vu s rumem, �vejk byl jiś vzhłru a na vol�n� poruŁ�ka Duba vyskoŁil jako srnka z vagónu.
"Dżchni na mne!" załval na n�ho poruŁ�k Dub. �vejk vydechl na n�ho celou z�sobu svżch plic, jako kdyś horkż v�tr nese do pol� vłni lihovaru.
"Co je z tebe, chlape, c�tit?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, ze m� je c�tit rum."
"Tak vid�, chlapeŁku," v�t�zn� zvolal poruŁ�k Dub. "KoneŁn� jsem t� dostal."
"Ano, pane lajtnant," łekl �vejk beze v�eho vżrazu znepokojen�. "Pr�v� jsme fasovali rum do kafe a j� jsem napłed vypil rum. Jestli v�ak, pane lajtnant, je ��kż novż nał�zen�, śe se m� p�t napłed kafe a pak teprv rum, pros�m za odpu�t�n�, pł�t� se to jiś nestane."
"A proŁ jsi chr�pal, kdyś jsem byl płed płlhodinou u vagónu? Vśdy� t� nemohli vzbudit "
"J� jsem, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, celou noc nespal, pon�vadś jsem si vzpom�nal na ty doby, kdyś jsme je�t� d�lali man�vry u Vesprimu, Tenkr�t suponovanej prvn� a druhej arm�dn� sbor �el płes �tyrsko a z�padn�ma Uhrama vobkl�Łil n� Łtvrtej sbor, kterej byl na l�gru ve V�dni a v okol�, kde jsme m�li v�ude festunky, ale voni vobe�li n�s a dostali se aś na most, kterej d�lali pionżłi z pravżho błehu Dunaje. My jsme m�li d�lat ofenz�vu a n�m na pomoc m�ly płij�t vojska vod severu a potom taky vod jihu vod Voseka. To n�m Łetli v rozkaze, śe n�m t�hne na pomoc tłet� arm�dn� sbor, aby n�s nerozbili mezi t�m Blatenskżm jezerem a Pre�purkem, aś budeme forykovat proti druhżmu arm�dn�mu sboru. Ale nebylo to nic platnż; kdyś jsme m�li vyhr�t, tak se vodtroubilo a vyhr�li to s b�lejma p�skama."
PoruŁ�k Dub nełekl ani slova a rozpaŁit� ode�el, vrt� hlavou, ale hned se op�t vr�til od �t�bn�ho vagónu a łekl k �vejkovi: "Pamatujte si v�ichni, śe płijde Łas, kdy budete płede mnou k�uŁet!" Na v�c se nevzmohl a op�t ode�el ke �t�bn�mu vagónu, kde hejtman S�gner pr�v� vyslżchal jednoho ne��astn�ka od 12. kumpanie, kter�ho płedvedl �ikovatel Strnad, pon�vadś voj�k zaŁal jiś nyn� peŁovat o svou bezpeŁnost v z�kopech a odn�kud ze stanice płit�hl dv�łka praseŁ�ho chl�vku, pobit� plechem. St�l tu nyn� vyjevenż, vypoulenż, omlouvaje se, śe to cht�l vz�t s sebou do dekunkł proti �rapnelłm, śe se cht�l frsichrovat.
Toho pouśil poruŁ�k Dub k velk�mu k�z�n� o tom, jak se m� voj�k chovat, jak� jsou jeho povinnosti vłŁi vlasti a mocn�łi, kterż je nejvy���m velitelem a nejvy���m vojenskżm p�nem. Jestli ov�em jsou v bataliónu takov� śivly; ty śe je potłeba vymżtit, potrestat a zavł�t. To śvan�n� bylo tak nevkusn�, śe hejtman S�gner poklepal provinilci na rameno a łekl k n�mu: "Jen kdyś jste to dobłe myslel, pł�t� to ned�lejte, to je hloupost od v�s, ty dv�łka dejte zase nazp�tek, kde jste je vzal, a t�hn�te ke v�em Łertłm!"
PoruŁ�k Dub zahryzl se do rtł a um�nil si, śe na n�m vlastn� z�vis� cel� z�chrana rozkl�daj�c� se discipl�ny v bataliónu. Proto obe�el je�t� jednou cel� n�draśn� prostranstv� a nalezl u jednoho skladi�t�, kde byl velikż n�pis ma�arsko-n�meckż, śe se tam nesm� koułit, n�jak�ho voj�ka, kterż tam sed�l a Łetl si noviny, kterżmi byl tak zakryt, śe nebylo vid�t jeho vżlośky. Vykłikl na n�ho "Hatit Acht", pon�vadś to byl n�jakż muś od ma�arsk�ho regimentu, kterż v Humenn�m st�l v rezerv�.
PoruŁ�k Dub s n�m zatł�sl, ma�arskż voj�k vstal, ani neuznal za dobr� zasalutovat, strŁil jen noviny do kapsy a odch�zel sm�rem k silnici. PoruŁ�k Dub �el za n�m jako v m�toh�ch, ale ma�arskż voj�k zrychlil krok, a potom se obr�tiv, dal posm�n� ruce vzhłru, aby poruŁ�k Dub nebyl ani na okamśik v pochybnostech, śe on ihned poznal jeho pł�slu�nost k jednomu z Łeskżch plukł. Potom se hned Ma�ar klusem ztratil mezi bl�zkżmi chalupami za silnic�.
PoruŁ�k Dub, aby jaksi uk�zal, śe nem� s touto sc�nou nic spoleŁn�ho, majest�tn� ve�el do mal�ho kr�mku u silnice, zmaten� uk�zal na velkou c�vku Łernżch nit�, a zastrŁiv si je do kapsy, zaplatil a vr�til se do �t�bn�ho vagónu, kam si dal bataliónn� ordonanc� zavolat sv�ho sluhu Kunerta, kter�mu odevzd�vaje nit�, łekl: "Abych se o v�echno staral, j� v�m, śe jste na nit� zapomn�l."
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe jich m�me celż tucet "
"Tak mn� je hned ukaśte; a a� jste hned s nimi tady. Mysl�te, śe v�m v�ł�m?"
Kdyś se Kunert vr�til s celou krabic� c�vek, b�lżch i Łernżch, łekl poruŁ�k Dub: "Vid�, ty chlape, v�imni si dobłe t�ch nit�, co jsi ty płines, a t�hle m� velik� c�vky! Vid�, jak tvoje nit� jsou tenk�, jak se lehce płetrhnou, a te� se pod�vej na moje, co daj� za pr�ci, neś je płetrhne�. V poli nepotłebujeme ś�dnżch hadrł, v poli mus� bżti v�echno dłkladn�. Tak zas ty v�echny nit� vezmi s sebou a Łekej na moje rozkazy a pamatuj si, podruh� nic ned�lej samostatn� ze sv� hlavy a płijel' se mne zeptat, kdyś n�co kupuje�! Nepłej si mne poznat, ty mne je�t� nezn� z tż �patnż str�nky."
Kdyś Kunert ode�el, obr�til se poruŁ�k Dub k nadporuŁ�kovi Luk�ovi: "Młj bur� je velice inteligentn� Łlov�k. Sem tam ud�l� n�jakou chybu, ale jinak velice dobłe ch�pe. Jeho hlavn� v�c� jest jeho naprost� poctivost. Dostal jsem do Brucku z�silku z venkova od sv�ho �vagra, n�kolik peŁenżch mladżch hus�, a v�ł�te, śe se jich ani netkl, a pon�vadś jsem je rychle nemohl poj�sti, rad�ji je nechal zasmr�dnout. To ov�em d�l� discipl�na. Dłstojn�k si mus� voj�ky vychovat."
NadporuŁ�k Luk�, aby dal najevo, śe neposlouch� śvan�n� toho pitomce, odvr�til se k oknu a łekl: "Ano, dnes jest stłeda."
PoruŁ�k Dub obr�til se tedy, c�t� potłebu vłbec n�co mluvit, na hejtmana S�gnera, ke kter�muśto zcela dłv�rnżm, kamar�dskżm tónem łekl: "Posly�te, hejtmane S�gnere, co soud�te..."
"Pardon, na moment," łekl hejtman S�gner a vy�el z vagónu.

Mezit�m �vejk vypravoval si s Kunertem o jeho p�novi.
"Kdes byl po celou dobu, śe t� ani nebylo vid�t?" ot�zal se �vejk.
"Ale to v�," łekl Kunert. "S t�m mżm starżm bl�znem je poł�d pr�ce. Ten t� kaśdou chvilku vol� k sob� a pt� se na v�ci, do kterżch ti nic nen�. Taky se m� ptal, jestli jsem tvłj kamar�d, a j� jsem łek, śe se moc m�lo vid�me."
"To je moc hezkż vod n�ho, śe se na m� pt�. J� ho m�m moc r�d, toho tvżho pana lajtnanta. Von je takovej hodnej, dobrosrdeŁnej a na voj�ky jako pravej otec," łekl �vejk v�śn�.
"Jó, to si mysl�," odporoval Kunert, "to je p�kn� svin�, a blbej je jako hovno. J� ho m�m uś po krk, poł�d m� jen sekżruje."
"Ale jdi pryŁ," divil se �vejk, "vśdy� j� myslil, śe je to takovej vopravdu hodnej Łlov�k, ty ��k divn� mluv� vo svżm lajtnantovi, ale to uś je vrozenż u v�ech pucflekł. Jako m� toho bur�e majora Wenzla, ten vo svżm p�novi jinak nełekne, neś śe je to kus zatracenżho, idiotskżho blbouna, a pucflek obrsta Schródra, ten kdyś o sv�m p�novi mluvil, jinak ho nenazval neś pochcanou potvorou a smradem smradlavżm. To m� vod toho, śe se to kaśdej bur� nauŁ� vod svżho p�na. Kdyby p�n s�m nenad�val, tak by to po n�m pucflek nevopakoval. V Bud�jovic�ch byl za aktiva lajtnant Proch�zka, ten zas mnoho nenad�val, jen sv�mu pucflekovi ł�kal ,ty spanil� kr�vo`. Jinou nad�vku ten pucflek, n�jakej Hibman, vod n�ho nesly�el. Von si to ten Hibman tak navyk, śe kdyś płi�el do civilu, ł�kal tat�nkovi, mamince a sestr�m ,ty spanil� kr�vo`, a łek to taky sv� nev�st�, ta se s n�m roze�la a śalovala ho pro ur�śku na cti, pon�vadś to łek j�, jej�mu tat�nkovi i mamince na n�jak� taneŁn� z�bav� zcela vełejn�. A nevodpustila mu to a płed soudem taky udala, śe kdyby ji nazval kr�vou n�kde stranou, śe by tłebas �la na sm�r, ale takhle śe je to evropsk� ostuda. Mezi n�mi łeŁeno, Kunerte, to bych si na tvżho lajtnanta nikdy nepomyslil. Na m� ud�lal uś tenkr�t takovej sympatickej dojem, kdyś jsem s n�m prvn� mluvil, jako Łerstv� vytaśenż bułty z ud�rny, a kdyś jsem s n�m mluvil podruhż, tak se mi zd�l velice seŁt�lej a n�jak takovej vodu�evn�lej. Vodkud vlastn� se�? Pł�mo z Bud�jovic? To chv�l�m, kdyś je n�kdo pł�mo vodn�kud. - A kde tam bydl�? - Pod podloub�m? To je dobłe, tam je aspo� v let� chl�dek. M� rodinu? - �enu a tłi d�ti? - To se� �tastnej, kamar�de, aspo� t� bude m�t kdo voplak�vat, jako to ł�kal vśdycky v k�z�n� młj feldkur�t Katz, a vono je to taky pravda, pon�vadś jsem jednou sly�el takovou łeŁ jednoho obr�ta k z�lośn�kłm v Brucku, kterż jeli odtamtud do Srbska, śe kterej voj�k zanech� doma rodinu a padne na boji�ti, śe sice roztrh� v�echny rodinnż styky - totiś von to łek takhle: ,Kdyś je mrtfol, ot ródiny mrtfol, ródiny sv�zek p�etrhnuta, f�c bżt ajn helt, pónevadś hat geopfert svłj �ivota za f�t�� fam�lii, za Vaterland: Bydl� ve Łtvrtżm poschod�? - V pł�zem�? - To m� pravdu, ted' jsem si vzpomn�l, śe tam, na bud�jovick�m n�m�st�, nen� ani jeden Łtyłposcho�ovej dłm. Uś tedy odch�z�? - Aha, tvłj pan ofic�r stoj� płed �t�bn�m vagónem a kouk� se sem. Kdyś tedy se t� snad zept�, jestli snad jsem tak� o n�m nemluvil, tak mu bezev�eho łekni, śe jsem o n�m mluvil, a nezapome� mu ł�ct, jak p�kn� jsem o n�m mluvil, śe jsem m�lokdy potkal takov�ho ofic�ra, kterż by se tak pł�telsky a otcovsky choval jako on. Nezapome� mu ł�ct, śe se mi zd� velice seŁt�lżm, a łekni mu taky, śe je velice intelikentn�. Hekni mu taky, śe jsem t� napom�nal, abys byl hodnej a d�lal mu v�echno, co mu na oŁ�ch vid�. Pamatuje� si to?" �vejk vlezl do vagónu a Kunert s nit�ma �el zas do sv�ho pelechu.
Za Łtvrt hodiny se jelo d�l na Novou �abynu płes vyp�len� vesnice Brestov a Velikż Radva�.

Bylo vid�t, śe zde to jiś �lo do tuh�ho.
Karpatsk� str�n� a svahy byly rozryty z�kopy jdouc�mi z śdol� do śdol� pod�l trati s novżmi praści, po obou stran�ch velik� j�my od gran�tł. N�kde płes potoky tekouc� do Laborce, jehoś horn� tok dr�ha sledovala, bylo vid�t nov� mosty a ohołel� tr�my starżch mostovżch płechodł.
Cel� śdol� na Medzilaborce bylo rozryto a płeh�zeno, jako kdyby zde pracovaly arm�dy obrovskżch krtkł. Silnice za ł�Łkou byla rozryta, rozbita a bylo vid�t zdupan� plochy vedle, jak se vojska valila.
Pł�valy a de�t� odkrżvaly na pokraji jam zpłsobenżch gran�ty roztrhan� c�ry rakouskżch stejnokrojł.
Za Novou �abynou na star� ohołel� borovici ve spleti v�tv� visela bota n�jak�ho rakousk�ho p��ka s kusem holen�.
Bylo vid�t lesy bez list�, bez jehliŁ�, jak tu ł�dil d�lostłeleckż ohe�, stromy bez korun a rozstł�len� samoty.
Vlak jel pomalu po Łerstv� zbudovanżch n�spech, takśe celż batalión mohl dłkladn� vn�mat a ochutn�vat v�leŁn� radosti a płi pohledu na vojensk� hłbitovy s b�lżmi kł�śi, kter� se b�laly na planink�ch i na svahu zpusto�enżch str�n�, płipravovat se pomalu, ale jist� na pole sl�vy, kter� konŁ� zabl�cenou rakouskou Łepic� tłepetaj�c� se na b�l�m kł�śi.
N�mci od Ka�perskżch Hor, kteł� sed�li v zadn�ch vagónech a je�t� v Milovic�ch na stanici hul�kali płi vjezdu "Wann ich kumm, wann ich wieda kumm...", od Humenn�ho siln� ztichl�, pon�vadś nahl�śeli, śe mnoz� z t�ch, jejichś Łepice jsou na hrobech, zp�vali tot�ś o tom, jak to bude p�kn�, aś se op�t vr�t� a złstane poł�d doma se svou milou.
V Medzilaborci byla zast�vka za rozbitżm, vyp�lenżm n�draś�m, z jehoś zaŁouzenżch st�n vyŁn�valy zkroucen� traverzy.
Novż dlouhż bar�k ze dłeva, nam�sto vyp�len�ho n�draś� rychle postavenż, byl pokryt nalepenżmi plak�ty ve v�ech łeŁ�ch: "Upisujte rakouskou v�leŁnou płjŁku!"
V jin�m dlouh�m bar�ku byla i stanice �erven�ho kł�śe, odkud vy�ly s tlustżm vojenskżm l�kałem dv� sestłiŁky a sm�ly se na cel� kolo tlust�mu vojensk�mu l�kałi, kterż k jich obveselen� napodoboval rłzn� zv�łec� zvuky a nepodałen� chrochtal.
Pod śelezniŁn�m n�spem, v śdol� potoka, leśela rozbit� poln� kuchyn�. Ukazuje na ni, łekl �vejk k Balounovi: "Pod�vej se, Baloune, co na n�s v kr�tkż budoucnosti Łek�. Pr�v� se m�la rozd�vat min�ś, vtom płil�t gran�t a takhle ji społ�dal."
"To je hroznż," vzdychl Baloun, "j� jsem si nikdy nepomyslil, śe m� Łek� n�co podobnżho, ale to byla vinna ta m� pejcha, dyt j� jsem si, potvora, koupil v Bud�jovic�ch posledn� zimu rukavice z kłśe. Uś mn� bylo m�lo nosit na svejch selskejch pazour�ch pletenż starż rukavice, jako nosil nebośt�k t�ta, a j� jen poł�d stonal po t�ch kośenejch, m�stskejch. - T�ta śral puŁ�lku, a j� hr�ch ani vid�t, jen samou drłbeł. VobyŁejn� vepłov� mn� taky ne�la pod nos; pan�m�ma mn� ji musela d�lat, netrestej m� p�mbu, na pivu."
Baloun s naprostżm zoufalstv�m zaŁal vyzn�vat gener�ln� zpov��: "J� jsem se v�m rouhal svatejm i sv�tic�m boś�m, na Mal�i v hospod� a v Doln�m Zah�j� ztł�skal jsem kaplana. V boha jsem je�t� v�łil, to nezap�r�m, ale o svatżm Josefovi jsem pochyboval, V�echny svatż jsem vytrp�l ve staven�, jenom vobr�zek svatżho Josefa, ten musel pryŁ, a tak m� te� p�nbu potrestal za v�echny ty moje hł�chy a za mou nemravnost. Co jsem se t�ch nemravnost� na mlejnici nap�chal, jak jsem svżmu pant�tovi Łasto nad�val a vejmin�k mu ztrpŁoval a svou śenu sekżroval."
�vejk se zamyslil: "Vy jste mlyn�ł, śe jo? - Tak jste moh v�d�t, śe mlejny boś� melou pomalu, ale jist�, kdyś kvłli v�m vypukla ta sv�tov� v�lka."
JednoroŁn� dobrovoln�k se vm�sil do rozhovoru: "S t�m rouh�n�m, Baloune, a nepłizn�v�n�m v�ech svatżch a sv�tic jste si rozhodn� �patn� poslouśil, pon�vadś mus�te zn�t, śe mase rakousk� arm�da, jest jiś od let arm�dou Łist� katolickou, maj�c nejskv�lej�� pł�klad v na�em nejvy���m vojensk�m p�novi. Jak se młśete vłbec opov�śit j�t s jedem nen�visti vłŁi n�kterżm svatżm a sv�tic�m boś�m do boje, kdyś ministerstvem vojenstv� zavedeny byly pro pos�dkov� velitelstv� jezuitsk� exhorty pro p�ny dłstojn�ky a kdyś jsme vid�li slavnost vojensk�ho vzkł�en�. Rozum�te mn� dobłe, Baloune? Ch�pete, śe vy vlastn� prov�d�te n�co proti slavn�mu duchu na�� slavn� arm�dy? Jako s t�m svatżm Josefem, o kterżm jste se zm�nil, śe jeho obr�zek nesm�l viset u v�s ve sv�tnic�. Vśdy� on je, Baloune, vlastn� patronem v�ech t�ch, kteł� se cht�j� dostat z vojny. On byl tesałem, a zn�te płece heslo ,Koukejme, kde tesał nechal d�ru`. Kolik lid� uś �lo s t�m heslem do zajet� vidouce nezbyt�, kdyś obkl�Łeni ze v�ech stran, hled�li zachr�nit nikoliv snad sebe z egoistick�ho stanoviska, nżbrś sebe jako Łlena arm�dy, aby potom, aś płijdou ze zajet�, mohli ł�ct c�sałi p�nu: My jsme zde a Łek�me na dal�� rozkaz! Rozum�te tedy tomu, Baloune?"
"Nerozum�m," povzdychl Baloun, "vłbec j� m�m tupou palici. Mn� aby se v�echno vopakovalo desetkr�t "
"Neslev�?" ot�zal se �vejk, "tak j� ti to vysv�tl�m je�t� jednou. Tady si sly�el, śe se mus� drśet podle toho, jakej duch panuje v arm�d�, śe bude� v�łit v svatżho Josefa, a kdyś bude� vobkl�Łenej vod nepł�telł, śe bude� koukat, kde tesał nechal d�ru, abysi zachr�nil sebe pro c�sałe p�na, pro novż vojny. Ted' tomu snad rozum� a ud�l� dobłe, kdyś se n�m vyzpov�d� trochu dłkladn�ji, jakż si ty nemravnosti p�chal na tż mlejnici, ne ale abys potom vypravoval n�co podobnżho, jako je v t� anekdot� vo t� d�veŁce, kter� se �la zpov�dat k panu far�łi a potom, kdyś uś rłznż hł�chy pov�d�la, zaŁala se styd�t a łekla, śe kaśdou noc p�chala nemravnosti. To se v�, śe jak tohle pan far�ł usly�el, hned mu zaŁaly t�ct sliny z papuly a łek: ,No, nestyd' se, mil� dcero, j� jsem płec na m�st� boś�m, a vypravuj mn� p�kn� dopodrobna vo svejch nemravnostech.` A vona se mu tam dala do pl�Łe, śe se styd�, śe je to takov� hrozn� nemravnost, a von ji zas upozor�oval, śe je otec duchovn�. KoneŁn� vona po dlouhżm zdr�h�n� zaŁala s t�m, śe se vśdycky svl�kla a vlezla si do postele. A zas z n� nemoh dostat ani slovo a jen se je�t� v�c rozełvala. Von tedy zas, aby se nestyd�la, śe je Łlov�k hł�n� n�doba vod svż płirozenosti, ale milost boś� śe je neskonal�. Vona se tedy vodhodlala a s pl�Łem pov�dala: ,Kdyś jsem si teda lehla svleŁen� do postele, tak jsem si poŁala vyb�rat �p�nu mezi prsty u nohou a Łichala jsem k tomu.` To byla tedy ta cel� jej� nemravnost. J� ale douf�m, Baloune, śes tohle na mlejnici ned�lal a śe n�m pov� n�co vopravdov�j��ho, n�jakou skuteŁnou nemravnost."
Objevilo se, śe Baloun, dle sv�ho vyj�dłen�, p�chal nemravnosti ve mlejnici se selkami, kter�śto nemravnost z�leśela v tom, śe jim m�chal mouku, coś ve sv� prostot� du�evn� nazżval nemravnost�. Nejv�ce byl zklam�n telegrafista Chodounskż a ptal se ho, jestli opravdu nem�l nic se �elkama ve mlejnici, na pytlech mouky, naŁeś Baloun odpov�dal kl�t� rukama: "Na to jsem byl moc hloupej."
Muśstvu bylo ozn�meno, śe ob�d bude za Palotou v Lupkovsk�m prłsmyku, a tak� vy�li do obce Medzilaborce bataliónn� śŁetn� �ikovatel s kuchałi od kumpani� a poruŁ�kem Cajthamlem, kterż m�l na starosti hospod�łstv� bataliónu. K nim byli płid�leni Łtyłi muśov� jako patrola.
Vr�tili se za necel� płl hodiny se tłemi prasaty uv�zanżmi za zadn� nohu, łvouc� rodinou uhersk�ho Rusa, kter�mu prasata byla rekv�rov�na, a tlustżm vojenskżm l�kałem z bar�ku �erven�ho kł�śe, kterż cosi horliv� vykl�dal poruŁ�ku Cajthamlovi, krŁ�c�mu rameny.
Płed �t�bn�m vagónem celż spor dos�hl vrchole, kdyś vojenskż l�kał poŁal do oŁ� tvrdit hejtmanovi S�gnerovi, śe ta prasata jsou urŁena pro hospit�l �erven�ho kł�śe, o Łemś zas sedl�k necht�l nic v�d�t, a ś�dal, aby mu byla prasata navr�cena, śe je to jeho posledn� majetek a śe rozhodn� nemłśe je d�t za tu cenu, co mu vyplatili.
Strkal płitom pen�ze, kter� m�l za prasata v hrst�, hejtmanovi S�gnerovi, kter�ho drśela selka za druhou ruku, l�bala mu ji v t� pon�śenosti, kterou tento kraj vśdy vynikal.
Hejtman S�gner byl z toho celż polek�n a chv�li trvalo, neśli se mu podałilo odstrŁit starou selku. Nebylo to v�ak nic platn�, m�sto n� płi�ly mlad� s�ly, kter� se mu jaly znova cucat ruce.
PoruŁ�k Cajthaml hl�sil v�ak zcela obchodn�m tónem: "Ten chlap m� je�t� dvan�ct prasat a dostal vyplaceno zcela ł�dn�, podle posledn�ho rozkazu po divizi Ł�slo 12420, hospod�łsk� Ł�st. Dle toho rozkazu, ż 16, jest kupovati vepłovż dobytek v m�stech v�lkou nestiśenżch ne dr�śe neś 2 K 16 hal�łł za jeden kilogram śiv� v�hy; v m�stech v�lkou postiśenżch płidati na jeden kilogram śiv� v�hy 36 hal�łł, platiti tedy za jeden kilogram 2 K 52 hal�łe. K tomu pozn�mka: Byly-li zji�t�ny pł�pady, śe v m�stech v�lkou postiśenżch ucelena złstala hospod�łstv� s plnżm stavem vepłov�ho bravu, kterż młśe bżti odesl�n k z�sobovac�m śŁelłm proch�zej�c�ch Ł�st�, vypl�ceti za odebran� vepłov� maso jako v m�stech v�lkou nestiśenżch, se zvl�tn�m pł�platkem 12 hal�łł na jeden kilogram śiv� v�hy. Nen�-li tato situace śpln� jasnou, sestaviti komisi ihned na m�st� z interesenta, velitele proch�zej�c�ho vojensk�ho odd�lu a toho dłstojn�ka nebo śŁetn�ho �ikovatele (jde-li o men�� formace), jimś sv�łena hospod�łsk� Ł�st."
V�echno toto płeŁetl poruŁ�k Cajthaml z kopie rozkazu po divizi, kterż nosil neust�le s sebou a takłka uś um�l nazpam�t, śe se na frontov�m śzem� zvy�uje odm�na za jeden kilogram mrkve na 15,30 h a pro offiziersmenagek�chenabteilung za karfiól v śzem� płi front� na 1 korunu 75 hal�łł za jeden kilogram.
Ti, kteł� to vypracov�vali ve V�dni, płedstavovali si frontov� śzem� jako zemi oplżvaj�c� mrkv� a karfiólem.
PoruŁ�k Cajthaml płeŁetl to ov�em rozŁilen�mu sedl�kovi n�mecky a t�zal se ho takt�ś, jestli tomu rozum�; kdyś ten zavrt�l hlavou, załval na n�ho: "Chce� tedy komisi?"
Ten rozum�l slovu komise, proto zakżval hlavou, a zat�mco jeho prasata uś płed chv�l� byla odvleŁena k poln�m kuchyn�m na popravu, obstoupili ho płid�len� k rekvizici voj�ci s bajonety a komise se vypravila do jeho statku, aby se zjistilo, m�-li dostat 2 K 52 hal�łe za jeden kilogram anebo jen 2 K 28 hal�łł.
Nevy�li je�t� ani na cestu vedouc� k obci, kdyś vtom ozval se od poln�ch kuchyn� trojn�sobnż smrtelnż kvikot prasat.
Sedl�k pochopil, śe je v�emu konec, a zoufale zvolal: "Davajt� mn� za kaśdyju svinju dva rżnskija!"
�tyłi voj�ci ho t�sn�ji obklopili a cel� rodina zastavila cestu hejtmanovi S�gnerovi a poruŁ�ku Cajthamlovi, kleknuv�i si do prachu silnice.
Matka se dv�ma dcerami obj�maly kolena obou, nazżvaj�ce je dobrodinci, aś je sedl�k zakłikl a zvolal ukrajinskżm dialektem uherskżch Rusł, aby vstaly, a� si voj�ci prasata seśerou a chc�pnou po nich.
Tak se�lo z komise, a pon�vadś sedl�k se najednou vzboułil, hrozil p�st�, dostal od jednoho voj�ka kolbou, aś to o jeho kośich zadun�lo, a cel� jeho rodina se pokłiśovala a dala se i s otcem na śt�k.
Za deset minut potom bataliónn� śŁetn� �ikovatel pochutn�val si jiś s bataliónn�m ordonancem Matu�iŁem na vepłov�m mozeŁku ve sv�m vagón�, a cpaje se udatn�, j�zliv� ob chv�li ł�kal p�sałłm: "To byste śrali, co? Jo, ho�i, to je jenom pro �arśe. Kuchałłm ledvinky a j�tra, mozeŁek a ov�rek p�nłm rechnungsfeldy�blłm, a p�sałłm jen dvojit� porce masa pro man�aft."
Hejtman S�gner dal jiś t�ś rozkaz tżkaj�c� se dłstojnick� kuchyn�: "Vepłov� na km�n�; vybrat to nejlep�� maso, aby to nebylo pł�li� tuŁn�!"
A tak se stalo, śe kdyś v Lupkovsk�m prłsmyku rozd�vala se muśstvu men�ś, v kaśd�m vojensk�m kotl�ku ve sv� porci pol�vky na�el jednotlivec dva mal� kous�Łky masa, a ten, kterż se narodil je�t� na hor�� planet�, na�el jenom kousek kłśe.
Panoval u kuchyn� obvyklż nepotismus vojenskż, rozd�vaj�c� v�em, kteł� byli bl�zko k vl�dnouc� klice. Pucflekov� objevili se v Lupkovsk�m prłsmyku se zama�t�nżma hubama. Kaśd� ordonanc m�la błicho jako kam�nek. D�ly se v�ci do nebe volaj�c�.
JednoroŁn� dobrovoln�k Marek zpłsobil u kuchyn� skand�l, pon�vadś cht�l bżt spravedlivżm, a kdyś mu kuchał s pozn�mkou "To je pro na�eho geschichtsschreibra" d�val do kotl�ku s pol�vkou poł�dnż ł�zek vałen� kżty, tu on prohl�sil, śe jsou si na vojn� v�ichni rovni z muśstva, coś zpłsobilo v�eobecnż souhlas a zavdalo pł�Łinu k nad�v�n� kuchałłm.
JednoroŁn� dobrovoln�k hodil kus masa nazp�tek, zdłraz�uje, śe nechce ś�dnou protekc�. U kuchyn� to v�ak nepochopili a domn�vali se, śe batalionsgeschichtsschreiber nen� spokojen, a kuchał mu łekl po stran�, aby płi�el aś potom, aś se rozd� min�ś, śe mu d� kus nohy.
P�sałłm se tak� leskly tlamy, saniter�ci odfukovali blahobytem a kolem toho boś�ho pośehn�n� v�ude dokola neuklizen� je�t� pam�tky poslednich bojł. V�ude v�lely se j�mky na patrony, plechov� pr�zdn� krabice od konzerv, c�ry z ruskżch, rakouskżch � n�meckżch uniforem, Ł�sti rozbitżch vozł, zakrv�cen� dlouh� pruhy g�zovżch obvazł a vaty.
Do star� borovice u bżval�ho n�draś�, ze kter�ho złstala jen hromada sutin, byl vraśen gran�t, kterż nevybuchl. V�ude bylo vid�t stłepiny gran�tł a n�kde v bezprostłedn� bl�zkost� museli patrn� pochovat mrtvoly voj�kł, pon�vadś zde stra�n� p�chlo hnilobou.
A jak tudy proch�zela vojska a t�bołila zde kolem, v�ude bylo vid�t kopeŁky lidskżch lejn mezin�rodn�ho płvodu, od v�ech n�rodł Rakouska, N�mecka i Ruska. Lejna voj�kł v�ech n�rodnost� a v�ech n�bośenskżch vyzn�n� leśela vedle sebe Łi vrstvila se na sob�, aniś by se mezi sebou poprala.
Polorozbołenż vodojem, dłev�n� budka śelezniŁn�ho hl�daŁe a vłbec v�e, co m�lo n�jakou st�nu, bylo provrt�no kulemi z ruŁnic jako łe�eto.
Kvłli śpln�j��mu dojmu vojenskżch radost� za nedalekżm vrchem vystupovaly hory dżmu, jako by tam hołela cel� vesnice a byl stłed velkżch vojenskżch operac�. To tam spalovali cholerov� a śplavicov� bar�ky k velk� radosti t�ch p�nł, kteł� m�li co d�lat se załizov�n�m onoho hospit�lu pod protektor�tem arcikn�śny Marie a kteł� kradli a nab�jeli si kapsy płedkl�d�n�m śŁtł za neexistuj�c� cholerov� a śplavicov� bar�ky.
Te� si to odn�ela jedna skupina bar�kł za v�echny ostatn� a ve smradu hoł�c�ch slamn�kł vzn�ela se k obloze cel� zlod�jna arcikn�śec�ho protektor�tu.
Za n�draś�m na sk�le posp�ili si jiś N�mci z ł�e postavit pomn�k padlżm Brandebur�kłm s n�pisem "Den Helden von Lupkapa�", s velikou ł�skon�meckou orlic� vylitou z bronzu, płiŁemś na podstavci bylo vżslovn� podotknuto, śe ten znak je vyroben z ruskżch d�l ukołist�nżch płi osvobozen� Karpat ł�skon�meckżmi pluky.
V t�to podivn� a dosud nezvykl� atmosf�łe odpoŁ�val batalión po ob�d� ve vagónech, a hejtman S�gner s bataliónn�m adjutantem je�t� se st�le nemohli dohovołit �ifrovanżmi telegramy s brig�dn� b�z� o dal��m postupu bataliónu. Zpr�vy byly tak nejasn�, śe to vypadalo asi tak, śe by ani nem�li do Lupkovsk�ho prłsmyku płijeti a m�li jeti zcela jinżm sm�rem od Nov�ho M�sta pod �iatorem, pon�vadś v telegramech byla n�jak� łeŁ o m�stech: Csap - Ungv�r, Kis-Berezna Uzsok.
Za deset minut se objevuje, śe tam v brig�dn� b�zi sed�c� �t�bn� dłstojn�k je n�jakż mamlas, pon�vadś płich�z� �ifrovanż telegram, zdali mluv� 8. mar�batalión 75. regimentu (vojensk� �ifra G 31. Mamlas v brig�dn� b�zi je udiven odpov�d�, śe jde 0 7. pochodovż prapor 91. pluku, i t�śe se, kdo dal rozkaz jeti na MunkaŁevo, po vojensk� trati na Stryj, kdyś mar�rśta je płes Lupkovskż prłsmyk na Sanok do HaliŁe. Mamlas se stra�n� div�, śe se telegrafuje z Lupkovsk�ho prłsmyku, a pos�l� �ifru: Mar�rśta nezm�n�na, na Lupkovskż prłsmyk - Sanok, kde dal�� rozkazy.
Po n�vratu hejtmana S�gnera rozvinuje se ve �t�bn�m vagón� debata o jist� bezhlavosti a Łin� se urŁit� nar�śky, śe kdyby nebylo ł�skżch N�mcł, śe by byla vżchodn� vojensk� skupina śpln� bezhlavou.
PoruŁ�k Dub pokou�� se obhajovat bezhlavost rakousk�ho �t�bu a kec� n�co o tom, śe zdej�� krajina byla dosti zpusto�ena ned�vnżmi boji a tra� nemohla bżt uvedena je�t� do n�leśit�ho poł�dku.
V�ichni dłstojn�ci se na n�ho d�vaj� soustrastn�, jako kdyby cht�li ł�ct, ten p�n za svou blbost nemłśe. Nenal�zaje odporu, poruŁ�k Dub roześvanil se d�l o n�dhern�m dojmu, kterżm na n�ho płsob� tato rozbit� krajina, sv�dŁ�c� o tom, jak dovede b�t śelezn� p�st na�eho vojska. Op�t mu nikdo neodpov�d�, naŁeś on opakuje: "Ano, zajist�, ov�em, Rusov� zde ustupovali v śpln� panice."
Hejtman S�gner si umi�uje, śe po�le poruŁ�ka Duba płi nejbliś�� pł�leśitosti, aś bude situace nejvż� nebezpeŁnou v z�kopech, jako ofic�rspatrolu za dr�t�n� płek�śky k rekognoskov�n� nepł�telskżch pozic, a �ept� nadporuŁ�kovi Luk�ovi, s kterżm jsou vyklon�ni z okna vagónu: "Tyhle civilisty byl n�m taky Łert dluśen. ��m v�t�� inteligent, t�m v�t�� hovado."
Zd� se, śe poruŁ�k Dub vłbec nepłestane mluvit. Vykl�d� d�l v�em dłstojn�kłm, co Łetl v novin�ch o t�ch boj�ch karpatskżch i o z�pase o karpatsk� prłsmyky za rakousko-n�meck� ofenz�vy na Sanu.
Vypravuje o tom tak, jako by se nejen t�ch bojł zśŁastnil, nżbrś dokonce v�echny operace s�m ł�dil.
Zejm�na jsou neobyŁejn� protivn� jeho v�ty takov�hoto smyslu: "Potom jsme �li na Bukovsko, abychom m�li poji�t�nou linii Bukovsko-Dynov, maj�ce spojen� s bard�jovskou skupinou u Velk� Polanky, kde jsme rozbili samarskou divizi nepł�tele."
NadporuŁ�k Luk� jiś nevydrśel a poznamenal poruŁ�kovi Dubov�: "O Łemś jsi jiś płed v�lkou patrn� mluvil se svżm okresn�m hejtmanem."
PoruŁ�k Dub pod�val se nepł�telsky na nadporuŁ�ka Luk�e a vy�el z vagónu.
Vojenskż vlak st�l na n�spu a dole pod svahem, n�kolik metrł, leśely rłzn� płedm�ty zahozen� ustupuj�c�mi ruskżmi voj�ky, kteł� patrn� ustupovali t�mto pł�kopem. Bylo zde vid�t zrezav�l� Łajn�ky, n�jak� hrnce, ta�ky na patrony. Tak� se zde v�lely vedle nejrłzn�j��ch płedm�tł kotouŁe ostnat�ho dr�tu a op�t ty zakrv�cen� pruhy g�zovżch obvazł a vaty. Nad t�mto pł�kopem na jednom m�st� st�la skupina voj�kł a poruŁ�k Dub ihned zjistil, śe mezi nimi stoj� �vejk a n�co jim vykl�d�.
�el tedy tam.
"Co se zde stalo?" ozval se pł�snż hlas poruŁ�ka Duba, płiŁemś postavil se pł�mo płed �vejka. "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," odpov�d�l �vejk za v�echny, "śe se d�v�me."
"A na co se d�v�te?" rozkłikl se poruŁ�k Dub. "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe se d�v�me dolł do pł�kopu."
"A kdo v�m dal k tomu svolen�?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe je to pł�n� na�eho pana obr�ta Schr�dra z Brucku. Kdyś von se s n�ma louŁil, kdyś jsme jeli te� na boji�t�, tak ve svż łeŁi łek, abychom v�ichni, kdyś budem proch�zet vopu�t�nżmi boji�ti, v�eho si dobłe v��mali, jak se bojovalo a co by n�m mohlo bejt na prosp�ch. A my te� tady vid�me, pane lajtnant, v tejhle muld�, co v�echno mus� voj�k vodh�zet na svżm out�ku. My tady vid�me, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, jak je to hloupż, kdyś voj�k t�hne s sebou v�elijakż zbyteŁnosti. Von je t�m zbyteŁn� zat�śenej. Von se t�m zbyteŁn� unav�, a kdyś takovou t�hu vleŁe s sebou, von nemłśe lehce bojovat "
PoruŁ�kovi Dubovi zasvitla n�hle nad�je, śe koneŁn� dostane �vejka płed v�leŁnż poln� soud pro antimilitaristickou velezr�dnou propagandu, a proto ot�zal se rychle: "Vy tedy mysl�te, śe m� voj�k odhazovat patrony, kter� se tady v�lej� v muld�, nebo bajonety, jak t�mhle vid�m?"
"Ó nikoliv n�, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," odpov�d�l �vejk, usm�vaje se pł�jemn�, "r�Łej� se pod�vat tady dolł na ten vodhozenej plechovej noŁn�k."
A vskutku, pod n�spem v�lel se vyzżvav� noŁn�k s potluŁenżm emailem, roześranż rz�, mezi stłepinami hrncł, kter�śto v�echny płedm�ty, nehod�c� se jiś pro dom�cnost, ukl�dal zde płednosta n�draś�, patrn� jako materi�l k diskus�m archeologł budouc�ch v�kł, kteł�, aś objev� toto s�dlisko, budou z toho magołi, a ve �kol�ch budou se d�ti uŁit o v�ku emailovanżch noŁn�kł.
PoruŁ�k Dub zad�val se na tento płedm�t, ale nemohl neśli prost� zjistit, śe je to opravdu jeden z t�ch invalidł, kteł� sv� sv�ś� ml�d� tr�vili pod postel�.
Na v�echny to płsobilo ohromnżm dojmem, a kdyś poruŁ�k Dub mlŁel, ozval se �vejk: "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe s takovżm noŁn�kem byla jednou p�kn� legrace v l�zn�ch Pod�bradech. Vo tom se u n�s vypravovalo na Vinohradech v hospod�. Tenkr�t totiś zaŁali vyd�vat v Pod�bradech Łasopejsek Nez�vislost a pod�bradskej lek�rn�k byl toho hlavn� hlavou, a redaktorem tam ud�lali ��kżho Ladislava H�jka Domaślickżho. A ten pan lek�rn�k, to v�m byl takovej podiv�n, śe sb�ral starż hrnce a jinż takovż drobotiny, aś byl samej muzeum. A von si jednou, ten H�jek Domaślickej, pozval na n�v�t�vu do pod�bradskejch l�zn� jednoho kamar�da, kterej taky psal do novin, a vośrali se tam spolu, pon�vadś se uś płes tejden nevid�li, a ten mu sl�bil, śe mu za to poho�t�n� nap�e fejton do tż Nez�vislosti, do toho nez�vislżho Łasopisu, ve kterżm von byl vodvislej. A von mu ten jeho kamar�d napsal takovej fejton vo takovżm jednom sb�rateli, jak na�el v p�sku na błehu Labe starej noŁn�k plechovej a myslel, śe to płilbice svatżho V�clava, a ud�lal s t�m takovej rozruch, śe se tam na to płijel pod�vat biskup Brynych z Hradce s proces�m a s korouhvema. Ten lek�rn�k pod�bradskej myslil, śe to pad� na n�ho, a tak byli vob�, von a ten pan H�jek, ve płi."
PoruŁ�k Dub byl by nejrad�ji srazil �vejka tam dolł, opanoval se v�ak a rozkłikl se na v�echny: "J� v�m pov�d�m, abyste zde zbyteŁn� neŁum�li! Vy m� v�ichni je�t� nezn�te, ale aś mne pozn�te! - Vy zde złstanete, �vejku," łekl hroznżm hlasem, kdyś �vejk s ostatn�mi cht�l odej�ti k vagónłm.
Złstali sami st�t proti sob� a poruŁ�k Dub płemż�lel, co m� ł�ct stra�n�ho.
�vejk ho v�ak płede�el: "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, kdyby n�m aspo� tohle poŁas� vydrśelo. Ve dne nen� moc horko a noci jsou taky docela pł�jemnż, takśe je to nejpł�hodn�j�� doba k v�lŁen�."
PoruŁ�k Dub vyt�hl revolver a ot�zal se: "Zn� to?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, zn�m. Pan obrlajtnant Luk� m� nemlich takovej."
"Tak si to tedy, ty pacholku, pamatuj!" v�śn� a dłstojn� łekl poruŁ�k Dub, zastrkuje op�t revolver; "abys v�d�l, śe by se ti mohlo st�t n�co velice nepł�jemn�ho, kdybys pokraŁoval v t�ch svżch propagand�ch."
PoruŁ�k Dub odch�zel, opakuje si: "Te� jsem mu to nejl�pe łekl: v propagand�ch, ano, v propagand�ch!..."
Neśli �vejk vstoup� op�t do sv�ho vagónu, proch�z� se je�t� chv�li a bruŁ� k sob�: "Kam ho m�m jenom załadit`?" A Ł�m d�le t�m jasn�ji vybavuje se �vejkovi pojmenov�n� tohoto druhu: polopr�och.
Ve vojensk�m slovn�ku slovo pr�och bżvalo oded�vna pouś�v�no s velkou l�skou, a hlavn� toto Łestn� nazv�n� patłilo plukovn�kłm nebo star��m hejtmanłm a majorłm a bylo to jist� stup�ov�n� pouś�vanżch slov "d�dek prev�tsk�". Bez toho pł�davn�ho jm�na slovo d�dek bylo laskavżm ocen�n�m star�ho plukovn�ka nebo majora, kterż hodn� łval, ale płitom m�l svoje voj�ky r�d a chr�nil je vłŁi jinżm regimentłm, kdyś �lo hlavn� o ciz� patroly, kter� jeho voj�ky vyzdvihovaly z putyk, kdyś nem�li płesŁas. D�dek se staral o sv� voj�ky, min�ś musela bżt v poł�dku, ale m�val vśdy n�jak�ho kon�Łka; na n�co si zased, a proto byl "d�dek".
Kdyś ale d�dek zbyteŁn� sekżroval płitom muśstvo i �arśe, vymż�lel si noŁn� cviŁen� a podobn� v�ci, byl "d�dek prev�tsk�".
Z "prev�tsk�ho d�dka", jako vy��� s~pe� vżvinu neł�dnosti, sekatury a blbosti, stal se "pr�och". To slovo znamenalo v�echno, a velikż jest rozd�l mezi pr�ochem v civilu a pr�ochem na vojn�.
Prvn�, civiln�, jest t�ś płedstavenżm a tak� ho tak v�eobecn� nazżvaj� v śładech sluhov� i podł�zen� śłedn�ci. To je filistr byrokrat, kterż vytżk� napł�klad, śe koncept nen� dobłe vysu�en pij�kem a podobn�. Je to vłbec blb� hovadskż zjev v lidsk� spoleŁnosti, pon�vadś płitom d�l� takovż mezek roz�afu, v�emu chce rozum�t, v�echno dovede vylośit a nade v��m se uraz�.
Kdo byl na vojn�, ch�pe ov�em ten rozd�l mezi t�mto zjevem a pr�ochem v uniform�. Zde to slovo płedstavovalo d�dka, kterż byl "prev�t", skuteŁnż prev�t, �el na v�echno ostłe, ale zastavil se płesto płed kaśdou płek�śkou; voj�ky nem�l r�d a z�pasil s nimi marn�, nedovedl si z�skat ś�dn� autority, kter� se t�il "d�dek" i "d�dek prev�tsk�".
U n�kterżch pos�dek, jako napł�klad v Tridentu, m�sto pr�och ł�kalo se "n� starej hajzl". Ve v�ech pł�padech �lo 0 osobu star��, a jestli �vejk nazval v duchu poruŁ�ka Duba polopr�ochem, vystihl naprosto logicky, śe jak do st�ł�, tak do hodnosti a vłbec do v�eho sch�z� poruŁ�kovi Dubov� do pr�ocha je�t� pades�t procent.
S t�mi my�lenkami vraceje se ke sv�mu vagónu, potkal pucfleka Kunerta, kterż m�l opuchlou tv�ł a cosi nesrozumiteln� breptal, śe se pr�v� srazil se svżm p�nem, poruŁ�kem Dubem, kterż mu zŁistajasna nafackoval, pon�vadś prż m� zji�t�n� fakta, śe se stżk� se �vejkem.
"V tomto pł�pad�," łekl klidn� �vejk, "płjdeme k raportu. Rakouskej voj�k mus� se d�t fackovat jenom v urŁitejch pł�padech. Ale von ten tvłj p�n płekroŁil v�echny meze, jako to ł�kal starej Evśen Savojskej: ,Potud aś votud: Ted ty mus� j�t s�m k raportu, a jestli nepude�, tak ti s�m nafackuju, abys v�d�l, co je to discipl�na v arm�d�. V karl�nskejch kas�rn�ch bejval ��kej lajtnant Hausner a ten m�l taky bur�e, a taky ho fackoval a kopal. Jednou byl ten bur� tak zfackovanej, śe byl z toho pitomej a hl�sil se k raportu a u raportu vohl�sil, śe byl zkopanej, pon�vadś von si to v�echno plet, a ten jeho p�n taky vopravdu dok�zal, śe on lśe, śe von ho v ten den nekopal, ale jenom fackoval, tak toho milżho bur�e pro kłivż nałŁen� zavłeli na tł� ned�le. - Ale to na celż v�ci nic nem�n�," pokraŁoval �vejk, "to je zrovna to samż, vo Łem vśdycky vypravoval medik HoubiŁka, śe je to jedno, rozłezat v patalogickżm śstav� ��kżho Łlov�ka, kterż se vob�sil nebo votr�vil. A j� jdu s tebou. P�r facek d�l� na vojn� moc."

Kunert śpln� zpitom�l a dal se v�st �vejkem k �t�bn�mu vagónu.
PoruŁ�k Dub załval, vykl�n�je se z okna: "Co tady chcete, pacholci?"
"Chovej se dłstojn�," napom�nal �vejk Kunerta a strkal ho napłed do vagónu.
V chodb� objevil se nadporuŁ�k Luk� a za n�m hejtman S�gner.
NadporuŁ�k Luk�, kterż uś m�l tolik se �vejkem, stra�liv� se udivil, nebol' �vejk netv�łil se j�ś tak dobromysln� v�śn�, jeho tv�ł nem�la zn�mż dobromyslnż vżraz, sp� znamen� novżch nepł�jemnżch ud�lost�.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," łekl �vejk, "v�c jde k raportu."
"Jenom zas neblbni, �vejku, j� uś toho m�m tak� dost "
"RaŁte dovolit," łekl �vejk, "jsem ordonanc� va�i kumpanie, vy, raŁte dovolit, r�Ł�te bżt kompaniekomandantem jeden�ctky. J� v�m, śe to vypad� d�sn� divn�, ale j� v�m taky, śe pan lajtnant Dub nal�z� se pod v�mi."
"Vy jste se, �vejku, vłbec zbl�znil," vpadl do jeho łeŁi nadporuŁ�k Luk�, "vy jste vośralej, ud�l�te nejlep��, kdyś odejdete! Rozum�, ty blbe, ty hovado."
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," łekl �vejk, strkaje płed sebou Kunerta, "vono to vypad� zrovna tak, jako kdyś se jednou v Praze d�lal pokus s ochrannżm r�mem proti płejet� elektrikou. Ten pan vyn�lezce se s�m na ten pokus vob�toval a potom muselo m�sto platit jeho vdov� od�kodnż."
Hejtman S�gner, nev�da co ł�ci, kżval płitom souhlasn� hlavou, zat�mco nadporuŁ�k Luk� tv�łil se zoufale.
"V�echno mus� j�t po raportu, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," pokraŁoval neśprosn� �vejk, "je�t� v Brucku jste mn� ł�kal, pane obrlajtnant, śe kdyś jsem ordonanc� u kumpanie, śe m�m je�t� jinż povinnosti neś n�jakż rozkazy. �e m�m bejt vo v�em, co se d�je u kumpanie, informovanej. Na z�klad� toho nał�zen� dovoluji si v�m ozn�mit, pane obrlajtnant, śe pan lajtnant Dub nafackoval mirnikstirniks svżmu bur�ovi. J� bych to, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, tłebas neł�kal. Kdyś j� v�ak vid�m, śe pan lajtnant Dub je płid�len pod va�e komando, tak jsem si um�nil, śe to mus� j�t po raportu."
"Tohle je divn� z�leśitost," łekl hejtman S�gner, "proŁ sem strk�te, �vejku, toho Kunerta." "Poslu�n� hl�s�m, pane batalionskomandante, śe v�echno mus� j�t po raportu. Von je pitomej, von byl zfackovanej panem lajtnantem Dubem, a von si to nemłśe dovolit, aby s�m �el k raportu. Poslu�n� hl�s�m, pane hauptmane, kdybyste se na n�j pod�val, jak se mu tłesou kolena, von je celej neś�vej, śe mus� j�t k tomu raportu. A nebejt m�, tak by se k tomu raporiu snad vłbec nedostal, jako ten Kudela z Bytouchova, kterej za aktivn� sluśby tak dlouho chodil k raportu, aś byl płelośenej k mar�n�, kde se stal kornetem, a byl na ��kżm vostrov� potom, v Tichżm oce�nu, vyhl�enej jako dezertżr. Von se tam potom vośenil a mluvil taky s cestovatelem Havlasou, kterej vłbec nepoznal, śe to nen� domorodec. - Je to vłbec moc smutnż, kdyś m� j�t n�kdo kvłli takovejm p�r blbejm fack�m k raportu. Ale von vłbec sem necht�l j�t, pon�vadś ł�kal, śe sem nepude. Von je vłbec takovej ufackovanej bur�, śe ani nev�, vo kterej facce se tady jedn�. Von by sem byl vłbec ne�el, von vłbec necht�l j�t k raportu, von si d� naml�tit kolikr�t je�t� v�c. Poslu�n� hl�s�m, pane hauptman, pod�vaj� se na n�j, von uś je z toho celej posranej. A na druhż stran� zas, von si m�l hned st�śovat, śe dostal t�ch p�r facek, ale von se nevodv�śil, pon�vadś v�d�l, śe je to lep��, jako napsal ten jeden b�sn�k, bejt skromnou fialkou. Von totiś slouś� u pana lajtnanta Duba."
Strkaje Kunerta płed sebe, łekl k n�mu �vejk: "Netłes se poł�d jako dub ve vosice!"
Hejtman S�gner ot�zal se Kunerta, jak se to vlastn� stalo.
Kunert v�ak prohl�sil, tłesa se na cel�m t�le, śe se mohou zeptat pana lajtnanta Duba, śe mu ten vłbec nenafackoval.
Jid� Kunert, st�le tłesa celżm t�lem, prohl�sil dokonce, śe si to �vejk vłbec vymyslil.
T�to trapn� ud�losti uŁinil konec poruŁ�k Dub, kterż se n�hle objevil a rozełval se na Kunerta: "Chce� je�t� dostat novejch p�r facek?"
V�c byla tedy śpln� jasnou a hejtman S�gner prost� k poruŁ�kovi Dubovi prohl�sil: "Kunert ode dne�ka je płid�len k bataliónn� kuchyni, a pokud se tżk� nov�ho bur�e, obrat se na rechnungsfeldv�bla Va�ka."
PoruŁ�k Dub zasalutoval a jenom płi odchodu łekl k �vejkovi: "S�z�m se, śe budete jednou viset:" Kdyś ode�el, obr�til se �vejk k nadporuŁ�kovi Luk�ovi jemnżm, pł�telskżm tónem: "V Mnichov� Hradi�ti byl taky takovej jeden p�n a taky tak s t�m druhżm mluvil, a von mu vodpov�d�l: ,Na popravi�ti se sejdeme.`"
"�vejku," łekl nadporuŁ�k Luk�, "vy jste ale blbej, a neopovaśte se mn� ł�ct, jak vy to m�te ve zvyku: Poslu�n� hl�s�m, śe jsem blbej."
"Frapant," ozval se hejtman S�gner nakl�n�je se v okn� a byl by tak r�d od okna odstoupil, ale nem�l j�ś Łasu, nebo� zjevilo se to ne�t�st�: poruŁ�k Dub pod oknem,
PoruŁ�k Dub zaŁal s t�m, śe velice lituje toho, jak hejtman S�gner ode�el, nevyslechnuv jeho dłvody o ofenz�v� na vżchodn� front�.
"M�me-li porozum�ti obrovsk� ofenz�v�," volal poruŁiti Dub nahoru do ókna, "mus�me si uv�domit, jak se vyvinula ofenz�va koncem dubna. Museli jsme prolomit ruskou frontu a na�li jsme nejvżhodn�j��m m�stem pro tento prłlom frontu mezi Karpaty a Vislou."
"J� se s tebou o to neh�d�m," odpov�d�l su�e hejtman S�gner a ode�el od okna.
Kdyś se za płl hodiny nato pokraŁovalo v j�zd� na Sanok, hejtman S�gner nat�hl se na sedadlo a d�lal, śe sp�, aby poruŁ�k Dub zat�m zapomn�l na sv� otłepan� vżvody o ofenz�v�.
Ve vagón� se �vejkem sch�zel Baloun. Vyprosil si totiś dovolen� vytł�t chlebem kotel po gul�i. Nal�zal se nyn� na voze s poln�mi kuchyn�mi v nepł�jemn� situaci, pon�vadś płitom, jak se vlak hnul, vlet�l po hlav� do kotle a nohy mu Łouhaly płes kotel. Zvykl si v�ak na tuto situaci a z kotle ozżvalo se mlask�n�, jako kdyś jeśek hon� �v�by, a pozd�ji Balounłv prosebnż hlas: "Pros�m v�s, kamar�di, proboha, hocYte mi sem kousek chleba, je�t� je tady moc vom�Łky." Tato idyla trvala aś do nejbliś�� stanice, kam płijeli jiś s kotlem 1 t. kumpanie vyŁi�t�nżm, śe se poc�nov�n� jen lesklo.
"Zapla� v�m to p�mbu, kamar�di," d�koval Baloun srdeŁn�. "Vod tż doby, co jsem te� na vojn�, ponejprv se na m� �t�st� usm�lo."
A bylo tak� vskutku co ł�ct. V Lupkovsk�m prłsmyku dostal se Baloun ku dv�ma porc�m gul�e, nadporuŁ�k Luk� projevil t�ś svou spokojenost nad t�m, śe mu Baloun płinesl z dłstojnick� kuchyn� netknutou min�ś, a zanechal pro n�ho dobrou poloviŁku. Baloun byl śpln� ��asten, kl�til nohama, kter� vystrŁil z vozu, a najednou se mu cel� tahle vojna zd�la bżti n�Ł�m teplżm, rodinnżm.
Kuchał kumpanie poŁal si z n�ho d�lat legraci, śe aś se płijede do Sanoku, śe se bude vałit veŁełe a je�t� jeden ob�d, pon�vadś tu veŁełi a ob�d maj� k dobru za tu celou cestu, kdyś to nedostali. Baloun jen souhlasn� kżval hlavou a �eptal: "Uvid�te, kamar�di, śe n�s p�mbu neopust�."
V�ichni se tomu upł�mn� sm�li a kuchał sed� na poln� kuchyni zazp�val:
�upajdij�h śupajd�,
�ak n�s p�nbłh nezand�.
Zand�-li n�s do bl�ta,
�ak n�s zaseje vydr�p�...
Zand�-li n�s do hou�t�,
�ak n�s zase vykou�e.
�upajdij�, śupajd�,
�ak n�s p�nbłh nezand�...
Za stanic� �Łavne poŁaly se objevovat op�t v śdol�ch nov� vojensk� hłbitłvky. Pod �Łavne bylo vid�t z vlaku kamennż kł�ś s bezhlavżm Kristem P�nem, kterż ztratil hlavu płi odstłelu trati.
Vlak zrychloval svou rychlost, śena se dolł śdol�m k Sanoku, obzory se roz�iłovaly a t�m i Łetn�j��mi st�valy se cel� skupiny rozbitżch vesnic po obou stran�ch do kraje.
U Kula�n� bylo vid�t dole v ł�Łce z śelezniŁn�ho n�spu zł�cenż, rozbitż vlak �erven�ho kł�śe.
Baloun vytłe�til na to oŁi a zejm�na se podivil na rozh�zen� dole Ł�sti lokomotivy. Kom�n byl zaraśen do śelezniŁn�ho n�spu a vyŁuhoval z n�ho ven jako osumadvac�tka.
Tento zjev vzbudil t�ś pozornost ve vagón�, kde byl �vejk. Nejv�ce se rozŁ�lil kuchał Jurajda: "Copak se sm� stł�let do vagónł �erven�ho kł�śe?"
"Nesm�, ale młśe," łekl �vejk, "�usa to byla dobr�, a von se pak kaśdej vomluv�, śe to bylo v noci a śe ten Łervenej kł�ś nen� vid�t. Vono je vłbec moc v�c� na sv�t�, kterż se nesm�j� d�lat, ale młśou se prov�d�t. Hlavn� v�c, aby to kaśdej zkusil, jestli se mu to povede, kdyś to nesm�, aby to moh. Vo c�sałskejch man�vrech na P�secku płi�el takovej rozkaz, śe se nesm�j� voj�ci na pochodu v�zat do kozelce. Ale n� hejtman na to płi�el, śe se to młśe, pon�vadś takovej rozkaz byl stra�n� sm�nej, to moh kaśdej lehko pochopit, śe do kozelce sv�zanej voj�k nemłśe ma��rovat. Tak von vlastn� ten befel nevobch�zel, d�val jednodu�e a rozumn� sv�zanż voj�ky do kozelce h�zet do vozł vod tr�nu a ma��rovalo se s nima d�l. Nebo takovejhle pł�pad, co se stal v na�� ulici płed p�ti �esti lety. Tam bydlel n�jakej pan Karl�k v prvn�m patłe. O poschod� vej� moc hodnej Łlov�k, n�jakej konzervatorista Mike�. Von m�l moc r�d śenskż a taky mezi jinejma poŁal chodit za dcerou toho pana Karl�ka, kterej m�I �pedit�rstv� a cukr�łstv� a taky m�l n�kde na Morav� knihałstv� pod ��kou docela cizou firmou. Kdyś se ten pan Karl�k dov�d�l, śe ten konzervatorista mu chod� za dcerou, tak ho nav�t�vil v byt� a łek mu: ,Vy si mou dceru nesm�te vz�t, vy jeden votrapo. J� v�m j� ned�m!` ,Dobr�,` vodpov�d�l mu pan Mike�; ,kdyś si. ji nesm�m vz�t, co m�m d�lat, m�m se roztrhat?` Za dva m�s�ce płi�el pan Karl�k znova a płived si svou manśelku a voba mu łekli jednohlasn�: ,Vy pacholku, vy jste płipravil na�i dceru vo Łest: ,Zajist�,` odpov�d�l on jim na to, ,dovolil jsem si ji zkurvit, milostiv� pan�: Ten pan Karl�k zaŁal na n�j zbyteŁn� łv�t, śe mu płece ł�kal, śe si ji nesm� vz�t, śe mu ji ned�, ale von mu docela spr�vn� vodpov�d�l, śe si ji taky neveme, a tenkr�t śe nebyla vo tom ś�dn� łeŁ, co s n� młśe d�lat. �e se vo tom nejednalo, von śe drś� slovo, aby byli bez starosti, śe von ji nechce, śe je charakter, śe nen� kam v�tr, tam pl᚝, a śe drś� slovo, śe kdyś n�co łekne, śe je to svatż. A jestli bude kvłli tomu pron�sledovanej, tak śe si z toho taky nic ned�l�, pon�vadś m� sv�dom� Łistż a jeho nebośka maminka je�t� na smrtelnż posteli ho zapł�sahala, aby nikdy v śivot� nelhal, a von śe j� to sl�bil rukoud�n�m a takov� pł�saha śe je platn�. V jeho rodin� śe vłbec nikdo nelhal a von m�l taky vśdycky ve �kole z mravnżho chov�n� nejlep�� zn�mku. Tedy tady vid�te, śe se leccos nesm�, ale młśe, a śe cesty młśou bżti rozliŁn�, jenom vłli m�jme v�ichni rovnou."
"Mil� pł�tel�," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, kterż si d�lal horliv� pozn�mky, "v�echno �patn� m� i dobrou str�nku. Tento do pov�tł� vyhozenż, polosp�lenż a z n�spu svrśenż vlak �erven�ho kł�śe obohacuje slavn� d�jiny na�eho bataliónu o novż hrdinnż Łin budoucnosti. Płedstavuji si, śe asi tak 16. z�ł�, jak jsem si jiś uŁinil pozn�mku, płihl�s� se od kaśd� kumpanie na�eho bataliónu n�kolik prostżch voj�nł pod veden�m kapr�la, śe vyhod� panc�łovż vlak nepł�tele, kterż n�s ostłeluje a br�n� na�emu płechodu płes łeku. �estn� vyplnili svłj śkol, płevl�knuti za sedl�ky - - Co to vid�m," zvolal jednoroŁn� dobrovoln�k, d�vaje se do svżch pozn�mek. ,"Jak se mn� sem dostal n� pan Van�k? - Posly�te, pane rechnungsfeldv�bl," obr�til se na Va�ka, "jakż kr�snż Łl�neŁek bude o v�s v d�jin�ch bataliónu. Tu��m, śe uś jste tam jednou, ale tohle bude rozhodn� Lep�i a vydatn�j��." JednoroŁn� dobrovoln�k Łetl povż�enżm hlasem: "Hrdinn� smrt śŁetn�ho �ikovatele Va�ka. K odv�śn�mu podniku, vyhozen� nepł�telsk�ho panc�łov�ho vlaku, płihl�sil se t�ś śŁetn� �ikovatel Van�k, jsa płevleŁen jako ostatn� v selskż kroj. Płivozenżm vżbuchem byl omr�Łen, a kdyś se probral z mr�kot, vid�l se obklopena nepł�telem, kterż ho okamśit� dopravil do �t�bu nepł�telsk� divize, kde tv�ł� v tv�ł smrti odepłel jak�hokoliv vysv�tlen� o postaven� a s�le na�eho vojska. Pon�vadś nal�zal se v płevleŁeni, byl odsouzen jako vyzv�daŁ k ob�en� provazem, kterżśto trest, vzhledem k jeho vysok� hodnosti, byl mu zm�n�n k smrti zastłelen�m. Exekuce byla ihned vykon�na u hłbitovn� zdi a stateŁnż śŁetn� �ikovatel Van�k ś�dal, aby mu nebyly zav�z�ny oŁi. Na ot�zku, m�-li n�jak� pł�n�, odpov�d�l: ,Vyłi�te prostłednictv�m parlament�łe m�mu bataliónu młj posledn� pozdrav a śe um�r�m s płesv�dŁen�m, śe n� batalión bude pokraŁovati na sv� v�t�zn� cest�. D�le vyłi�te panu hejtmanovi S�gnerovi, śe podle posledn�ho rozkazu po brig�d� zvy�uje se porce konzerv denn� na dv�apłl konzervy na jednoho muśe: Tak umłel n� śŁetn� �ikovatel Van�k, vzbudiv svou posledn� v�tou panickż strach u nepł�tele, kterż se domn�val, śe br�n� na�emu płechodu płes łeku, odłezuje n�s od z�sobovac�ch bodł, zpłsobuje n�m brzk� vyhladov�n� a t�m i demoralizaci v na�ich ład�ch. - O jeho klidu, s kterżm hled�l smrti vstł�c, sv�dŁ� ta okolnost, śe hr�l s nepł�telskżmi �t�bn�mi dłstojn�ky płed svou popravou cvika. ,Mnou vyhranż obnos odevzdejte rusk�mu �erven�mu kł�śi,` łekl, stoje jiś płed hlavn�mi ruŁnic. Tato �lechetn� velkomyslnost pohnula pł�tomn� vojensk� z�stupce aś k slz�m. - Odpus�te, pane Va�ku," pokraŁoval jednoroŁn� dobrovoln�k, "śe jsem si dovolil disponovat s va�imi vyhranżmi pen�zi. Płemż�lel jsem o tom, m�-li se to snad odevzdat rakousk�mu �erven�mu kł�śi, ale koneŁn� płedpokl�d�m, śe ze stanoviska lidskosti je to jedno, jen kdyś se to odevzd� hum�nn� instituci."
"Moh to ten n� nebośt�k," łekl �vejk, "vodevzdat pol�vkovżmu śstavu m�sta Prahy, ale takhle je to płeci jen lep��, von by si tłeba pan starosta za ten vobnos koupil jitrnici na g�bl."
"Inu, krade se v�ude," łekl telefonista Chodounskż.
"Hlavn� se krade u �erven�ho kł�śe," s velkou zlost� prohl�sil kuchał Jurajda. "M�l jsem v Brucku zn�m�ho kuchałe, kterż vałil pro s�tłiŁky v bar�ku, a ten mn� ł�kal, jak płedstaven� t�ch sestłiŁek a vrchn� o�etłovatelky pos�laj� domł cel� bedny malaga a Łokol�dy. To nese sama sebou pł�leśitost, to je sebeurŁen� Łlov�ka. Kaśdż Łlov�k prod�l�v� ve sv�m nekoneŁn�m śivot� nesŁ�sln� płem�ny a jednou mus� se objevit na tomto sv�t� jako zlod�j, v urŁitżch obdob�ch sv� Łinnosti. S�m jsem jiś prod�lal toto jedno obdob�."
Kuchał okultista Jurajda vyt�hl ze sv�ho ba�ochu l�hev ko�aku.
"Zde vid�te," łekl, otv�raje l�hev, "neomylnż dłkaz m�ho tvrzen�. Vzal jsem ji płed odjezdem z dłstojnick� min�śe. Ko�ak jest nejlep�� zn�mky a m�lo se ho pouś�vati k cukrovżm polevłm na lineck� dorty. Byl v�ak płedurŁen k tomu, abych ho ukradl, stejn� jako j� jsem byl płedurŁen st�ti se zlod�jem."
"A taky by to nebylo �patnż," ozval se �vejk, "kdybychom byli płedurŁeni k tomu, abychom byli va�ema spoluvin�kama, j� alespo� m�m takovż tu�en�."
A płedurŁen� se opravdu uk�zalo. L�hev �la kolem płes protest śŁetn�ho �ikovatele Va�ka; kterż tvrdil, śe se m� p�t ko�ak z es��lku a spravedliv� rozd�lit, pon�vadś je jich v�ech dohromady na l�hev p�t, takśe płi lich�m Ł�sle se lehce młśe st�t, śe se n�kdo urŁit� o jeden lok z l�hve v�c napije neśli ti druz�, k Łemuś podotkl �vejk: "To je pravda, jestli chce m�t pan Van�k sudż Ł�slo, tak a� vystoup� ze spolku, aby nebyly ś�dnż nepł�jemnosti a h�dky."
Van�k tedy odvolal svłj n�vrh a podal jinż, velkodu�nż, aby se d�rce Jurajda um�stil do takov�ho poład�, aby se mohl nap�ti dvakr�t, coś zpłsobilo boułi odporu, pon�vadś se jiś Jurajda jednou napil, ochutn�vaje ko�ak płi otev�r�n� lahve.
KoneŁn� byl płijat n�vrh jednoroŁn�ho dobrovoln�ka p�t podle abecedy, coś odłvodnil t�m, śe jest to t�ś jist� płedurŁen�, jak se kdo jmenuje.
L�hev dorazil Chodounskż, prvż v abeced�, prov�zen hrozivżm zrakem Va�ka, kterż si vypoŁ�t�val, śe kdyś je posledn�, śe bude m�t o jeden lok v�c, coś byla hrub� matematick� chyba, pon�vadś bylo jednadvacet lokł.
Potom hr�li obyŁejn�ho cvika ze tł� karet; objevilo se, śe jednoroŁn� dobrovoln�k pouś�v� płitom płi kaśd�m rabov�n� n�bośnżch propov�dek z P�sma svat�ho. Rabuje spodka, zvolal: "Pane, ponechejś mn� tohoto spodka i tohoto l�ta, a� jejś okop�m a ohnoj�m, a� mn� płinese ovoce."
Kdyś mu bylo vytżk�no, śe dokonce se odv�śil rabovat osmiŁku, zvolal hlasem velikżm: "Ale śena n�kter�, maj�c� gro�ł deset, ztratila-li by jeden gro�, zdaliś nezazśe sv�ce a nehled� piln�, dokud nenalezne? A kdyś nalezne, svol� sousedy a pł�telkyn�, łkouc: ,Spolu radujte se se mnou, nebo� rabovala jsem osmiŁku a v kart�ch płikoupila trumfov�ho kr�le s esem!` - Tak sem dejte ty karty, spadli jste tam v�ichni "
JednoroŁn� dobrovoln�k Marek m�l opravdu velk� �t�st� v kart�ch. Zat�mco druz� płeb�jeli si trumfy navz�jem, on bil jejich płebit� trumfy vśdy nejvy���m trumfem, takśe tam jeden za druhżm padali a on bral s�zku za s�zkou a volal k poraśenżm: "A zem�tłesen� velik� budou po m�stech, a hladov� a morov� hrłzy a z�zrakov� z nebe velic�." KoneŁn� uś toho. m�li dost, płestali hr�t, kdyś telefonista Chodounskż prohr�l svłj śold na płl roku napłed. Byl nad t�m zdrcen a jednoroŁn� dobrovoln�k ś�dal na n�m śpisy, śe płi vypl�cen� śoldu śŁetn� �ikovatel Van�k vyplat� śold Chodounsk�ho jemu.
"Neboj se, Chodounskż," t�il ho �vejk. "Kdyś bude� m�t �t�st�, tak padne� płi prvn�m gefechtu a Marek utłe hubu vo tvoje l�nungy, jen mu to podepi�."
Zm�nka o padnut� dotkla, se Chodounsk�ho velice nepł�jemn�, takśe łekl s urŁitost�: "J� nemłśu padnout, protośe jsem telefonista, a telefonisti jsou vśdycky v blind�śi a dr�ty se natahujou nebo chyby se hledaj� vśdycky aś po gefechtu."
JednoroŁn� dobrovoln�k zm�nil se, śe telefonisti pr�v� naopak vyd�ni jsou velk�mu nebezpeŁ� a śe hlavn� na telefonisty m� spadeno vśdy nepł�telsk� d�lostłelectvo. ��dnż telefonista nen� jist ve sv� blind�ś�. Kdyby byt� deset metrł pod zem�, tak ho tam nepł�telsk�, artil�rie płece najde. �e telefonisti hynou jako kroupy v de�ti v l�t�, o tom sv�dŁ�, śe kdyś opou�t�l Bruck, tak pr�v� tam otv�rali 28. kurs pro telefonisty.
Chodounskż d�val se płed sebe utr�pen�, coś pohnulo �vejka k pł�telsk�mu, dobr�mu slovu: "M� to zkr�tka p�knej �vindl." Chodounskż odpov�d�l vl�dn�: "Ku�te, tetiŁko."
"Pod�v�m se na p�smenu Ch ve svżch pozn�mk�ch o d�jin�ch bataliónu... Chodounskż - Chodounskż, hm, aha, tady to m�me: ,Telefonista Chodounskż, zasyp�n minou. Telefonuje ze sv� hrobky na �t�b: Um�r�m a gratuluji sv�mu bataliónu k v�t�zstv�!`"
"To ti mus� staŁit," łekl �vejk, "nebo chce� je�t� n�co k tomu doplnit? Pamatuje� se na toho telefomstu z Titaniku, kterej, kdyś uś lo� se pot�p�la, poł�d telefonoval dolł do zatopenż kuchyn�, kdy uś bude vob�d?"
"Mn� na tom nesejde," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "popł�pad� se młśe płedsmrtnż vżrok Chodounsk�ho doplnit t�m, śe on nakonec zvol� do telefonu: ,Pozdravujte ode mne na�i śeleznou brig�du!`"

*4. kapitola

Marschieren marsch!
Objevilo se, kdyś se płijelo do Sanoku, śe vlastn� na tom voze s poln� kuchyn� jeden�ctky, kde prd�l blahem nasycenż Baloun, m�li celkem pravdu, śe bude veŁełe, a dokonce krom� veŁełe śe tam bude rozd�v�n n�jakż komis�rek za v�echny ty dny, kdy nedostal batalión niŁeho. Objevilo se tak�, śe vlastn� v Sanoku, kdyś vylezli z vagónł, nal�z� se �t�b śelezn� brig�dy, ku kter� batalión 91. regimentu patłil podle sv�ho kłestn�ho listu. AŁkoliv odtud bylo spojen� śelezniŁn� neporu�eno pod Lvov i severn� na Velik� Mosty, bylo vlastn� z�hadou, proŁ �t�b vżchodn�ho śseku ud�lal tyto dispozice, aby śelezn� brig�da se svżm �t�bem soustłe�ovala pochodov� prapory sto pades�t kilometrł v tżlu, kdyś �la v t� dob� fronta od Brodł na Bug a pod�l łeky severn� k Sokalu.

Tato velice zaj�mav� strategick� ot�zka byla stra�n� jednoduchżm zpłsobem rozlu�t�na, kdyś �el hejtman S�gner v Sanoku hl�sit do �t�bu brig�dy o płibyt� mar�bataliónu.
OrdonanŁn�m dłstojn�kem byl adjutant brig�dy hejtman Tayrle.
"J� se velice div�m," łekl hejtman Tayrle, "śe vy jste nedostali urŁit� zpr�vy. Mar�rśta je jist�. O linii va�eho pochodu m�li jste n�m ozn�mit płirozen� płedem. Podle dispozic hlavn�ho �t�bu płijeli jste o dva dny dł�ve."
Hejtman S�gner se trochu zard�l, ale nenapadlo mu opakovat v�echny ty �ifrovan� telegramy, kter� dost�val po cel� cest�.
"J� se v�m div�m," łekl adjutant Tayrle. "Mysl�m," odpov�d�l hejtman S�gner, "śe si v�ichni dłstojn�ci tyk�me."
"Budiś," łekl hejtman Tayrle, "łekni mn�, jse� aktivn� nebo civilista? Aktivn�? - To je docela n�co jin�ho... Łlov�k se v tom nevyzn�. Tady uś ti projelo takovżch blbł rezervn�ch lajtnantł. Kdyś jsme ustupovali od Limanova a od Krasn�ku, v�ichni ti tak�lajtnanti ztratili hlavu, jakmile uvid�li koz�ckou patrolu. My ve �t�bu nem�me r�di takovżch pł�śivn�kł. Pitomż chlap s inteligentkou d� se nakonec aktivovat nebo v civilu ud�l� ofic�rskou zkou�ku a blbne zas d�l v civilu, a kdyś płijde vojna, tak je z n�ho ne lajtnant, ale poseroutka!"
Hejtman Tayrle si odplivl a dłv�rn� popl�cal hejtmana S�gnera: "Zdrś�te se tady asi dva dny. J� v�s v�echny provedu, zatanŁ�me si. M�me tady takov� hezk� kurviŁky, engelhuren. M�me zde dceru jednoho gener�la, kter� dł�v p�stovala lesbickou l�sku. To se ti v�ichni płevl�kneme do śenskżch �atł, a uvid�, co ona um�! Je ti to takov� huben� svin�, śe bysi si snad ani nic nepomyslel. Ale zn� to, kamar�de. Je to takov� potvora ostatn� to pozn�. - Pardon!" zarazil se; "mus�m se zas vyblit, je to dnes jiś potłet�."
Kdyś se potom vr�til, sd�lil hejtmanovi S�gnerovi, aby dok�zal, jak je tu veselo, śe jsou to n�sledky vŁerej��ho veŁera, na kter�m bral śŁast i stavebn� odd�l.
S velitelem tohoto odd�lu, kterż byl t�ś v hodnosti hejtmana, sezn�mil se hejtman S�gner velice brzo. Do kancel�łe vpadl totiś uniformovanż dlouh�n s tłemi zlatżmi hv�zdiŁkami a jaksi v m�toh�ch, nepozoruje pł�tomnosti hejtmana S�gnera, zcela dłv�rn� oslovil Tayrle: "Co d�l�, svin�? Tys n�m vŁera p�kn� zł�dil na�i hrab�nku." Posadil se na śidli, a t1uŁe se tenkou r�koskou płes lżtka, sm�l se na cel� kolo: "Kdyś si vzpomenu, jak jsi se j� vyblit do kl�na..."
"Ano," łekl Tayrle, "bylo to vŁera velmi vesel�." Pak teprve sezn�mil hejtmana S�gnera s dłstojn�kem s r�koskou a v�ichni vy�li kancel�ł� administraŁn�ho odd�len� brig�dy ven do kav�rny, kter� n�hle vyrostla z bżval� pivnice.
Kdyś �li kancel�ł�, hejtman Tayrle vzal si od velitele stavebn�ho odd�lu r�kosku a uhodil na dlouhż stłl, kolem kter�ho na povel postavilo se do fronty dvan�ct vojenskżch p�sałł. Byli to vyznavaŁi klidn�, bezpeŁn� pr�ce v tżlu arm�dy s velkżmi, spokojenżmi błichy v extra uniform�ch.
A t�mto dvan�cti tlustżm apo�tolłm ulejvandy hejtman Tayrle łekl, cht�je se vyznamenati płed S�gnerem i druhżm hejtmanem: "Nemyslete si, śe v�s tady m�m jako na krmn�ku. Prasata! M�n� śr�t a chlastat, ale v�ce b�hat. - Te� v�m uk�śi je�t� jinou drezśru," ozn�mil Tayrle svżm spoleŁn�kłm.
Uhodil poznovu r�koskou na stłl a ot�zal se t�ch dvan�cti: "Kdy prasknete, Łu�ata?"
V�ech dvan�ct odpov�d�lo unisono: "Dle va�eho rozkazu, pane hejtmane."
Sm�je se vlastn� blbosti a pitomosti, vy�el hejtman Tayrle z kancel�łe.
Kdyś sed�li v�ichni tłi v kav�rn�, poruŁil Tayrle płin�sti l�hev jełabinky a zavolat n�jak� sleŁny, kter� jsou voln�. Objevilo se, śe kav�rna vlastn� nen� nic jin�ho neś vykłiŁenż dłm, a pon�vadś ś�dn� ze sleŁen nebyla volnou, rozŁ�lil se hejtman Tayrle na nejvy��� stupe� a v płeds�ni vynadal sprost� madam a kłiŁel, kdośe je u sleŁny Elly. Kdyś dostal za odpov��, śe je tam n�jakż poruŁ�k, l�tełil je�t� v�c.
U sleŁny Elly byl pan poruŁ�k Dub, kterż, kdyś mar�batalión byl uś ve svżch ubikac�ch v gymnasiu, zavolal si celż svłj �ik a upozor�oval jej v dlouh� łeŁi, śe Rusov� płi sv�m śstupu zakl�dali v�ude bordely s person�lem pohlavn� nakaśenżm, aby zpłsobili rakousk� arm�d� t�mto svżm trikem velk� ztr�ty. Varuje tedy t�mto voj�ky płed vyhled�v�n�m podobnżch m�stnost�. S�m se osobn� płesv�dŁ� v t�ch domech, jestli jeho rozkazu nebylo uposlechnuto, pon�vadś jsou jiś ve frontov�m p�smu; kaśdż, kterż bude płistiśen, bude postaven płed poln� soud.
PoruŁ�k Dub �el se osobn� płesv�dŁit, zdali jeho rozkaz nebyl płekroŁen, a proto patrn� za vżchodisko sv� kontroly vybral si pohovku v Ellin� pokoj�ku v prv�m patłe takzvan� "m�stsk� kav�rny", na kter�śto pohovce se velice dobłe bavil.
Mezit�m jiś hejtman S�gner ode�el ku sv�mu bataliónu. Tayrlova spoleŁnost byla totiś rozpu�t�na. Hejtmana Tayrleho hledali z brig�dy, kde se sh�n�l jiś płes hodinu brig�dn�k po sv�m adjutantovi. Płi�ly nov� rozkazy od divize a bylo nutno urŁit definitivn� mar�rśtu pro płibyv�� 91. pluk, pon�vadś jeho płvodn�m sm�rem dle novżch dispozic m� j�t pochodovż prapor 102. pluku.
Bylo to v�echno velice spleten�, Rusov� ustupovali na severovżchodn�m c�pu HaliŁe vel�ce rychle, takśe se tam n�kter� rakousk� Ł�sti navz�jem prom�chaly, do Łehoś m�sty jako kl�ny vnikaly Ł�sti n�meck� arm�dy, kterżśto chaos dopl�ovalo płibżv�n� na front novżch pochodovżch praporł a jinżch vojenskżch t�les. Tot�ś bylo i płi frontovżch śsec�ch, kter� byly je�t� d�le v tżlu, jako zde v Sanoku, kam najednou płibyly rezervy n�meck� hannoversk� divize pod veden�m plukovn�ka s tak o�klivżm pohledem, śe brigadżr byl uveden do naprost�ho zmatku. Plukovn�k rezerv hannoversk� divize ukazoval totiś dispozice sv�ho �t�bu, śe m� ubytovat sv� muśstvo v gymnasiu, kde pr�v� nyn� byli ubytov�ni jednadevades�tn�ci. Pro um�st�n� sv�ho �t�bu ś�dal vyklizen� domu krakovsk� banky, ve kter�m pr�v� byl �t�b brig�dy.
Brigadżr spojil se pł�mo s diviz�, kde vyl�Łil płesn� situaci, potom s diviz� mluvil uhranŁivż Hannover�k, v dłsledc�ch Łehoś płi�el na brig�du rozkaz: "Brig�da vystupuje z m�sta v �est hodin veŁer na Turovu-Wolsku - Liskowiec - Starasol - Sambor, kde dal�� rozkazy. S n� vystupuje pochodovż prapor 91, tvoł�c� ochranu, rozd�len�, kter� vypracovat v brig�d� dle sch�my: Płedn� voj vystupuje o płl �est� na Turovu, mezi jiśn� a severn� poboŁn� ochrannou vzd�lenost tłiapłl kilometru. Zadn� ochrannż voj vystupuje ve Łtvrt na sedm!"
Tak nastal tedy v gymnasiu velkż ruch a sch�zel ku porad� dłstojn�kł bataliónu jen poruŁ�k Dub, kter�ho vyhledat bylo poruŁeno �vejkovi.
"Douf�m," łekl k n�mu nadporuŁ�k Luk�, "śe vy ho najdete beze v�ech obt�ś�, pon�vadś vy m�te st�le n�co mezi sebou."
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe pros�m o p�semnż rozkaz vod kumpanie. To je pr�v� kvłli tomu, śe mezi n�ma je pr�v� vśdycky to n�co."
Zat�mco nadporuŁ�k Luk� ve sv� z�pisn� kn�śce kop�roval na śtrśkov�m list�, aby se poruŁ�k Dub ihned dostavil do gymnasia k porad�, �vejk hl�sil d�l: "Ano, pane obrlajtnant, vy młśete bżt, jako vśdycky, bez starosti. J� ho najdu, pon�vadś je voj�kłm zak�z�no chodit do bordelu, a von bude jist� v jednom, aby se płesv�dŁil, jestli vod jeho cuku ś�dnej se nechce dostat płed poln� soud, kterżm von obyŁejn� vyhrośuje. Von s�m prohl�sil płed man�aftem svżho cuku, śe projde v�echny bordely, a pak śe bude b�da a voni śe ho poznaj� z t� �patn� str�nky. Ostatn� j� v�m, kde je. Je tady zrovna naproti v tej kav�rn�, pon�vadś v�echen ten man�aft se za n�m d�val, kam nejdł�v jde."
,Spojen� z�bavn� m�stnosti a m�stsk� kav�rna`, podnik, o kter�m se �vejk zmi�oval, byly rozd�leny tak� na dv� Ł�sti. Kdo necht�l j�t płes kav�rnu, �el zadem, kde se vyhł�vala na slunci n�jak� star� pan�, kter� mluvila n�mecky, polsky a ma�arsky asi v tomto smyslu: "Poj�te, voj�Łku, m�me zde p�kn� sleŁinky."
Kdyś voj�Łek vstoupil, vedla ho chodbou do jak�si płij�mac� płeds�n� a zavolala na jednu ze sleŁen, kter� płib�hla ihned v ko�ili; napłed cht�la pen�ze, kterżś obnos hned na m�st�, zat�mco si voj�Łek odep�nal bajonet, inkasovala madam.
Dłstojnictvo chodilo kav�rnou. Cesta p�nł dłstojn�kł byla trudn�j��, pon�vadś vedla płes ��mbry vzadu, kde byl vżb�r z druh� partie, urŁen� pro dłstojnick� �arśe, a kde byly krajkov� ko�ilky a pilo se v�no nebo lik�ry. Madam zde tak� niŁeho netrp�la, to se v�echno konalo nahołe v pokoj�k�ch, kde se provaloval na divanu v jednom takov�m r�ji pln�m �t�nic v podvl�kaŁk�ch poruŁ�k Dub, zat�mco sleŁna Ella mu vypravovala vymy�lenou, jako to vśdy v t�chto pł�padech bżv�, trag�dii sv�ho śivota, śe otec jej� byl tov�rn�kem a ona profesorkou na lyceu v Pe�ti a tohle śe ud�lala z ne��astn� l�sky.
Vzadu za poruŁ�kem Dubem na dosah ruky na mal�m stolku byla l�hev jełabinky a sklenky. Pon�vadś l�hev byla polopr�zdnou a Ella i poruŁ�k Dub mluvili jiś z cesty, bylo zat�śkac� zkou�kou, śe poruŁ�k Dub niŁeho nesnese. Podle jeho łeŁi bylo vid�t, śe si to jiś v�echno popletl a śe povaśuje Ellu za sv�ho sluhu Kunerta; tak� ji tak oslovoval a vyhrośoval domn�l�mu Kunertovi dle sv�ho zvyku: "Kunerte, Kunerte, ty bestie, aś ty mne pozn� z m� �patn� str�nky..."
�vejk m�l bżt podroben t�śe sam� procedułe jako v�ichni ostatn� voj�Łkov�, kteł� chodili zadem, on v�ak se vl�dn� vytrhl n�jak� ko�ilat� holce, na jej�ś pokłik płib�hla polsk� madam, kter� �vejkovi zapłela drze do oŁ�, śe by zde m�li n�jak�ho pana lajtnanta hostem.
"Moc na m� nełvete, milostpan�," łekl vl�dn� �vejk, usm�vaje se płitom sladce, "nebo v�m d�m płes drśku. U n�s jednou v Platn�łsk� ulici zml�tili jednu madam tak, śe nev�d�la o sob�. To tam syn hledal svżho otce, n�jakżho Vondr�Łka, obchod s pneumatikami. Vona se ta madam jmenovala Kłov�nov�, kdyś ji vzkł�sili a ptali se j� na z�chrannej stanici, jak se jmenuje, łekla, śe n�jak vod Ch. A jak� je va�e ct�n� jm�no?"
Ctihodn� matróna dala se do d�sn�ho łvan�, kdyś ji �vejk po t�chto slovech odstrŁil a v�śn� stoupal po dłev�nżch schodech do prvn�ho poschod�.
Dole se objevil s�m majitel nev�stince, n�jakż zchudlż polskż �lechtic, kterż vyb�hl za �vejkem po schodech a poŁal ho tahat za blłzu, płiŁemś kłiŁel na n�ho n�mecky, tam nahoru śe voj�ci nesm�, tam śe je to pro p�ny dłstojn�ky, pro vojsko śe je to dole.
�vejk ho upozornil, śe sem płich�z� v z�jmu cel� arm�dy, śe hled� jednoho pana poruŁ�ka, bez kter�ho se nemłśe arm�da vydat do pole, a kdyś ten poŁ�nal si st�le vżbojn�ji, �vejk ho srazil dolł ze schodł a pokraŁoval nahołe v prohl�dce m�stnost�. Płesv�dŁil se, śe v�echny pokoj�ky jsou pr�zdny, aś teprve na sam�m konci pavlaŁe, kdyś zaklepal, vzal za kliku a pootevłel dvełe, ozval se kvikavż hlas Elly: "Besetzt" a vz�p�t� nato hlubokż hlas poruŁ�ka Duba, kterż myslel snad, śe je je�t� ve sv�m pokoji v l�gru: "Herein!"
�vejk vstoupil, płistoupil k divanu, a odevzd�vaje blokovż śtrśek kopie poruŁ�kovi Dubovi, hl�sil, d�vaje se śkosem na Ł�sti uniformy rozh�zen� v rohu postele: "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe se maj� vobl�knout a dostavit se hned podle toho rozkazu, kterż jim dod�v�m, do na�ich kas�ren v gymnasiu, m�me tam velkou vojenskou poradu!"
PoruŁ�k Dub vytłe�til na n�ho oŁi s malinkżmi panenkami, ale płipamatoval si, śe płece jen nen� tak namaz�n, aby nepoznal �vejka. Napadlo mu ihned, śe mu �vejka pos�laj� k raportu, a proto łekl: "Hned si to s tebou sprav�m, �vejku. Uvid� - jak - to - s tebou - dopadne... - Kunerte," zvolal na Ellu, "nalej - mn� - je�t� - jednu!"
Napil se, a trhaje p�semnż rozkaz, sm�l se: "To je - omluvenka? U - n�s - ś�dn� omluvenky neplat�. My jsme - na - vojn� - a ne - ve �kole. Tak - t� - tedy - chytli - v bordelu? Pojil - ke - mn� - �vejku - bl�ś - j� ti - d�m - p�r - facek. - Ve - kter�m - roce - Filip Macedonskż - porazil - ��many, to ty - nev� - ty - hłebŁe!"
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," pokraŁoval neśprosn� �vejk, "je to nejvy��� rozkaz z brig�dy, aby se p�ni dłstojn�ci vobl�kli a �li na bataliónn� be�prechunk, my totiś vyraz�me, a je�t� teprve se te� bude rozhodovat, kter� kumpanie bude forhśt, sajtnhśt nebo nachhśt. Uś se bude te� vo tom rozhodovat a j� mysl�m, pane lajtnant, śe voni taky maj� do toho co mluvit "
Tato diplomatick� łeŁ trochu vzkł�sila poruŁ�ka Duba, takśe poŁ�nal nyn� nabżvati jistoty, śe płece nen� v kas�rn�ch, ale je�t� z opatrnosti se optal: "Kde to jsem?"
"R�Ł�te bżt v bordel�ku, pane lajtnant. Voni jsou ty cesty P�n� rozliŁn�."
PoruŁ�k Dub t�śce vzdychl, slezl z divanu a poŁal sh�n�t svoji uniformu, płiŁemś mu �vejk pom�hal, a kdyś koneŁn� se obl�kl, vy�li oba ven, ale za chv�li se �vejk mśiknut�m vr�til a nedbaje Elly, kter� jeho n�vratu płikl�dala zcela jin�ho vżznamu, z ne��astn� l�sky hned lezla na postel, vypil rychle zbytek jełabinky v l�hvi a �el zas za poruŁ�kem.
Na ulici se to poruŁ�kovi Dubovi vrazilo zas do hlavy, pon�vadś bylo velk� parno. Vykl�dal �vejkovi nejrłzn�j�� nesmysle bez jak�koliv spojitosti. Mluvil o tom, śe m� doma po�tovn� zn�mku z Helgolandu a hned po ukonŁen� maturity śe �li hr�t bili�r a nepozdravili tł�dn�ho profesora. Ku kaśd� v�t� dod�val: "Mysl�m, śe mn� dobłe rozum�te".
"Zajist� śe v�m śpln� rozum�m," odpov�d�l �vejk. "Vy mluv�te podobn� jako klemp�ł Pokornż v Bud�jovic�ch. Ten, kdyś se ho lidi optali: ,Koupal jste se uś letos v Mal�i?`, vodpov�dal: ,Nekoupal, ale zato bude letos hodn� �vestek.` Nebo se ho zeptali: ,Jed jste uś letos hł�bky?` a von na to vodpov�d�l: ,Nejed, ale tenhle novej sult�n marockej m� prej bejt moc hodnej Łlov�k.`"
PoruŁ�k Dub se zastavil a vypravil ze sebe: "Marockż sult�n? To je odbyt� veliŁina, utłel si pot z Łela, a d�vaje se zakalenżma oŁima na �vejka, zabruŁel: "Takhle jsem se ani v zim� nepotil. Souhlas�te s t�m? Rozum�te mn�?"
"Rozum�m, pane lajtnant. K n�m do hospody ke Kalichu chod�val jeden starej p�n, n�jakej rada vod zemskżho vżboru ve vżsluśb�, a ten zrovna tohle tvrdil. Von vśdycky ł�kal, śe se div�, jakej je rozd�l mezi temperaturou v let� a v zim�. �e je mu to moc divnż, proŁ lidi je�t� na to nepłi�li."
Ve vratech gymnasia opustil �vejk poruŁ�ka Duba, kterż se motal po schodech nahoru do sborovny, kde se konala vojensk� porada, a tak� hned hl�sil hejtmanovi S�gnerovi, śe je śpln� opilż. Celou poradu sed�l s hlavou sklopenou a płi debat� se obŁas zvedl, aby zvolal: "V� n�zor je spr�vnż, p�nov�, ale j� jsem śpln� opilż."
Kdyś byly vypracov�ny v�echny dispozice a kumpanie nadporuŁ�ka Luk�e m�la j�t jako płedn� ochrana, trhl sebou najednou poruŁ�k Dub, vstal a łekl: "Pamatuji se, p�nov�, na na�eho tł�dn�ho profesora v prim�. Sl�va mu, sl�va mu, sl�va mu!"
NadporuŁ�kovi Luk�ovi płi�lo na mysl, śe nejl�pe bude, kdyś d� prozat�m ulośiti poruŁ�ka Duba jeho sluhou Kunertem do fyzik�ln�ho kabinetu vedle, kde byla str�ś u dveł�, aby n�kdo nedokradl snad jiś polorozkraden� sb�rky miner�li� v kabinetu. Na to st�le tak� z brig�dy upozor�ovali proch�zej�c� odd�ly na pochodu.
Toto opatłen� datovalo se od t� doby, kdy jeden prapor honv�dł, ubytovanż v gymnasiu, poŁal rabovat kabinet. Zejm�na se honv�dłm l�bila sb�rka nerostł, pestr� krystaly a kyzy, kter� si nastrkali do svżch ba�ochł.
Na vojensk�m hłbitłvku je tak� na jednom z b�lżch kł�śł n�pis "L�szló Gargany". Tam sp� v�Łnż sen jeden honv�d, kterż płi onom rabov�n� gymnasi�ln�ch sb�rek vypil v�echen denaturovanż l�h z n�doby, ve kter� byli nalośeni rłzn� plazov�.
Sv�tov� v�lka vyb�jela lidsk� pokolen� dokonce i kołalkou z hadł.
NadporuŁ�k Luk�, kdyś se jiś v�ichni roze�li, dal zavolat sluhu poruŁ�ka Duba Kunerta, kterż odvedl a ulośil na pohovku sv�ho poruŁ�ka.
PoruŁ�k Dub byl najednou jako mal� d�t�; vzal za ruku Kunerta, poŁal prohl�śet dla�, płiŁemś ł�kal, śe uhodne z jeho dlen� jm�no jeho budouc� choti.
"Jak vy se jmenujete? Vyt�hn�te mn� z n�prsn� kapsy u blłzy z�pisn�k a tuśku. Vy se jmenujete tedy Kunert; tak sem płij�te za Łtvrt hodiny a j� v�m tady nech�m l�stek se jm�nem va�� pan� manśelky."
Sotva to dołekl, dal se do chr�p�n�, ale op�t se z toho jaksi probudil a poŁal Łm�rat do sv�ho z�pisn�ku; co napsal, to vytrhl, hodil na zem, a tajemn� płilośiv prst na śsta, łekl bl�boliv�: "Ted je�t� ne, aś za Łtvrt hodiny. Nejl�pe bude hledati pap�rek se zav�zanżma oŁima."
Kunert byl takov� dobr� hovado, śe płi�el skuteŁn� za Łtvrt hodiny, a kdyś rozbalil pap�rek, Łetl z t�ch klikyh�kł poruŁ�ka Duba: "Jm�no va�� budouc� manśelky zn�: pan� Kunertov�."
Kdyś to za chv�li ukazoval �vejkovi, łekl mu �vejk, aby si jen dobłe ten pap�rek schoval, śe takovżch dokumentł od vojenskżch p�nł si m� kaśdż v�śit, to śe dł�v za aktivn� vojny nebylo, aby si dopisoval dłstojn�k se svżm sluhou a ł�kal mu pane.

Kdyś byly vykon�ny pł�pravy k tomu, aby se vyrazilo dle danżch dispozic, brig�dn� gener�l, kter�ho vystrnadil tak p�kn� hannoverskż plukovn�k, dal shrom�śdit celż batalión do obvykl�ho Łtverce a m�l k n�mu łeŁ. Ten muś totiś velice r�d łeŁnil, mlel p�t� płes dev�t�, a kdyś uś nem�l d�l co ł�ct, vzpomn�l si je�t� na poln� po�tu:
"Voj�ci," hłm�lo z jeho śst do Łtverce. "Nyn� bl�ś�me se k front� nepł�tele, od kter�ho n�s d�l� n�kolik denn�ch pochodł. Doposud na sv�m mar�i nem�li jste, voj�ci, pł�leśitosti udati svżm milżm, kter� jste opustili, sv� adresy, aby v�d�li va�i vzd�len�, kam v�m maj� ps�t, abyste se pot�ili dopisy od svżch milżch pozłstalżch."
N�jak se z toho nemohl dostat, opakoval to nesŁ�sln�kr�t za sebou: "Mil� vzd�len� - draz� pł�buzn� - mil� pozłstal�" a tak d�le, aś koneŁn� vyrazil z toho kola mohutnżm zvol�n�m: "Od toho m�me poln� po�ty na front�!"
Jeho dal�� łeŁ vypadala tak, jako by v�ichni tihle lid� v �ediv� uniform� m�li se d�t s nejv�t�� radost� zab�t jedin� kvłli tomu, śe jsou na front� zał�zeny poln� po�ty, a śe kdyś n�komu gran�t utrhne ob� nohy, śe se mu to mus� kr�sn� um�rat, kdyś si vzpomene, śe jeho poln� po�ta m� Ł�slo 72, kde snad leś� psan� z domova, od vzd�lenżch milżch, se z�silkou obsahuj�c� kus uzen�ho masa, �peku a dom�c�ch sucharł.
Potom, po t� łeŁi, kdyś brig�dn� hudba zahr�la c�sałskou hymnu, provol�na byla sl�va c�sał�, vydaly se jednotliv� skupiny toho lidsk�ho dobytka, urŁen�ho na jatky n�kde za Bugem, postupn� na pochod podle ud�lenżch dispozic.
11. kumpanie vystoupila o płl �est� na Turowu-Wolsku. �vejk t�hl se vzadu se �t�bem kumpanie, se sanitou a nadporuŁ�k Luk� obj�śd�l celou kolonu, płiŁemś kaśdou chv�li zajel dozadu, aby se płesv�dŁil u sanity, kde na voz�ku pod plachtami vezli poruŁ�ka Duba k novżm hrdinnżm Łinłm do nezn�m� budoucnosti, a płitom aby tak� si ukr�til cestu rozmluvou se �vejkem, kterż nesl svłj ba�och a ruŁnici trp�liv�, vypr�v�je si s śŁetn�m �ikovatelem Va�kem o tom, jak se to płed lety p�kn� ma��rovalo na man�vrech u Velk�ho Meził�Ł�.
"To byla docela takov� krajina, jako je tady, jenomśe my jsme ne�li tak feldm�sik, pon�vadś ten kr�t je�t� jsme ani nev�d�li, co jsou to rezervn� konzervy, kdyś jsme n�jakou konzervu fasovali, tak jsme ji u na�eho cuku hned płi nejbliś��m noclehu seśrali a m�sto toho d�vali jsme si do ba�ochu cihlu. V jednż vesnici płi�la inspekce, vyh�zeli n�m v�echny cihly z ba�ochu a bylo jich tolik, śe si tam z nich jeden Łlov�k vystav�l potom rodinnej domek."
Za chv�li nato �el �vejk r�zn� vedle kon� nadporuŁ�ka Luk�e a vykl�dal o poln�ch po�t�ch: "Hezk� ta łeŁ byla a vono jist� kaśdżmu je moc milż, kdyś dostane na vojnu n�jakż p�knż psan� z domova. Ale j�, kdyś jsem slouśil płed lety v Bud�jovic�ch, tak jsem dostal na vojnu jen jedno psan� do kas�ren a to m�m je�t� schovanż "
�vejk vyt�hl z u�pin�n� kośen� ta�ky zama�t�nż dopis a Łetl, zachov�vaje krok s kon�m nadporuŁ�ka Luk�e, kterż se dal do m�rn�ho poklusu: "Ty pacholku mizernej, ty jeden vrahu a b�d�ku! Pan kapr�l Kł�ś płijel do Prahy na url�b a j� jsem s n�m tanŁila u Kocanł, a von mn� pov�dal, śe prej ty tancuje� v Bud�jovic�ch u Zelenż ś�by s n�jakou pitomou flundrou a śe jsi m� uś śpln� vopustil. Aby jsi v�d�l, p�u toto psan� na hajzlu na prkn� vedle d�ry, mezi n�ma je konec. Tvoje bejval� Bośena. Abych nezapomn�la, ten kapr�l to um� a bude t� je�t� sekżrovat, j� jsem ho vo to pro9ila. A je�t� abych nezapomn�la, nenajde� m� uś mezi śivejma, aś płijede� na url�b. - To se v�," pokraŁoval płi m�rn�m poklusu �vejk, "śe kdyś jsem płi�el na url�b, śe byla mezi śivejma, a je�t� mezi jakejma śivejma. Na�el jsem ji taky u Kocanł, vobl�kali ji dva voj�ci vod ciz�ho regimentu a jeden z nich byl tak moc ś�vej, śe j� �ahal docela vełejn� pod śivłtek, jako kdyby cht�l, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, vyt�hnout odtamtud pel jej� nevinnosti, jak ł�k� V�nceslava Luśick� nebo jak to podobn� jednou łekla jedna mlad� d�vka asi �estn�ctilet� v taneŁn�ch.hodin�ch jednomu gymnasistovi hlasit� s pl�Łem, kdyś ji �t�pl do ramena: ,Vy jste, pane, setłel pel m�ho panenstv�: To se v�, śe se v�ichni sm�li a jej� matinka, kter� ji tam hl�dala, śe ji vodvedla na chodbu v Besed� a śe tu svou blbou n�nu zkopala. J� płi�el, pane obrlajtnant, k tomu n�zoru, śe płece jenom ty venkovskż holky jsou upł�mn�j�� neś ty takovż utahanż m�stskż sleŁinky, kterż chod�j� do n�jakejch taneŁn�ch hodin. Kdyś jsme płed lety st�li l�grem v Mn�ku, tak jsem chodil tancovat do Starżho Kn�na, namluvil jsem si tam n�jakou Karlu Veklovou, ale moc jsem se j� nel�bil. Jednou veŁer v ned�li jsem ji doprov�zel k rybn�Łku, tam jsme si sedli na hr�z a ptal jsem se j�, kdyś zapadalo slunce, jestli m� m� taky r�da. Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe byl vzduch tak vlahej, v�ichni pt�ci zp�vali, a vona mn� vodpov�d�la s pł�ernżm sm�chem: ,J� m�m t� tak r�da jako pazdero v prdeli, vśdy� jse� blbej: A j� byl taky vopravdu blbej, tak stra�n� blbej, śe jsem v�m, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, płedt�m chod�val mezi polma, mezi vysokżm vobil�m v lidupr�zdnej prostołe, ani jsme si jednou nesedli, a j� j� jen ukazoval po tom boś�m pośehn�n�, a pitomec, tej selskej holce vykl�d�m, śe tohle je śito, tohle śe je p�enice a tohle śe je voves."
A jako na potvrzen� toho ovsa kdesi vpłedu dozn�valy sebran� hlasy voj�kł kumpanie v pokraŁov�n� p�sn�, s kterou �ly uś Łesk� regimenty krv�cet za Rakousko k Solferinu:
A kdyś bylo płl noci,
voves z pytle vyskoŁ�,
śupajdij�, śupajd�
kaśd� holka d�!
Do Łehoś op�t vpadli druz�:
A d�,a d� a d�,
a proŁ by nedala,
a d� ti dv� hubiŁky
na ob� tv�łiŁky.
�upajdij�, śupajd�,
kaśd� holka d�!
A d�,a d�,a d�,
a proŁ by nedala...
Potom poŁali N�mci zp�vat tut�ś p�se� n�mecky.
Je to tak star� vojensk� p�se�, kterou snad jiś zp�vala soldateska za napoleonskżch bitek ve v�ech jazyc�ch. Nyn� zn�la j�sav� po zapr�en� silnici na Turovu-Wolsku, v haliŁsk� rovin�, kde po obou stran�ch silnice aś tam k zelenżm chlumłm na jihu byla pole zdept�na a zniŁena pod kopyty kon� a pod pode�vemi tis�cł a tis�cł vojenskżch t�śkżch bot.
"Takhle jsme to jednou podobn� zł�dili," ozval se �vejk, rozhl�śeje se kolem, "na man�vrech u P�sku. Byl tam s n�mi jeden pan arciv�voda, to byl takovej spravedlivej p�n, śe kdyś se se svżm �t�bem proj�śd�l ze strategickejch dłvodł obil�m, tak hned za n�m tu celou �kodu vodhadoval adjutant. N�jakej sedl�k P�cha nem�l ś�dnou radost z tż n�v�t�vy a nepłijmul vod er�ru osmn�ct korun n�hrady za zdupanejch p�t m�r pole, cht�l se v�m, pane obrlajtnant, soudit a dostal za to osmn�ct m�s�cł.
J� mysl�m, pane obrlajtnant, śe moh vlastn� bejt r�d, śe n�kdo z c�sałsk�ho rodu ho nav�t�v� na jeho pozemku. Jinej sedl�k, kterej by byl uv�dom�lej, tak by vobl�k v�echny sv� holky do b�lejch �atł jako drłśiŁky, dal by jim kytice do ruky a rozestavil by je na svżm pozemku a kaśd� by z nich musela v�tat vysok�ho p�na, jako jsem Łet vo Indii, kde se d�vali poddan� n�jakżho panovn�ka vod toho slona roz�l�pnout "
"Co to mluv�te, �vejku?" volal na n�ho s kon� nadporuŁ�k Luk�.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe j� mysl�m toho slona, kterej nes na svżm hłbet� onoho panovn�ka, vo kterżm jsem Łet."
"Jen kdyś dovedete, �vejku, v�echno spr�vn� vysv�tlit," łekl nadporuŁ�k Luk� a rozjel se kupłedu. Tam se jiś kolona trhala, nezvyklż pochod po odpoŁinku ve vlaku, v pln�, dokonal� vżzbroji, płsobil, śe v�em poŁala bolet ramena a kaśdż si pohovoval, jak mohl. Płendavali ruŁnice z jedn� strany na druhou, v�t�ina uś je nenesla na łemeni, ale płehozen� jako hr�b� nebo vidle. N�kteł� mysleli, śe si l�pe vyhov�, kdyś płjdou pł�kopem nebo po mezi, kde se jim zd�la płda pod nohama płece jen m�kŁ� neś na zapr�en� silnici.
V�t�ina �la s hlavou k zemi sklopenou a v�ichni trp�li velkou ś�zn�, pon�vadś płesto, śe jiś slunce zapadlo, bylo stejn� takov� dusno a parno jako v poledne a nikdo nem�l jiś ani kapky vody v poln� l�hvi. Byl to prvn� den pochodu a tato nezvykl� situace, kter� byla jaksi vstupem do v�t��ch a v�t��ch śtrap, Łinila v�echny Ł�m d�l t�m v�ce mal�tnżmi a zemdlenżmi. Płestali tak� zp�vat a navz�jem si mezi sebou odhadovali, jak maj� asi daleko na Turovu-Wolsku, kde mysleli, śe se bude noclehovat. N�kteł� poposed�vali v pł�kopu, a aby to tak nevypadalo, rozvazovali si boty a d�lali na prvn� pohled vzezłen� Łlov�ka, kterż si �patn� slośil onuŁky a snaś� se je slośit tak, aby ho netlaŁily na dal��m pochodu. Jin� op�t zkracovali si nebo prodluśovali łemen na ruŁnici, nebo rozvinovali ba�och a płekl�dali płedm�ty v n�m um�st�n�, namlouvaj�ce si sami sob�, śe tak Łin� z ohledu na spr�vn� zat�śen�, aby p�sy ba�ochu net�hly jim jedno Łi druh� rameno. Kdyś se k nim bl�śil postupn� nadporuŁ�k Luk�, tu vst�vali a hl�sili, śe je n�co tlaŁ� nebo podobn�, jestli płedt�m kadeti nebo Łetałi, kdyś vid�li z d�lky kobylu nadporuŁ�ka Luk�e, je nehnali kupłedu.
NadporuŁ�k Luk�, proj�śd�je kolem, vyb�zel je zcela vl�dn�, aby jen vst�vali, śe do Turovy-Wolsky jsou je�t� tłi kilometry, tam śe bude odpoŁinek.
Mezit�m se poruŁ�k Dub vzpamatoval neust�lżm tłesen�m na sanitn� dvojkolce. Nevzpamatoval se sice je�t� śpln�, ale mohl se jiś zvednout a vyhnouti se z dvojkolky a volat na �t�b kompanie, kterż se voln� pohyboval kolem, pon�vadś si v�ichni, poŁ�naje Balounem a konŁe Chodounskżm, dali svoje ba�ochy do dvojkolky. Jedin� �vejk �el neohrośen� kupłedu i s ba�ochem, maje ruŁnici po dragounsku płes prsa na łemen, koułil z dżmky a zp�val si do pochodu:
Kdyś jsme t�hli k Jarom�łi,
a� si n�m to, kdo chce, v�ł�,
płi�li jsme tam asi pr�v� k veŁełi...
V�ce neś p�t set krokł płed poruŁ�kem Dubem zvedaly se po silnici kotouŁe prachu, z n�hoś vynołovaly se postavy voj�kł; poruŁ�k Dub, kter�mu se op�t vr�tilo nad�en�, naklonil hlavu z dvojkolky a poŁal łv�t do silniŁn�ho prachu: "Voj�ci, v� vzne�enż śkol je t�śkż, nast�vaj� v�m obt�śn� pochody, nejrłzn�j�� nedostatky na v�em a �trap�ce v�eho druhu. Ale s plnou dłv�rou hled�m vstł�c va�� vytrvalosti a va�� s�le vłle."
"Ty vole," zab�snil si �vejk.
PoruŁ�k Dub pokraŁoval: "Pro v�s, voj�ci, nen� ś�dn� płek�śka tak mocnou, abyste ji nepłekonali! Je�t� jednou, voj�ci, opakuji v�m, śe v�s nevedu k lehk�mu v�t�zstv�. Bude to tvrdż oł�ek pro v�s, ale vy to dok�śete! V�s bude slavit historie v�kł."
"StrŁ si prst do krku," zab�snil znovu �vejk.
A jako by byl poruŁ�k Dub poslechl, poŁal vrhnout najednou, jak m�l sklon�nou hlavu, do prachu silnice, a kdyś se vyblil, vykłikl je�t�: "Voj�ci, kupłedu," svalil se poznovu na ba�och telegrafisty Chodounsk�ho a spal aś do Turowy-Wolsky, kde ho koneŁn� postavili na nohy a sundali z vozu na rozkaz nadporuŁ�ka Luk�e, kterż s n�m m�l velice dlouhou a velice obt�śnou rozmluvu, neśli se poruŁ�k Dub ze v�eho tak dalece vzpamatoval, śe koneŁn� mohl prohl�sit: "Logicky soud�, provedl jsem hloupost, kterou vynahrad�m płed tv�ł� nepł�tele."
Nebyl ov�em je�t� śpln� zcela płi sob�, pon�vadś łekl nadporuŁ�kovi Luk�ovi, kdyś odch�zel ke sv�mu �iku: "Vy m� je�t� nezn�te, ale aś m� pozn�te!"
"Młśete se informovat o tom, co jste prov�d�l, u �vejka."
PoruŁ�k Dub �el tedy dł�ve neś k sv�mu �iku k �vejkovi, kter�ho na�el ve spoleŁnosti Balouna a śŁetn�ho �ikovatele Va�ka.
Baloun vykl�dal pr�v� o tom, śe u nich ve mlżn� m�l vśdy v studni l�hev piva. Pivo śe bylo tak studen�, aś zuby trnuly. Jinde ve mlżnech śe veŁer se takovżm pivem zap�jela rozhuda, ale on śe ve sv� śravosti, za kterou ho te� p�nbu potrestal, po rozhud� je�t� vśdycky spolkl poł�dnż kus masa. Ted śe boś� spravedlnost potrestala ho teplou smradlavou vodou ze studn� v Turow�-Wolsk�, do kter� mus� v�ichni sypat kvłli cholełe kyselinu citrónovou, kterou pr�v� płed chvilkou rozd�vali, kdyś se po �varmech fasovala voda ze studn�. Baloun projevil n�zor, śe tahle kyselina citrónov� je asi patrn� kvłli vyhladov�n� lid�. Je sice pravda, śe se v Sanoku trochu najedl, śe dokonce obrlajtnant Luk� mu op�t płepustil płl cel� porce telec�ho, kter� mu płinesl od brig�dy, ale śe je to hrozn�, śe myslel płece jen, kdyś płijdou sem a bude rast s noclehem, śe se zas bude n�co vałit. Uś byl o tom tak� płesv�dŁen, kdyś nab�rali feldk�chłi vodu do kotlł. �el se hned ot�zat ke kuchyn�m co a jak, a oni mu odpov�d�li, śe je jenom rozkaz nabrat zat�m vodu, a za chv�li śe młśe płij�t rozkaz op�t tu vodu vyl�t.
Vtom pr�v� płi�el poruŁ�k Dub, a pon�vadś byl s�m velice nejistż vłŁi sob�, ot�zal se: "Bav�te se?"
"Bav�me se, pane lajtnant," odpov�d�l za v�echny �vejk, "u n�s je z�bava v plnżm proudu. Vono je vłbec nejlep�� se vśdycky dobłe bavit. Te� se pr�v� bav�me o kyselin� citrónovż. Bez z�bavy nemłśe bejt ś�dnej voj�k, von aspo� lep�� zapom�n� na v�echny �trap�ce."
PoruŁ�k Dub mu łekl, aby �el kus s n�m; śe se chce na n�co zeptat. Kdyś byli tedy stranou, łekl k n�mu stra�n� nejistżm hlasem; "Nebavili jste se o mn�?"
"Nikoliv, nikdy ne, pane lajtnant, jenom vo tż kyselin� citrónovż a vo uzenżm mase."
"��kal mn� obrlajtnant Luk�, śe prż jsem j� jako n�co prov�d�l a śe vy o tom velice dobłe v�te, �vejku."
�vejk velice v�śn� a dłrazn� łekl: "Nic jste neprov�d�l, pane lajtnant, byl jste jenom na n�v�t�v� v jednom vykłiŁenżm dom�. Ale to byl asi n�jakej vomyl. Klemp�łe Pimpra z Koz�ho pl�cku taky vśdycky hledali, kdyś �el kupovat plech do m�sta, a na�li ho tak� vśdycky v podobnej m�stnosti, bud u Suhł, nebo u Dvoł�kł, jako j� v�s na�el. Dole byla kav�rna a nahołe v na�em pł�pad� byly holky. Vy jste byl, pane lajtnant, asi na vomylu, kde se to vlastn� nach�z�te, pon�vadś bylo horko, a kdyś Łlov�k nen� zvyklej p�t, tak se v takovżm teplu vopije i vobyŁejnżm rumem, natoś vy jełabinkou, pane lajtnant. Tak jsem dostal rozkaz v�m doruŁit pozv�n� k be�prechunku, neś jsme vyrazili, a taky jsem v�s tam na�el u tż holky nahołe; z toho horka a jełabinky jste m� ani nepoznal a leśel jste tam na kanap� vysvleŁenej. Nijak jste tam neł�dil, ani jste neł�kal ,Vy m� je�t� nezn�te`, ale takov� v�c se młśe st�t kaśdżmu, kdyś je horko. N�kdo na to stra�n� trp�, jinej zas do toho płijde jako stepej k housl�m. Kdybyste byl znal starżho Vejvodu, pol�ra z Vr�ovic, ten v�m si, pane lajtnant, um�nil, śe nebude p�t ś�dnż n�poje, po kterżch by se vopil. Tak si dal je�t� �tamprle na cestu a vy�el z domova hledat ty n�poje bez alkaholu. Zastavil se tedy napłed v hospod� Na zast�vce, dal si tam ŁtvrtiŁku vermutu a poŁal se nen�padn� vypt�vat hostinskżho, co vlastn� pijou ti abstinenti. Von docela spr�vn� soudil, śe Łist� voda je i pro abstinenty płece jen krutej n�poj. Hostinskej mu tedy vysv�tlil, śe abstinenti pijou sodovky, limon�dy, ml�ko a potom v�na bez alkaholu, studenej oukrop a jinż lihuprostż n�poje. Z toho se starżmu Vejvodovi płece jen zamlouvala ta lihuprost� v�na. Optal se je�t�, jestli jsou tak� lihuprost� kołalky, vypil je�t� jednu ŁtvrtiŁku, pohovołil si s hostinskżm vo tom, śe je to vopravdu hł�ch se Łasto voś�rat, naŁeś mu hostinskej łekl, śe v�echno na sv�t� snese, jenom ne vośralżho Łlov�ka, kterej se jinde vośere a płijde k n�mu vystł�zliv�t fla�kou sodovky a je�t� ud�l� krav�l. ,Vośer se u mne,` pov�d� host�nskej, ,pak jse� młj Łlov�k, ale jinak t� nezn�m.` Starej Vejvoda tedy dopil a �el d�l, aś v�m płi�el, pane lajtnant, na Karlovo n�m�st� do obchodu s v�nem, kam tak� n�kdy zach�zel, a optal se tam, jestli nemaj� lihuprost� vina. ,Lihuprost� v�na nem�me, pane Vejvodo,` łekli mu, ,ale vermut nebo �ery.` Starżmu Vejvodov� bylo n�jak hanba, tak tam vypil Łtvrtku vermutu a Łtvrtku �ery, a jak tak sed�, sezn�m� se v�m, pane lajtnant, s n�jakżm takyabstinentem. Slovo dalo slovo, pijou je�t� po Łtvrtce �ery, a koneŁn� se domluvili, śe ten p�n zn� m�sto, kde se Łepuj� lihuprost� v�na. ,Je to v Bolz�nov� ulici, jde se tam po schodech dolł a maj� tam gramofon.` Za tuhle dobrou zpr�vu dal starej Vejvoda celou l�hev vermutu na stłl a potom se voba vypravili do Bolz�novż ulice, co se tam jde dolł po schodech a co tam maj� gramofon. A skuteŁn�, tam se Łepovala sam� ovocn� v�na, nejen lihuprost�, ale dokonce i bez alkaholu. Napłed si kaśdej dal płl litru angre�tovżho v�na, potom płllitr ryb�zovżho v�na, a kdyś vypili je�t� płl litru angre�tovżho lihuprost�ho v�na, poŁaly je brn�t nohy po v�ech t�ch vermutech a �ery płedt�m, poŁali kłiŁet, aby jim płinesli śłedn� potvrzen�, śe co tady pijou, je lihuprostż v�no. Von� śe jsou abstinenti, a jestli jim to hned nepłinesou, śe to tady v�echno rozsekaj� i s gramofonem. Potom je policajti museli oba tahat po t�ch schodech nahoru do Bolz�novy ulice, museli je d�t do truhly a museli je hodit do separace voba dva museli bejt vodsouzenż pro vośralstv� jako abstinenti."
"ProŁ mn� to pov�d�te," vykłikl poruŁ�k Dub; kterż touto łeŁ� śpln� vystł�zliv�l.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe vono to vlastn� k sob� nepatł�, ale kdyś uś si tak pov�d�me..."
PoruŁ�kovi Dubovi v tom okamśiku napadlo, śe ho �vejk op�t urazil, pon�vadś jiś byl jaksi śpln� płi sob�, i kłiŁel na n�ho: "Ty m� jednou pozn�! Jak to stoj�?"
"Poslu�n� hl�s�m, śe stoj�m �patn�, j� jsem, poslu�n� hl�s�m, zapomn�l srazit paty k sob�. Hned to ud�l�m."
�vejk jiś op�t st�l v nejlep�� front�.
PoruŁ�k Dub płemż�lel, co m� je�t� ł�ct, ale nakonec łekl jen: "Dej si na mne pozor, abych ti to nemusel ł�kat naposled," k Łemuś jako dodatkem opravil sv� star� połekadlo: "Ty m� je�t� nezn�, ale j� t� zn�m."
Kdyś poruŁ�k Dub odch�zel od �vejka, pomyslil si v sv� kocovin�: "Młśe bżt, śe by na n�ho l�pe śŁinkovalo, kdybych mu byl łekl: J� t�, chlape, uś d�vno zn�m z t� �patn� str�nky."
Potom poruŁ�k Dub dal si zavolat sluhu Kunerta a poruŁil mu, aby sehnal dśb�n vody.
Ku cti Kunerta budiś łeŁeno, śe sh�n�l dlouho po Turow�-Wolsce dśb�n i vodu.
Dśb�n se mu nakonec podałilo ukr�st panu pleb�novi a do dśb�nu naŁerpal z jedn� studn�, śpln� pobit� prkny, vodu. Za t�m śŁelem musel ov�em vytrhnout n�kolik prken, pon�vadś ta studn� byla tak opatłena, śe v n� byla voda podezłel� jako tyfśzn�.
PoruŁ�k Dub vypil v�ak celż dśb�n vody beze v�ech dal��ch n�sledkł, Ł�mś potvrdil pł�slov� "Dobr� prase v�echno snese".

V�ichni se velice mżlili, kdyś se domn�vali, śe v Turow�-Wolsk� budou snad nocovati. NadporuŁ�k Luk� zavolal telefonistu Chodounsk�ho, śŁetn�ho �ikovatele Va�ka a kurżra kumpanie �vejka a Balouna. Rozkazy byly jednoduch�. V�ichni nechaj� vżzbroj u sanity, vyraz� ihned na Malż Polanec poln� cestou a potom pod�l potoka dolł jihovżchodn�m sm�rem na Liskowiec.
�vejk, Van�k a Chodounskż jsou kvartżrmajstry. V�ichni mus� obstarat noclehy pro kumpanii, kter� płijde za nimi za hodinu, nanejvż� za płldruh� hodiny. Baloun mus� mezit�m na m�st�, kde bude noclehovat on, nadporuŁ�k Luk�, d�t up�ct husu, a v�ichni tłi mus� d�t pozor na Balouna, aby j� poloviŁku neseśral. Krom� toho mus� Van�k se �vejkem koupit prase pro kumpanii, podle toho, kolik płipad� masa na celou kumpanii. V noci bude se vałit gul�. Noclehy pro muśstvo mus� bżt ł�dn�; vyhżbat se zav�ivenżm chalup�m, aby si muśstvo n�leśit� odpoŁinulo, pon�vadś kumpanie vystupuje z Liskowiec jiś o płl sedm� hodin� rann� płes Kroscienku na Starasol.
Batalión totiś uś nebyl chudobnż. Brig�dn� intendantstvo v Sanoku vyplatilo bataliónu z�lohy na budouc� jatka. V pokladn� kumpanie bylo płes sto tis�c korun a śŁetn� �ikovatel Van�k dostal jiś rozkaz, aś budou n�kde na m�st�, coś se rozum�lo v z�kopech, płed smrti kumpanie, vyśŁtovat a vypl�cet za nedodanż komis�rek a min�ś muśstvu nesporn� patł�c� obnosy.
Zat�mco se v�ichni Łtyłi vypravili na cestu, objevil se u kumpanie pan m�stn� pleb�n a rozd�val voj�kłm dle jich n�rodnosti l�steŁek s "Lurdskou p�sn�" ve v�ech jazyc�ch. M�l t�ch p�sn� bal�k, kterż mu zde zanechal na rozd�v�n� proch�zej�c�m vojenskżm odd�lłm n�jakż vysokż vojenskż c�rkevn� hodnost�ł, proj�śd�j�c� se zpusto�enou HaliŁ� na automobilu s n�jakżmi d�vkami.
Kde v śdol� ku łece hora m� sklon,

v�em poselstv� and�lsk� zv�stuje zvon.
Ave, ave, ave, Maria! - Ave, ave, ave, Maria!
Aj, Bernardu, d�venku, nebeskż duch

tam ku błehu provod� v zelenż luh. - Ave!
1 spatłila na sk�le hv�zdovou z�ł,

v n� postavu velebnou, płesvatou tv�ł - Ave!
Ji rozmile zdob� �at liliovż

a prostinkż sv�tlż p�s oblakovż. - Ave!
A na rukou sepjatżch rłśenec m�

ta Pan� a Kr�lovna płemilostn�. - Ave!
Aj Bernard� m�n� se nevinn� tv�ł

tv�ł kr�l� j� podivn� nadzemsk� z�ł - Ave!
Jiś kleŁ� a modl� se, Vl�dkyni złi,

łeŁ nebeskou Kr�lovna promlouv� s n�. - Ave!
"V�z d�t�, j� bez hł�chu poŁala jsem,

j� ochranou płemocnou chci bżti v�em! - Ave!
Sem v prłvodech putuj młj n�bośnż lid!

Mn� vzd�vej jen poctu a hledej svłj klid - Ave!
Bu� sv�dkem zde n�rodłm z mramoru chr�m,

śe na tomto m�st� j� st�nek svłj m�m. - Ave!
Ten pramen v�ak, kterż se rozproudil zde,

ten� l�sky m� z�rukou k sob� v�s zve. - Ave!
Ó sl�va ti, śdol� płemilostn�,

to obydl� MatiŁky płeradostn�. - Ave!
Tam ve sk�le z�zraŁn� jeskyn� Tv�,

r�j dalas n�m, Kr�lovno dobrotiv�. - Ave!
Co nastal ten płeslavnż radostnż den,

ct� Tebe tam prłvody muśłv i śen. - Ave!
Ty cht�las m�t z�stupy ctitelł svżch,

viz tak� n�s, pros�c�ch za Łasł zlżch. - Ave!
Ó hv�zdo Ty spasn�, Ty płed n�mi cho�,

Ty ke trłnu boś�mu v�rn� n�s vo�! - Ave!
Ó płesvat� Panno, Ty v l�sce n�s m�j

a matełskou milost svou d�tk�m svżm dej!
V Turow�-Wolsk� bylo mnoho latr�n a v�ude po latr�n�ch v�lely se pap�rky s Lurdskou p�sn�.
Kapr�l Nachtigal, n�kde od Ka�perskżch Hor, sehnal l�hev kołalky od ustra�en�ho śida, shrom�śdil n�kolik kamar�dł a nyn� v�ichni jali se dle n�meck�ho textu zp�vat Lurdskou p�se� bez refr�nu Ave! na melodii p�sn� Prince Eugena.
Byla to zatracen� o�kliv� cesta, kdyś se setm�lo a ti Łtyłi, kteł� m�li se postarat o nocleh pro 11. kumpanii, dostali se do les�ka nad potokem, kterż m�l j�t na Liskowiec.
Baloun, kterż se poprv� octl v situaci, śe jde kamsi do nezn�ma, a kter�mu se v�echno: tma, śe jdou hledat napłed kvartżry, zd�lo neobyŁejn� tajemnżm, pojal n�hle stra�liv� podezłen�, śe to nen� jen tak. "Kamar�d�," łekl ti�e, klopżtaje na cest� nad potokem, "von� n�s vob�tovali."
"Jak to?" potichounku załval na n�ho �vejk.
"Kamar�di, nehul�kejme tolik," prosil potichu Baloun, "j� uś to c�t�m v kł�śi, von� n�s usly�� a zaŁnou hned po n�s stł�let. J� to v�m. Von� n�s poslali napłed, abychom vyp�trali, jestli tam nen� nepł�tel, a kdyś usly�� stłelbu, tak hned budou v�d�t, śe se nesm� d�l. My jsme, kamar�di, folpatrola, jak m� tomu uŁil kapr�l Terna."
"Tak jdi tedy napłed," łekl �vejk. "My płjdeme p�kn� za tebou, abys n�s chr�nil svżm t�lem, kdyś se� takovej obr. Aś bude� stłelenej, tak n�m to voznam, abychom mohli vŁas ud�lat nżdr, Se� to ale voj�k, von se boj�, śe budou do n�ho stł�let. To pr�v� m� m�t kaśdej voj�k n�ramn� r�d, kaśdej voj�k mus� v�d�t, śe Ł�m v�ckr�t po n�m nepł�tel vystłel�, t�m se tak� nepł�teli tenŁeji z�soby munice. Kaśdou ranou, kterou d� nepł�telskej voj�k proti tob�, se vochuzuje jeho bojeschopnost. Von je płitom r�d, śe młśe po tob� stł�let, pon�vadś nemus� se aspo� tahat s patronama a lehŁeji se mu to b�ś�."
Baloun t�śce vzdychl: "Kdyś j� m�m doma hospod�łstv�."
"Vyka�li se na hospod�łstv�," radil mu �vejk, "rad�ji padni za c�sałe p�na. Copak t� to na vojn� neuŁili?"
"Von� se vo tom jenom zmi�ovali," łekl pitomż Baloun. "Von� m� jenom vodili na exec�rplac a potom uś jsem nikdy vo nic podobnżm nesly�el, pon�vadś jsem se stal bur�em... Kdyby n�s aspo� c�sał p�n lep�� krmil..."
"Ty jsi ale zatracen� nenasytn� svin�. Voj�ka płed gefechtem vłbec nemaj� krmit, to uś n�m płed lety vykl�dal ve �kole hejtman Untergriez. Ten n�m vśdycky ł�k�val: ,Kluci zatracenż, kdyby do�lo n�kdy k v�lce, płi�lo se do gefechtu, n� abyste se płed bojem płeśrali. Kdo bude płeśranej a dostane r�nu do błicha, tak bude hotovej, pon�vadś v�echna supa a komis�rek po takovej r�n� vylezou ze stłeva, a takovej voj�k je hned hotovej na z�pal. Kdyś ale nem� v śaloudku nic, tak takov� r�na do błicha je pro n�ho jako nic, jako kdyś �t�pne vosa, jedna radost."
"J� rychle tr�v�m," łekl Baloun, "u m� toho v śaloudku nikdy mnoho nezłstane. J� ti tłebas, kamar�de, seśeru celou m�su knedl�kł s vepłovou a se zel�m, a za płl hodiny v�c ti ze v�eho toho nevyseru jak tak na tłi pol�vkovż lś�ce, vostatn� se ti ve mn� ztrat�. N�kdo kupł�kladu ł�k�, śe kdyś sn� li�ky, śe z n�ho vyjdou tak, jak byly, jen je vyprat a d�lat je zas znova nakyselo, a u m� navopak. Naśeru se ti li�ek, śe by jinej prasknut, a kdyś potom jdu na z�chod, tak ti vyprdnu jen trochu ślutż ka�e, jako vod d�t�te, vostatn� se taky ve mn� ztrat�. - Ve mn� se ti, kamar�de," dłv�rn� sd�loval Baloun �vejkovi, "rozpou�t�j� kosti vod ryb a pecky ze �vestek. Jednou jsem to schv�ln� poŁ�tal. Sn�d jsem sedumdes�t �vestkovejŁh knedl�kł s peckama, a kdyś płi�la moje chv�le, �el jsem za humna, �toural jsem se v tom dłev�Łkem, d�val pecky stranou a poŁ�tal. Ze sedumdes�ti pecek rozpustilo se ve mn� płes poloviŁku."
Z Balounovżch śst vydral se tichż t�hlż povzdech: "Moje pan�m�ma d�lala �vestkov� knedl�ky z bramborovżho t�sta, do kterżho płid�vala trochu tvarohu, aby byly vydatn�j��. M�la vśdycky rad�ji sypanż m�kem neś se syreŁkem a j� zas navopak, takśe kvłli tomu jsem ji jednou zfackoval ... J� jsem si nedoved v�śit svżho rodinnżho �t�st�."
Baloun se zastavil, zamlask, płejel jazykem po patłe a łekl smutn� a m�kce: "V�, kamar�de, śe te�, kdyś to nem�m, tak mn� płipad�, śe m�la śena płece jen pravdu, śe jsou s t�m jej�m m�kem lep��. Tenkr�t se mn� poł�d zd�lo, śe mn� ten m�k leze do zubł, a te� si mysl�m, jen kdyby lez... Zkusila moje śena se mnou Łastż a velkż protivenstv�. Kolikr�t vona se naplakala, kdyś jsem cht�l, aby d�vala v�c marj�nky do jitrnic, a płitom jsem j� vśdycky n�jakou vrazil. Jednou jsem ji chud�ka ztł�skal tak, śe leśela dva dni, pon�vadś mn� necht�la k veŁełi zał�znout krocana, śe prej mn� staŁ� kohoutek. - Ba, kamar�de," rozplakal se Baloun, "kdyby te� byla jitrnice bez marj�nky a kohouti... R�d j� koprovou vom�Łku? Vid�, kvłli tej bejval krav�l, a dnes bych ji pil jako kafe."
Baloun pomalu zapom�nal na płedstavu domn�l�ho nebezpeŁ� a v tichu noci, je�t� kdyś sestupovali dolł na Liskowiec, d�l neust�le vykl�dal s pohnut�m �vejkovi, Łeho si dł�v nev�śil a co by te� jed, aś by oŁi plakaly.
Za nimi �el telefonista Chodounskż s śŁetn�m �ikovatelem Va�kem.
Chodounskż vykl�dal Va�kovi, śe dle jeho n�zoru je sv�tov� v�lka blbost. Nejhor�� płi n� je, śe kdyś se n�kde płetrhne telefonn� veden�, tak śe mus� to j�t v noci spravovat, a je�t� hor�� płi tom je to, śe dł�v, kdyś byla n�jak� vojna, neznali reflektory. Ale te�, pr�v� kdyś spravuje� ty zatracen� dr�ty, nepł�tel najde t� hned reflektorem a pust� do tebe celou artil�rii.
Dole ve vsi, kde m�li vyhledat nocleh pro kumpanii, byla tma a roz�t�kali se v�ichni psi, coś płinutilo vżpravu zastaviti se a uvaśovati o tom, jak Łeliti t�mto potvor�m.
"Coś abychom se vr�tili," za�eptal Baloun.
"Baloune, Baloune, kdybychom to udali, tak bys byl vodstłelenej za zbab�lost," łekl na to �vejk.
Psi �t�kali Ł�m d�l t�m v�ce, a dokonce i na jihu za łekou Ropou, roz�t�kali se i v Kroscience a v n�kolika jinżch vesnic�ch, nebo� �vejk łval do noŁn�ho ticha: "Lehne� - lehne� - lehne�," jako kdysi łv�val na sv� psy, kdyś je�t� s nimi obchodoval.
Psi se roz�t�kali je�t� v�c, takśe śŁetn� �ikovatel Van�k łekl �vejkovi:
"Nełvete na n�, �vejku, nebo n�m roz�t�k�te celou HaliŁ."
"N�co podobn�ho," odpov�d�l �vejk, "se n�m stalo na man�vrech v t�borsk�m kraji. Płit�hli jsme tam v noci do jednż vesnice a psi zaŁali d�lat ohromnej r�mus. V�ude je vokol� p�kn� zalidn�nż, takśe ten ps� �t�kot �el od vesnice k vesnici, poł�d d�l a d�l, a ti psi v na�� vesnici, kde jsme l�grovali, kdyś uś umlkli, zas usly�eli z d�lky �t�kot, tłebas odn�kud aś od Pelhłimova, tak se dali zas do �t�kotu, a za chv�li v�m �t�kalo T�borsko, Pelhłimovsko, Bud�jovicko, Humpolecko, Tłebo�sko a Jihlavsko. N� hejtman, to byl takovej nervózn� d�dek, ten nemoh vyst�t ps� �t�kot, nespal celou noc, neust�le chodil sem tam, ptal se patroly: ,Kdo �t�k�, co �t�k�?` Voj�ci poslu�n� hl�s�l�, śe psi �t�kaj�, a vono ho to tak dop�lilo, śe za to ti, co byli tenkr�t na patrole, dostali kas�rnika, kdyś jsme se vr�tili z man�vrł. Potom vśdycky vybral ,ps� komandu` a poslal ji napłed. Ta m�la za śŁel ozn�mit obyvatelstvu ve vesnici, kde jsme m�li noclehovat, śe ś�dnej pes nesm� v noci �t�knout, nebo śe bude utracen. J� jsem byl taky v takovż komand�, a kdyś jsme płi�li do jednż vesnice na Milevsku, tak jsem si to splet a vozn�mil jsem starostovi obce, śe kaśdej majitel psa, kterej v noci za�t�k�, bude utracen ze strategickżch dłvodł. Starosta se polekal, hned zapł�h a jel na hlavn� �t�b prosit za celou vesnici o milost. Tam ho vłbec nepustili, posti by ho byli m�lem zastłelili, tak se vr�til domł, a neś jsme płit�hli do vesnice, vov�zali v�ichni na jeho radu psłm kolem drśky hadry, aś se tłi z nich vztekli."
Sestupovali do vsi, kdyś bylo płijato v�eobecn� ponauŁen� �vejka, śe se psi boj� v noci vohżnku ze zap�len� cigarety. Nane�t�st� cigarety z nich nikdo nekoułil, takśe tato rada �vejkova nem�la pozitivn�ch vżsledkł. Uk�zalo se v�ak, śe psi �t�kaj� z radosti, pon�vadś si vzpom�nali s l�skou na proch�zej�c� vojska, kter� jim vśdy zanechala n�co k sn�dku.
C�tili jiś zdaleka, śe se bl�ś� ti tvorov�, kteł� po sob� zanech�vaj� kosti a zdechliny kon�. Kde se vzali tu se vzali kolem �vejka Łtyłi hafani, kteł� jali se na n�ho pł�telsky dor�śet s ohony vyzdviśenżmi nahoru.
�vejk je hladil, popl�c�val a mluvil s nimi ve tm� jako s d�tmi:
"Tak uś jsme tady, płi�li jsme se k v�m vyhaj�nkovat, napaput�nkat, d�me v�m kostiŁky, kłrŁiŁky a r�no potom zas płjdeme d�l na nepł�tele."
Ve vsi po chalup�ch poŁali rozś�hat sv�tla, a kdyś u prvn� chalupy poŁali bu�it do dveł�, aby se dov�d�li, kde bydl� starosta, ozval se zevnitł vł�skavż a jeŁivż hlas śenskż, kterż ne polsky, a tak� ne ukrajinsky oznamoval, śe ona m� muśe na vojn�, śe m� d�ti nemocn� na ne�tovice a śe Moskali v�echno zabrali a śe muś, neś �el na vojnu, j� nakazoval, aby v noci nikomu neotv�rala. Teprve kdyś zdłraznili śtok na dvełe s uji��ov�n�m, śe jsou kvartżrmachłi, otevłely se dvełe n�jakou nezn�mou rukou, a kdyś ve�li dovnitł, objevilo se, śe zde vlastn� bydli starosta, kterż marn� snaśil se �vejkovi vymluvit, śe on nenapodoboval ten vł�skavż śenskż hlas. Omlouval se, śe spal na sen� a śe jeho śena, kdyś ji n�kdo n�hle probud� ze span�, śe nev�, co mluv�. Pokud se tżk� noclehu pro celou kumpani�, śe je vesnice tak malink�, śe se do n� ani jeden voj�k nevejde. Nen� vłbec kde sp�t. Ke koupi zde tak� nen� niŁeho, Moskali v�e zabrali.
Kdyby p�nov� dobrodzejov� t�m nepohrdli, odvedl by je do Kroscienky, tam jsou velik� statky, je to jen tłi Łtvrt� hodiny odtud, m�sta je tam dost, kaśdż voj�k bude se moc płikrżt ovŁ�m kośichem, maj� tam tolik krav, śe kaśdż voj�k dostane es��lek ml�ka, je tam dobr� voda, p�ni dłstojn�ci mohou tam sp�t v z�meŁku, ale tady v Liskowci? B�da, svrab a v�i. On s�m m�l kdysi p�t krav, ale Moskali mu v�echny zabrali, takśe on s�m, kdyś chce ml�ko pro sv� nemocn� d�ti, mus� chodit aś do Kroscienky.
Jako na dłkaz toho zabuŁely vedle u n�ho v chl�v� kr�vy a bylo sly�et jeŁivż śenskż hlas, kterż okłikoval ne��astn� kr�vy a pł�l jim, aby je cholera zkroutila. Starostu v�ak to nezm�tlo a pokraŁoval obouvaje si vysok� boty:
"Jedinou kr�vu tady m� soused Vojciek, kterou jste r�Łili sly�et, moji p�ni dobrodinci, te� zabuŁet. Je to kr�va nemocn�, teskliv�. Moskali od n� tel�tko odebrali. Od t� doby ml�ko ned�v�, ale hospod�łi je ji l�to załezat, mysl� si, śe Matka boś� �enstochovsk� op�t v�e płivede k lep��mu."
Za t�to sv� łeŁi navl�kl na sebe kantu�:
"Płjdeme, p�ni dobrodinci, do Kroscienky, ani tłi Łtvrt� hodiny nebude, co j� hł�nż pov�d�m, płl hodiny nebude. Zn�m cestu płes potok, potom płes błezovż h�jeŁek kolem dubu... Ves je to velik�, i bardzo duśo mocna vodka v propinacyach. Płjdeme, p�nov� dobrodinci! NaŁ ot�let? P�nłm voj�kłm od va�eho slavn�ho regimentu je tłeba, aby se ulośili v poł�dku, v pohodl�. P�n c�sałskż a kr�lovskż voj�k, kterż se bije s Moskaly, potłebuje rozhodn� Łistż nocleh, pohodlnż nocleh... A u n�s? - V�i, svrab, ne�tovice-a cholera. VŁera u n�s, v proklat� na�� vsi, tłi chlopi od cholery zŁernali... Nejmilosrdn�j�� błh proklel Liskowiec..."
Vtom �vejk majest�tn� pokynul rukou.
"P�nov� dobrodinci," łekl, napodobuje starostłv hlas. "�et jsem jednou v jednż kn�śce, śe za �v�dskżch v�lek, kdyś byl rozkaz nakvartżrovat se v takovej a v takovej vesnici a starosta se n�jak vymlouval a necht�l jim bżt na ruku, śe ho pov�sili na nejbliś��m strom�. Potom mn� dneska vypravoval v Sanoku jeden polskej kapr�l, śe kdyś płijdou kvartżrmajstłi, mus� starosta svolat v�echny radn�, a ted se chod� s nimi po chalup�ch a łekne se prost�: Sem se vejdou tłi, sem Łtyłi, na fałe budou p�ni ofic�łi a mus� to bżt za płl hodiny v�echno płipravenż. - Pane dobrodinŁe," obr�til se �vejk v�śn� na starostu, "kde m� tady nejbliś�� strom?"
Starosta nerozum�l, co to znamen� strom, a proto mu �vejk vysv�tlil, śe to je bł�za, dub, hru�ka, jablo�, zkr�tka v�echno, co m� siln� v�tve. Starosta op�t tomu nerozum�l, a kdyś sly�el jmenovat n�kter� ovocn� stromy, lekl se, pon�vadś tłe�n� jiś zr�ly, a łekl, śe o niŁem takov�m nev�, jenom śe m� dub płed staven�m.
"Dobr�," łekl �vejk, d�laje rukou mezin�rodn� znak v�en�, "my t� tady pov�s�me płed tvou chalupou, pon�vadś ty mus� bejt si toho v�domej, śe je vojna a śe my m�me rozkazy sp�t tady, a ne v ��kej Kroscience. Ty n�m, chlape, nebude� m�nit na�e strategickż pl�ny, nebo se bude� houpat, jako je to v tż kn�śce vo �v�dskejch vojn�ch... To v�m byl, p�nov�, takovej pł�pad jednou na man�vrech u Velkżho Meził�Ł�..."
Vtom płeru�il �vejka śŁetn� �ikovatel Van�k:
"To n�m pov�te aś potom, �vejku," a obraceje se na starostu, łekl: "Tak te� alarm a kvartżry!"
Starosta se poŁal tł�st, koktal cosi o tom, śe to s p�ny dobrodinci myslel nejlep��, ale kdyś to jinak nejde, śe se ve vesnici płece snad n�co najde, aby byli v�ichni p�ni spokojeni, śe hned płinese lucernu.
Kdyś ode�el ze sv�tnice, kterou velice społe osv�tlovala mal� petrolejov� lampiŁka pod obrazem n�jak�ho svat�ho, kterż se na obraze kroutil jako nejv�t�� mrz�Łek, zvolal najednou Chodounskż: "Kampak n�m zmizel Baloun?"
Je�t� v�ak neśli se mohli dobłe rozhl�dnout, otevłely se ti�e dv�łka za pec�, vedouc� kamsi ven, a jimi prot�hl se Baloun, rozhl�dl se kolem sebe, jestli tam nen� starosta, a łekl huh�av�, jako by m�l nejv�t�� rżmu:
"Jh� jshem bhyl vhe sphyhżrn�, hhr�b jshem dho neŁehho, nhabral jshem si thoho dho hhuby, a the� she mhi tho vhecko lhep� nha phatro. Nhen� to slhanż ani shladkż, jhe tho th�sto nha chlebha."
�Łetn� �ikovatel Van�k posv�til si na n�ho elektrickou sv�tilnou a v�ichni zjistili, śe v śivot� je�t� nevid�li tak zamazan�ho rakousk�ho voj�ka. Potom se lekli, nebo� vid�li, śe se blłza Balounovi tak nadula, jako by byl v nejv�t��m stupni t�hotenstv�.
"Co se ti to stalo, Baloune," ot�zal se soustrastn� �vejk �touchaje ho do nadmut�ho błicha.
"To jsou vokurky," chrŁet Baloun, duse se t�stem, kter� ne�lo ani nahoru, ani dolł, "vopatrn�, to jsou slanż vokurky. Sn�d jsem v kalupu tłi a vostatn� jsem v�m płines."
Baloun poŁal vytahovat ze z��adł� okurku za okurkou a pod�val je kolem.
Na prahu st�l jiś starosta se sv�tlem, kterż vida tu sc�nu, pokłiśoval se a zakv�lel:
"Moskali zabrali, i na�i zabirajom."
V�ichni vy�li do vsi, prov�zeni tlupou psł, kteł� se nejhouśevnat�ji drśeli kolem Balouna a nyn� mu dor�śeli na kapsu u kalhot, kde m�l Baloun kus �peku, takt�ś z�skanż ve spiś�rn�, ale z chamtivosti zr�dn� zapłenż kamar�dłm.
"Co tak za tebou psi lezou," ot�zal se �vejk Balouna. Baloun odpov�d�l po del��m rozmy�len�:
"Von� ve mn� cejt�j� dobrżho Łlov�ka."
Płitom ale nełekl, śe m� ruku v kapse na �peku a śe jeden pes mu poł�d ch�ap� zubama po ruce...
Na obchłzce za ubytov�n�m bylo zji�t�no, śe Liskowiec je velik� osada, kter� v�ak skuteŁn� byla hodn� jiś vyśd�man� v�leŁnou vłavou. Neutrp�la sice poś�ry, ob� v�lŁ�c� strany jako z�zrakem nevzaly ji do sf�ry v�leŁnżch operac�, zato v�ak bylo zde us�dleno obyvatelstvo nedalekżch zniŁenżch vesnic z Chyrówa, z Grabówa a z Holubly. V n�kter� chat� śilo i osm rodin v nejv�t�� b�d�, po v�ech t�ch ztr�t�ch, kter� utrp�ly loupeśnickou v�lkou, jej�ś jedna epocha płelet�la płes n� jako drav� proudy povodn�.
Bylo nutno um�stit kumpanii v mal�m zpusto�en�m Lihovaru na druh�m konci vesnice, kam se do kvas�rny ve�lo płl roty. Ostatn� po deseti muś�ch byli um�st�ni v n�kolika statc�ch, kde z�mośn� �lachtici nepłipustili k sob� chudou holotu ośebraŁenżch bezzemkł.
�t�b kumpanie se v�emi dłstojn�ky, śŁetn�m �ikovatelem Va�kem, s vojenskżmi sluhy, telefonistou, sanitou, kuchałi a se �vejkem usadil se u pana pleb�na na fałe, kterż takt�ś nepłijal k sob� ani jednu zniŁenou rodinu z okol�, takśe m�l tam hodn� m�sta.
Byl to vysokż, hubenż starż 'p�n ve vybledl� a zama�t�n� klerice, kterż ze sam� lakoty takłka nejedl. Byl odchov�n svżm otcem ve velk� nen�visti proti Rusłm, kterouś nen�vist v�ak najednou ztratil, kdyś Rusov� ustoupili a płi�la rakousk� vojska, kter�ś mu seśrala v�echny husy a slepice, kter� mu Rusov� nechali na pokoji, a bydlelo u n�ho n�kolik jeśatżch zabajkalskżch koz�kł.
Potom zanevłel na rakousk� vojska je�t� v�ce, kdyś płi�li do vesnice Ma�ałi a vybrali mu v�echen med z ślł. D�val se nyn� s velikou nen�vist� na sv� nenad�l� noŁn� hosty a d�lalo mu to velice dobłe, kdyś mohl chodit kolem nich, krŁit rameny a opakovat: "Nic nem�m. Jsem śplnż śebr�k, nenajdete u mne, p�nov�, ani kraj�Łek chleba."
Nejsmutn�ji płitom ov�em se tv�łil Baloun, kterż se div nerozplakal nad takovou b�dou. V hlav� m�l neust�le takovou nejasnou płedstavu o n�jak�m podsvinŁeti, jehoś kłśiŁka jako m�� chrupe a von�. Baloun płitom kl�mal v kuchyni pana far�łe, kam obŁas nahl�dl vyt�hlż vżrostek, kterż d�lal panu far�łi Łeled�na i kuchałku z�rove� a m�l pł�sn� nał�zeno d�vat v�ude pozor, aby se nekradlo. Baloun tak� v kuchyni niŁeho nena�el neś v pap�rku na sl�nce trochu km�nu, kterż si nacpal do huby, jehoś aróma vzbudilo u n�ho chu�ov� halucinace o podsvinŁeti.
Na n�dvoł� mal�ho lihovaru za farou planuly ohn� pod kotli poln� kuchyn� a vałila se jiś voda, a v t� vod� se nevałilo nic.
�Łetn� �ikovatel s kuchałi b�hali po cel� vesnici, sh�n�li prase, ale nadarmo. V�ude dost�vali tut�ś odpov��, śe Moskali v�echno sn�dli a zabrali.
Probudili tak� śida v krŁm�, kterż si poŁal rv�ti pejzy a projevovat l�tost nad t�m, śe nemłśe p�nłm voj�kłm poslouśit, a nakonec je nutil, aby koupili od n�ho jednu starou, stoletou kr�vu, huben�ho chc�p�ka, kter� nebyla nic jin�ho neśli kost a kłśe. Cht�l za ni horentn� sumu, trhal si vousy a pł�sahal, śe takovou kr�vu nenajdou v cel� HaliŁi, v cel�m Rakousku a N�mecku, v cel� Evrop� a na cel�m sv�t�, płitom vyl, plakal a du�oval se, śe je to nejtlust�� kr�va, kter� kdy z poruŁen� Jehovy płi�la na sv�t. Zakl�nal se v�emi praotci, śe na tu kr�vu se jezd� d�vat aś od Woloezysky, śe se o t� kr�v� mluv� v cel�m kraji jako o poh�dce, śe to ani kr�va nen�, śe to je nej��avnat�j�� buvol. Nakonec klekl płed nimi, a obj�maje kolena jednoho po druh�m, volal płitom:
"Zabte rad�ji star�ho uboh�ho śida, ale bez kr�vy neodch�zejte!"
Pom�tl v�echny tak svżm jekem, śe koneŁn� tu mrchu, kter� by se kaśdż ras �t�til, odt�hli k poln� kuchyni. Pak je�t� dlouho, kdyś jiś m�l pen�ze v kapse, płed nimi plakal a nał�kal, śe ho śpln� zahubili, zniŁili, śe s�m se ośebraŁil, kdyś takovou n�dhernou kr�vu jim prodal tak lacino. Prosil je, aby ho pov�sili za to, śe na star� kolena ud�lal takovou hloupost, pro kterou se jeho otcov� mus� v hrobech obr�tit.
Kdyś se je�t� płed nimi vyv�lel v prachu, setł�sl ze sebe najednou v�echnu l�tost, ode�el domł, kde łekl v komłrce sv� śen�:
"Elsal�bn, voj�ci hloup� a tvłj N�than moc chytrż."
S kr�vou bylo mnoho pr�ce. Chv�lemi se zd�lo, śe se kr�va ned� vłbec st�hnout. Płi stahov�n� płetrhli n�kolikr�t kłśi, pod kterou se objevilo svalstvo zkroucen� jako vyschl� lodn� lano.
Zat�m odn�kud płit�hli pytel brambor a poŁali beznad�jn� vałit ty �lachy a kosti, zat�mco vedle u men�� kuchyn� kuchał kuchtil v pln�m zoufalstv� z kusu t� kostry dłstojnickou min�ś.
Tato ne��astn� kr�va, mośno-li vłbec nazvati onen pł�rodn� zjev kravou, utkv�la v�em śŁastn�kłm v śiv� pam�ti, a je t�m�ł jisto, śe kdyby pozd�ji płed bitvou u Sokalu byli velitel� płipomn�li muśstvu kr�vu z Liskowiec, śe by se byla jeden�ct� kumpanie za hrozn�ho łevu vzteku vrhla s bajonetem na nepł�tele.
Kr�va byla takov� nestyda, śe ne�lo z n� vłbec ud�lat hov�z� pol�vku. ��m d�le se maso vałilo, t�m v�ce złstalo sed�t na kost�ch, tvoł�c s nimi jeden celek, zkostnat�lo jako byrokrat, kterż se płl v�ku pase v śłedn�ch �imlech a śere jen akta.
�vejk, kterż jako kurżr udrśoval st�l� spojen� mezi �t�bem a kuchyn�, aby zji��oval, kdy uś to bude uvałeno, hl�sil nakonec nadporuŁ�kovi Luk�ovi:
"Pane obrlajtnant, uś je z toho porcul�n. Ta kr�va m� tak tvrdż maso, śe se s n�m młśe łezat sklo. Kuchał Pavl�Łek, kdyś okou�el maso s Balounem, vylomil si płedn� zub a Baloun zadn� stoliŁku."
Baloun v�śn� płistoupil płed nadporuŁ�ka Luk�e a podal mu, zaj�kaje se, v Lurdsk� p�sni zabalenż svłj vylomenż zub:
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem d�lal, co jsem mohl. Von je ten zub vylomenej u ofic�rsmin�śe, kdyś jsme zkou�eli, jestli by se z toho masa płeci dal ud�lat biftek."
U okna zvedla se po t�chto slovech z leno�ky n�jak� smutn� postava. Byl to poruŁ�k Dub, kter�ho płivezli sanitn� dvojkolkou jako śpln� zniŁen�ho Łlov�ka:
"Pros�m o ticho," łekl zoufalżm hlasem, "mn� je �patn�!"
Sedl si op�t do star�ho kłesla, kde v kaśd� �t�rbin� bylo tis�ce vaj�Łek �t�nic.
"Jsem unaven," łekl tragickżm hlasem, "jsem churav a nemocen, pros�m, aby se płede mnou nemluvilo o vylomenżch zubech. Moje adresa je: Sm�chov, Kr�lovsk� 18. NedoŁk�m-li se jitra, pros�m, aby m� rodina byla o v�em �etrn� zpravena a aby nebylo opomenuto poznamenati na m�m hrob�, śe jsem byl t�ś płed v�lkou c. k. gymnasi�ln�m profesorem."
Dal se do jemn�ho chr�p�n� a nesly�el jiś, jak �vejk prohodil ver� z p�sn� za zemłel�:
Marii jsi hł�ch s�al mile,
lotru dal jsi doj�t c�le,
i mne spasit Tv� bud' p�le.
Nato bylo zji�t�no śŁetn�m �ikovatelem Va�kem, śe znamenit� kr�va se mus� vałit je�t� dv� hodiny v dłstojnick� kuchyni, śe nen� ani łeŁi o n�jak�m bifteku a śe m�sto bifteku se bude d�lat gul�.
Bylo usneseno, śe neś se zatroub� k min�śi, muśstvo si schrupne, pon�vadś stejn� bude veŁełe hotova aś k r�nu.
�Łetn� �ikovatel Van�k płit�hl odn�kud otżpku sena, polośil si ji pod sebe ve farsk� j�deln�, kroutil si nervózn� kn�r a łekl ti�e k nadporuŁ�kovi Luk�ovi, kterż odpoŁ�val nad n�m na star� pohovce: "V�łte mn�, pane obrlajtnant, śe takov� kr�vy jsem je�t� za cel� v�lky neśral..."
V kuchyni sed�l płed rozsv�cenżm oharkem kosteln� sv�ce telefonista Chodounskż a psal domł psan� do z�soby, aby se t�m nemusel nam�hat, aś koneŁn� budou m�t urŁen� Ł�slo poln� po�ty. Psal:
Mil� a drah� śeno, nejdraś�� Bośenko!
Je noc a j� neust�le vzpom�n�m na Tebe, moje zlato, a vid�m T�, jak ty taky na m� vzpom�n�, kdyś pohl�dne� na pr�zdnou postel vedle sebe. Mus� mn� odpustit, śe mn� płitom leccos płijde na mysl. V� dobłe, śe uś jsem od samżho zaŁ�tku v�lky v poli a śe uś jsem Leccos sly�el od svżch kamar�dł, kteł� byli ran�ni, dostali dovolenou, a kdyś płi�li domł, tak by byli rad�ji vid�li se pod zem�, neś aby byli sv�dky toho, śe jim n�jakż ro���k chod� za śenou. Je to pro m� bolestnż kdyś Ti drah� Bośenko, mus�m tohle ps�t. J� bych Ti to ani nepsal, ale Ty v� sama dobłe, śe jsi se mn� sv�łila, śe j� nejsem prvn�, kterż s Tebou m�l v�śnou zn�most, a śe T� płede mnou m�l uś pan Kraus z Mikul�sk� tł�dy. Ted' kdyś si na to vzpomenu v t�hle noci śe ten mrz�k by si mohl d�lat je�t� na Tebe za m� nepł�tomnosti n�jak� n�roky, tu si mysl�m, śe bych ho, drah� Bośenko, u�krtil na m�st�. Dlouho jsem to drśel v sob�, ale kdyś si pomysl�m, śe by zas mohl l�zt za Tebou, tak se mn� srdce sv�r�, a upozor�uji T� jenom na jedno, śe nestrp�m vedle sebe n�jakou svini, kter� by se kurvila s kaśdżm a d�lala ostudu m�mu jm�nu. Odpust mn�, drah� Bośenko, moje pł�kr� slova, ale dej si pozor, abych se o Tob� nic �patnżho nedozv�d�l. Jinak byl bych nucen V�s oba vykuchat, pon�vadś jsem jiś na v�echno odhodlanż i kdyby m� to m�lo st�t śivot. Tis�ckr�t T� L�b� pozdravuje tat�nka i maminku
Tvłj Tonou�.
N. B. Nezapome�, śe jsem Ti dal svoje jm�no!
PokraŁoval ve psan� dopisł do z�soby:

M� nejmilej�� Bośenko!

Aś tyto ł�dky dostane�, v�d śe m�me po velk�, bitv�, ve kter� se �t�st� v�leŁn� obr�tilo na na�i stranu. Mezi jinżm sestłelili jsme asi deset nepł�telskżch aeropl�nł a jednoho gener�la s velkou bradavic� na nose. V nejv�t��m boji, kdy nad n�mi vybuchovaly �rapnely myslel jsem na Tebe, drah� Kośenko, co asi d�l�, jak se m� a co je doma novżho? Vśdycky si płitom vzpom�n�m, jak jsme byli spolu u Tom�e v pivovałe a jak jsi m� vedla domł a jak T� druhż den ruka bolela od t� n�mahy. Nyn� jdeme op�t kupłedu, takśe nezbżv� mn� jiś v�ce Łasu pokraŁovati ve psan�. Douf�m, śe jsi mn� złstala v�rnou, pon�vadś v� dobłe, śe v tomto ohledu jsem neł�d. LeŁ jiś jest Łas k pochodu! L�b�m T� tis�ckr�t, drah� Kośenko, a doufej, śe to v�echno dobłe dopadne.
Tvłj upł�mnż Tonou�
Telefonista Chodounskż poŁal kl�mat a usnul nad stolem. Far�ł, kterż nespal a chodil neust�le po fałe, otevłel dvełe do kuchyn� a ze �etrnosti sfoukl dohoł�vaj�c� oharek kosteln� sv�ce vedle Chodounsk�ho.

V j�deln� krom� poruŁ�ka Duba nikdo nespal. �Łetn� �ikovatel Van�k, kterż dostal v Sanoku v brig�dn� kancel�łi novż rozpoŁet tżkaj�c� se z�sobov�n� vojska produkty, studoval ho peŁliv� a shled�val, śe vlastn�, Ł�m v�ce se vojsko bl�ś� k front�, se mu sniśuj� d�vky. Dokonce musel se usm�ti nad jedn�m paragrafem rozkazu, ve kter�m se zakazuje pouś�vati płi śprav� pol�vky pro muśstvo �afr�nu a z�zvoru: Byla tu t�ś v rozkaze pozn�mka, śe płi poln�ch kuchyn�ch maj� se sb�rat kost� a pos�lat do tżlu, do skladi�� diviz�. Bylo to trochu nejasn�, pon�vadś se nev�d�lo, o jak� kosti jde, zdali o lidsk� nebo z jin�ho jateŁn�ho dobytka.
"Poslouchejte, �vejku," łekl nadporuŁ�k Luk�, z�vaje nudou, "neśli dostaneme n�co j�st, mohl byste mn� vypr�v�t n�jakou ud�lost."
"Ó j�," odpov�d�l, "neśli dostaneme j�st, to bych v�m, pane obrlajtnant, musel vypravovat celż d�jiny n�roda Łeskżho. J� zn�m zat�m jenom moc kr�tkou historii vo jednż pan� po�tmistrovż ze SedlŁanska, kter� po smrti svżho muśe dostala tu po�tu. Mn� to vo n� napadlo hned, jak jsem sly�el mluvit vo poln�ch po�t�ch, aŁkoliv to nem� docela nic spoleŁnżho s feldpostama."
"�vejku," ozval se z pohovky nadporuŁ�k Luk�, "vy zas zaŁ�n�te stra�n� blbnout."
"Zajist�, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, vono je to skuteŁn� stra�n� blb� historie. J� s�m nev�m, jak mn� mohlo tak n�co blbżho napadnout, vo n�Łem takovżm mluvit. Bu� je to vrozen� blbost, anebo jsou to vzpom�nky z ml�d�. Voni jsou, pane obrlajtnant, na na�� zem�kouli rłznż povahy, a von m�l płece jen pravdu ten kuchał Jurajda, jak byl tenkr�t v Brucku vośralej, kdyś upad do rigolu a nemoh odtamtud se vy�kr�bat, śe kłiŁel vodtamtu�: ,�lov�k je urŁenej a povolanej k tomu, aby poznal pravdu, aby von vl�dl svżm duchem v n�jakej harmonii v�Łnżho v�ehom�ra, aby se st�le vyvinoval a zd�l�val, postupn� vch�zel do vy���ch sf�r, inteligentn�j��ch a l�skypln�j��ch sv�tł.` Kdyś jsme ho cht�li odtamtud vyt�hnout, tak �kr�bal a kousal. Myslel, śe je doma, a teprve kdyś jsme ho tam znova shodili, tak teprve zaŁal �kemrat, abychom ho vodtamtu� vyt�hli."
"Co je ale s tou po�tmistrovou?" zvolal zoufale nadporuŁ�k Luk�.
"To byla moc hodn� śensk�, ale kdyś byla płece jenom prev�t, pane obrlajtnant, vona zast�vala v�echny svż povinnosti na po�t�, ale m�la jen jednu chybu, śe myslela, śe ji v�ichni pron�sledujou, śe maj� na ni spadżno, a proto po denn� pr�ci pod�vala na n� ozn�men� k ouładłm podle toho, jak se v�echny ty okolnosti se�ly. Jednou �la do lesa r�no sb�rat houby a velice dobłe si v�imla, śe kdyś �la kolem �koly, śe byl pan uŁitel jiś vzhłru a śe ji pozdravil a ptal se j�, kam jde tak Łasn� zr�na. Kdyś mu łekla, śe jde na houby, pov�dal j�, śe płijde za n�. Z toho usoudila, śe m�l s n�, se starou b�bou, n�jakż nekalż z�m�ry, a potom, kdyś ho vid�la, śe opravdu vystupuje z hou�t�, lekla se, utekla a napsala hned ozn�men� k m�stn� �koln� rad�, śe ji cht�l zn�silnit. UŁitele dali do disciplin�rn�ho vy�etłov�n�, a aby snad z toho nebyla ��k� vełejn� ostuda, płijel s�m �koln� inspektor to vy�etłovat, kterej vobr�til se na Łetnickżho str�śmistra, aby ten dal śsudek o tom, jestli snad ten uŁitel je schopnej takovżho Łinu. �etnickej str�śmistr pod�val se do aktł a łek, śe to nen� mośnż, pon�vadś uś jednou ten uŁitel byl far�łem obvin�nej, śe mu chodil za jeho neteł�, s kterou ten far�ł sp�val, ale śe ten uŁitel vzal si od okresn�ho l�kałe vysv�dŁen�, śe je impotentn� od �esti let, kdyś spadl obkroŁmo z płdy na voj śebłi��ku. Tak vona ta potvora ud�lala vozn�men� na Łetnickżho str�śmistra, na okresn�ho doktora i na �koln�ho inspektora, śe jsou v�ichni podplacenż vod toho uŁitele. Voni ji v�ichni śalovali a byla vodsouzen�, a vona se vodvolala, śe je nepł�Łetn�. Byla taky prohl�dnut� soudn�mi l�kałi, a ti j� dali dobrozd�n�, śe je sice blb�, ale śe młśe zast�vat jakoukoliv st�tn� sluśbu."
NadporuŁ�k Luk� vykłikl: "Jeś�marj�," k Łemuś je�t� dodal: "J� bych v�m n�co łek, �vejku, ale nechci si kazit veŁełi," naŁeś �vejk pronesl:
"J� v�m ł�kal, pane obrlajtnant, śe co v�m budu vypravovat, je n�co stra�n� blbżho."
NadporuŁ�k Luk� m�chl jen rukou a łekl: "Od v�s jsem se uś t�ch chytrost� dov�d�l."
"Kaśdej nemłśe bejt chytrej, pane obrlajtnant," łekl płesv�dŁiv� �vejk, "ti hloup� musej� d�lat vżjimku, pon�vadś kdyby byl kaśdej chytrej, tak by bylo na sv�t� tolik rozumu, śe by z toho byl kaśdej druhej Łlov�k śpln� blbej. Kdyby napł�klad, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, znal kaśdej z�kony pł�rodn� a doved by si vypoŁ�tat vzd�lenosti nebeskż, tak by jenom vobt�śoval svoje okol�, jako ��kej pan upek, kterej chodil ke Kalichu do hospody a v noci vśdycky vy�el z vżŁepu na ulici, rozhl�śel se po hv�zdnatej vobloze, a kdyś se vr�til, chodil vod jednoho k druhżmu a ł�kal: ,Dneska kr�sn� sv�t� Jupiter, ty nev�, pacholku, ani, co m� nad hlavou. To jsou vzd�lenosti, kdyby t�, lumpe, vystłelili z d�la, tak bys tam rychlost� d�lovż kule let�l milióny a milióny let.` Bejval płitom tak sprostej, śe potom vobyŁejn� vylet�l z hospody s�m, vobyŁejnou rychlost� elektrickż tramvaje, asi tak, pane obrlajtnant, deset kilometrł za hodinu. - Nebo m�me napł�klad, pane obrlajtnant, brabence..."
NadporuŁ�k Luk� se vztżŁil na pohovce a sepjal ruce:
"Mus�m se divit s�m sob�, śe se s v�mi vśdycky, �vejku, bav�m, zn�m v�s płece, �vejku, takovou dobu - -"
�vejk kżval płitom souhlasn� hlavou:
"To je na zvyku, pane obrlajtnant, to leś� pr�v� v tom, śe uś se spolu d�vno zn�me a śe jsme spolu uś n�co toho prod�lali. My uś jsme toho spolu vytrp�li, a vśdycky jsme płi�li do toho jako slepej k housl�m. Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe je to vosud. Co c�sał p�n ł�d�, dobłe ł�d�, von n�s dal dohromady, a j� si taky nic, jinżho nepłeji, neś abych v�m moh bejt n�kdy hodn� moc uśiteŁnżm. - Nem�te hlad, pane obrlajtnant?"
NadporuŁ�k Luk�, kterż se zat�m op�t nat�hl na starou pohovku, łekl, śe posledn� ot�zka �vejkova je nejlep��m rozuzlen�m trapn� z�bavy, aby se jen �el optat, co je s min�ś�. Bude rozhodn� lep��, kdyś se �vejk pod�v� trochu ven a opust� ho, pon�vadś ty blbiny, kter� od n�ho sly��, unavuj� ho v�c neś celż pochod od Sanoku. R�d by na chv�li usnul, ale nemłśe.
"To d�laj� �t�nice, pane obrlajtnant. To uś je star� pov�ra, śe far�łi rod�j� �t�nice. Nikde nenajdete tolik �t�nic jako na far�ch. Na fałe v Horn�ch Stodłlk�ch far�ł Zamastil napsal dokonce vo �t�nic�ch celou kn�śku, voni po n�m lezly i płi k�z�n�."
"Tak co jsem łek, �vejku, płjdete ke kuchyni, nebo ne?"
�vejk odch�zel a za n�m z rohu jako st�n po �piŁk�ch vy�el Baloun...

Kdyś vyrazili r�no z Liskowiec na Starasol, Sambor, vezli s sebou v poln� kuchyn� ne��astnou kr�vu, kter� se je�t� neuvałila. Bylo usneseno, śe ji budou vałit po cest� a sn� se, aś bude odpoŁinek na płl cest� z Liskowiec na Starasol.
Na cestu se muśstvu uvałila Łern� k�va. PoruŁ�ka Duba t�hli op�t na sanitn� dvojkolce, pon�vadś mu po vŁerej�ku bylo je�t� hłł. Nejv�ce s n�m zkusil jeho sluha, kterż musel neust�le b�śet vedle dvojkolky, płiŁemś na n�ho poruŁ�k Dub st�le kłiŁel, śe se o n�ho vŁera vłbec nic nestaral, a aś płijdou na m�sto, śe si to s n�m sprav�. Kaśdou chv�li ś�dal, aby mu byla pod�na voda, kterou kdyś vypil, op�t ihned zvr�til.
"Komu - Łemu se sm�jete?" kłiŁel z dvojkolky. "J� v�s nauŁ�m, vy si se mnou nehrajte, vy mne pozn�te!"
NadporuŁ�k Luk� jel na koni a m�l vedle sebe ve spoleŁnosti �vejka, kterż kr�Łel bystłe kupłedu, jako by se nemohl doŁkati toho okamśiku, kdy se sraz� s nepł�telem. Płitom vypravoval:
"To jste si v��m, pane obrlajtnant, śe n�kteł� na�i lid� jsou vopravdu jako mouchy? Nemaj� ani tłicet kilo na z�dech, a uś to nemłśou vydrśet. Voni by se jim m�ly d�lat płedn�ky, jako n�m je d�l�val nebośt�k pan obrlajtnant Buch�nek, kterej se zastłelil kvłli kauci, kterou si vybral na śen�n� vod svżho budouc�ho tch�na a kterou von utratil s cizejma d�vkama. Pak si zas vzal druhou kauci vod druhżho budouc�ho tch�na, s tou uś si ved v�c hospod�łsky, tu pomalouŁku prohr�val v kart�ch a holŁiŁky nechal stranou. Taky mu to dlouho nevydrśelo, takśe musel s�hnout k tłet�mu budouc�mu tch�novi vo kauci. Z tż tłet� kauce si koupil kon�, arabskżho hłebce, neŁistokrevnżho..."
NadporuŁ�k Luk� seskoŁil s kon�.
"�vejku," łekl hrozivżm tónem, "jestli je�t� budete mluvit o Łtvrt� kauci, tak v�s shod�m do pł�kopu."
VyskoŁil op�t na kon� a �vejk v�śn� pokraŁoval: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe vo Łtvrtż kauci nemłśe bżt ani łeŁi, protośe von se po tłet� kauci zastłelil."
"KoneŁn�," łekl nadporuŁ�k Luk�.
"Abychom tedy nezapomn�li łeŁ," mluvil d�l �vejk, "takovż płedn�ky, jakż n�m drśel vśdycky pan obrlajtnant Buch�nek, kdyś uś na pochodu voj�ci padali, m�ly by se podle mżho skromnżho n�zoru drśet v�emu muśstvu, jako von to d�l�val. Von ud�lal rast, shrom�śdil n�s v�echny jako kułata kolem kvoŁny a zaŁal n�m vykl�dat: ,Vy holomci, vy si vłbec nedovedete v�śit, śe ma��rujete po zem�kouli, pon�vadś jste takov� nevzd�lan� banda, śe je to k blit�, kdyś se Łlov�k na v�s pod�v�, takhle v�s nechat ma��rovat po Slunci, kde Łlov�k, kterej na na�� b�dnż planet� m� v�hu �edes�t kilo, v�ś� płes sedumn�ct set kilogramł, to byste chc�pali, to by se v�m to ma��rovalo, kdybyste m�li v teleti płes dv� st� osmdes�t kilogramł, na tłi metr�ky, a kv�r by byl płldruhżho metrickżho centu t�śkej. To byste hekali a vyplazovali jazyky jako uhon�nż psi.` Byl tam mezi n�mi jeden ne��astnej uŁitel, ten se vopov�śil płihl�sit se taky ke slovu: ,S dovolen�m, pane obrlajtnant, na M�s�ci v�ś� �edes�tikilogramovej Łlov�k jenom tłin�ct kilogramł. Na M�s�ci by se n�m to lep�� ma��rovalo, pon�vadś na�e tele by tam v�śilo jenom Łtyłi kilogramy. Na M�s�ci bychom se vzn�eli a nema��rovali.` ,To je hroznż,` pov�d� na to nebośt�k pan obrlajtnant Buch�nek, ,ty si, chlape mizern�, loud� vo facku, bu� r�d, śe ti d�m jenom vobyŁejnou pozemskou facku, kdybych ti dal takovou tu m�s�Łn�, tak bys płi sv� lehkost� let�l aś n�kam na Alpy a rozpl�c by ses vo n�. Kdybych ti dal tu t�śkou sluneŁn�, tak by se na tob� mundśr prom�nil na ka�i a hlava by ti ul�tla n�kam do Afriky.` Dal mu tedy tu vobyŁejnou pozemskou facku, v�eteŁka se dal do pl�Łe a ma��rovali jsme d�l. Po celou dobu na mar�i breŁel a mluvil v�m, pane obrlajtnant, vo ��kż lidskż dłstojnosti, śe se s n�m zach�z� jako s ��kou n�mou tv�ł�. Potom ho pan obrlajtnant poslal k raportu, zavłeli ho na Łtrn�ct dn� a dosluhoval je�t� �est ned�l, ale nedoslouśil je, pon�vadś m�l brłch a voni ho ��k nutili, aby se toŁil v kas�rn�ch na hrazd�, a von to nevydrśel a zemłel jako simulant v nemocnici."
"Je to opravdu zvl�tn�, �vejku," łekl nadporuŁ�k Luk�, "śe vy, jak jsem v�m jiś kolikr�t ł�kal, m�te ve zvyku zvl�tn�m zpłsobem zlehŁovat dłstojnickż sbor."
"To nem�m," s upł�mnost� odpov�d�l �vejk. "J� v�m cht�l jenom vypr�v�t, pane obrlajtnant, vo tom, jak dł�v na vojn� se lidi płiv�d�li sami do ne�t�st�. Von si ten Łlov�k myslel, śe je vzd�lan�j�� neśli ten pan obrlajtnant, cht�l ho s t�m M�s�cem sn�śit v oŁ�Łh man�aftu, a taky kdyś dostal tu jednu pozemskou płes hubu, tak si v�m tak v�ichni voddechli, nikoho to nemrzelo, navopak, v�ichni m�li radost, śe pan obrlajtnant ud�lal takovej dobrej vtip s tou pozemskou fackou; tomu se ł�k� zachr�n�n� situace. �lov�ka mus� hned n�co na padnout, a je uś dobłe. Naproti karmelit�nłm v Praze m�l, pane obrlajtnant, płed lety kr�m s kr�l�ky a jinżm ptactvem pan Jenom. Ten si ud�lal zn�most s dcerou knihałe B�lka. Pan B�lek, ten tż zn�mosti nepł�l a taky prohl�sil vełejn� v hospod�, śe kdyby pan Jenom płi�el ś�dat o ruku jeho dcery, śe ho sraz� ze schodnu, śe to sv�t nevid�l. Pan Jenom se na to napil, a płece jen �el k panu B�lkov�, kterej ho v płeds�ni uv�tal s velkżm nośem, kterżm ołez�vaj� oł�zku, kterż vypad� jako śabikuch. Załval na n�ho, cośe tu chce, a vtom se v�m m�lej pan Jenom up�ouk tak siln�, aś se pendlovky na st�n� zastavily. Pan B�lek se dal do sm�chu, hned mu podal ruku a byl jen sam�: ,RaŁte d�le, pane Jenom - raŁte se posadit - snad jste se nepokakal - vśdy� j� nejsem tak zlej Łlov�k, je pravda, śe jsem v�s cht�l vyhodit, ale te� vid�m, śe jste docela pł�jemnż p�n, vy jste Łlov�k origin�l. Jsem knihał, proŁet jsem mnoho rom�nł a pov�dek, ale v ś�dnej kn�śce jsem neŁet, śe by se śenich takhle płedstavoval.` Sm�l se płitom, aś se za błicho popadal, a pov�dal s n�ramnou radost�, śe mu to płipad�, jako by se znali vod narozen�, jako by to byli rodn� bratłi, sn�el mu hned doutn�k, poslal pro pivo, pro tali�ny, zavolal śenu, płedstavil j� ho se v�ema podrobnostma toho up�ouknut�. Ta si vodplivla a �la pryŁ. Potom zavolal na dceru a pov�d� j�: ,Tenhle p�n płi�el poś�dat o tvoji ruku za takovejch a takovejch okolnost�: Dcera se dala hned do pl�Łe a prohl�sila, śe ho nezn�, śe ho nechce ani vid�t, tak nezbejvalo nic jinżho, neś aby vob� vypili pivo a sn�dli tali�ny a roze�li se. Potom pan Jenom m�l je�t� vostudu v tej hospod�, kam chodil pan B�lek, a nakonec se v�ude po cele] Łtvrti mu jinak neł�kalo neś ,posr�nek Jenom` a v�ude si vypravovali, jak cht�l zachr�nit situaci. - �ivot lidskż, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, je tak slośitej, śe samotnej śivot Łlov�ka je proti tomu hadr. - K n�m, do hospody ke Kalichu na Boji�ti, chod�val je�t� płed v�lkou jeden policejn� nadstr�śn�k, n�jakej pan HubiŁka, a jeden pan redaktor, kterej sb�ral zl�manż nohy, płejetż lidi, sebevrahy a d�val je do novin. To byl tak veselej p�n, śe bejval v�c na policejn� vachcimłe neś ve svż redakci. Ten jednou vopil toho pana nadstr�śn�ka HubiŁku a prom�nili si �aty v kuchyni, takśe nadstr�śn�k byl v civilu a z pana redaktora stal se policejn� nadstr�śn�k, jenom si je�t� zakryl Ł�slo revolveru a vydal se do Prahy na patrolu. V Resslovż ulici, za bejvalou Svatov�clavskou trestnic�, potkal v noŁn�m tichu star��ho p�na v cylindru a v kośichu, kterej �el zav�en se star�� pan� v kośe�inov�m pl�ti. Voba sp�chali domł a nepromluvili ani slova. Von na n� vypad a załval tomu p�novi do ucha: ,Nełvete tolik, nebo v�s płedvedu!` Płedstavte si, pane obrlajtnant, to jejich leknut�. Marn� mu vykl�dali, śe to bude asi n�jak� mejlka, pon�vadś voba jedou z hostiny u pana m�stodrśitele. Ekvip�ś śe je dovezla aś za N�rodn� divadlo a nyn� śe se cht� prov�trat a bydl� nedaleko, na Mor�ni, on śe je vrchn� m�stodrśitelskej rada s chot�. ,Vy m� nebudete bul�kovat,` rozełval se d�l na n�ho płevleŁenż redaktor, ,to se mus�te styd�t, kdyś jste, jak vy ł�k�te, n�jakej vrchn� m�stodrśitelskej rada a chov�te se płitom jako kluk. J� v�s pozoruju uś moc dlouho, jak jste tł�skal hol� do roló v�ech kr�mł, kterż v�m byly na cest�, a płi tom v�m va�e, jak vy ł�k�te, cho� pom�hala.` ,Vśdy j� ś�dnou hłl, jak vid�te, nem�m. To snad byl n�kdo płed n�ma.` ,Bodejtr byste ji m�l,` pov�d� na to płevleŁenej redaktor, ,kdyś jste ji płerazil, jak jsem vid�l, t�mhle za rohem o jednu b�bu, kter� chod� po hospod�ch s peŁenejma bramborama a ka�tanama.` Ta pan� uś ani plakat nemohla a pan vrchn� m�stodrśitelskż rada rozŁ�lil se tak, śe zaŁal mluvit n�co vo sprost�ctv�, naŁeś byl zatŁen a płedveden k nejbliś�� patrole v rajónu komisałstv� v Salmov� ulici, kter� łekl płevleŁenż redaktor, aby ten p�rek odvedli na komisałstv�, on śe je od Sv. Jindłicha a byl za sluśebn� cestou na Vinohradech, oba dopadl pł� ru�en� noŁn�ho klidu, płi noŁn� rvaŁce, a z�rove� śe je�t� sp�chali płestupek ur�śky str�śe. On śe si vył�d� svou v�c na komisałstv� u Sv. Jindłicha a za hodinu śe płijde na komisałstv� do Salmovky. Tak je voba patrola vodt�hla s sebou, kde sed�li aś do r�na a Łekali na toho nadstr�śn�ka, kterż zat�m voklikama se vr�til ke Kalichu na Boji�t�, tam vzbudil nadstr�śn�ka HubiŁku a se v�� �etrnost� mu sd�lil, co se stalo a jakż bude z toho vy�etłov�n�, jestli nebude drśet hubu..."
NadporuŁ�k Luk� zd�l se bżt jiś unaven rozhovorem, neśli v�ak pob�dl kon� ke klusu, aby płedhonil płedvoj, łekl k �vejkovi:
"Kdybyste mluvil aś do veŁera, tak to bude Ł�m d�l blb�j��."
"Pane obrlajtnant," volal za odj�śd�j�c�m nadporuŁ�kem �vejk, "nepłejete si v�d�t, jak to skonŁilo?"
NadporuŁ�k Luk� płidal do trysku.
Stav poruŁ�ka Duba se tak zlep�il, śe vylezl ze sanitn� dvojkolky, shrom�śdil vedle sebe celż �t�b kumpanie a jako v m�toh�ch jal se je pouŁovat. M�l k nim ohromn� dlouhou łeŁ, kter� v�echny v�ce t�śila neśli munice a ruŁnice.
Byla to sm�s rłznżch podobenstv�.
ZaŁal: "L�ska voj�kł k p�nłm dłstojn�kłm Łin� neuv�łiteln� ob�ti mośnżmi, a na tom nez�leś�, a naopak, nen�-li tato l�ska ve voj�kovi urozena, mus� se vynutit. V civiln�m śivot� nucen� l�ska jednoho k druh�mu, łekn�me �koln�ka k profesorsk�mu sboru, tak dlouho vydrś� jako moc vn�j��, kter� ji vynucuje, na vojn� v�ak vid�me pravż opak, pon�vadś nesm� dłstojn�k povolit voj�kovi ani toho sebemen��ho uvoln�n� on� l�sky, kter� pout� voj�ka k jeho płedstaven�mu. Tato l�ska nen� jenom obyŁejnou l�skou, ale je to vlastn� ścta, strach a discipl�na."
�vejk po celou tu dobu �el vedle po lev� stran�, a jak poruŁ�k Dub mluvil, byl neust�le k n�mu obliŁejem otoŁen rechts�aut.
PoruŁ�k Dub zprvu toho jaksi nepozoroval a pokraŁoval d�l v łeŁi:
"Tato discipl�na a povinnost poslu�enstv�, povinn� l�ska voj�na k dłstojn�kovi jev� velikou struŁnost, pon�vadś pom�r mezi voj�kem a dłstojn�kem jest zcela jednoduchż: jeden poslouch�, druhż porouŁ�. Jiś d�vno jsme Łetli v knih�ch o vojensk�m um�n�, śe vojenskż lakonismus, vojensk� jednoduchost je pr�v� tou ctnost�, kterou si m� osvojiti kaśdż voj�k, miluj�c�, cht�j necht�j, sv�ho płedstaven�ho, kterż v jeho oŁ�ch mus� bżt pro n�ho nejv�t��m, hotovżm, vykrystalizovanżm płedm�tem pevn� a dokonal� vłle."
Nyn� teprve zpozoroval �vejkłv rechts�aut, jak ho sleduje, bylo mu to stra�n� nepł�jemn�, pon�vadś vycitoval jaksi najednou s�m, śe se ve sv� łeŁi n�jak zapl�t� a śe nemłśe nikam vyjet z toho śvozu l�sky voj�na k płedstaven�mu, proto se rozkłikl na �vejka:
"Co na mne Łum� jako tele na nov� vrata?" "Dle rozkazu, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, vy jste m� r�Łil s�m jednou upozornit, śe kdyś mluv�te, śe m�m svżm zrakem sledovati va�e śsta. Pon�vadś kaśdej voj�n mus� vyplniti rozkazy sv�ho płedstaven�ho a zapamatovati si je i pro v�echny budouc� Łasy, byl jsem k tomu nucen."
"D�vej se," kłiŁel poruŁ�k Dub, "na druhou stranu, jenom se, ty pitomej chlape, ned�vej na mne, v� śe to nem�m r�d, śe to nesnesu, kdyś t� vid�m, j� si tak na tebe zasednu..."
�vejk ud�lal hlavou obrat nalevo a kr�Łel tak d�l vedle poruŁ�ka Duba tak strnule, śe poruŁ�k Dub vykłikl:
"Kam se to kouk�, kdyś s tebou mluv�m?" "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe jsem dle va�eho rozkazu links�aut."
"Ach," vzdychl si poruŁ�k Dub, "s tebou je kł�ś. Koukej se pł�mo płed sebe a mysli si o sob�: J� jsem takovż hlup�k, śe m� nebude ś�dn� �koda. Pamatuje� si to?"
�vejk hled�l płed sebe a łekl:
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, m�m na tohle odpov�d�t?"
"Co si to dovoluje�," załval na n�ho poruŁ�k Dub. "Jak to se mnou mluv�, co si t�m mysl�?" "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe si t�m mysl�m jenom na ten v� rozkaz na jednż stanici, kde jste m� k�ral, abych vłbec nevodpov�dal, kdyś vy ukonŁ�te łeŁ."
"M� tedy ze m� strach," łekl rozradostn�te poruŁ�k Dub, "ale je�t� jsi m� nepoznal. Płede mnou se tł�sli jin� lid�, neśli jsi ty, pamatuj si to. Dovedl jsem zkrotit jin� chlap�ky, proto drś hubu a złsta� hezky vzadu, abych t� nevid�l!"
Tak �vejk złstal vzadu u sanity a jel pohodln� s dvojkolkou aś na m�sto urŁen� k odpoŁinku, kde koneŁn� v�ichni se doŁkali pol�vky a masa z ne��astn� kr�vy.
"Tu kr�vu m�li nalośit alespo� na Łtrn�ct dn� do octa, a kdyś uś ne tu kr�vu, tak toho Łlov�ka, kterej ji kupoval," prohl�sil �vejk.
Od brig�dy płicv�lal na koni kurżr s novżm rozkazem pro 11. kumpanii, śe mar�rśta se m�n� na Fel�tżn, WojalyŁe a Sambor nechat stranou, nebo� tam nen� mośno ubytovat kumpanii, pon�vadś jsou tam dva pozna�sk� pluky.
NadporuŁ�k Luk� uŁinil okamśit� dispozice. �Łetn� �ikovatel Van�k se �vejkem vyhledaj� pro kumpanii nocleh ve Fel�tżn�.
"Ne abyste, �vejku, n�co proved na cest�," upozor�oval ho nadporuŁ�k Luk�. "Hlavn� chovejte se slu�n� k obyvatelstvu!"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe se vynasnaś�m. M�l jsem sice vo�klivej sen, kdyś jsem si trochu k r�nu zdł�ml. Zd�lo se mn� vo neck�ch, kterż tekly płes celou noc na chodb� v dom�, kde jsem bydlel, aś vytekly a promoŁily strop u pana dom�c�ho, kterej mn� hned r�no dal vejpov��. Von byl uś, pane obrlajtnant, takovej pł�pad ve skuteŁnosti; v Karl�n�, za viaduktem..."
"Dejte n�m pokoj, �vejku, s va�imi hloupżmi łeŁmi a d�vejte se rad�ji s Va�kem na mapu, kudy m�te j�t. Tak tady vid�te ty vesnice. Od t�hle vesnice d�te se napravo k ł�Łce a pod�l toku ł�Łky aś zas k nejbliś�� vesnici, a odtamtud, kde vl�v� se do n� prvn� potok, kterż v�m bude po prav� ruce, d�te se poln� cestou nahoru, płesn� na sever, a nikam jinam nemłśete zabloudit neś do Fel�tżna! Pamatujete si to?"
�vejk vydal se tedy s śŁetn�m �ikovatelem Va�kem podle mar�rśty.
Bylo po poledni; krajina t�śce oddychovala ve vedru a �patn� zah�zen� j�my s pochovanżmi voj�ky vyd�valy hnilobn� z�pach. Płi�li do krajiny, kde byly svedeny boje na postupech k Płemy�lu a kde strojn�mi pu�kami byly skoseny cel� batalióny. V malżch les�c�ch u ł�Łky bylo zn�t ł�d�n� artil�rie. Na velkżch ploch�ch a śboŁ�ch Łn�ly m�sty m�sto stromł jak�si pahżly ze zem� a tuto pou�t br�zdily z�kopy.
"Tady to vypad� jinak neś u Prahy," łekl �vejk, aby płeru�il mlŁen�.
"U n�s uś m�me po śn�ch," łekl śŁetn� �ikovatel Van�k. "Na Kralupsku zaŁ�n�me nejdł�v."
"Tady bude po v�lce moc dobr� ouroda," łekl po chvilce �vejk. "Nebudou si tu muset kupovat kostn� mouŁku, to je moc vżhodnż pro roln�ky, kdyś jim na poli zpr�chniv� celej regiment; je to zkr�tka vobśiva. Jenom vo jedno m�m starost, aby ti roln�ci nedali se vod nikoho nabul�kovat a neprod�vali ty kosti voj�kł zbyteŁn� na �pódium do cukrovarł. To bejval v karl�nskejch kas�rn�ch obrlajtnant Holub, ten byl tak uŁenej, śe ho v�ichni u kumpanie povaśovali za blba, pon�vadś von kvłli svż uŁenosti se nenauŁil nad�vat na voj�ky a vo v�em jenom rozj�mal z v�deckżho stanoviska. Jednou mu voj�ci hl�sili, śe vyfasovanej komis�rek nen� k śr�dlu. Jinej ofic�r by se rozŁ�lil nad takovou drzost�, ale von n�, von złstal klidnej, nełek nikomu ani prase, ani svin�, ani nedal nikomu płes drśku. Svolal jenom v�echny svoje man�ky a pov�d� jim svżm takovżm pł�jemnżm hlasem: ,Płedn� si, voj�ci, mus�te uv�domit, śe kas�rna nejsou ś�dnej delikatessenhandlung, abyste tam mohli vyb�rat marinovanż ouhołe, volejovż rybiŁky a voblośenż chleb�Łky. Kaśdej voj�k m� bejt tak inteligentn�m, aby seśral bez rept�n� v�echno, co vyfasuje, a mus� m�t v sob� tolik discipl�ny, aby se nepozastavoval nad kvalitou toho, co m� seśrat. Płedstavte si, voj�ci, śe by byla vojna. Tej zemi, do kterż v�s po bitv� pochovaj�, je to śpln� lhostejnż, jakżm komis�rkem jste se płed svou smrt� napr�skli. Vona v�s matiŁka zem� rozloś� a seśere i s botama. Ve sv�t� se nic nemłśe ztratit, z v�s vyroste, voj�ci, zas novż vobil� na komis�rky pro novż voj�ky, kteł� tłeba zas, jako vy, nebudou spokojenż, płjdou si st�śovat a narazej� na n�koho, kterej je d� zavł�t aś do aleluja, pon�vadś m� na to pr�vo. Ted' jsem v�m to, voj�ci, v�echno p�kn� vysv�tlil, a nemus�m v�m snad v�ckr�t płipom�nat, śe kdo si bude pł�t� st�śovat, śe si toho bude moc v�śit, aś bude zas na boś�m sv�tle.` ,Kdyby n�m aspo� nad�val,` ł�kali voj�ci mezi sebou a v�echny ty jemnosti v płedn�k�ch pana obrlajtnanta je hrozn� mrzely. Tak m� jednou zvolili z kumpaŁky, abych mu to jako łek, śe ho v�ichni maj� r�di a śe to nen� ś�dn� vojna, kdyś nenad�v�. Tak jsem �el k n�mu do bytu a prosil jsem ho, aby zanechal v�eho vostejch�n�, vojna śe m� bejt jako łemen, voj�ci śe jsou zvykl� na to, aby se jim kaśdej den płipom�nalo, śe jsou psi a prasata, jinak śe ztr�cej� śctu k svżm płedstavenżm. Von se napłed br�nil, mluvil n�co vo inteligenci, vo tom, śe se dnes uś nesm� slouśit pod r�koskou, ale nakonec si płeci dal ł�ct, nafackoval m� a vyhodil m� ze dveł�, aby stoupla jeho v�śnost. Kdyś jsem vozn�mil vżsledek svżho vyjedn�v�n�, m�li v�ichni z toho velkou radost, ale von jim to zas zkazil hned druhej den. Płijde ke mn� a płede v�ema pov�d�: ,�vejku, j� jsem se vŁera płen�hlil, tady m�te zlatku a napijte se na moje zdrav�. S vojskem se mus� um�t zach�zet.`"
�vejk se rozhl�dl po krajin�.
"Mysl�m," łekl, "śe jdeme �patn�. Pan obrlajtnant n�m to płece dobłe vysv�tloval. M�me j�t nahoru, dolł, potom nalevo a napravo, pak zas napravo, potom nalevo - a my jdeme poł�d rovn�. Nebo uś jsme to v�echno prod�lali mimochodem mezi łeŁ�? J� rozhodn� tady vid�m płed sebou dv� cesty k tomu Fel�tżnu. J� bych navrhoval, abychom se te� dali po tej cest� nalevo."
�Łetn� �ikovatel Van�k, jak uś to bżv� zvykem, kdyś se dva octnou na kłiśovatce, poŁal tvrdit, śe se mus� j�t napravo.
"Ta moje cesta," łekl �vejk, "je pohodln�j�� neśli ta va�e. J� płjdu pod�l potłŁka, kde rostou pomn�nky, a vy se budete fl�kat n�kde suchop�rem. J� se drś�m toho, co n�m łekl pan obrlajtnant, śe vłbec nemłśeme zabloudit, a kdyś nemłśem zabloudit, tak co bych lez n�kam do kopce; płjdu p�kn� po luk�ch a d�m si kv�teŁek za Łepici a natrh�m celou kytici pro pana obrlajtnanta. Ostatn� se młśeme płesv�dŁit, kdo z n�s m� pravdu, a douf�m, śe se tady rozejdem jako dobł� kamar�di. Tady je takov� krajina, śe v�echny cesty musej� v�st do toho Fel�tżna."
"Nebl�zn�te, �vejku," łekl Van�k, "tady pr�v� podle mapy mus�me j�t, jak ł�k�m, napravo."
"Mapa se taky młśe mejlit," odpov�d�l �vejk, sestupuje do śdol� potoka. "Jednou �el uzen�ł Kłenek z Vinohrad podle pl�nu m�sta Prahy od Mont�gł na Mal� Stran� domł v noci na Vinohrady a dostal se aś k r�nu do Rozd�lova u Kladna, kde ho na�li celżho zkłehlżho k r�nu v śit�, kam upad śnavou. Kdyś si tedy ned�te ł�ct, pane rechnungsfeldv�bl, a m�te svou hlavu, tak se holt mus�me rozej�t a sejdeme se aś na m�st� ve Fel�tżn�. Pod�vaj� se jenom na hodinky, abychom v�d�li, kdo tam bude dł�v. A kdyby jim snad hrozilo n�jakż nebezpeŁ�, tak jen vystłelej� do vzduchu, abych v�d�l, kde jsou."
Odpłldne �vejk do�el k mal�mu rybn�ku, kde se setkal s jedn�m uprchlżm ruskżm zajatcem, kterż se tu koupal a płi spatłen� �vejka dal se nahż, jak vylezl z vody, na śt�k.
�vejk byl zv�dav, jak asi by mu slu�ela rusk� uniforma, kter� se zde v�lela pod vrbiŁkama, svl�kl svou a obl�kl si ruskou uniformu ne��astn�ho nah�ho zajatce, kterż utekl od transportu ubytovan�ho ve vesnici za lesem. �vejk pł�l si, aby sebe vid�l dłkladn� zrcadlit ve vod�, proto chodil tak dlouho po hr�zi rybn�ka, aś ho tam na�la patrola poln�ho Łetnictva, kter� hledala rusk�ho zb�ha. Byli to Ma�ałi a �vejka płes jeho protesty odt�hli na etapu v Chyrów�, kde ho załadili do transportu ruskżch zajatcł urŁenżch pracovat na oprav� śelezniŁn� trati sm�rem ku Płemy�lu.
V�echno to se zb�hlo tak rychle, śe teprve druhż den �vejk si uv�domil situaci a napsal na b�lou ze� �koln� sv�tnice, kde ubytovali Ł�st zajatcł, kouskem oharku ze dł�v�:
Zde spal Josef �vejk z Prahy, kompanieordonanc
11. mar�kumpaŁky 91. regimentu, kterż jako kvartżrmachr
upadl omylem do rakousk�ho zajet� pod Fel�tżnem.

(c) Jaroslav Ha�ek 1923
<*>